Tento konkrétní android ještě nebyl prozkoumán.

Vím, že jsou to témata pro Martina, ale jen bych zkusil případně pro někoho zvědavého napsat vlastní krátké odpovědi (navíc taky jsem Martin :-) ). - Proč se bojíme tmy?: Evoluční adaptace, kdy, pokud máme méně informací o našem okolí, je větší pravděpodobnost sežrání predátorem (v moderní civilizaci třeba smrtelného úrazu). Takový jedinec, který se nebál, pak umře, nepředá své geny a gen způsobující "nulový strach/obezřetnost" ze tmy vymře a přežijí jen ti, kteří mají ten opačný gen. - dnešní televize/staré televize: u starých televizí se na fosforeskující desku (která chvíli svítí po té, co na ni dopadne elektron) střílí velmi rychle elektronové dělo a nejprve takto vystřílí zleva doprava (myslím) celý řádek, pak se posune dolů a střílí další řádek (ve skutečnosti se posune ob dva řádky) a nejprve takto postupně vystřílí liché řádky a pak se vrátí nahoru a vystřílí ty sudé řádky. A udělá to tak rychle, že ta fosforekující deska chvíli tvoří celistvý obraz. Analogový signál se pak sestával jak ze základních informací pro jednotlivé řádky, tak i ze zvukové stopy. - dnešní televize / obrazovky fungují na principu, že (u LCD/LED LCD) vzadu v televizi svítí zdroj bílého světla (buď malá zářivka nebo LED diody tvořící komplikovaně bílé světlo) a to bílé světlo míří k nám / k divákovi a než na nás dopadně, tak propadne "sítem" pixelů (maličkých bodů tvořících výsledný obraz jako mozaika). To jsou tekuté krystaly, do kterých buď jde proud a ony světlo nepropouští (nebo minimálně) a jsou pak černé (černá barva takto vzniká, pixel je černý) nebo světlo propouští a pak svítí bíle (bíle svítící pixel). Pak jsou tam ještě barevné filtry a různá řešení, o kterých se nechci rozepisovat, jak takto zobrazovat i jiné barvy, než černou a bílou atd. (ve skutečnosti vyloženě bílé pixely ani nejsou, ale...). Plasmové televize (skutečné plasmy tím myslím) a OLED televize pak nepotřebují ten zadní zdroj světla, ale dokáží udělat, že každý pixel svítí sám nebo se může úplně vypnout a vznikne 100% černá barva (ani LED ani klasické LCD neumí udělat 100% černou barvu, obrazovka při zobrazení červné vždy trošku svítí šedě) a tím pádem 100% kontrast jako na malovaném obraze třeba. Plasmy to dělají tak, že pixel je normální tekutý krystal jako v LCD, ale má v sobě zdroj světla, který může zapnout/vypnout a ten se sestává z té "plasmy" v podstatě. OLED televize už nepotřebují tekuté krystaly, protože jeden pixel/jeden bod je maličká ledka. OLED je technologie, která umí dělat strašně malé ledky (světla), kdežto normální klasické ledky takhle malé být nemohou, jsou docela obrovské v porovnání, proto se nemohou používat jako zdroj světla pro jeden jediný pixel (pokud chceš mít slušné rozlišení) - samozřejmě krom základních displayů třeba u výtahů a tak, kdy velký display může mít rozlišení třeba 5x10 pixelů nebo podobně - definice vědomí: definice zatím neexistuje, je to zatím jen hypotéza, tak na to Martin určitě nic neudělá, ale co víme je, že je to výsledek jaksi všech (nebo velkého množství) neuronových sítí v mozku jedinců s vědomím. A když se s částí mozku něco stane, stane se něco i s tím vědomím... (pak podle definice vědomí má zmizet, pokud zmizí tyto sítě/mozek se vypne). - smích: zajímavé, bude mít něco společného s evolučním vývojem jedince pro soužití ve skupině/tlupě/společnosti. Ukázka náklonosti případně škodolibosti... Na to si z hlavy netroufnu :) - jak vypadá vesmír z venčí: no, předpoklad zatím je, že žádné "venčí" neexistuje, protože vesmír je všechen prostor a tím pádem, kdyby byl nějaký prostor "z venčí", tak by to byla pořád součást vesmíru, protože vesmír je "všechen prostor". Bylo by to stejné, jako kdybys třeba řekl, že vesmír je pouze naše galaxie a tudíž se na ní můžeme podívat z venčí, protože mimo naší galaxii to již není vesmír. Ale tím měníme definici vesmíru, protože vesmír je "všechen prostor". Nicméně jsou hypotézy (neotestované odhady), které říkají, že všechen prostor, který může objekt v našem vesmíru teoreticky dosáhnout (a to včetně 4. rozměru) existuje souběžně s dalšími vesmíry, do kterých se podle zatím známých zákonů přírody tohoto vesmíru by objekt z tohoto vesmíru nikdy nemohl dostat. Pak lze říct, že jsou vesmíry alespoň 2 nebo je jich více. Pokud by pak existoval například ještě další rozměr prostoru (třeba 5. a víc), v kterém by "vedle" sebe bylo takto několik vesmíru (tzv. "multiversum/multiverse/multivesmír), pak dívání se v těchto vyšších rozměrech na náš vesmír by zodpovídalo tu tvoji otázku. Ale jaké by to bylo je nepředstavitelné pro lidský mozek... Nicméně, pokud je filozofická definice vesmíru jako "všechno", pak i ten multivesmír by byla jiná vyšší úroveň vesmíru a tím pádem by zase neexistoval žádný jiný prostor vně. Anebo by byl multivesmír, který by v sobě obsahoval multivesmíry... a takto pokračovat do nekonečna... (hypoteticky, například)

super :) páčia sa mi tvoje odpovede :)

Děkuji za odpověď, jinak ještě bych trochu objasnil co jsem tím jak vypadá vesmír myslel, myslel jsem tím to že jsme (možná) součástí něčeho většího a komplikovanějšího, například vezměme si takový atom, atom tvoří protony,neutrony a obal tvoří elektrony které obíhají kolem jádra, stejně jako země kolem slunce, slunce kolem galaktického středu, galaxie obíhá kolem dalších galaxii, tím chci říct že pokud se náš vesmír chová byť jen s části jako atom, tak by to znamenalo že možná takových je víc vesmírů a tvoří jakýsi složitější atomy a molekuly které si anime nedokážeme představit. tohle je krátké vysvětlení toho co jsem tím myslel. PS:tohle je jen hypotéza, závisí jen na mých osobních domněnkách a teorii které nejdou prokázat.

Moje teorie na poslední otázku je, že prostor ve vesmíru je nekonečný, jen v tom prostoru nic není :D Podle mě rozpínání vesmíru je jen rozpírání vesmíru, nikoliv prostoru :D :D Ale tak si to myslím já, prostě by jsi tvořil kus vesmíru.. xD

no......ano, proč by ne :D

Ps: vytiskl jsem si na foto papír naše fotky a zarámoval mám je vedle PC :D :-)

DjRigo +1

Zkusím to vysvětlit šíleně jednoduše, tak jednoduše, že, když bude mít někdo doplňující otázky, tak se rozepíšu. Představ si, že potřebuješ s počítačem vyřešit problém, kde hledáš... třeba heslo k něčemu a máš miliony kombinací, které musíš vyzkoušet. Klasický počítač je umí zkoušet jednu po druhé. Klasické počítače jsou dnes docela sakra rychlé a dokáží třeba vyzkoušet takto tisíce hesel jen za zlomek sekundy (v ideálním případě, kdy hledáš heslo k něčemu na tvém vlastním počítači a není tam žádná ochrana, která by tě v tom zpomalovala, jde jen o to, jak rychle to zkoušíš). Jenomže i těch tisíce operací, co klasický počítač zvládne za pár sekund vyžaduje, aby se děla jedna operace po druhé. Maximálně u více jádrových procesorů třeba 2 až 4 operace zároveň. Toto nejde nijak obejít. A teď si vezmi, že potřebuješ vyzkoušet třeba miliardu kombinací, abys našel tu jednu správnou: to heslo. Tomu počítači to může vzít i měsíce! Představ si, že máš počítač, který porovná tu miliardu těch kombinací s tím heslem zaráz: jako kdyby to byl miliardyjádrový procesor (trošku přeháním). A jediné, co bys potřeboval je, zeptat se toho procesoru správně, který výsledek z té miliardy ti má dát. Tak to umí kvantový počítač :) (teoreticky) Jinak, určitě by ti pomohlo pochopit základní principy toho, jak funguje procesor normálního počítače, nebo třeba i, jak funguje kalkulátor (kapesní). To jsem docela zjednodušeně vysvětloval v jednom komentáři pod videem Martina o tom, jak funguje defibrilátor, které video udělal nedávno :) Ale můžu to případně zkopírovat...

GodmyX Jak myslíš ,,správně se zeptat" ?

Zkusím se rozepsat. Představme si kvantový kalkulátor. Stejně jako klasický kalkulátor má nějaký obvod, který provede výpočet a dá výsledek A, pokud zadáme do příkladu čísla X. Pokud ale zadáme čísla Y, tak obvod dá výsledek B = tedy dá jiný výsledek, než by dal s těmi předchozími čísly. Kvantový kalkulátor/počítač funguje tak, že v zadání jsou "všechna téměř možná čísla zároveň", obvod určený pouze pro jeden jediný výpočet pak provede zároveň výpočet pro všechny z nich (miliardy třeba) a pak máme všechny možné výsledky. Teprve, když se "zeptáme" toho výsledku (v kterém je miliarda výsledků zároveň) - když se zeptáme toho počítače na to, co chceme vypočítat, tak nám ihned vrátí pouze ten jeden výsledek, který jsme chtěli, aniž by jej znova musel počítat. Takže hledáme heslo 1 z miliardy. Obvod v kvantovém počítači, který by v klasickém počítači porovnal pouze jedno heslo, porovná všechny zároveň i když je navržený na pouze jeden výpočet v jednom čase, ne na několik zároveň, a bude potom pro všechny mít zároveň i všechny výsledky a ty výsledky porovnávání těch hesel, kde hledáme pouze to jedno pravdivé, se budou buď rovnat hodnotě "ano, správné heslo" nebo "ne, špatné heslo" = pravda nebo nepravda (heslo sedí, nebo nesedí). A ty se pak ve výsledku počítače jen zeptáš: vrať mi z té miliardy výsledků pouze to jedno, které sedí. V klasickém kalkulátoru se používá pro počítání elektrické napětí (řekněme zjednodušeně kontrolovaný minimální pohyb elektronů/ manipulace elektromagnetických polí). V kvantovém počítači se používá pro to samé nějaká mikroskopická částice (řekněme atom), který vygeneruje vstup (ta vstupní čísla daného příkladu) pro ten obvod, který má správně provést právě JENOM JEDEN výpočet za "jeden čas" (za jednotku času). Avšak atom, dokud na něm neprovedeme fyzikální měření, je ve stavu, kdy spousta jeho vlastností (třeba tzv. "spin") je nejistá a je ve všech stavech zároveň: a to je třeba miliony stavů zároveň. A pokud na tom jedno konkrétním stavu třeba toho spinu tohoto atomu závisí, jaké vstupní číslo jde do toho obvodu, který má ten výpočet učinit, tak pokud ten spin je všech možných stavech zároveň, tak do toho obvodu jdou všechna čísla zároveň jakoby to bylo v paralelních realitách/vesmírech a zároveň vznikají všechny možné výsledky bez toho, aniž by někdo ta vstupní čísla mechanicky měnil. Pak máme téměř nekonečný počet výsledků a ty výsledky se uloží do spinu jiného atomu na druhém konci, který má také nekonečně mnoho stavů. Avšak z kvantové mechaniky víme, že pokud provedeme fyzikální měření jedné vlastnosti nějaké mikroskopické částice (třeba pokud změříme ten spin atomu), tak se ta vlastnost / ten spin třeba ustálí na jedné jediné hodnotě, která se už dále nemění. Takže jediné, co musíme udělat, je provést měření toho atomu na druhém konci (kde je uložený výsledek/výsledky), jehož nekonečné množství hodnot spinu bylo ovlivněno tím obvodem, který provedl všechny výpočty zároveň a my to měření musíme provést tak fikaně, aby ten výsledný atom měl pocit, že jsme už od začátku chtěli provést jen jeden konkrétní výpočet a ne všech těch miliard výpočtů zároveň a on tím pádem se ustálí na tom správném výsledku. ;) Problém zatím jediných existujících laboratorních kvantových počítačů spočívá v tom, že je neuvěřitelně těžké všechny ty atomy udržet ve stavu nejistoty, protože i sebemenší manipulace s těmi atomy se chápe jako "měření" a ty atomy se najednou ustálí a už jsou nepoužitelné pro kvantový počítač... provádí se to za strašně nízkých teplot atd. Momentálně je docela nepředstavitelné, že by toto někdo mohl mít někdy doma. Skoro možná bude pravděpodobnější, že bude existovat jeden centrální obrovský kvantový počítač pro celou planetu s obrovitým výkonem a lidé si budou kupovat jen "terminály" (třeba v podobě smartphonů), které se přes síť na ten počítač budou připojovat, aby jim počítal extrémně náročné věci, které by klasickým procesorům vzaly spousty let a kilowatthodin elektřiny. A v těch terminálech budou jen klasické procesory, jako doteď. Ale pozor! Kvantový počítač ani teoreticky nedovede urychlit všechny typy operací, které klasický počítač dělá. Kvantový počítač/kvantový procesor urychluje pouze operace, kde je potřeba, aby proběhlo několik NEZÁVISLÝCH výpočtů naráz. Dejme si příklad: 1) (7x8) + (4x2) + (9x6) + (3x5) (Závorky tady není třeba psát, ale píšu je jen ještě pro větší jasnost) Tak tento příklad se skládá ze 4 násobeních a tří součtů. Nejprve se provedou ta 4 násobení a pak se provedou tři součty výsledků těch násobení. Ovšem ta 4 násobení by mohli provést 4 lidé zároveň, s tím, že každý z těch 4 provede jedno z těch násobení, aniž by spolu ti lidé jakkoliv před dokončením svých násobení komunikovali, protože každé násobení není vůbec nijak propojeno s tím ostatním. Jsou "oddělené". Takže klasický počítač udělá toto. Provede jedno násobení, zapamatuje si výsledek. Pak provede druhé, zapamatuje si. Třetí, zapamatuje si. Čtvrté zapamatuje si. To jsou 4 operace zatím. Pak provede 5. operaci, kdy sečte výsledek prvního a druhého násobení (jejichž jednotlivé výsledky má uložené v paměti). Pak provede 6. operaci, kdy přičte výsledek z 5 operace k výsledku třetího násobení. Pak provede 7. a poslední operaci, kdy výsledek 6. operace přičte k výsledku posledního násobení a máme finální výsledek našeho příkladu. Tento algoritmus měl tedy 7 operací a pouze 4 z těchto 7 operací šlo provést odděleně, aniž by ten počítač potřeboval vědět výsledky jiných operací. Takže ty 4 operace zvládne 1 jádrový procesor ve 4 krocích a 4 jádrový (a více jádrový) procesor je zvládne jen v jednom kroku. Ovšem výsledek těch následujících 3 sčítání nelze provést, aniž bychom neměli vždycky výsledek toho předchozího sčítání. Takže více jádrový procesor (nebo kvantový procesor) je nám úplně k ničemu na zbývající další operace a opět se hraje ne gigahertzy jednotlivých jader (zjednodušeně) - jako za starých časů.Toto ještě vysvětlím na jednodušším příkladu. 2) 354 / 7 / 2 (třistapadesátčtyři děleno sedmi děleno dvěma). Máme tu dvě dělení, tudíž algoritmus počítače nebo kalkulačky musí provést dva kroky. Nejprve jedno dělení. Pak vzít výsledek tohoto prvního dělení a použít jej jako vstupní číslo pro druhé dělení. To znamená, že druhé dělení se NEMŮŽE provést dříve, než jsme získali mezivýsledek / než jsme získali výsledek prvního dělení. Protože, jinak bychom museli ten výsledek toho prvního dělení "předvídat" a pokud bychom jej dokázali předpovědět, aniž bychom jej skutečně spočítali, tak není důvod ani mít žádný procesor / žádné výpočetní obvody, žádný stroj na počítání (počítač), protože jsme jasnovidci a výsledek známe předem. A to je logický nesmysl. Takže kvantový procesor nebo více jádrový procesor bude a je k ničemu u všech algoritmů, kde jedna operace závisí na výsledků předchozí operace a je užitečný pouze tam, kde se dají udělat dvě operace a vstupní hodnoty těch operací na sobě nejsou závislé jako ta jednotlivá násobení v příkladu 1. Jsou i jiné nápady, jak udělat "ten nejrychlejší počítač" - jiný než kvantový (který má právě omezené použití, jak jsem teď vysvětlil).. Když tak to můžu vysvětlit ještě jinak, napište :) Jo, ale nejsem rozhodně expert na kvantové počítače, toto je to jen taková základní zjednodušená znalost ... samozřejmě :)

GodmyX Díky za super počteníčko xD

ako povedal Ursus Astos, plameň je len zmes plynov vznikajúcich pri spaľovaní danej látky - teda je to hlavne oxid uhličitý a vodná para. plameň má teplotu cca 1000 až 1500 °C, a z toho si vieš pohladať hustotu tých plynov pri danej teplote. btw. to, že ty vidíš plameň svietiť na oranžovo alebo žlto je z rovnakého dovodu jak ked vidíž svietiť rozžhavené železo (kvoli vysokej teplote) :)

Pokud vím, tak holub se učí lokaci svého bydliště téměř stejně, jako se malé dítě učí jazyk: funguje to jen, když jsou hodně malí (holuby/děti) a mozek je na to dost "otevřený", pak se to strašně těžko zapomíná... (nebo třeba u člověka jízda na kole). Ale nevím, jestli byl tento experiment proveden nebo ne, ale je to dost nepravděpodobné.

ez. Prozkoumá stránku, podle seznamu reklam v sešitě rozpozná reklamu na stránce a odstraní ho. Pokud selže a na stránce stále vidíš reklamu tak u většině adblocků si můžeš reklamu ručně odstranit většinou pravím tlačítkem na stránce apod.. Mě by spíše zajímalo jak ty stránky dělají to že to ten adblock nerozpozná i když to má v seznamu. Edit: napsáno hodně zjednodušeně. Pro více informací doporučuji google a pokud potřeba tak překladač.

Ramsay Bolton jednoduše. plugin blokuje server s reklamami a tak se ti nezobrazí

Proč lze Adblock obejít: Jde o to, že jednotlivé prvky na stránce mívají přiřazený nějaký identifikátor, který poměrně jednoduše najdeš ve zdrojovém kódu. Podle toho identifikátoru pozná Adblock, že je to reklama a nezobrazí ho - ten program neumí poznat, jak přesně ta reklama vypadá. Proto když budeš ten prvek pojmenovávat vždy jinak (napíšeš program, který bude jeho jméno měnit při každém načtení), Adblock ho nepozná. Částečně tyto typy reklam dokáže Adblock skrývat jinými metodami, ale v podstatě je možné nakonec generovat náhodně vždy jinak celou stránku (odlišnou v kódu, nikoli vzhledu) a tomu pak těžko Adblock porozumí. Samozřejmě to zároveň ničí veškerou optimalizaci načítání stránek v prohlížeči, takže je takto udělaný web pěkně pomalý, ale jsou tam vidět reklamy…

Jen bych se (off-topic) vyjádřil k tomu jednomu argumentu, který jsem párkrát slyšel od Martina: že "kdyby adblock firmy fakt začal štvát, tak jej v pohodě mohou znefunkčnit - že funguje jen do té doby, dokud jej nepovažují za problém" - tak k tomu bych jen chtěl říct, že to je asi stejná víra, jako těch, kteří si myslí, že dokáží udělat na hry na originálních discích "perfektní ochranu" proti kopírování, kterou nelze obejít / hra se nespustí apod. Aneb crackeři jsou vždycky o krok napřed. Kdyby skutečně KZfaq/Google šel fakt vážně do závodů proti výrobcům adblockeru/proti crackerům, nikdy by neměl šanci si udržet nové postupy déle než jeden den (jestli to vůbec). Byla by to kolosální ztráta práce/energie/peněz. Jediná obrana by bylo, aby všichni museli sledovat KZfaq v nějakých "blackboxech" - speciálních zařízeních, do kterých nikdo nikdy nebude mít fyzický přístup a to je docela úsměvné... Důvod, proč toto nedělají, je, protože by tím šikanovali uživatelé, kterých se to netýká, jak se už ostatně děje na filmově a herní scéně s téměř nulovým výsledkem ;) A kdyby skutečně to došlo do extrémního případu, kdy by používali adblock všichni, tak jediné řešení by bylo změnit model placení, toť vše... žádné "znefukčnění" adblocku se nikdy konat nebude, dokud jej někdo bude vyvíjet. :)

On ten AdBlock má i troku jnou úlohu než si většina lidí myslí. Tím je odfiltrovat lidi, kteří na základě reklam nenakupují. Představte si, že jste firma, která chce inzerovat na googlu a chcete oslovit lidi, kteří když uvidí vaší reklamu, tak na základě ní i nakoupí. Překvapivě se zjistilo, že je tu spousta uživatelů, kteří na ty reklamy nereagují, ale firmy i tak platí za zobrazování reklam pro ně. Aby google zvýšil efektivitu, tak od toho je tu adblock - většina lidí, co si adblock nainstalovala je právě z té skupiny, která na reklamy nereaguje, nenakupuje na základě nich a tím pádem tihle lidé mají pro inzerenta nulovou hodnotu a jim nechce reklamu zobrazovat. Když si firma koupí 1 000 zobrazení reklamy za nějakou cenu a z toho jí 200 lidí totálně ignoruje a 800 možná něco zaznamená a třeba 20 klikne a 1 nakoupí, tak ta firma zaplatí za všch 1 000 zobrazení. Ale pokud si tech 200 lidí da adblock, tak firma uz plati jen za 800 zobrazení a tím dochazi k vetsi efektivite v cileni reklam a pro inzerenty je to znak toho, ze na pomer cena/vykon to vychazi lepe. Takze předstaava toho, že jste ojebali Google adblockem je spis usmevna, protoze Google vám spíš dal nástroj aby jste se sami vyloučili ze zobrazování reklam a tím tak zvýšil kvalitu svých reklam pro inzerenty, kteří ho živí.

To je zatím nezodpovězená otázka neurovědy :-) (Neuroscience). Ale hypotézy jsou například, že vůbec to, že se člověku nějaká hudba líbí, může být vedlejší produkt něčeho jiného: třeba evoluční adaptace k náklonnosti k hlasu matky, nebo námluvného volání opačného pohlaví... a tak. Nemusí vůbec existovat selektivní (skrz přirozený výběr) tlak, aby se vyvinula láska k hudbě, může to být jen vedlejší produkt něčeho jiného, pro co se náš mozek vyvinul... ^ ale tvoji otázku konkrétně to zatím nezodpovídá. Je to záhada.

Bahamut731lp [ELPŘ] To je věcí názoru. Já osobně jsem zastáncem teorie která tvrdí že hudba vytváří v tvém mozku impulsy negativní a pozitivní. Každý mozek má slabost pro jiné seřazení impulsů v jiné rychlosti. Proto si raději poslechneme hudbu ve sluchátkách(impulsy jsou blíže našemu mozku).

tak si tady ctu komentare a vypada to, ze jsi chodici encyklopedie :D

Fous CZ ta část se odkrví. Tělo jí pak prokrví zpět

To je asi taka ista otazka ako : Preco sodik je jedovaty strieborny kov ktory vo vode hori, chlor je jedovaty zltozeleny plyn a sol (chlorid sodny) je k zivotu potrebna biela latka ktora sa vo vode rozpusta ? Ale zjednodusene, voda je produkt horenia vodika s kyslikom. Nemozes spalit nieco, co uz vlastne zhorelo a tak to vzniklo. Inak ionty a zluceniny prvkov maju vacsinou totalne odlisne vlastnosti od samotnych atomov prvkov.

Radek Zíka No voda je produkt horeni vodiku a kysliku. Popel je taky produkt horeni (dreva) Popel nehori moc dobre co? sloziteji: reakci vodiku a kysliku se uvolnila energie a molekula vody je proto stabilnejsi. Zapalit by sla, pokud bys jejim zapalenim mohl dosahnout jine molekuly, ktera by byla jeste s mensim mnozstvim energie uvnitr = stabilnejsi. A to pokud vim nejde.

Takže vlastně voda je popel. To je dobré vědět, až bude někde hořet vodík, tak tam napumpujeme ještě víc kyslíku a vodíku a hořením vznikne voda, která to celé uhasí :-D :-D

Winged hussar: geniální! Piš sem víc! :-)

:D vole, viac uz to snad ani nejde

Toxic Wizzard Protože od tebe to tvůj mozek očekává - ví že nervy dostanou určitý podnět, tím pádem nevyvolá takovou reakci. Od někoho jiného to ale mozek neočekává (I když třeba víš, že dostaneš ránu, stejně to nečekáš tolik, jako od sebe.) tím pádem má odezvu silnější. Na stejném principu funguje např. lechtání.

+katusloveyou děkuju za vysvětlení 😇

nie je to nahodou p vs np ? :D

co znamena chemicky ohen ?

Otázka vlastně je, jak funguje telegraf, protože telegram je pak jen ta výsledná zpráva, která se přenese právě přes telegraf (alespoň v klasickém smyslu slova). Svým způsobem je to nejjednoduší existující elektrické komunikační zařízení. Dráty buď proud prochází nebo neprochází, buď přijde delší signál nebo kratší. A tím pádem se dají komunikovat slova Morseovou abecedou, kde každé písmeno lze vyjádřit pomocí teček a čárek (v přpadě telegrafu pomocí dlouhých a krátkých elektrických signálů). Takže tam jde jen o to pochopit, jak funguje Morseova abeceda.

taky zalezi ktery, jsou treba nejvic basic detektory, ktery funguji na tom principu, ze kdyz lzes tak se trochu potis a tim se meni elektricky odpor tveho tela, tyhle ale nejsou tak presne a daji se "snadno" ojebat :D

Je tam nějaká pružina a k ní připevněná ručička. Přístroj se potom zkalibruje a namaluje se mu stupnice. Nic složitého. :)

SuperSara006 A hlavně, proč kurva minulý rok přibylo jedno znamení ve zvěrokruhu, respektive proč tam nebylo už od začátku, když tam prý mělo být. :D

Je to pitomost, nevěřte tomu. Jak říká Martin: "Narodil jsem se ve znamení Malého Č**áka.".

Nevím jestli je to pravda, ale mi bylo vysvětleno, že je to kvůli svalům, které s vyšší zátěží potřebují více krve, a kde něco přibyde, musí někde ubýt, a to v mozku, který se při fyzických aktivitách zatěžuje podstatně méně.

To ovšem není zase tak záživné téma na Vědecké kladivo :P

It's just Me na měsíci protože tam je menší gravitace a není tam tření kvůli kyslíku který je na zemi

Není to tak jednoduché. Tím, že je na měsíci malá gravitace, míček dopadne s menší rychlostí na zem, takže bude i menší energie, s kterou se bude odrážet. Atmosféra určitě hraje velkou roli, ale nesmíme zapomenout na povrch. Stejně tak, jako se míček jinak odrazí od silnice a jinak od písku či trávy. Pokud vím, povrch měsíce by měl být z velmi jemného prachu, předpokládám, že tam by se míček skoro vůbec neodrazil.

fnafmaster cz Lidská hloupost a touha po penězích. Tyhle dvě věci totiž pravděpodobně vymítí celé naše lidstvo.

Kai Lee pravda,ale stále se může něco stát (3.světová umělá inteligence) všechno je pro nás teď hrozbou

asi tak, taky si myslim, ze driv nez skonci zivot na Zemi se lidstvo vyhubi samo, bud valkou nebo to domrdaji nejaky experimenty popr. uplne domrdaji zivotni prostredi

také video už ma

Aslanex normálne, vystrúhaš mu posteľ, obývačku, televíziu a holub neni pi4a, holub vidí že je doma

nikdy jsem toto neřešil.. ale tipnu si.. granát způsobí výbuch.. (velice hlučný signál) - rána pro mozek, zároveň vytvoří v bodě kde vybuchl světlo o xxxx "lx" tak intezivní že je to pro lidské oko nepřijatelné.. a tyto dvě věci naráz.. = pro mozek šok..a pro oči příhoda po které není mozek schopen hned obnovit zrakovou schopnost.? tipuju si..

Ondřej Sláma Nejde o to že bych si to nemohl najít, ale kdyby si lidé všechno hledali tenhle kanál by neexistoval, nemyslíš? a na víc bych se rád dozvěděl zajímavosti a tak....

po záblesku dojde ke stažení zornic -> nevidíme ale jinak jsi měl +- pravdu :)

Na front sa spravy holubmi bezne neposielali... ale z frontu do zazemia, popripade az do domacej krajiny sa to dalo, vojaci si proste nosili holuby v klietkach.

oko je podobne fotaku. Mas tam svetlovodny aparat ( cocka, sklivec a tekutiny medzi nimi), clonu na regulovanie mnozstva svetla ( duhovka a svaly pod nou), zaostrovanie (svaly ktore hybu cockou) a samocistiaci servis ( slzne zlazy, rasy, vicko....). Vnutri je potom svetlocitliva plocha sietnica (ako film v starych fotakoch). Tu tvori mnoho typov buniek, ale hlavne su svetlocivne bunky tycinky a cipky (upravene nervove bunky). V nich su chemikalie rodopsin a jodopsin, ktore sa posobenim svetla rozkladaju. Tento rozklad je v bunke zaznamenany a signal sa vysle cez dalsie 2 nervove bunky do mozgu. Nakoniec okolo oka su okohybne svaly, ktore umoznuju pozerat sa v roznych uhloch bez toho aby sme museli otacat celu hlavu.

Džordžo 's behaviorizmus cs.m.wikipedia.org/wiki/Operantn%C3%AD_podmi%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD

Kvant neví!

fuha, tiež pravda😀tak bez technických vymožeností.

Máš na mysli, proč zmrzne rychleji. To je tzv. Mpembův efekt. Je tu pár problémů: 1. problém neděje se to vždy, takže to nám znesnadňuje průzkum tohoto jevu. 2. problém je, že máme pouze pár odhadů, jak se to děje ale neumíme zatím otestovat, který z těch odhadů je správný. Jeden odhad třeba tvrdí, že u teplé vody jednotlivé molekuly, tím jak se více hýbají (což je definice větší teploty), porušují více ty chemické (elektromagnetické) vazby, kterými se jednotlivé molekuly přitahují k sobě (to jde vidět třeba, když malá kapka dlouho drží pohromadě, než spadne dolů na zem), že tyto vazby jsou tou vyšší teplotou/rychlejším kmitáním molekul oslabovány a tím pádem se mohou molekuly rychleji přeskupit do jiného skupenství při náhlém schlazení (do krystalů ledu). Kdežto u studené vody je sice potřeba dodat méně teploty, ale zase jsou tam tyto chemické vazby mezi jednotlivými molekulami vody o mnoho slabší. To je ovšem jen odhad, který jsme zatím nemohli otestovat (tomu říkáme ve vědě hypotéza; po té, co to otestujeme a potvrdíme pravdivost, tak je to "vědecká teorie" :-) ).

Narážíš na ty videa, jak borci vylejou vařící vodu do mrazu a ona hned zmrzne? To je tim, že vařící voda se po vylití, okamžitě začne měnit na páru, nicmeně menší množství vody, se zase mnohem rychleji zmrazí. Studená voda se vypařovat nezačne

blabla62871 tak nebreč

Tuším, že je to odrazem nebe (lom světla, blablabla, nebe je prostě modrý). V lese tudíž voda bude zelená a v noci černá. Odrážejí to v ní spíš ty nečistoty, jinak když je voda čistá a průzračná, tak je fakt dost dobře vidět skrz.

Voda pohlcuje červené záření, tudíž je modrá. Pohlcuje ho ale jen velmi málo, proto "bude" modrá až když ji bude hodně (ve vetší hloubce).

červené a zelené :)

Děkuju

AGENT 007 "mráz po zadech" ?

Netrix Hero něco takového děkuju

martin nociar vedel by si vysvetliť prečo máš tak hrozný pravopis ?

Netrix Hero neučil som sa poriadne

Hodně...😂😂

Podle mě asi 80%

110%

cca 90% vzhledem k tomu že na jednu normální stránku připadá 9 stránek s erotickým obsahem :D :D

Neměla by správná odpověď znít 69? :-)

Ne vole, to je zelene platno a on ich tam doraba....

Jasný, že to jsou buď airsoft zbraně, nebo znehodnocený. Já jen, že některý typy co tam má, by bylo možný zprovoznit, pokud by se jednalo o znehodnocení obvyklým způsobem.

Su to airsoftky, na druhom kanale o nich asi 2x hovoril sa mi zda...

HYBERNATUS určite lepšie ako tvoj mozog

Ne, nebyl by jste za debila. V anglických bombardérech za druhé světové měli místo GPS klec s holubem, který je naváděl na cíl, kde ten holub nikdy nebyl, třeba na stovky kilometrů vzdálené Drážďany. Taktéž byly zkonstruovány prototypy raket, které před nástupem moderních technologií byly řízeny holuby. Prototypy byly zkoušeny na vzdálenost od západního pobřeží USA na východní, holub, přestože cíl nikdy předtím nenavštívil, se strefoval vzhledem k účinnosti hlavice přesně.

Boris Games točil o tom už video

Vlado Saly To je jako stávat ráno v 5 do práce...Chvíli ti to vadí, ale pomalu se ti to vštěpuje do hlavy až se to stane rutiním.

media.giphy.com/media/iEcLYAqFKNo7S/giphy.gif