Lt. Katerina Hlavsova, CZAF Female L-39 / L-159 Fighter Pilot and Future Gripen Pilot
Kateřina Hlavsová
* Narodila se před 25 lety.
* Po studiu Univerzity obrany (dříve Vojenské akademie) momentálně létá v Náměšti nad Oslavou u 222. výcvikové letky na proudových letounech L-39.
* Za 2 až 4 roky chce pilotovat L-159 a později snad nadzvukový stroj Gripen. Při troše štěstí zkusí i F-16 či F-18.
Lákají mě nadzvukové stroje, tvrdí půvabná pilotka stíhaček
Kluci touží být popelářem, hrát fotbal, lítat se stíhačkou... Jenže co když po tom zatouží i holka? Poručice Kateřina Hlavsová je první ženou v naší armádě, která bude s největší pravděpodobností za pár let pilotkou nadzvukového gripenu.
Katka je jemná a na první pohled skoro křehká blondýnka, která se nerada vystavuje novinářům i fotografům, po žádné popularitě ani obdivu netouží a rozhodně nepůsobí nadmíru autoritativně. To ovšem neznamená, že se pod plavou hřívou neskrývá chladný rozum.
Kde se vzalo vaše nadšení pro stíhačky?
Prostě mě zaujaly na první pohled, když jsem viděla ukázky na CIAF v Hradci Králové. Od sedmnácti jsem létala v aeroklubu na větroních, ale jakmile jsem narazila na stíhačky a zjistila, že ve světě je pro ženy takový druh létání dostupný, můj zájem se ubíral jediným směrem. Nakonec mi přálo štěstí, protože rok před maturitou na Vojenské akademii otevřeli obor pilot i pro dívky.
Vaše maminka je zubní lékařka, táta obchodní ředitel, sestra koketovala s modelingem, studuje architekturu. Nikdy jste nepřemýšlela o jiné, řekněme pro ženy běžnější, profesi, než je stíhací pilot?
Nooo, snad ani ne. Možná se mi chvíli líbila patologie nebo chirurgie, ale nepředpokládala jsem, že bych zvládla tolik "šprtání", asi jsem spíš technický typ.
Co všechno musíte umět?
Po škole jsou piloti vlastně strojaři. Ke strojírenským předmětům v prvních ročnících přibývají i letecké předměty a v posledních dvou letech i samotný výcvik na Z-142 a L-39. Obory, které by člověk měl znát, jsou aerodynamika, termodynamika, navigace, řízení letového provozu, motory a draky, ale i radionavigace nebo leteckotechnické zabezpečení. Člověk musí vědět, nejen jak to funguje v letadle, ale taky potřebuje mít přehled, jak to chodí na letišti a co dělají součinné profese.
Vysoká odbornost je jedna věc a motivace druhá. Co vás na pilotování stíhaček láká a baví nejvíc?
Baví mě snad všechno. Od navigačních, přístrojových nebo nočních letů až po bojové úkoly, jako jsou údery na pozemní cíle, vzdušná podpora nebo manévrovací vzdušné boje, ty jsou asi nejzáživnější. Celkově je výcvik na proudovém letounu velmi pestrý a neustále létáme něco nového. To je přesně to, co jsem hledala.
Adrenalin?
Ve vzduchu se ho najde dost. Těžko to k něčemu přirovnat, ale třeba atrakce v zábavních parcích už mě dneska moc neberou. Ale i v letadle si člověk zvykne, některé postupy se opakují a adrenalinu postupně ubývá i tady.
Doplňujete si ho někde jinde?
Dá se potkat ve sportu. Snažím se každý rok trávit na horách aspoň tři týdny v kuse a pak víkendy. Začala jsem jezdit na prkně, protože na lyžích to není takový zážitek. Není nad freeride, ježdění mimo vytyčené a upravované sjezdovky. Jinak si myslím, že adrenalinu zas tolik v životě není. Snad jen na silnici, když narazíte na nepříjemného řidiče...
Jezdíte rychle?
Snažím se dodržovat předpisy. Jezdím v mondeu a snad nejsem špatný řidič. Hodně koukám kolem sebe, sleduju provoz a předvídám, což možná v takové míře jako já moc lidí nedělá.
Poručík Kateřina Hlavsová - pilotka bojového letounu AČR
Když odlétáte tady v Náměšti doslova ještě pár let, pak v Čáslavi na L-159 dalších několik roků, a když absolvujete ve Švédsku zdárně přeškolení na gripeny, tak jste s trochou štěstí na konci svého snu. Co pak?
Gripen je sice jediný nadzvuk, a to nejlepší u nás, ale mě láká třeba i svézt se na F16 nebo F18. A protože směrem na západ už není ženská v jejich pilotní kabině nic výjimečného, není to utopie.
Full Article : ona.idnes.cz/lakaji-me-nadzvuk...