Rozhlasová adaptace podle díla Karla Poláčka. Příjemný poslech.
Udělejte knihou radost sobě, nebo Vašim blízkým a podpořte novou tvorbu Mluvky (Knihy Dobrovský): tinyurl.com/MluvkaKnihyDobrovsky
Zpříjemněte si poslech tou nejlepší kávou nebo kvalitním čajem a podpořte novou tvorbu Mluvky (Oxalis) : tinyurl.com/MluvkaOxalis
Karel Poláček se narodil se v Rychnově nad Kněžnou. Měl sedm sourozenců a jeho otec byl židovský obchodník v koloniálu. Středoškolské studium začal na gymnáziu ve svém rodném městě, odsud byl však vyhozen pro slabý prospěch a vzdorovité chování. Odmaturoval tedy na gymnáziu v Praze v Truhlářské ulici. Následně nastoupil na právnickou fakultu Karlovy univerzity. Po vypuknutí první světové války Poláček narukoval do armády. Absolvoval důstojnickou školu a prošel si ruskou a italskou frontou. Do Čech se vrátí až po válce přímo ze zajetí z fronty balkánské.
Od roku 1920 se Poláček výrazně projevuje v české žurnalistické sféře. Nejprve začal psát do satiricky laděných časopisů. Následovala i spolupráce s Lidovými novinami, kde působil jako fejetonista, sloupkař i soudní zpravodaj. V tomto období se také seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Spřátelili se také s Ferdinandem Peroutkou a stal se členem kruhu pátečníků. V tomto období se Poláček oženil s Adélou Herrmannovou. S tou měl dceru Jiřinu. Právě podle jejich vzpomínek manželství nepatřilo mezi ty šťastné.
Při nacistické okupaci Československa byl Poláček kvůli své rasové příslušnosti nucen zanechat novinářské profese. Z Lidových novin byl propuštěn a bylo mu zakázáno publikovat. Rozvedl se. Jeho současná družka Dora Vaňáková byla právnička a z velké míry dopomohla dceře Poláčka okupovanou zemi opustit a odjet do Anglie. Dora byla roku 1943 povolána do terezínského transportu. Poláček jí dobrovolně následuje a nastoupí s ní. Právě dokončil své nejznámější dílo, které vyjde až po jeho smrti: Bylo nás pět. Dora umírá v roce 1944 v Osvětimi. Karel Poláček je popraven následující rok v lednu 1945 v Gleiwitzu.
Svým dílem patří Poláček mezi nejvýznamnější české humoristy. Typické je pro něj zobrazení života obyčejného člověka v maloměstském prostředí v celé jeho směšnosti i tragice. Často se setkáváme s postavami, jejíchž charakter je zcela podmaněn jejich profesi či činnosti, kterou se zabývají. Rád pracuje se satirou. Oblastí, na kterou často poukazoval a dokázal s ní i humorně těžit bylo lidská omezenost. Mezi čtenářsky nejúspěšnější díla patří Muži v ofsajdu, Hostinec u kamenného stolu a již zmíněné Bylo nás pět.