Ahoj Weef. Jsem moc ráda, že jsem našla tvoje videa a blog. Jsi super, pozitivní a to co děláš je určitě pro ostatní nakopávající. Dlouho přemýšlím co a jak vymyslet v rámci nějakého nomádství na cestách. Ale vrátím se ke svému vztahu :D S přítelem se vídáme téměř 3 roky jen o víkendech, někdy se vidíme po delší době a někdy spolu trávíme více dní než pouze ten víkend. Ale co má hlava děravá pamatuje, tak to zatím nepřekročilo více jak 14 dní. :D Ovšem všem (to je slovní spojení :D) známým to vřele doporučuji, v rámci toho osobního prostoru a td. Ale člověk pak jak říkáte, se nezná mimo ty sluncem zalité dny. Což je hrozně důležité pro vztah. Myslím, že s přítelem spolu dokážeme mluvit o všem, co nám zrovna vadí, co nám na druhém vadí. Funguje ta vzájemná komunikace a je opravdu důležité komunikovat aspoň malou chviličku každý den. Měla jsem i takové období, kdy mi přišlo, že nám po tom týdnu v pátek vždy dlouho trvalo, než jsme si našli k sobě zase tu cestičku. Ale všechno člověk musí vidět ze všech stran a přemýšlet. Nemalovat hned čerta na zeď. A proč to tu vlastně píšu? :D Psal už někdo na youtube takhle obsáhlej koment? :D Takže. V lednu spolu odlétáme na rok do Kanady na working holiday visa. A tam si myslím, že se projeví síla a pevnost našeho vztahu hned na letišti, jelikož to bude můj 1. let a bude to poměrně dosti dlouhá cesta. :D Takže si říkám, pokud se nezabijeme na cestě, už se to snad podělat nemůže. :D Pak samozřejmě ta nervozita s cizího prostředí, jazyk, který mi dělá problémy a proto tam také jedu, najít si bydlení a práci a mít stále na chleba. To bude teprve pro nás zkouška. Takže sem klidně napíšu po nějaké době v Kanadě, jak funguje vztah, který fungoval roky na dálku v relaci 24x7 :D. Jen doufám, že nepřistoupíme na tvé moto...míň věcí, víc zážitků. :D Mějte se hezky a popřípadě se omlouvám, že na ostatní tu už nezbylo místo :D

Snídaně pobavila :D

Co se týče toho Erasmu o kterém píšete, tak si pouze myslím, že jsou lidé prostě sobečtí na lásku a je naproto přirozené to obětovat vyšší moci

Co se týče toho cestování jako zkoušky vztahu, tak já tomu naprosto rozumím a naprosto s tím souhlasím. S přítelem jsme spolu 5 let, počet víkendů v roce, kdy nemáme žádný plány na výlety/akce s přáteli by se dal spočítat na prstech obou rukou, odpoledne taky pořád něco podnikáme a stejně bych řekla, že největší "prověrky" vztahu přišly právě když jsme spolu cestovali. To je prostě tím, že na krátkém výletě, nebo ve městě má člověk většinou veškerý komfort a tak ho nerozhází když např. navigátor navede na špatnou cestu, což způsobí půlhodinovou zajížďku, nebo když je restaurace, ve které jste plánovali oběd zavřená. Naopak já sama jsem se divila, jak moc hysterická umím být po téměř probdělé noci pod širákem a půldenním hladovění, které způsobil zavřený obchod. To pak dokážu vyšilovat právě kvůli takové prkotině jako je ta špatná odbočka :P A když druhá polovička i tyhle šílenosti ustojí, tak je jistý, že už ustojíte asi všechno :D

Super tipy. Ten sdílený kalendář jedeme, to je super věc. :))

My jsme se pres Skype spolecne divali na filmy, vetsinou aspon jeden tydne. Prvni, co jsme takto videli, bylo Frozen :-D

ja myslela, ze je z Brna :D taky ziju 12 let v zahranici a obcas davam english slova, ale da se to ohlidat :))))))

Aha, tak už ti to někdo ptal 😅

That's right :D

Ten zbytek? Já! :D