Jan Vojtko: Smrt není děsivá, smrt prostě je. Nejvíc se ve skutečnosti bojíme umírání

No video

Jan Vojtko: Smrt není děsivá, smrt prostě je. Nejvíc se ve skutečnosti bojíme umírání

Рет қаралды 42,738

Күн бұрын

Jaký máme jako západní společnost vztah ke smrti? V čem nás omezuje víra, že máme jen jeden život? A jak se dá „léčit“ tanatofobie - strach ze smrti? O vztahu ke smrti je druhá část pořadu Leonardo Plus, ve kterém je hostem Jan Vojtko, párový terapeut.
Článek + audio: rozhl.as/9We
-------------------------------------------------------------
» Poslouchejte Leonardo Plus jako podcast v mobilní aplikaci mujRozhlas rozhl.as/mujRo... • Leonardo Plus na mujRozhlas.cz www.mujrozhlas...
» Články, online poslech a audioarchiv Plusu na webu: plus.rozhlas.cz
» Sledujte nás na Facebooku: / rozhlasplus
» Sledujte nás na Instagramu: / cro_plus
» Sledujte nás na síti X: x.com/CRoPlus

Пікірлер: 35

@jarkamajerova5781 3 ай бұрын

Uzasny rozhovor 👍👍👍!!! Velka vdaka!

@fon207 3 ай бұрын

Až umřu, nic na tomto světě se nestane a nezmění, jen srdcí několik se zachvěje v rose jak k ránu květiny, tisíce umřely, tisíce se mnou umrou, tisíce na smrt jsou znavení, neboť v smrti a zrození nikdo nezůstal jediný. Smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého, co strašné je, co zlé je, to umírání je, kdy smysly střelené v letu padají se všeho, se všeho, a v rezavém potrubí těla čas hnije pak pomyje, by rozložil ruce, oči, nervy a každý sval, kterým svět v náruč jsi chytal a miloval, smrti se nebojím, smrt není zlá, ve smrti nejsem sám, umírání se bojím, kde každý je opuštěn, - a já umírám. Sbohem, děvčátko, sbohem, má milá, sbohem, obraze spanilý, od tvých ňader mi uťali ruce a srdce rozbili, myšlenka na tebe jak zlatý hřeb půl roku mě protínala, když bylo mi hůř, bolela víc, když bylo lépe, pomáhala. Ale dnes sbohem, dnes už vše marné je, dnes napsal jsem list, aby jsi zapomněla a hledala jinde, kde srdci dávají jíst, ten dopis byla má největší bolest a největší sten, ale v umírání musí být každý sám, sám a samoten. Až umřu, na světě nic se nestane a nezmění, jenom já ztratím svou bídu a změním se ze všeho, snad stanu se stromem, snad děckem, snad hromadou kamení, smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého.

@valentinagusarska1057 3 ай бұрын

Moc pěkné.

@denisadrancak9017 3 ай бұрын

Výborný rozhovor, táto téma by veru mohla byť komunikovaná častejšie

@jiriholub4708 3 ай бұрын

Moc hezké video.Moje přítelkyně mi 3 týdny bojovala s cirhózou jater.Transplantace nemohla proběhnout nebyl dárce.43let.o čem mluví pán to prožívám já.je to moc bolesti.clovek si říká jestli jsem něco udělal špatně.atd.

@gabi22354 3 ай бұрын

Odborník. O dôvodoch našej upätosti na hmotu a úspech vyslovuje úplne chybné závery. Absolútne to nie je spôsobené Bibliou. A opäť, tzv pohoda východu nie je spôsobená tamojším náboženstvom. Ak po smrti nič nie je, načo je komu čas na uzavretie v sebe mnohých veci? Pravda je taká, že smrť je nepriateľ. Jeho istota o tom, čo hovorí je nulová, čo neverbálne ukazuje hneď na začiatku celej témy. Pravda je taká, že ten čas v umieraní je ozaj darom, aby človek prijal Krista ako svojho Pána. Pretože On je Stvoriteľ, On je darcom života, On je Život. A, ozaj, Krišna nie je Boh. A poradca Klausa Schwaba Harari je skutočne nevhodný príklad, nehodný citátu. Hľadajte Krista, živú vieru a nie náboženstvo.

@user-du1ic5qo9e 3 ай бұрын

Máte naprostou pravdu. Jak velká škoda, že všichni věří, že něco je a nevyvinou žádné úsilí, aby zjistili, co to je. Přitom život je cesta, která má cíl. Lidé se plahočí kvůli své přítomnosti a budoucnosti a takřka nikdo nemyslí na svou věčnost. Natož, aby se staral, jakou budou mít věčnost jeho děti. Přitom duše neumírá, je věčná. Učili nás ve škole, že Bůh není, že náboženství je jen berlička. Jednou jsem se rozhodla, že pro mně se to něco bude jmenovat Bůh. Zdál se mi ten nápad šílený, ale když jsem si to potřetí řekla nahlas, rozlil se v mém srdci takový sladký pocit.. všichni mají něco a já mám Boha! Smrti se bojí jenom ten, kdo neví, co ho za tím životním předělem čeká - a tak doufá, že nic. Jestli ale nepatří Kristu, bude nemile překvapen. A pan Vojtko mluví jen o svém názoru. Poznání pravdy v tom není. Smrt... Nic si s sebou člověk nevezme, vše co měl a žil ztratí cenu. Náhle bude jediné důležité. To, co je před ním. Jeho věčnost. A jedinou cestou domů, do šťastné věčnosti, je láska ke Kristu teď a tady.

@zachrannasluzba9115 3 ай бұрын

Výborné

@JaroslavKrejcar 3 ай бұрын

Tyhle odborníky miluju. Celý rozhovor si řeší svoje problémy a traumata. A potom je promítají do dalších lidí. Skáče mezi tématy jako zajíc, aniž by zašel do podstaty a hloubky problémů. Přeji jeho mamince zdraví

@Satalien22 3 ай бұрын

Hezký den a souhlas s Vámi. Možná je to i reklama na eutanazii , ne ? Co kdyby pan filozof raděj debatoval o úctě k životu ? Vždyť v téhle společnosti nemá lidský život cenu. A psát pro děti knížky o smrti považuji za úchylku. Fascinuje - li tohoto člověka smrt , ať se v tom klidně bahní dál, ale sám a nevnáší své koníčky do ostatních. Přeji Vám zdraví a mějte se.

@rickfrombohemia9550 3 ай бұрын

Ano, asi nemá smysl bát se neexistence. Nelze "zažívat neexistenci". V nebytí pomíjí prožívání času a prostoru, miliarda let je jen mžik, takhle to bylo i před naším narozením. Po smrti zaniknu já jakožto ego/individualita (včetně vzpomínek, tudíž nejde o reinkarnaci), ale existence jakožto zkušenost může pokračovat dál v jiném individuu (člověk, zvíře, mimozemšťan, ...) a třeba v novém či paralelním vesmíru.

@ruzenas.3052 3 ай бұрын

Obsahově přínosné, ale zychlená řeč je celkem nepříjemná pro poslech. Škoda... I tak děkuji.😊

@grohoxin5787 3 ай бұрын

Mám všechno sepsaný i scénář pohřbu,jen nechápu proč je rodina vyděšená😊umírat budu já🙏

@MusketyrBritarn 3 ай бұрын

Vskutku zajímavá beseda.

@dankajaramaz3815 3 ай бұрын

Díky❤ myslím, že v minulosti lidi lépe pŕijali umíraní a konec... jenom nekolik posledních desetiletí byla kultúra véčné mladosti a nesmrtelnosti 😮😮😮... jsem slyšela, že lidi nábožensky založení lépe znašejí a vyrovnávají se s koncem života❤ 😂

@evatoth3125 3 ай бұрын

Zaujímava téma. Po prvé som videla mrtveho člověka keď som mala 6 rokov, v škole. Zomrel riaditel a usporiadali rozluckovy deň na skolskom dvore. Všetci ziaci museli prist k otvorenej rakve a uctit (pozriet) si riaditela. Bol krásný slnečný, junovy deň a riaditelova tvar bola chorobne zlta. Bolo to ako z hororu. Veľmi som sa bala a dlho sa mi o tom snivalo. Neviem či to bolo správne rozhodnutie nechat otvorenu rakvu na slnku. A najmladsie deti mali tam být s rodicmi.

@sarkakonecna1509 3 ай бұрын

Mnoho moudrého. ale nepřiměřená rychlost projevu

@martina19- 3 ай бұрын

Můžete si rychlost přehrávání zpomalit v nastavení

@rickfrombohemia9550 3 ай бұрын

@@martina19- To je pravda. Sice pak každý zní, jako když je pod parou, ale účel to asi splní.

@radovansemansky4618 3 ай бұрын

po vete "pisu clanky o smrti pre deti", som to chcel vypnut, pomyslele som ze dalsi nejaky LGBT IQ-- dement progresivny libiot, ale potom nasledovali slova ktore to stopli a dopozeral som z jemnym uzasom do konca, - super clovek pan Vojtko s myslienkami, ktore asi nepochopi kazdy.

@fon207 3 ай бұрын

Ono by to pochopil každý , pokud by byl rozhovor veden v Českém jazyce .

@DenisaKopcekova 3 ай бұрын

Na čem jede???Jestli takhle komunikuje s klientama a skáče u toho,tak bych se asi zamyslela,kdo opravdu potřebuje terapeuta🙈🙏🏼

@danaveverkova9645 3 ай бұрын

😂😂😂

@Satalien22 3 ай бұрын

Souhlas s Vámi. Hezký víkend .

@danaveverkova9645 3 ай бұрын

@@Satalien22 Nápodobně!

@Satalien22 3 ай бұрын

@@danaveverkova9645 Díky.

@ivankavaluskova3368 3 ай бұрын

Nic tím neminim' nic tím nechci říct, jen citát,který jsem si od dávná zapamatovala..."a smrt je zlo,tak bozi uznali, neb kdyby byla krásná,též by zmírali"