Chov hrochů v ostravské zoo začal v roce 1967 dovozem šestileté samice, která v Ostravě žila až do své smrti v roce 2009. Druhým hrochem byl v roce 1968 přivezený samec (*1967), který žil v zoo dlouhých 50 let. Uhynul na konci roku 2018. Třetím hrochem přivezeným do Ostravy byla až v roce 2016 mladá samice z anglické Zoo Whipsnade. Zatím posledním hrochem dovezeným do ostravské zoo byl samec ze Zoo Antverpy, který byl dovezen v říjnu 2019 a utvořil pár s mladou samicí.
Naopak, několikanásobně více hrochů bylo ze Zoo Ostrava odvezeno. Jednalo se o úspěšně odchovaná mláďata. Celkem se do dnešního dne narodilo v zoo 33 hrochů, z nichž 19 se podařilo odchovat. Tím se ostravská zoologická zahrada stala nejúspěšnějším chovatelem v České republice. První mládě hrocha se v Ostravě narodilo 30. ledna 1972. Byla to samička a stala se vůbec prvním hroším mládětem v celém tehdejším Československu. Zatím posledním mládětem je samička narozená 24. července 2020.
Další významné mezníky chovu hrochů v Zoo Ostrava:
- Od roku 2005 je hroch erbovním zvířetem Zoo Ostrava.
- V roce 2006 byla Zoo Ostrava pověřena Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií vést a vydávat Evropskou plemennou knihu hrochů obojživelných. O přesunu většiny hrochů mezi zoologickými zahradami v Evropě se tak rozhoduje v Ostravě.
- V roce 2011 byl otevřen pavilon Tanganika - zrekonstruovaný původní pavilon hrochů z roku 1975.
Hroši v přírodě
V současné době se ve volné přírodě vyskytují dva zástupci čeledi hrochovití - hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) a hrošík liberijský (Choeropsis liberiensis). Oba se vyskytují na africkém kontinentu a oba patří k ohroženým druhům. Hroch obojživelný je na Červeném seznamu IUCN veden v kategorii „zranitelný“ (Vulnerable), hrošík liberijský jako „ohrožený“ (Endangered).
Hroch je převlečená velryba?
Hroši patří do řádu kytokopytníci (Cetartiodactyla), který vznikl sloučením řádů kytovci (Cetacea) a sudokopytníci (Cetartiodactyla), a to na základě molekulárních studií. Nejvíc ze všech sudokopytníků jsou příbuzní kytovcům právě hroši.
Hroch obojživelný - říční kůň?
Vědecký název Hippopotamus pochází z řečtiny a znamená „říční kůň“. Voda je prostředí, ve kterém hroši tráví až 18 hodin denně. Ve vodě dochází také k páření. Samice ve vodě rodí a dokonce kojí mládě. Pobyt ve vodě hrochům usnadňuje řada anatomických a fyziologických znaků. Na horní části hlavy v jedné rovině jsou umístěny uzavíratelné nosní otvory, malé oči a pohyblivé ušní boltce se schopností uzavřít ušní otvory. Hladká a téměř holá kůže obsahuje velké množství žláz vylučujících slizovitý sekret hnědavě červené barvy s antiseptickými účinky.
Video zachycuje chovný pár hrochů s mládětem v ostravské zoo.