Doplním USA používa mali raketoplán bez posádky sleduj vesmírne výzvy

@@lukasrosko1480 Který program máte na mysli?

@@viktoradamek zariadenie sa volá boeing x 37 b

@@lukasrosko1480 Tak u toho si počkám na podrobnější informace o x37c, i když to může trvat ještě dlouho, ale díky za tip 🙂

@@lukasrosko1480 15:23 opravdu není x-37, ten vypadá jinak, nemá tak baňatou příď a má křídla víc vzadu a má delší trup.

Děkuji za doplnění, respektive opravení

@@viktoradamek Není zač, je bezva že se zabýváš kosmickou technikou, jen tak dál.

Zdravím, děkuji za postřeh, tuto konfiguraci jsem myslel, ale chápu že to tak nemuselo vyznít. Jsem rád, že se vám video líbilo. Viktor

Třeba někde v dalším videu :-) (nemůžu si úplně vše v potřebovat naráz)

Zdravím, o těchto letounech vím, ale zaměřil jsem se hlavně dva zmiňované programy, ale jistě někdy i o menších raketoplánech video udělám (ať už orbitálních, tak suborbitálních)

Zdravím, určitě úplně v pohodě, mít jakýkoli feedback je super. Prvotní myšlenka byla video udělat snesitelně dlouhé (ať už pro diváka, pro mě z pohledu délky přípravy/střihu nebo i pro algoritmus KZfaq) a také informovat co nejširší veřejnost, aby video mělo alespoň nějaký záběr, takže jsem prostě bohužel některé informace vypustil. Taky jsem se primárně zaměřil na již proběhlé projekty, s tím že prostě můžu někdy udělat další video. (takže mám v plánu udělat video jen o NASA a financování, suborbitálních/malých raketoplánech atd.) Na závěr děkuji za zhlédnutí a zpětnou vazbu :-) Viktor

@@zvedaviyt tak to pak lépe rozumím tvému plánu. Ber to jako myšlenku, nikoliv vnucování plánu, či podsouvání. Zkus udělat více dílný serial. Vymyslím si. Artemis, jak se zrodila myšlenka návratu, druhý díl, proč raketa připomíná raketoplán je to vůbec něco nového? (lajci si to pletou, kvůli natřené střední části :D ), Co očekáváme od výpravy a jaký je cíl mise? Atd. atd. vím na Artemis jsi dělal video, ale jen jsem to použil jako příklad, že to nazveš seriálem, lidé to nemusí pak považovat za konečné uzavřené video. Například co by bylo i trošku virální je Artemis, proč byly odložené starty a čeká nás uspěšný start. Máš i dost času vytvořit video a zveřejnit pár dnů před termínem. Ale jak říkám, nechci ti vnucovat myšlenky, jen jak jsi to popsal, říkám si jestli by tomu neslušela číslovka, či název mini seriál a rozvést každým dílem nějak a tím obsáhnout hloubku. Samozřejmě rozebírat změny u Motoru Raptor s tahem u Falconu apod. by asi nikoho moc nebavilo :D ale popsat změny byly a očekáváni atd. však asi rozumíš jak to myslím. Jsem rád, že tu jsou mladí nadšenci. jen tak dál :)

Ono jde o to že NASA je polovojenská organizace. Nebo alespoň bývala. Navíc NASA je ve federální správě, takže jí nelze vyčítat že jí ovlivňují politici, když je její financování předmětem senátního rozpočtového výboru. Proto byla komercializace vesmírných letů takový problém, protože dlouhá desetiletí mělo na vesmírné lety monopol pouze národní vesmírné instituce jako NASA, ESA, Roskosmos atd. Naštěstí se poslední dvě desetiletí objevily firmy jako Virgin, SpaceX a Blue Origin, které drasticky zlevnili vesmírné lety. Vládní organizace nefungovali na tržní bázy a proto byly brutálně předražené.

@@sheepcz7747 Díky za nápady a podměty :-) a ještě jednou děkuji

​@@Foxcb27 to ja vše vím, já to NASA nevyčítám, chápu že mají zřízení dost na prd. Upřímně nevnímám a nikdy nebudu vnímat pozitivně když nevládní organizace (firmy) mají navrh nad státem. Protože jednou díky této moci, budou určovat vládní a jiné směry právě firmy. U Vesmírných letů kdo bude ovládat monopol na lety a tedy i těžbu jinde, bude ovládat celý svět. Je to jako s operátorem, určuje si ceny bez telefonu nebo internetu se takřka nedá fungovat, takže musíme jej mít a tedy pravidelně platit. Je to pomalé zbavení svobody a nezávislosti, skrze nástroj který "musíme mít a používat". Časem za mnoho let, to samé bude s vesmírnými lety, zevšední to natolik, že si ani ničeho nemusíme všimnout. A ano vím, že teď zním jako fanatik, jako magor. Zároveň i já jsem rád, za to co dělá hlavně SpaceX. Virgin či Blue Origin obecně neudělali nic (není myšleno, že nevytvořili nic, či že nemají za sebou pokrok či vývoj v kosmonautice, ale že se zaměřují jen a čistě nebo hlavně na turismus), jedou koncept ala turistika, máchají ručičkama a stěžují si na neférovost když je někdo odmítne, velkou část technologie drží pod pokličkou a nenechají moc veřejnost nahlédnout. Takže máme tušení, máme kusé informace, ale působí na mě, že nemají žádný koncept, či směr na delší dobu. V tomto je napřed Space X, který řekla už před 15lety co chce a kam směřuje. Když sledujeme Elona (kterému poslední týdny hrabe), tak vidíme zaměření tesla (Baterie), zaměření robotiky (dálkově ovládané drony, či drony ovládané AI), Testy tisku ( možnost tvorby základních budov a nástrojů, kam je složité je dovést), Space X (doprava), Starlink (technologie na dálkovou komunikaci - má se testovat a vytvořit i sít u měsíce, otázka času kdy budou satelity i u Marsu, samozřejmě né v tisících, ale pro ovládání či kvalitní dálkovou komunikaci nezbytné) . Toto se Space X nedá upřít. U dvou zmíněných firem, ale nevidíme moc žádné koncepty, mluví se o výkonnějších raketách, tu zase o možné základně či hotelu, ale to je tak vše. Shrnu, takže pokrok mimo státní sektor mě děsí, nerad bych byl kdyby korporace ovládali svět a měli větší moc jak samotné státy. Space X a další dělají pro pokrok samozřejmě hodně a je dobře, že se technologie rozvíjí. Ale jak jsem říkal, nejvíce ubližuje rozvoji vměšování státu. Podívejme se na Roskosmos, vše co kdy vydělali šlo do kasy státu který jim jen utahoval kohoutky, přitom ze startů a vynášení věcí, by se uživili samy. Mnoho projektů nebylo dotaženo, či bylo silně podfinancováno, Nauka modul co se budoval nespočet let právě kvůli financím. To vše jen protože se do vědy pletla politika. Takže obecně, to škodí nasa asi nejvíce politikaření, nemožnost dělat čistou vědu. Ať už byla založena s jakoukoliv institucí pravda je, že je bržděná. a kdyby se přestalo zbrojit a cely rozpočet armády šel do Nasa a dalších vědeckých institucí, jsme asi o 50let možná více vědecky a technologicky dál.

Moc děkujeme 😄

Moc děkuju, vím, že s intonací v těchto částech mám trochu problém, přeci jen se snažím, aby to nevyznělo jako neúcta nebo výsměch. Příště se na to zaměřím trochu víc :-) Viktor

Zdravím, 09:01 Ano, bohužel jsem čerpal pouze že zdrojů, které zmínili smrt, ovšem ne přesný okamžik, ale je to tak 12:25 Je to tak, chybka se vloudila 15:20 Ano, na video o něm čekám na aktuality ohledně modelu X-37c K astronautům a kosmonautům mám ještě pár poznámek, nejsou to pevně definované pojmy a je více interpretací 1) Je nikoli dle původu člověka, který letěl do vesmíru, ale podle místa, kde prodělal výcvik (Amerika, Evropa = astronaut, Rusko/SSSR = kosmonaut (tj. například Vladimír Remek je kosmonaut) 2) Dle původu "vozidla", kterým člověk letěl do vesmíru (tj. Američané, kteří startovali z Bajkonuru jsou také kosmonauti) Další interpretace různě kombinují původ a výcvik a další parametry Tyto dva pojmy často zaměňovány, až se z nich stává synonymum (ale definice astronauta je "člověk, který se vydal že země za hranici vesmíru (tj. 100 km) na minimálně 90 minut", u jiné definice stačí pouze splnit výcvik. Ovšem i kosmonaut je astronaut. A k taikonautovi, oficiální definice zní: "čínský astronaut, člověk, který letí do vesmíru pod čínským vesmírným programem", z čehož vyplývá, že i taikonauta můžeme nazvat astronautem. Navrch přidám ještě další zajímavosti 1)spationaut = astronaut z Francie/ESA 2)vyomanaut = astronaut z Indie 3)afronaut = astronaut z Afriky A toto všechno jsou deriváty slova astronaut :-) Závěrem děkuji za doplnění/opravení Viktor

Děkuji za doplnění

Zdravím, bohužel pár taktických chyb se mi nepodařilo zachytit, protože šlo o věci, které mě nenapadlo dál dohledávat, samozřejmě by se to v ideálním případě nemělo stávat. S intonací se to má tak, že se snažím, aby to nevyznělo jako zesměšnění... Ale jinak díky :-) Viktor

Děkujeme :-)

Zdravím, je pravda, že to je trochu s nadsázkou 1/ a 2/ samozřejmě je to tak 3/ tyto otravné kontroly z části probíhají u space x (jen tedy neprobíhají po každém letu v plném rozsahu) Zároveň je důležité myslet na to kdy vznikl raketoplán, kdy se jednalo o první takové řešení a nejsložitější část (tj. orbiter) je z velké části skutečně znovupoužitelný Ale ve výsledku souhlasím :-) Viktor

Já myslel že SRB byly opětovně použitelné. Proto po odhození přistávali do vody na padácích, aby je bylo možné vylovit a znovu připravit k použití. Pokud vím, tak dokonce byl u SRB problém s některými komponenty, že nebyly odolné vůči slané vodě.

Po dohledání informací bych rád upravil dvě odpovědi 1/ pevné boostery jsou po opravě a naplnění znovupoužitelné 2/ externí nádrž se rozpadá během pádu a je pouze na jedno použití Děkuji Pav Ko za upozornění na chybu

@@zvedaviyt Raketoplán ale byl problematický právě kvůli té diskutabilní kompletní znovu použitelnosti. Raketoplán se nejen že musel důkladně zkontrolovat po přistání, ale také se muselo vyměnit poměrně hodně komponent a tak se jeho provoz značně prodražoval až do mezí kdy byl provoz znovupoužitelného raketoplánu dražší, než jednorázové rakety. U Falcon 9 je použitelnost návratové části mnohem větší a tedy i ekonomická návratnost zařízení. Kontinuální kontrola všech komponent které létají do vesmíru je zlatý standard. Tyto stroje patří mezi kritické technologie na kterých závisí přinejmenším velké hodnoty zařízení, které vynášejí na orbitu. Při letech s posádkou jde i o lidské životy a je jen velmi málo prostoru pro záložní systémy pro záchranu posádky v drtivé většině částí letu. Proto probíhají právě tyto kontroly. Podobně důkladné kontroly probíhají u dopravních letadel a u kritických systémů reaktorů v jaderné energetice.

@@zvedaviyt Za málo :) Omlouvám se za otravné hnidopišství :D

Zdravím, jak už jsem v jedné z odpovědí zmiňoval nebyl myšlen rozdíl mezi jednotlivými Space Shuttly, ale hlavně rozdíl mezi ruským a americkým programem. To, že byl spacelab součástí každé mise jsem nikde neřekl, pouze jsem zmínil, že se jednalo o jedno ze zajímavých využití. Technické rozdíly mezi jednotlivými kusy by pravděpodobně zajímaly jen malou část publika, i když nepopírám, že jsou zajímavé a často do nich mluvila i armáda. Připouštím, že kontroverze jsem zmínil pouze okrajově. Závěrem, díky za poznatky a zajímavost a to, že něco z videa vypustím, nebo to v něm nezmíním neznamená, že to nevím 🙂 Viktor

ja jsem nerekl ze neco nevite jen je tech 30 let co program fungoval naprosto fascinující a jsem velky fanda vseho co se ho tyka a jsem rad kdyz se jde více do hloubky kazda expedice by vydala na samostatnou knizku ....

@@knizkyznameinezname938 S tím se nedá jinak, než souhlasit

Aj columbia pri návrate na zem :/

Sovětský ne, americký byl jak na MIRu, tak na ISS. Dokonce velkou část modulů, jak ve videu zmiňuji, vynesl na oběžnou dráhu Země.

Zdravím, rozdílem byl myšlen rozdíl ve fungování obou programů (ať už mám na mysli, způsob, kterým měly raketoplány startovat, kam se programy dostaly, nebo jen mezi Space Shuttly různé doby výrob). Je pravda, že exaktně nikde ve videu není otázka zmíněná, ale rozhodně bych neřekl, že se jedná o clickbait. Název má za cíl přimět ke zhlédnutí a odpovědi na otázku se dají najít :-) Viktor

@@zvedaviyt Ale já nenašel otázku, čím PŘESNĚ se jednotlivé letové kusy liší. Jediné co jsem zaznamenal bylo to, že novější byly lehčí. To je ovšem jako odpověď zoufale málo. Nicméně chválím, že se zabýváte něčím zajímavým a ne nesmysly. Vždy je prostor růst a zlepšovat se a já vám v tomto případě budu fandit :)

Děkuji, jde už trochu o slovíčkaření, ale mělo jít hlavně o rozdíl mezi ruským a americkým programem (což jsem popisoval i v minulé odpovědi), spíš než porovnání raketoplánů mezi sebou

Zdravím, myslíte to, že se snažím na KZfaq seznámit veřejnost s zajímavými tématy? Nebo něco konkrétního? (protože pokud vím, tak Jirka na toto téma video nedělal)

@@viktoradamek myslim způsob zpracování

To je možné, protože přece jen Jirka odvádí dobrou práci (čímž neříkám, že já také). A inspirace je v tomto případě čistě náhodná, protože cíl to nebyl.

Zdravím, položím vám jednoduchou otázku, zajímal by výčet technických specifikací u každého z raketoplánů velkou část potenciálního publika? Samozřejmě, je možné, že ano, ale snažím se videa koncipovat spíš jako populárně-naučná pro širokou veřejnost, případně pro vzdělávání (tj. sdělit základní informace, rozšířit povědomí a podat motivaci se o téma zajímat). A to, že jsem to nezmínil neznamená, že to nevím :-). Viktor