V rámci první vlny vyrovnávání se s minulostí na začátku 90. let natočil armádní film řadu snímků věnovaných otázkám československého vojenského odboje za druhé světové války, které byly komunistickým režimem v různé míře zamlčovány, překrucovány a zlehčovány. Jedním z filmů byl filmový portrét hrdiny druhého odboje generálmajora Josefa Buršíka (1911-2002). Buršík se těsně před začátkem druhé světové války připojil k československým vojákům v Polsku, s nimiž přešel do SSSR. Po zformování československých vojenských jednotek zastával postupně různé velitelské funkce až po velitele praporu 1. čs. samostatné tankové brigády. Prošel velkými bitvami východní fronty mimo jiné karpatsko-dukelskou a ostravskou operací. Po válce pokračoval ve vojenské kariéře, ale pro dlouhodobé zdravotní problémy požádal o propuštění ze služby. Na konci roku 1949 byl zatčen, vyslýchán a protiprávně odsouzen k dlouholetému odnětí svobody. V roce 1950 se mu podařilo uprchnout z vězeňské nemocnice do západního Německa. Od roku 1955 žil ve Velké Británii a do Československa se znovu podíval až v roce 1990. Režisér armádního filmu Karel Forst využil této příležitosti a natočil s Josefem Buršíkem, jak v Anglii, tak v Praze, obsáhlé interview o jeho životní zkušenosti.