Fotovoltaika a výroba čisté elektřiny doma (rozhovor doc. Mastný + Dr. Morávek)

Fotovoltaika a výroba čisté elektřiny doma (rozhovor doc. Mastný + Dr. Morávek) | Electro Dad #21

Рет қаралды 33,969

Күн бұрын

👉rozbalte text níže pro interaktivní obsah videa 👈
Fotovoltaika a výroba čisté elektřiny doma - rozhovor s doc. Mastným a Dr. Morávkem Ph.D. z VUT v Brně o trendech ve vývoji malých obnovitelných zdrojů energie pro domácnosti a malé firmy.
V rozhovoru diskutovaná témata:
0:00 Úvod
00:40 Můžete prosím v kostce představit čím se profesně zabýváte?
01:19 Jak spolupracujete mimo výuku a výzkum s průmyslem?
02:17 Trendy ve fotovoltaice a obnovitelných zdrojích energie za posledních 5 let?
03:12 Co jsou to hybridní systémy?
04:41 Ostrovní režim
05:25 Jaké čisté zdroje energie se nabízí domácnostem a menším firmám?
06:40 Proč se málo využívá větrných elektráren v Česku?
07:55 Co je nejčastěji instalovaný čistý zdroj energie v Česku v roce 2019?
09:00 Jak se fotovoltaické systémy zjednodušují, resp. zesložiťují?
11:42 Jak domácí hybridní fotovoltaická elektrárna funguje?
14:37 Třífázový vs. jednofázový střídač?
17:21 Jak se vyvíjí fotovoltaické panely?
18:37 Jaký vliv má znečištění vzduchu na účinnost FVE?
22:00 Závislost výkonu fotovoltaických panelů na teplotě
22:51 Jak je to s ideálním sklonem statických fotovoltaických panelů v podmínkách Česka?
25:03 Zapojení panelů
27:23 Je možné, aby nadšenec zvládnul návrh a instalaci FVE sám?
29:46 Kombinace fotovoltaiky s tepelným čerpadlem?
32:38 Má smysl kombinovat tepelné čerpadlo s plynovým kotlem?
34:40 Jaké typy baterií se dnes nejčastěji používají pro akumulaci energie?
36:27 Průtokové baterie?
39:40 Jak se mohu starat o baterii na bázi lithia?
40:35 Balancování baterie
41:42 Druhý život baterií elektromobilů v úložištích energie?
44:13 Optimalizace fotovoltaických panelů, dopadá-li na ně v průběhu dne stín
46:13 Jaký mají malé obnovitelné zdroje vliv na elektrizační soustavu?
48:13 Kolik je teoretické maximum výroby energie z obnovitelných zdrojů v Česku?
51:38 Jaká je energetická náročnost výroby a recyklace fotovoltaických panelů?
52:51 Životnost fotovoltaických panelů?
54:45 Jak se recyklují fotovoltaické panely?
55:33 Jak se hasí hořící objekt s fotovoltaickými panely?
56:53 Jak lze prakticky kombinovat fotovoltaiku s elektromobily?
1:00:53 Rychlonabíjecí stanice v kombinaci s bateriovým úložištěm
Proč točím videa o radosti z elektromobility: www.electrodad.cz/proc/
🙏 Chci inspirovat milion lidí k přechodu na elektromobil. Pokud vám má nezávislá tvorba dává smysl, prosím, podpořte mne:
- jako Patron: / electrodad
- jako člen / podporovatel tohoto KZfaq kanálu / @electrodad
- či darem přes korunový účet: 2401894390 / 2010
- a rovněž mne podpoříte, pokud objednáte svůj elektromobil Tesla přes tento refferal link ts.la/jan84163 a oba získáme 1500 km nabíjení na Superchargerech. Link nelze použít po objednání Tesly.

Пікірлер: 90

@jujonjujon7629 5 жыл бұрын

Bombastické, moc děkuju za toto téma.

@akceleracevideoblogy417 5 жыл бұрын

Moc díky za poučné video.

@ElectroDad 5 жыл бұрын

@Akcelerace Videoblogy moc díky za komentář(e) od ostříleného KZfaqra.

@slusnyobcan1063 4 жыл бұрын

Super, moc ma obnovitelne zdroje zajimaji, dekuju za info

@Sejnoha56 3 жыл бұрын

picoviny

@michalkasztura8169 3 жыл бұрын

@@Sejnoha56 objasněte.

@dagmarcirlan440 2 жыл бұрын

Super! 🔋Jako všechna Vaše videa :)

@ElectroDad 2 жыл бұрын

děkuji pěkně, Dagmar

@petrbaxant 3 жыл бұрын

To je objev - kolegové! Ani se nepochlubili, bejci. Ale já jim fandím a jsem rád, že je tam na ústavu máme. A doufám, že to kluci budou umět naučit správně další generaci. A vypadá to, že se jim to daří.

@mikypoty2785 4 жыл бұрын

Dobrý den. Jakou konkrétní firmu by jste doporučil na realizaci fotovoltaiky? Popřípadě jakou by doporučili doc. Mastný nebo Dr. Morávek (v rozhovoru od nich zaznělo, že odbornou se zkušenostmi), ale zajímá mě konkrétní firma. Děkuji.

@ElectroDad 4 жыл бұрын

@Michal Potacel vlastní zkušenost s instalací komplexnějšího domácího FVE systému: jdodavatelská firma u nás doma byla minimálně 5x při jeho instalaci a pak 5x při jeho rozšíření. Co instalace, to specifické podmínky, to svým způsobem originál. Proto doporučuji vybírat pokud možno lokálního dodavatele v kraji kde budete FVE instalovat, ať to k Vám nemají daleko. Samozřejmě vybrat firmu, kde se k Vám chovají uctivě, dodržují slovo a nebojí se nasdílet referenční kontakty. Na doc. Mastného a Dr. Morávka mne napojil Ing. Miroslav Vavera, který s nimi jako majitel realizační firmy (SUNLUX) konzultuje sofistikovanější instalace a která nám dodávala naši FVE. Oni působí v okolí Brna a Prahy.

@mikypoty2785 4 жыл бұрын

@@ElectroDad Děkuji moc za info. Vzhledem k tomu, že realizace bude ve Znojmě, tak Brno je pro mě kousek. Ještě jednou díky

@ElectroDad 4 жыл бұрын

@Michal Potacel Znojmo je fotovoltaice zaslíbené - s Hodonínem nejvíce slunečných dnů za rok v celém Česku. A jinak je pro mě osobně Znojmo srdeční záležitost, za mne nejkrásnější město v Česku.

@PavolFilek 5 жыл бұрын

Ak si viem vyrobiť vlastným vyťažévačom za 11 € vyrobiť 6.4 kWh energie na 1 kWp denne / jasno, chladný vietor /, tak načo by som používal komerčné systémy, ktoré až tak dobré nie sú ?

@jklmnpqrst 5 жыл бұрын

Pavol Filek komercne systemy su pre tych co si to vyrobit nevedia. a to plati pre vsetko v zivote

@basi881 4 жыл бұрын

Dnes podle rozhovoru s dodavatelem FV ohledně tepelného čerpadla je takový, že je blbost stavět FV na spotřebu domu a čerpadla. Ideální je stavět na spotřebu domácnosti FV a čerpadlo aby si bralo el. ze sítě. Protože v zimě FV nemá takovou efektivitu s ohledem na počasí.

@ElectroDad 4 жыл бұрын

@basi881 souhlas, to je taky jeden z důvodů, proč zatím nechávámm u nás doma dožít kondenzační kotel.

@filipes2535 4 жыл бұрын

Navíc přídavné jméno "obnovitelny" je u těchto systémů zavádějící. Vše se muselo nějak vyrobit, někde se muselo něco vytěžit, dopravit, zpracovat. Stalo to mnoho energie převážně získané z fosilních zdrojů, vzácných zemin, vše z 90% z Číny. To znamená absolutní závislost na jedné zemi.

@ElectroDad 4 жыл бұрын

@Filip Es tím obnovitelným zdrojem je podle mne myšleno slunce. Fotovoltaika je jednou z cest / technologií jak jeho energii využít. Energetická návratnost komplet FVE je podle typu panelů cca 3 roky, po kterých FVE již vyrábí čistou elektrickou energii z obnovitelného zdroje - slunce. Čina je velký producent, to ano. Panely na naší střeše pochází z Vietnamu.

@filipes2535 4 жыл бұрын

@@ElectroDad myslím, že myslíte návratnost samotných panelů, ta je 3-5 let, to jde. Panel na sebe vydělá, relativně rychle. Ale co střídač, je to relativně komplikované zařízení nabušené elektronikou, ten do té návratnosti háže vidle, v okamžiku, kdy se rozbije ten střídač krátce po skončení 5/6 leté záruce. Vím o čem mluvím.

@ElectroDad 4 жыл бұрын

@pemailv to souhlas. Až za cca 5 miliard let vyhasne slunce, tak budeme mít úplně jiné starosti. Do té doby se ale lidstvo dávno zahubí vlastním přičiněním.

@ElectroDad 4 жыл бұрын

@Filip Es hovořím o energetické = ekologické návratnosti celého systému fotovoltaické elektrárny včetně uchycení, kabeláže, střídače, apod., což je u nomokrystalických panelů cca 3-3,5 roku. U jiných typů panelů je to dříve. Viz můj rozhovor s doc. Vaňkem z VUT v Brně.

@filipes2535 4 жыл бұрын

@@ElectroDad v okamžiku, kdy se FVE stridac odebere do kremikoveho nebe, tak to už prostě neplatí. SMA AG v letech 2013-2015 a stejně tak třeba Danfoss, Fronius a jiní museli ještě v záruce vyměnit neskutečně množství zařízení, u některých typů i několikrát, všechno co prodali. Repase se neosvedcila, vedlo to jen a jen k dalším vymenam. Spousta té elektroniky skončila prachsproste ve šmelcu. Žádná repase nebo recyklace. Vynaložena energie a suroviny nenávratně pryč.... Dále, v roce 2010-2015, na některých elektrárnách došlo k rozsáhlým poškozením panelů, kvůli kompatibilitě bylo nutné měnit kompletně celé stringy panelů a opět jak myslíte, že bylo naloženo s panely? Myslíte, že je někde nějak recyklovali? Sundali jen Al rám, sklo, a zalaminovanej zbytek je teď někde rozdrceny v haldách komunalu. Prošel jsem takovou praxí, že je mi úplně jedno co kdo říká z VUT, nebo ČVUT. Dokonalá ztráta iluzí. O těchto věcech se nikde nepíše, nikdo se jima nechlubí. Jen servisní technici, co to prožili by mohli vyprávět.

@marekhlavac1536 4 жыл бұрын

Proč z toho dělat vědu....měnič 12 DC/220AC ,regulátor,baterie s rozumnou kapacitou,aby zbytečně se panel neodpojoval a v noci vydržel s nějakou zbytkovou kapacitou..........k funkčnímu ostrovnímu systému na chatě stačí ohmův zákon a cca 10 tis korun.Na dva nezávislý obvody.......odzkoušeno cca 5 lety pravidelnýho provozu na chatě.

@ElectroDad 4 жыл бұрын

@Marek Hlaváč na chatu to asi stačí, souhlas.

@PavolFilek 5 жыл бұрын

Načo tepelné čepadlo niečo-voda, keď už niektoré multysplity ponúkajú API na spoluprácu s monitoringom FVE, a dá sa to úplne lacno, baterky z LiIon napr. Samsung SDI 60 Ah za 50 € kus, resp. 18650 x 1000 príp. 2000 ks a mám kapacitu 20 až 40 kWh v lítiu za 95 € / kWh. K tomu dva Axperty 5000 VA a mám systém s návratnosťou 4.7 roka, k tomu pár lacných trackerov, aby som mal el. od východu Slnka až po jeho západ. Len to chce trochu študovať a priložiť ruku k dielu, nie spoliehať sa na firmy, ktoré často o produktoch, ktoré inštalujú nemajú ani elementárne vedomosti. . Followerov by pravdepodobne zaujímalo, koľko % inštalácií v CZ má Pb - flooded, AGM, GEL baterky, Li4Ti5O12, LiFePO4, NMC, NCA baterky, redoxflow či vysokoteplotné baterky okolo 350 až 400 *C.

@jujonjujon7629 5 жыл бұрын

Jasan, pájku do ruky a vyhoříte taky skoro zadarmo :-D

@PavolFilek 5 жыл бұрын

Asi ťažko, keď baterky sú v oceľovej bedni, každý článok istený 2.8 A poiskou, BMS od 3.2 do 4.06 V, 2 x termokamera a 14 teplotných čidiel + automatiký hasičak vedĺa baterky. String z 56P14S istený 80 A poistkou, celý pack 400 A poistkou, 2xpack istený 800 A. p.

@PavolFilek 5 жыл бұрын

@@mareksykora5197 nexun.pl/pl/c/Ogniwa-18650/126 Tak si kupte 21700-ky alebo 26600-ky, ak potrebujete vačšiu kap.

@PavolFilek 5 жыл бұрын

@@mareksykora5197 Ja mám na ebiku 36 / 13 Ah a ešte mám prídavnú 7*3.45 Ah === 24 Ah, dojazd 250 až 270 km. ebike: www.autokelly.sk/Catalog/elektrobicykel-a-prislusenstvo/39051198 === 950 €

@PavolFilek 5 жыл бұрын

@@mareksykora5197 Ešte si treba dať pozor na to, že články v ebiku nie sú spájkované cez poistky, ale vačšinou bodované cez Ni pásiky a ak jeden začne horieť resp. ostatné doň začnú dodávať prúd, tak potom je z toho na ulici pekný ohňostroj.

@tomaskonopac9431 5 жыл бұрын

Podobnou přednášku jsem zažil a z cele diskuse vyplynulo že cena takto vyrobené kWh se pohybuje okolo 4-6 Kč/kWh a pokud by se to mělo vyplatit tak to funguje jen na masivní státní dotaci. Funkční jsou vodní a trochu i větrné elektrárny solární panely jsou dobré jen v létě na vykrytí spotřeby klimatizace a bazénové technologie ( v našich podmínkách myšleno ) . Celý tento systém má několik slabin 1/ baterky životnost 5-10 let 2/ životnost zařízení jako celku 10-18let 3/ dodávka a stálost dodávky cca jen 30 % pokrytí v čase - je velmi špatná . Souhrnem celé to je jen hromádka elektronického Čínského šrotu s nízkou životností . Pro ekology to přeložím do českého jazyka de facto jde o výrobu šrotu na skládku nic víc nic míň . Tak že pokud chcete pomoci přírodě než to budete vyrábět tak to vymyslete tak , aby to nebylo zařízení na 1 použití .a zvyšte rentabilitu. Dále mě irituje to jak se to snaží dodat elektrickou energii do sítě místo toho , aby to užili získanou energii k určitému úkolu . Dám příklad pokud použijete těleso a budete z větru vyrábět jen teplou vodu odpadnou pitomosti jako střídač baterky atd. Proč proboha furt chcete vyrábět elektřinu chtějte vyrábět energii pro určitý účel a elektřinu šetřete . To samé lepší je vyrobit vodík z něj palivo a to dodávat přímo do aut viz. patent AUDI . Současný stav je špatný a celé mi to příde jak hraní 13 letého pubescenta debaty o orientaci a jiná vata okolo tématu diskuse má jen zakrýt fakt že je to nepoužitelné a nevhodné řešení . Pokud jde o tepelná čerpadla tak ty užívám mám vzduch - vzduch návratnost jednotky 3 roky . :) !!! 50kW nabíjecí stanice na dálnici viz. vysočina atd . jsou pro rychlé nabíjení aut slabé pokud se vám k stanici připojí 20 - 40 aut na 15 minut potřebujete minimálně 630kW stanici . To je téma na delší diskusi doporučuji si vzít kalkulačku dosadit do vzorce 5,5 milionů elektro aut 2 miliony nákladních a dodávkových vozů a asi se budete hodně divit když zjistíte že potřebujete 150-300 % současné výroby elektřiny protože těch současný 50% co je z uhlí se má rušit. !!! Pro lajky chybí 4-7 Temelíny nebo 600-900 Štěchovických přehrad . A to v případě že budeme elektřinou hodně šetřit a že jí přestaneme vyvážet Němcům , kteří s ní v současnosti vykrývají neekologické ekologické zdroje viz. větrné a sluneční parky. Takže děkuji za debatu nebylo to špatné a v pokračování bych rád od pánů slyšel kde se na tohle šílenství vezmou finanční prostředky :) Řeknu to slovy klasika tyto zdroje jsou výzva a dodám slovy energetika prů*er to je :)

@lofaslofas4834 5 жыл бұрын

O M G

@mariannahlik3884 5 жыл бұрын

ktovie, čím by tú elektrinu doviedli - také výkony - sieť na to nie je nikde stavaná, skolabovala by keby chceli všetci dobíjať elektroautá

@torqe 5 жыл бұрын

No, myslím, že jste to zazdil hned zmínkou o vodíku. Můžete mi prosím o výrobě vodíku něco bližšího napsat, třeba jak je to s energetickou náročností jeho výroby, jak pohodlně se vodík skladuje, jak se bezproblémově převáží a tak dále? Asi je opravdu lepší tohle všechno absolvovat a následně v tom autě z toho vodíku zase udělat elektřinu a pohánět elektromotor.... Zatím je to stále DALEKO větší nesmysl než samotné elektroauto....

@jakubsevcik733 5 жыл бұрын

Až tak kritický bych nebyl. Je faktem, že FVE a její rozvoj byly dány především politickým rozhodnutím EU. Smyslem FVE je snížit závislost na fosilních palivech, jádru a snížit tak ekologická rizika do budoucna. To, že se ekonomicky bez adekvátně kapacitního a přitom ne drahého systému akumulace nevyplatí, je jasné všem, kteří jdou dál za propagační materiály firem, co to prodávají. Nicméně je třeba podporovat vývoj v oblasti FVE a akumulaci energie. Jiné alternativy jsou zatím v nedohlednu. Nikdy se nevzdáme konzumace energie, planeta se ohřívá. Reaktory jsou drahé a strach z nich je velký. Fúze přijde za 50-100 let?

@tomaskonopac9431 4 жыл бұрын

@@torqe AUDI má patent na výrobu paliva z vodíku a CO2 , které se dá používat v standartních motorech na benzín chce se o to zajímat z výfuku pak jde jen voda .

@PavolFilek 5 жыл бұрын

Striedač má buď 0-vú kom. s BMS, alebo RS232, RS485, CAN, stačí len podľa toho, čo striedač očakáva, naprogramovať Arduino, ESP8266, ESP32, ... etc., urobiť príp. CRC a mám vlastný BMS za 0 €, keď nepočítam tie pár €-vé položky na dorbmosti z Číny, / CPUs, prevodníky, príp. optocouplery /

@MrRadgo 4 жыл бұрын

Nikdy to nebude mat spolahluvost komercneho zariadenia. pomer vyvoj/ladenie je niekde okolo 1:4

@PavolFilek 2 жыл бұрын

@@MrRadgo Je to presne opacne, BMS bateriek a FW menicov je nedoladeny, nikdy nedosiahnete s komercnym zabugovanym riesenim spolahlivost doma odladeneho a dokazaneho algoritmu.

@MrRadgo 2 жыл бұрын

@@PavolFilek pisem o spolahlivosti zariadenia ako celku ... stanete sa testerom

@PavolFilek 2 жыл бұрын

@@MrRadgo Ja com testerom od r. 1990.

@MrRadgo 2 жыл бұрын

@@PavolFilek robil som vo vyvoji embedded a prestal som to doma robit ako konicek. Nikam to nevedie. Ako hovorili stary harcovnici: ozivis po 2 tyzdnoch ale aby to preslo cez certifikaciu, EMC atd ... dalsi rok ....

@daliborbartos1396 4 жыл бұрын

mám dotaz...když je to tak vynikající jezdit na elektřinu..proč má armáda pořád tanky na naftu, letadla na kerosin a auta na benzin???? problém je vždy s lidmi, kteří jsou vynikající odborníci..ale mají klapky na očích a nevidí, že elektromobilita je hnaná především z USA...a to má svůj skrytý důvod.....

@SupFromCz 4 жыл бұрын

To mne baví jak tenhle typ videí vždy přitáhne lidi co o problematice vědí to co jim řekli kámoši u piva. V tomto případě jste pane Dalibor opět nezklamal a vytáhnul zcela nesouvisející problematiku.

@daliborbartos1396 4 жыл бұрын

@@SupFromCz motor vojenského auta podle vás nijak nesouvisí s motorem auta civilniho ? Zvláštní, kdo vám tohle u piva namluvil?

@SupFromCz 4 жыл бұрын

@@daliborbartos1396 Pane opravdu to nijak nesouvisí. Je to prostě zcela odlišné použití se zcela odlišnými požadavky. Pro civilní auta elektro pohon dává smysl a pro vojenský to zatím smysl nedává u prvoliniových prostředků. Dokazovat nevhodnost použití elekro pohonu obecně tím, že ho nepoužívá armáda v tancích chce opravdu velkou dávku nevnímání faktů a vlastní ješitnosti. Mimochodem i u velkých dieselových motorů dává v určitých aplikací přenos energie do elektrickýh motorů v podvozku. Projděte si třeba lokomotivu řad 754 a nebo rovnou heslo na wiki: cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_p%C5%99enos_v%C3%BDkonu Prostě někdy dává smysl dýzl, někdy elektřina a někdy kombinace obého. Konkrétně železnice má toto řešeno již velmi dlouho a úspěšně.

@filipes2535 4 жыл бұрын

Platí obecně pro všechny technologie které mají za úkol "šetřit". Pokud se mi nedokáže ta technologie zaplatit alespoň během záruky, jedná se o investici rizikovou. Musím počítat s tím, že se mi něco rozbije a to něco bude dost drahé a pro systém nezbytné. Dále musím počítat s nezbytnou údržbou, která v případě jejího zanedbání může u FV systému vést k požáru. Bohužel zrovna typicky střešní instalace se špatně kontrolují na úrovni jednotlivých konektorů které jsou schovâny pod panely a pokud takový panel nedemontuji, nelze se ke konektorum dostat. Vidím jen samá rizika, žádný přínos pro uživatele ani pro ochranu klimatu. Přínos to je pro výrobce, obchodníky, montéry a servisní techniky a nadšence-pionýry, které to nesmírně baví.

@ElectroDad 4 жыл бұрын

@Filip Es 50% veškeré lidské produkce CO2 bylo do atmosféry uvolněno po roce 1990. Můžete prosím konstruktivně navrhnout co mohu jako běžný člověk sám ovlivnit/udělat abych minimalizoval vlastní CO2 stopu z energie kterou jako domácnost využíváme v domě a přepravě? Máte jakékoli lepší reaálné řešení?

@filipes2535 4 жыл бұрын

Ano, zbytečně nespotrebovavat, nekupovat si věci, které nepotřebuji. Nestavet zbytečně velké domy, kde musím řešit složitými technologiemi jak ušetřit na provozu. Nestavet domy na zelené louce (typicky satelity), snažit se využít toho, co už bylo zastavěno. Nekupovat zbytečně spotřební elektroniku typicky bezdrátovou, vybavenou nevymenitelnym akumulátorem. Nevlastnit a neprovozovat několik velkých aut. Vždyť stačí jedno malé. Necestovat letadlem kvůli zábavě každý rok nebo i několikrát ročně.

@filipes2535 4 жыл бұрын

Je toho hodně co nedělat. Lidé ve vyspelych zemích mají pocit, že musí něco neustále dělat aby zachránili svět a to něco je založeno na technologiích které při své výrobě ten svět ničí. Děsivé následky petrochemickeho průmyslu jsme ve jménu čistého dvorecku obohatili o plundrovani vzácných zemin a jiných surovin a mohutně rozšířili plundrovani stávajících ložisek, typicky mědi a lythia. Vše ve jménu civilizace a čistého ovzduší v Evropě za cenu ničení ovzduší jinde ve světě. Pralesy hoří, Asie se dusí, oceány trpí, to vše kvůli nám. Říkám to jako bývalý technolog Polovodice a. S.,, jako bývalý aplikační technik UPS a bateriových systémů, jako bývalý servisní technik SMA Solar Technology, a jako současný technik v průmyslovém chlazení. Nejsem pomyleny aktivista, to jsem byl jako student FEL ČVUT, teď jsem jen velmi dobře informovaný a prošel jsem mnoha obory.

@ElectroDad 4 жыл бұрын

@Filip Es souhlasím s Vámi.

@ferosofranek8817 4 жыл бұрын

@@filipes2535 Len som si tak spokojne prechádzal komentáre k zaujímavému videu a ten Váš ma vyslovene deprimoval - v podstate človek by urobil najlepšie, keby ani nebol. Takto sa na to samozrejme nedá pozerať, všetko je to len o individuálnej miere každého z nás. A každý chce žiť a život si užívať, nie len sledovať svoju uhlíkovú stopu. Súčasný svetový poriadok je založený na konzume a inflácii - teda treba budúci rok viac vyrobiť a spotrebovať viac ako rok predtým. To je jadro problému - ale ako to chcete zmeniť? Dá sa to vôbec?

@tomaskonopac9431 4 жыл бұрын

1/ K věci neměl by to montovat člověk co není vyučený elektro a nemá příslušné zkoušky viz. například paragraf 50 atd. . 2/ Pokud to má fungovat tak doporučuji mít jednoduchý systém třeba s tím dělat jen teplou vodu do nádrže a použít větrník místo panelů a nemít baterky ani pokud možno žádnou elektroniku . ( co se může pokazit to se pokazí baterky chcípnou za 5-10 let střídač také vydrží jen omezenou dobu , panely životnost 10-25 let max. ) . Dobře udělaný a udržovaný větrník klidně 20 let může makat a pak se vymění jen ložiska nebo převine ev. dá noví elektromotor takový motor s permanentním magnetem bez komutátorů je dost dobrý - téměř věčný zdroj elektrické energie . :) 3/ Pokud to uděláte tak jak básní tito pánové tak se nedoplatíte . 4/ Toto video berte tak trochu jako reklamu protože dnes bez výrazných dotací se vzhledem k vstupním nákladům a náklady na údržbu prostě nevyplatí .

@martinnebola9586 4 жыл бұрын

Naprosto s Vama souhlasim. Stoji to strasne prachy a navratnost NULA. Horsi inestyce je snad jen zateplovani baraku... beru to vsak jako nutnost k rozvoji novejch technologii. Smysl to ma vsak jen opravdu v nake chate,kde neni jina moznost - protoze tam proste neni eletryka a stava je desitky kylaku daleko. Vetrnik je supr. Muj otec ho delal jednomu uz v nakym roce 1985- ten mel barak - za nim hajek co brzdil ten vitr a hned za hajkem umistil vetrnik. Tam fouka imrvere a tak mu to uz za socializmu delalo 7 000 kc mesicne. Takze jeden a pul platu navic. ¬Problem je,ze vetrnik v CR se da postavit malokde...

@filipes2535 4 жыл бұрын

Naprosto s Vámi souhlasím s tím, že využitelnost větru je na spoustě míst diskutabilní. Dělal jsem pro SMA Solar Technology, a ztratil jsem veškeré iluze. Pravděpodobnost, že zdechne střídač do šesti let od zahájení provozu je vysoká

@brudikpavel6020 2 жыл бұрын

@@filipes2535 ahoj Filipe podle jakých kontrastních skutečností víš že střídač vydrží jen 6 let v mnoha případech?

@filipes2535 2 жыл бұрын

@@brudikpavel6020 Měl jsem statistiky pro cca 400 tisíc instalovanych střídačů a třeba u prvních generaci STP ta jistota byla téměř 100%. Naopak jednoduché konstrukce jako SMC (FVE Vepřek, 3000 ks SMC 10000) bylo vyměněno v prvních 5i letech cca 10%.

@ohicdovurp 5 жыл бұрын

Jenom bych podotknul že nerozumím výrazu píejdždý, my už nemluvíme česky? Latinsky bych tomu rozuměl lépe.

@ElectroDad 5 жыл бұрын

@Vlastimil Pešek titul Ph.D. je celosvětově vyslovován anglicky, i na české akademické půdě. Výslovně jsem se pánů Mastného a Morávka při natáčení ptal jak mám titul vyslovovat. www.studenta.cz/work/studium/vysokoskolske-tituly-jak-oslovovat-na-akademicke-pude/r~st:article:587/