Jan Žižka známý a neznámý

Рет қаралды 18,604

2 ай бұрын

Záznam přednášky z 4. 4. 2024, která proběhla v rámci jarního přednáškového cyklu Matice české pod názvem Návraty k Janu Žižkovi.
Přednáší: Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.

Пікірлер: 27

@denisa_celesta 2 ай бұрын

Pan profesor fascinujici vypravec jako vzdy, dekuji. Clovek se vnori ihned do jeho vypraveni.

@janap.113 2 ай бұрын

Velké díky za krásnou přednášku a přejeme hodně zdaru!

@KarlaKunesova Ай бұрын

Pan profesor podava nasi historii bajecne a srozumitelne ! Dekuji za krasnou prednasku ❤

@TheKujonPT 2 ай бұрын

Nádherná přednáška! Žižka je fenomén. Bohužel se mi nepodařilo zachytit z hlasu přednášejícího, kdo všechno měl ve znaku raka. Západní Morava, tam byl ten hlas nejvíc zastřený.

@marmetigan8643 2 ай бұрын

Pěkná přednáška, Žižka byl výborný polní vůdce a také je zajímavá jeho čistá a zapálená víra.

@ptygr 2 ай бұрын

Čistá určitě nebyla, zapálená zřejmě ano. Ale jak naznačuje Čornej, dost možná si tou vírou mohl kompenzovat všechny ty hříchy a vraždy, kterých se nepochybně dopouštěl.

@psvl998u 2 ай бұрын

😂😂😂.. výborný???..1 ze 7 nikdy neporažen=1 že 7 nejlepší v historii..stoji-sedí..vedle Alexandra Makedonského oficiálně!!

@marmetigan8643 2 ай бұрын

@@psvl998u drž hubu hnupe!

@jospezz8502 2 ай бұрын

Chybělo mi tam vysvětlení proč dostal Jan Žižka amnestii od krále, že už tenkrát byl ve službách krále aby škodil šlechtě se kterou měl král spory takže to nebyl žádný kriminálník, ale už tenkrát to byl vážený a schopný člověk

@ptygr 2 ай бұрын

Vážený asi jak kým a jak pro co. Spíš ho pro jeho asi ne moc ctnostnou a těžko zvladatelnou povahu kdekdo využíval a jiní se ho právem báli.

@astariii307 2 ай бұрын

Úžasná přednáška diky

@sevcicesevcice2726 5 күн бұрын

Neskutečně ráda ho poslouchám a vždy žasnu, co vše, v jaké hloubce a šíři, musejí historici znát.

@jirikovar8492 2 ай бұрын

❤❤❤

@davidkarvay6444 2 ай бұрын

!!!😊

@davidhibsch3249 2 ай бұрын

Výborná přednáška a děkuji. Nejhorší na tom je, že husité smázli dobu Karla IV., a to za přičinění jeho milovaného syna Václava. Sám problém podobojí je však teologický konstrukt, protože dle katolické nauky je Kristus přítomen plně, jak pod způsobou chleba, tak způsobou vína, ale v praxi, a to z obavy před zneuctěním (s konsekrovaným vínem - krví Kristovou se nakládá mnohem hůře) se od přijímání pod způsobou vína upustilo u přijímání pro laiky, protože Kristus je plně přítomen pod způsobou chleba (úctu zde vyjadřuje klečení u přijímání laiků a přijetí konsekrované vložením do úst knězem - současné přijímání do ruky je opět projevem neúcty a hazardem). Teologický problém byl z katolické strany spatřován hlavně v tom, že se tvrzením strany podobojí vytvářel dojem, že Kristus pod způsobou chleba je přítomen jaksi pouze částečně.

@lukyncz3778 2 ай бұрын

Je někde nějaká analýza na kolik toho mají husité společného s katolíky a jestli by se dali tehdejší husité považovat za jakousi odnož katolíků? A zda je zde možná cesta na usmíření?

@romanpoli1096 2 ай бұрын

S katolíkama nikdy je to chamraď zlodějů co se ohání nějakou vírou a žádné usmíření nemáme v plánu!

@romanpoli1096 2 ай бұрын

Jsou to křižáci a všechny přibít na kříže jako toho jejich lháře co tvrdil že chodí po vodě a mění vodu ve víno.

@MyBorius 2 ай бұрын

Usmíření nastalo až 1485 na zemském sněmu v Kutné Hoře, kdy katolíci a kališníci uzavřeli náboženský mír. Ovšem ne napořád - třicetiletá válka...

@rolidcz7954 2 ай бұрын

Dedukce o mechanismu zranění oka je zcela nepodložená. Domnívat se že " určitě neměl otevřené hledi" a něco dále usuzovat je čistá fikce. Pokud u ostatní tvrzení jsou konstruována obdobně, tak nutné musí brát přednášku s rezervou Přesto za ní velmi děkuji, je určitě zajímavá.

@ivanacornejova3052 2 ай бұрын

Není to dedukce, pouze domněnka, jedno ze schůdných vysvětlení, navíc nikoliv moje, nýbrž jednoho zkušeného archeologa.

@vladimirkubicek5432 Ай бұрын

doporučuji pisateli rolidcz7954 digladior - stránky o umění boje ve středověku. pánové z digladioru natočili moc pěkná videa. mimo jiné se tam člověk dozví, že hledí se používalo jen v určité fázi boje. při boji zblízka výrazně omezovalo zorné pole, bylo více ke škodě než k užitku. průraznost kuše mohla zajistit proniknutí hrotu šipky i přes sklopené hledí, nevíme z jaké vzdálenosti a v jaké fázi boje došlo ke zranění ... myslím, že úvaha o tom, jak to mohlo být, není "konstrukcí" a že by si pisatel mohl odpustit své "dedukce, fikce, konstruování a rezervu".. může přece zkusit napsat lepší knížku o Janu Žižkovi a připravit lepší přednášku než pan profesor Čornej... jestli to umí...