Diskografie Marie Rottrové ke stažení na Supraphonline:
www.supraphonline.cz/umelec/51...
Text "Ten vůz už jel":
V téhle čekárně nazvané svět,
stojím pěkných pár dní a let.
Čekám autobus co měl tu jet
a já měla jet s ním.
Má prý průhledy z růžových skel,
jeho cena snad stále stoupá,
kde jen vězí se ptám jak hloupá
i když v podstatě vím:
Ten vůz už jel a na všech rozích byla zelená.
Tys líbal spánky mé a čas náš stál i běžel zároveň,
to byl ten čas, kdy víš, co je to štěstí a co znamená
a pak je poztrácíš - štěstíčka z poutí.
S prošlou jízdenkou v kapse jdu dnes,
cestou ve tvaru písmene eS.
Hledám někoho kdo by mě svez
a já jela bych s ním.
Někde blízko snad bloudit by měl,
malý autobus s nákladem štěstí,
třeba cestu si dál ke mně klestí
i když v podstatě vím:
Ten vůz už jel a na všech rozích byla zelená.
Tys líbal spánky mé a čas náš stál i běžel zároveň,
to byl ten čas, kdy víš, co je to štěstí a co znamená
a pak je poztrácíš - štěstíčka z poutí.
Ještě nabírám dech, ještě žiju si,
chci pálit stůj co stůj.
Ne nejsem asi z těch, co nic nemusí
a tak názor měj si svůj,
jen mě nelituj i když já si říkám dál:
Ten vůz už jel, je přece zázrak, že tu vůbec byl,
jen objel světadíl a snad se vrátí.
Ten vůz co šťastný byl, pro mě se vrátí.
Marie Rottrová se narodila 13. listopadu 1941 v Ostravě-Hrušov. Pochází z hudební rodiny. Otec byl varhaník a matka zpěvačkou. Marie se od mládí učila hrát na klavír. Po maturitě pracovala nějaký čas jako úřednice spořitelny. Ještě jako úřednice se v roce 1960 zúčastnila ostravské hudební soutěže, která hledala mladé talenty. Hudebním doprovodem byl Orchestr Gustava Broma. Na základě této soutěže byla pozvána do Československé televize. Vystoupila zde s písničkou Jana Hammera a Jaromíra Hořce Rozmarné stvoření.
Odmítala se přestěhovat do Prahy. Po celou dobu odolávala nabídkám k přestěhování. Do roku1985 zůstávala věrná rodné Ostravě. Zde vystupovala s instrumentální skupinou Františka Trnky, dále pak s místními skupinami Oktet, Samuel a Majestic. Své první gramofonové nahrávky se dočkala se skupinou Flamingo (později Plameňáci). Stálou členkou této kapely byla od roku 1969. Zpívala se zpěvákem Petrem Němcem. První dlouhohrající deska vyšla v roce 1970. Začala aktivně spolupracovat skoro se všemi velkými orchestry té doby. Objevilo se i několik výborných textařů, kteří pro ni dokázali napsat písničky přímo na tělo (Jiřina Fikejzová, Jaroslav Wykrenta a Jaromír Nohavica).
Často vystupovala v tehdejší Československé televizi (zejména ostravské tv studio), kde ji dávali hodně času a prostoru pro účinkování. Hrála ve slovenském muzikálovém filmu NEBERTE NÁM PRINCEZNU a účinkovala v populárním pořadu DIVADÉLKO POD VĚŽÍ (22 dílů), kam si pravidelně zvala atraktivní hosty (Karel Gott, Pavel Bobek, Jří Bartoška atd.). S některými svými hosty nazpívala duety. Koncem 80.let se dostavily první osobní i zdravotní problémy. Umělecká dráha úspěšné zpěvačky byla narušena i listopadovými událostmi roku 1989.
Od roku 1985 žije v Praze. Je po druhé vdaná. Z prvního manželství ma dva již dospělé syny. Oba dva jsou hudební skladatelé. Převzala písničku od BLACK SABBATH She´s gone, kterou nazpívala pod názvem LÁSKO VONÍŠ DEŠTĚM.