MICHAL MIOVSKÝ - Závislosti dnešní doby | Neurazitelny.cz

MICHAL MIOVSKÝ - Závislosti dnešní doby | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK

Рет қаралды 96,354

3 жыл бұрын

Michal Miovský - Závislosti dnešní doby | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK
🔔 Přihlaste se k odběru novinek o našich akcích zde: bit.ly/Neurazitelny
❤︎ Podpořte náš projekt a staňte se Neurazitelnými VIPatrony zde: / neurazitelny
🎥 Přihlaste se k odběru našeho neurazitelného KZfaq kanálu zde: bit.ly/NeurazitelnyOdber
🎧 Pokud přednášky raději posloucháte než sledujete, můžete si tuto přednášku Michala Miovského dopřát jako podcast zde: neurazitelny.cz/michal-miovsk...
Tak jako asi většina našich přednášejících, má i pan profesor Michal Miovský životopis poměrně bohatý. Jeho odbornost asi nejlépe shrnují pojmy klinický psycholog a adiktolog. Jeho působištěm je Klinika adiktologie 1. Lékařské fakulty UK a VFN, kde působí jako přednosta a kde stál v roce 2014 také za vznikem specializované ambulace pro děti a dorost. Jako správný akademik píše Michal Miovský knihy a odborné články, obojího má na svém kontě již mnoho.
Pokud by si ovšem někdo chtěl myslet, že jde v případě pana profesora o hlavu nabitou informacemi vyčtenými z knih, hluboce by se mýlil. Nejen že má Michal Miovský kontakt s návykovými látkami ze své klinické praxe, ale dokonce otevřeně přiznává, že sám začínal na "opačné straně". Co se týče tématu rodina, Michal Miovský o sobě obvykle uvádí, že je (podruhé) ženatý a má (zatím) tři syny.
Ve své přednášce "Závislosti dnešní doby", která se konala 14. září 2020, nám pan profesor ukázal předlouhou historii společné existence lidstva a návykových látek, přičemž z hlediska ještě celkem nedávného přístupu k látkám jako jsou drogy heroin, kokain či konopí nás čekala velká překvapení. Dozvěděli jsme se také něco o složitosti prevence a potírání různých závislostí a nechyběla ani například léčba alkoholismu.
V následné diskuzi pak pan profesor ukázal na vlastním příkladu jak přestat kouřit, zjistili jsme i jak přestat pít, pokud ovšem máte po svém boku toho správného člověka. Nesměly samozřejmě chybět ani nejběžnější závislosti, za všechny zmiňme alespoň závislost na cukru coby velmi aktuální téma, závislost na alkoholu, se kterou se u nás hodně potýkáme, nebo třeba závislost na mobilu a závislost na sociálních sítích jako narůstající fenomény moderní doby.
V přednášce o závislostech Michala Miovského zjistíte například:
- Příklady historických reklam na léky pro děti, ze kterých dnes běhá mráz po zádech - 30:15
- Co by se stalo, kdyby Česká republika zavedla alkoholovou prohibici (včetně čísel) - 58:58
- Co by pan profesor poradil lidem, kteří mají obavu, zda se u někoho blízkého nerozvíjí závislost - 1:26:47
- Jak se projevuje závislost ve vztazích a jaké jsou první varovné příznaky, na které si dát pozor - 1:38:46
Přejeme příjemné sledování! :-)
Odkaz na KZfaq kanál Neurazitelny.cz: / neurazitelnycz
Domovská stránka projektu Neurazitelny.cz: neurazitelny.cz
Facebook projektu Neurazitelny.cz: / neurazitelny
Neurazitelny.cz na Instagramu: / neurazitelny.cz
Twitter účet projektu Neurazitelny.cz: / neurazitelny_cz
Podcast Večery na FF UK na Spotify: open.spotify.com/show/5ByiL3o...
Podcast Večery na FF UK na iTunes / Apple Podcasts: podcasts.apple.com/us/podcast...
Podcast Večery na FF UK na Google Podcasts: www.google.com/podcasts?feed=...
Zajímavá videa s přednášejícím Michal Miovský:
• 3. Michal Miovský - Sh... (3. Michal Miovský - Show Jana Krause 6. 2. 2019)
• Michal Miovský: Suchý ... (Michal Miovský: Suchý únor je užitečná legrácka. Poseďte si s přáteli u čaje, budete překvapeni)
• Závislosti napříč obor... (Závislosti napříč obory | Michal Miovský | TEDxPrague)
Michal Miovský - zajímavé odkazy:
www.vfn.cz/pacienti/kliniky-u... (Pan profesor na stránkách Kliniky adiktologie v rámci webu VFN)
www.lf1.cuni.cz/zavislost-k-c... (Rozhovor s panem profesorem na webu 1. LF UK)
gestaltstudia.cz/prof-phdr-mi... (Životopis pana profesora na stránkách Gestalt Studia)
Toto video můžete na KZfaq najít zadáním klíčových slov "Michal Miovský" nebo "Závislosti dnešní doby"
Odkaz na toto video "Michal Miovský - Závislosti dnešní doby | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK": • MICHAL MIOVSKÝ - Závis...
Zveme Vás ke sledování dalších videí projektu Neurazitelny.cz:
• VLADIMÍR BENEŠ - Co um... (Vladimír Beneš - Co umí mozek (a co umíme my) | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK)
• JAN VOJTKO - Vztahy js... (Jan Vojtko - Vztahy jsou... fuška | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK)
• MAREK ORKO VÁCHA - Spo... (Marek Orko Vácha - Společenstvo obětí | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK)
Tagy: #michalmiovsky #zavislostidnesnidoby #vecerynaffuk

Пікірлер: 128

@Neurazitelny 2 жыл бұрын

➡️➡️➡️ Máme velký cíl dosáhnout *do konce roku 100.000 odběratelů -- pomůžete nám* ? :-) Pokud se vám líbilo tohle nebo jiné naše video, *klikněte na tlačítko Odebírat* ! :-) Děkujeme ohromně! :-)

@DonnyDonnowitz23 3 жыл бұрын

Teda to čumim. Nečekal bych že bude umět Federer takhle plynně česky. 👍

@martinstranak1197 3 жыл бұрын

A jak mu to sluší, klukovi usměvavému ;-)

@SDPpaja 3 жыл бұрын

😀😀😀

@zelenaostruzina741 3 жыл бұрын

Čeština dobrá, až na ten alkohol. "pijeme alkoholu", "užíváme alkoholem"...

@josefbrzon 3 жыл бұрын

Velice přínosná a příjemně podaná přednáška, děkuji :-) Spousta nových souvislostí, další dílky do nekonečné skládanky!

@Neurazitelny 3 жыл бұрын

Moc rádo se stalo, milý Josefe! :-) My ohromně děkujeme za sledování a za skládání skládanky i přesto, že ji nelze dokončit! ;-) - Jarda :-)

@josefbrzon 3 жыл бұрын

@@Neurazitelny Proč střípky zrcadla skládáme, když odrazu nedbáme? ;-)

@Tomny977 3 жыл бұрын

@@josefbrzon Myslím si, že v tom hraje roli confirmation bias. Je kognitivně náročné příjímat a vyhodnocovat argumenty, které nejdou přímo po srsti našemu přesvědčení. Máme tendenci a oblibu rozdělovat svět binárně na dobře/špatně. Palec nahoru za váš poetický rým :) Ale co já vím, jsem pouze primát náchylný k závislostem jako každý savec.

@Chemysterium 3 жыл бұрын

Perfektní a věcná přednáška! Virtuálně smekám před profesorem Miovským.

@martinxaver9977 3 жыл бұрын

Velmi objektivní a nezaujatý.

@magdalenam.4788 3 жыл бұрын

Život je prostě moc těžký a nesmyslný, aby ho lidi prožili bez nějaké berličky: dřív kokain, dnes prášky, kofein a hlavně jídlo - cukr a podobně, to vše jsou návykové látky. Řešení by bylo jen v tom, aby lidé byli spokojeni se společností a sami se sebou, což je opravdu utopické... takže nezbývá, než se sjet.

@jesuschrist4660 3 жыл бұрын

Zbyva. Staci zacit pouzivat mozek. Zdravy a strizlivy zivot je to nejlepsi co muze byt. Pokud nejtste stastna, kdyz jste strizliva, tak to je duvod se zamyslet a zmenit svuj zivot. Pracovat na sobe.

@martinajoerg3883 Жыл бұрын

Výborná přednáška.Děkuji pane Miovský😊

@iannew526 2 жыл бұрын

At zije lidska inteligence ! Diky za prednasku !

@fafafe9 8 ай бұрын

Moc dobrá prednáška do môjho puzzle o drogách. Vyrastala som na informácií, že ponuka vytvára dopyt. Asi 6 rokov dozadu som narazila na výborné dokumenty o mozgu a nalomilo to moje presvedčenie. Menila som názor a už som na druhom konci. Už verím, že dopyt je prvotný a hybná sila ku ponuke. PS: Som fajčiarka. Nevyliečiteľná 🙃

@CharlieCanadianEagle 3 жыл бұрын

Skvělá přednáška, úžasně podané souvisloti a "dosti čerstvý vítr"! Děkuji velmi

@jirimlejnek718 3 жыл бұрын

Pěkné, moc pěkné - díky. Oceňuji i opravdu pěkný přednes a tempo a strukturu.

@vitezslavstembera854 3 жыл бұрын

Vynikající, jak formou tak obsahem. Nové informace, nové podněty k přemýšlení

@radkapetrickova4881 3 жыл бұрын

Velmi zajimava prednaska,spousta veci k zamysleni..🙏🙏🙏

@umlaut007 Жыл бұрын

Děkuji za přednášku

@lenkapatkova5526 3 жыл бұрын

Fakt vynikající

@marekparal Жыл бұрын

Silné! Díky!

@pavlavovsova6570 3 жыл бұрын

Skvělá přednáška! Obávám se, že svým způsobem jsme nějak závislí skoro všichni a ty poslední měsíce tomu docela pomohly :-(

@dj_hammi 3 жыл бұрын

Ďekuji za vaši skutečnou osvětu. Vaše adiktologické kompendium o konopí je neskutečně přínosná práce.

@JanaS66 3 жыл бұрын

Fascinujuce stretnutie, skvela prednaska! Btw, kym pisem tento komentar, hned po prednaske tu naskocila reklama na absint a gin🤣😎

@MichalLSK 3 жыл бұрын

skvělá přednáška! děkuji

@nesnasimcenzuru385 3 жыл бұрын

Parádní přednáška! Děkuji za ni.

@ayanasedlac2016 3 жыл бұрын

👍🤍 díky! 🌻

@jitkaslaba228 3 жыл бұрын

děkuji za zajímavou přednášku

@poljakovaandrea2223 3 жыл бұрын

Děkujeme, pěkná přednáška.

@michalslavkovsky269 3 жыл бұрын

Šikovnej chlapík 👍

@alanhodak 3 жыл бұрын

Hodně dobrý zrovna nedávno jsem koukal jak tohle v Německu Funguje,čistý heroin i s jehlou přímo kontrolované jednou týdně úplně tak já by to mělo být,teď jsem napsal Jessice Kenne chci se zucastnit kurzu UTC.dekuji

@MrTufoz 2 жыл бұрын

Good

@Ellegun 2 жыл бұрын

Frajer!

@Neurazitelny 3 жыл бұрын

Líbí se vám přednáška? Šiřte radost dál, dejte palec nahoru a napište komentář, ať o tom víme! ;-) ❤︎ Pomozte nám rozsvěcet světlo v temnotě a staňte se Neurazitelným VIPatronem zde: patreon.com/neurazitelny 🔔 Chcete o našich akcích a videích vědět jako první? Přihlaste se k odběru novinek zde: bit.ly/Neurazitelny 🎧 Poslechněte si přednášku jako podcast nebo MP3 zde: neurazitelny.cz/michal-miovsky-zavislosti-dnesni-doby/

@bohumilkonecny9124 3 жыл бұрын

@dalamanek6723 3 жыл бұрын

Otázky naprosto topové

@zdistav 2 жыл бұрын

Jinak mě pán překvapil těmi 22 pokusy s odvyknutím kouření. Přihřeju si polívčičku, přestal jsem po 15 letech, prakticky ze dne na den. Odjel jsem na týden na pension v pohraničí, už s tím že tam přestanu, do města kde by nebyl problém si cigarety koupit, ale zkrátka jsem si při každé myšlence na cigaretu řekl že jsem silnější. Po té co jsem se vrátil domů už jsem žádné nutkání nepocitoval. S trávou to bylo jednodušší, prostě jsem si řekl že už nechci a všechno jsem vyhodil, žádné kontakty na lidi co to mají nevedu. Kouřil jsem krabičku cigaret a 1g trávy denně, poctivě.

@smrtkscm 3 жыл бұрын

Dobrá přednáška 👍 Jen bych poprosil neopakovat stokrát vyvrácený nesmysl o teinu v čaji. V čaji i v kávě je kofein.

@karolinavaclavikova9006 3 жыл бұрын

Prý se teinem nazývá kofein v čaji. Nicméně v čaji není jen kofein, který patří do skupiny podobných xantinů - purinových bází - látek, co mají podobné vlastnosti. Například v čaji je i xantin theofyllin.

@karelpipa 2 жыл бұрын

1:34:10 tak to je naprosto zoufalé

@jaroslavminarik806 3 жыл бұрын

Dá se odnaučit kouření podobně jako drogová závislost? Myslím tím klinický pobyt, tišící léky apod.

@jesuschrist4660 3 жыл бұрын

Vsechno se da odnaucit tak, ze to prestanete uzivat. Takze proste bezkompromisne prestat. Zdravy a strizlivy zivot je to nejlepsi co muze byt.

@fafafe9 8 ай бұрын

@jaroslavminarik806 škoda, že ti nikto znalý neodpovedal, tiež by som na to bola zvedavá. A tuto odpoveď Ježiša krista je... hm, zbytočná 😏

@elmadman8117 3 жыл бұрын

Jak to ostatně bylo řečeno v Trainspottingu: "[...] záskal jsme je od své matky, která je svým domáckým a společenky přijatelným způsobem závislá na drogách."

@Pipervojta 3 жыл бұрын

Jo, ale to je jen klasická berlička závisláků, kteří si větou "celá společnost je závislá" omlouvají svoje poklesky. Mimochodem není náhodou, že autor Trainspottingu Welsh už dávno žádné drogy nebere, běhá a chodí do posilovny. Kdyby dělal to, co jeho hrdinové, už tu dávno není.

@Argimlas93 3 жыл бұрын

@@Pipervojta Na druhou stranu pan Miovsky všude říká, že dívat se na závislosti jako na morální poklesek a berličku je již dávno překonáný pohled na věc. Tak na to pozor.

@Pipervojta 3 жыл бұрын

@@Argimlas93 všichni jsme jen lidé a já zcela chápu, že do zavilosti někdo spadne. Těžko se ale mohu zbavit pocitu, že si vážím víc těch, kteří v těžké závislosti nejsou. Nevím, jestliže je někdo na perníku a vykrádá byty, tak to trochu morální poklesek je, ne? :-)

@martinciljak4840 3 жыл бұрын

mohli by ste prosim poslat odkazy na grafy v 50min. Niesu dobre vidiet. Dakujem

@666EuthanasiA666 3 жыл бұрын

1. Graf Quantifying the RR of harm to self and others from substance misuse: results from a survey of clinical experts across Scotland, 2012, Taylor 2. graf at-konference.cz/wp-content/uploads/2018/08/mravcik-v.-verejnozdravotni-vyznam-navykovych-latek-jaky-je-vlastne-spolecensky-vyznam-adiktologie.pdf strana 19

@josefprochazka1095 3 жыл бұрын

Oldřich Kaiser mě vždycky děsně pobaví, ale tohle představení jsem nějak nepochopil...

@alanhodak 3 жыл бұрын

Měl jste tam jednu nepřesnost,rád odpovím 😉

@alesoutlaw9677 3 жыл бұрын

Velice hodnotná přednáška, špička na téma závislostí. Přečetl jsem si i diskuzi, a mám jednu výtku na diskuzní příspěvky. Ono totiž kofein a tein není úplně to tak stejné, jak tu několik lidí. Totiž, je v tom paraela s jinou závisláckou látkou, totiž LSD. LSD je vlastně to stejné, jako LSA, ale je to stejný rozdíl jako kofein a tein. LSA můžete získat z přírody, ale LSD musíte vyrobit. Přitom to má podobné účinky a chemický vzorec. Tein, v přírodě najdete, ale kofein musíte průmyslově udělat, nejen fermentací, ale hlavně pražením chlazením zase šíleným zahříváním. Kofein se dělá při teplotách 900, tein opravdu ne, protože ten čaj by shořel. Prostě za mě nadprůměrně skvělá přednáška.

@martinturek3552 2 жыл бұрын

píšete hlouposti. Chemicky je tein a kofein to stejné. Rozdíl je v tom, že v zrncích kávovníku je kofein volně a není vázán na další látky jako u čaje. A pražení kávy nemá na obsah kofeinu téměř žádný vliv. Káva se praží hlavně kvůli chuti.

@alesoutlaw9677 2 жыл бұрын

@@martinturek3552 souhlas

@jarmilazavadilova832 Жыл бұрын

Co říkáte na reklamy na léky. Třeba na brufeny?😢

@jonasvohrna 3 жыл бұрын

To násilí bylo ne DÍKY alkoholu, ale KVŮLI alkoholu. Lidi to bohužel často používají špatně.

@kobylakovalena 3 жыл бұрын

Taky ráda uvádím na pravou míru :)

@danieljurco4427 2 жыл бұрын

Sranda je že ten prednášajúci vyzerá ako hlavná postava z filmu requiem for drim 😅

@jiris3651 3 жыл бұрын

Pěkná přednáška. Akorát bych pana profesora opravil v tom, že kofein a tein je jedna a ta sama látka.

@nikcas.8850 3 жыл бұрын

Tak to si tedy nemyslím, že je stejná

@ondrejhronsky1304 3 жыл бұрын

sú to chemickým zložením rovnaké látky, avšak chemickú štruktúru majú rozdielnu. Všetky atómy majú identicky rovnaké, akurát trošku inak usporiadané. Myslim, že sa volajú izomery.

@jiris3651 3 жыл бұрын

@@ondrejhronsky1304 vim, ze wiki neni uplne idealni zdroj, ale i tak to tady dam viz cs.wikipedia.org/wiki/Kofein

@LiborTinka 3 жыл бұрын

@@nikcas.8850 tein a kofein jsou synonyma pro 1,3,7-trimethylxanthin en.wikipedia.org/w/index.php?title=Theine

@KusherCZE 3 жыл бұрын

59:00 já jsem se tak smál tenkrát když byla ta prohibice kvůli metanolu ...hoši strašně jsem se jim smál alkáčům jak se kroutili u toho piva bez panáků jak pes kterýmu chybí pánova noha 😁 říkám : co je vy Kedry umaštěný máte absťáček jo ? Užijte si to já žiju v prohibici celej život !!!!

@josefbrzon 3 жыл бұрын

Já mám to samé s cígama, takže nesoudím a svobodným tiše závidím. Zrovna kouřím, když to píšu 😬

@martiniovec3025 3 жыл бұрын

zhulenec, tady jsi spravne

@KusherCZE 3 жыл бұрын

@@martiniovec3025 tak já tady Pašíka pamatuju ještě s dlouhejma vlasama a lahví wizoura na stole .

3 жыл бұрын

Já mám například hroznou závislost na kyselých věcech.

@Tomny977 3 жыл бұрын

Co byla nejkyselejší věc, kterou jste ochutnal? Souvisí vaše uspokojování závislosti na extrémech? Tzn. čím kyselejší, tím lepší? :)))

3 жыл бұрын

@@Tomny977 Zkoušel jsem takové ty různé americké extrémně kyselé bonbóny, akorát ze začátku je ta kyselost vysoká, ale pak opadne. Taky když jich sním hodně, tak se mi popálí jazyk a pak 2 dny nemám chuť, tak si na to dávám pozor a spíš si jich kvůli tomu dám každý den trošku. Nezdá se mi, že bych potřeboval zvyšovat dávky, protože když to s kyselostí přeženu, tak pak už nic kyselého necítím. Často si rád dám utopence a čím dál víc jsem se blížil k tomu, že jsem míň ředil ocet, až jsem měl skoro čistý ocet, ale pak jsem zjistil, že mám daleko radši, když si to naředím a je toho víc. Pak třeba několik měsíců vůbec nic kyselého nejím, ale jednou za čas na to dostanu hroznou chuť. Ale nic, co bych nevydržel. Když si dám samotný čistý ocet, tak mi to nechutná, takže tam musí být ješťě nějaká další chuť. V Anglii prodávali v polských obchodech 10% ocet a to už bez ředění bylo fakt moc.

@magdalenam.4788 3 жыл бұрын

@ To je touha po něčem "živém", konkrétně čerstvé zelenině. Lidi, co hodně jednou v octu a nakládaných věcech vlastně baží po čerstvosti, ne kyselosti.

@vc6264 3 жыл бұрын

zkus znojemské okurky

@drahomiralunackova479 2 жыл бұрын

@@magdalenam.4788 Taky narušena játra, potřebují kyselost pro odbourávání ,přetížená játra bývají i po alkoholu, ráno chuť na kysele, pozor tedy na játra!!!

@JASAbstinenti 3 жыл бұрын

Točíme videa o závislosti: kzfaq.info/love/wLdnzeeSaLEifwgFDxioUg

@martinzabavik3843 9 ай бұрын

Viem ze je to staré video ale aj tak. Každopádne sa mi to veľmi páčilo a ostro som počúval celý čas. Ja fajčím trávu uz 27 rokov ajked koli práci sú tam isté prestávky. Ale nikdy za ten čas sa mi nestalo že som s tým mal problém. Najväčší problém je tá spoločnosť ze to nedokážu pochopiť a komplikujú tak život. A tak povediac som radšej uzavretý v tomto smere a nejak tú spoločnosť nevyhľadávam. Mám okruch malá ľudí s ktorými sa stýkam a tam to hasne. Dokonca som rozviazal vzťahy s mojou rodinou. Nemyslím tým manželku a syna ale mamu otca brata sestru. Ja mam proste taký postoj že nerobím rozdiely. Je mi jedno kto to je ale ak ma neberie niekto takého aký som. A som spokojneší nemusím riešiť zbytočné a hlavne umelo vytvorené problémy. Áno niekedy to preháňam a je toho veľa inokedy Zase málo ale je to už moja kultúra a ani napriek nezmyselným zákonom a postoju spoločnosti ako takej nemám potrebu sa toho vzdať. Nevidím na Tom nič zlé. Môj väčší problém sú cigarety....

@tristejeunefille 3 жыл бұрын

uzasna prednaska... ty komentare k rouskam ale. lidi. budte civilizovani. ma to smysl pro vas i pro nas vsechny. zvladneme to. je to jen obdobi.

@RedSparrow 11 ай бұрын

Myslel jsem že to bude zajímavé poslouchání k práci, ale hned v prvních větách říká že tein a kofein jsou dvě látky. Bohužel nejsou, je to jeden a ten samý kofein. Vypínám, jestli tohle neví odborník na závislosti, tak to není odborník a měl by přednášet třeba prezentační dovednosti nebo podobné "odborné" kraviny.

@fafafe9 8 ай бұрын

predpokladám, že ťa tento hnev za 2 mesiace prešiel, tak si to pusti znova. Výborná prednáška 👍

@RedSparrow 8 ай бұрын

@@fafafe9 Když si to poslechnu teď po dvou měsících, tak už tam ty nesmysly nebudou? Tak to je super, jdu na to!

@desetmegaohm4602 3 жыл бұрын

Dobra prednaska, ale v nekterych detailech keca. Wiki co je droga - cs.wikipedia.org/wiki/Droga_(l%C3%A9%C4%8Divo)

@ondrejhronsky1304 3 жыл бұрын

wiki si strč 😀

@mariekovacova6366 2 жыл бұрын

Myslím, že pan profesor o onom významu: droga= sušený samozřejmě ví. Použil ho až v onom přeneseném a laickou veřejností nejvíce frekventovaném smyslu. (Takže nekecá 😀)

@Kamzik3 3 жыл бұрын

Kaliňák se konečně přiznává xD

@jakubmikula2900 3 жыл бұрын

Odpadol som :D

@kareljanyska7197 3 жыл бұрын

CO JE TO VZDĚLÁNÍ ? Vzděláním je to, co se dostane do hlav dětí, studentů a ostatních lidí, z platných informací o světě, přičemž je úplně jedno odkud. Není nic tragičtějšího, než tzv. vzdělání informacemi irelevantními. Z hlediska oborových znalostí, rozšiřovaných technických informací a poznatků přírodních věd není problém tak velký. Všichni souhlasí s tím, že jedna a jedna jsou dvě a suma dalších takových a daleko složitějších vědomostí je přijímaná všemi jako samozřejmost a je to tak logické a v pořádku, pokud tedy nemluvíme o technice a strategii vyučování. Jsou to vědecky podložené a šířené poznatky a zkouší se z nich. Avšak z hlediska předání informací vyššího řádu, tedy vědění o lidském světě a principech, na kterých vyrostl a stojí, tedy poznatků z věd společenských, je situce právě obrácená, než by měla být. Žákům, studentům a ostatním je vtloukáno do hlav, že lidský svět je organizací ovládanou lidmi a veškeré školní snažení je směrováno k tomu, aby do takového světa byli připraveni vstoupit a uměli se v něm pohybovat. Jenže takový svět neexistuje. Věc se má úplně opačně. Lidský svět je totiž spontánním řádem lidské interakce, tedy je řízený spontánními silami a to je jedinou možností přežití lidstva. A to je tak neuvěřitelné a složité, že to lidi nejsou schopni vůbec bez předpřípravy pochopit. A na školách neprobíhá ani ta. Nejsou učitelé a dokonce ani učitelé učitelů, tedy profesoři vysokých škol, kteří by takovému paradoxu rozuměli. Celou velmi složitou problematiku však popisuje na vědecké, a jen na vědecké, bázi tzv. kompozitivní teorie, tedy suma informací, navzájem provázaných a neodporujících si, získaná vědeckou kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd. Viz slavná kniha Kontrarevoluce vědy myslitele myslitelů, nositele Nobelovy ceny. A.F Hayeka. Dzp.

@kareljanyska7197 3 жыл бұрын

CO JE TO LIDSKÁ MYSL ? JEN TAKOVÉ MYSLÍTKO ? NE ! Pro platnou odpověď na tuhle kardinální, ale také možná nejsložitější, otázku lidstva vůbec, musíme do kompozitivní teorie. Tedy ke vždy nejvyššímu, vědou, a jen vědou, permanentně aktualizovanému a stále prokazovanému, vědění o lidském světě, a to jen a jen bez pověr a mýtů. Je to tedy suma vědeckých, a jen přísně vědeckých, informací, vzájemně provázaných a neodporujících si, získaná kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd. Viz slavná Kontrarevoluce vědy od A.F.Hayeka. Co tedy přináší toto přísně vědecké pojednání z hlediska nalézání odpovědi na předmětné téma ? Samozřejmě, že vše podstatné, co s lidskou myslí souvisí, tedy jejím vznikem, funkcí a důsledky z její existence. Popisuje, jak vznikla a vyvíjela se a co pro život člověka znamená dnes a bude znamenat navždy. Vždyť její existence je neodělitelná od existence biologického lidského těla a je jedinou možností pro jeho adaptaci na svět, tedy na situaci, prostředí a budoucí neznámé tak, aby přežil. Náš prapředek, mějme na mysli toho, který žil v tlupách a genetickou stavbou byl už podoben nám, byl řízen instinkty stejně, jako jiné druhy zvířat. Ostatně v jejich říši tak tomu je dodnes. Jen člověku se podařilo z důvodů, které nejsou předmětem této úvahy, dostat se ve vývoji dál a souběžně s ním se také zvyšovala jeho schopnost se přizpůsobovat všemu, co ho obklopovalo. A nezůstalo to bez následků. Jako odezva na tento neosobní spontánní vývoj se mu v mozku, tedy organizačním zařízení těla, vyvinutém genetickou evolucí, vyvíjela evolucí kulturní i schopnost reagovat více a více na události v jeho okolí a přenosem minulých zkušeností v čase a jejich nápodobou i schopnost je používat. Vyvinula se nejsložitější entita vesmíru, lidská mysl. Pozvolna a v dloudé době tak narůstala schopnost našeho prapředka myslet. Co to však myšlení je ? Je to schopnost lidské mysli, která sídlí v mozku, produkovat závěry, které jsou platné a na základě kterých se člověk dokáže efektivně adaptovat na spontánní řád světa a na spontánní řád lidského světa, které jsou zdrojem úplně všeho vzniklého na Zemi, tedy i samotné lidské mysli. Takže i ona vznikla jako reakce na ně, přesněji řečeno, jako vnitřní adaptační uzel spontánního řádu lidského světa. Jak to však dělá, že myslí ? Prostřednictvím abstrakce, coby spontánně vyvinutým nástrojem lidské mysli k uchopení nekonečného množství konkrétního, tedy její nejsložitější a nejdůležitější součástí, ze které vybíráme informace pro další adaptační potřeby, aniž bychom to samozřejmě věděli. Je to výběr iniciovaný vnějšími impulsy přiváděnými smysly nebo také vnitřním uvažovacím mechanismem. Kdykoliv myslíme, abstrakce, tedy tato obří a složitá databanka, ale také vnitřní supersložitý spontánní řád informací, je přítomna. Rozum je pak pouhou kázní, se kterou k tomuto stroji ve stroji přistupujeme a jakobychom ho žádali o řešení pro naše uvažovací potřeby. Lidská mysl není tedy primárně sídlem emocí a nálad a lásky a nenávisti atd, ale má úkol primárně "přežívací", který ji zadává vnější prostředí a ona ho umí zpracovat a vygenerovat řešení k přežití člověka. Je vnitřní součástí a uzlem spontánního řádu lidského světa, ba co víc, jeho základem. Souběžný vývoj člověka a jeho světa s lidskou myslí všechno spojil vjedno. Z toho vyplývá zásadní poznání. Nedá ses tím hnout. Nahradit tzv. pravidla správného chování, která jsou obsahem lidských myslí je nemožné. Jen evolučním vývojem a jen v vnitřními impulsy, které reagují na sebezáchovné, seberegulační a sebepořádací účinky spontánního řádů lidského světa, který je lidské mysli ředitelem... Dzp.

@vr_proc4125 3 жыл бұрын

Dejme tomu. A pointa?

@kareljanyska7197 3 жыл бұрын

@@vr_proc4125 Pokud jste ji tam nenašel, pak na to prostě nemáte. Nás, kteří pochopili teorii spontánního řádu jsou jen jednotky "kusů"... Dzp.

@fafafe9 8 ай бұрын

@@kareljanyska7197Čo znamená Dzp?

@kareljanyska7197 8 ай бұрын

Můj přes 30 let starý podpis na netu. Děkuji za pozornost... Dzp.

@lucietanovalot5237 3 жыл бұрын

Atmosféru ve společnosti stimulují mocní.Společnost už dávno není,už je jen ovládané stádo :(

@kareljanyska7197 3 жыл бұрын

V DOBĚ COVIDOVÉ ZNÁME JEN COVID ! JASNÝ ? ŽÁDNÉ NACHLAZENÍ ! VŠECHNY VIRÓZY MAJÍ STEJNÝ ZAČÁTEK V POCITU "NĚCO NA MĚ LEZE". NEBUDEME ZKOUMAT CO JE TO A ZACHOVÁME SE VŽDY STEJNĚ. NA NIC NEČEKÁME, NIKOMU NEVOLÁME A UZDRAVÍME SE SAMI. ZA HODINU AŽ TŘI. OKAMŽITĚ ZAHŘEJEME TĚLO KLIDNÝMI ZPŮSOBY, STAČÍ OBLEČENÍM. TÍM AKTIVUJEME SVŮJ IMUNITNÍ SYSTÉM. TEN, TAKTO VČAS "PROBUZEN", SI S JEŠTĚ MÁLO NAMNOŽENÝMI VIRY LEHCE PORADÍ. VŠECHNO VŠAK ZÁLEŽÍ NA VAŠÍ ZODPOVĚDNOSTI. JE TO BEZPEČNÉ, ÚSPĚŠNÉ, RYCHLÉ A ZADARMO...Dzp.

@Neurazitelny 3 жыл бұрын

Byli bychom rádi za komentáře, které aspoň trochu souvisí s tématem přednášky, Karle. ;-) Děkujeme! :-) - Jarda :-)

@MacGyver5AF 3 жыл бұрын

Musím říct, že jsem smutný, že pan doktor Miovský "shodil" ten culík. Ten culík totiž nechával lidi na pochybách, jestli je to adiktolog, který si sám prošel závislostí a ten culík je z těch dob a nebo jestli je to adiktolog, který má šlechtické předky z Francie a ten culík je v podstatě jen dokreslení toho, že jeho rodina má mušketýrskou historii ... Ale k tématu - v dnešní době jsou závislosti na všeličems, ale jednu závislost bych doporučil - na pravidlech českého pravopisu... 99% dnešních "mluvčích veřejného prostoru" nedokáže sestavit správně větu, v níž je množné číslo středního rodu... Ta prasata chrochtala ...

@fafafe9 8 ай бұрын

ja stále neviem ako to máte s "miluji te" a "miluju te", čo je správne? Samozrejme veľa iných pravidiel ČJ mi nie je jasných 😊 U nás nevedia "verejní rozprávači", učitelia, politici a herci vykať. Pani prezidentka, počuli ste? Pán majster, počuli ste? Dávajú tam rodové prípony -l a -la 🤬

@MacGyver5AF 8 ай бұрын

@@fafafe9 Oba tvary jsou přípustné. Miluji je starší, formálnější. Miluju je "mladší", méně formální :)

@fafafe9 8 ай бұрын

@@MacGyver5AF Ďakujem ti dobrý človek český. Keď už nie som mladá a ešte nie som stará, tak budem používať miluje te 😁