Bylo to úžasné.

Zdravím, můžete si prohlédnout moji odpověď a případně zareagovat :)

Moje úvahy o pôvode týchto stavieb nie sú fixné, vždy sa opierajú len o informácie, ktoré mám k dispozícii, ktoré sa do určitej miery dajú overiť zdravým úsudkom a skúsenosťami. Nebránim sa zmene názoru alebo jeho úprave po náleze ďalších informácii a rád si vypočujem iné názory, ak sa opierajú o reálne nálezy, ak si to daná osoba vie vlastnými slovami obhájiť.

@@samojabi775 Podle mého úvahy naprosto legitimní. Když poprvé na vlastní oči vidíte např. lví bránu, tak se do mozku vplíží pochybnost, zda toto stavěli lidé běžné velikosti. Bloky jsou obrovské a celá stavba má podivné proporce. V komentářích pod naším videem "Patagonští obři" najdete komentář p. Kůse, kde říká, že je podle něj teoreticky možná existence lidí o velikosti do 4 metrů. Taková zajímavost :)

Vojenská elita bojovníků mohla být klidně vyšší postavy. V klasické době se často vyprávěly příběhy o obrech, Orestés prý byl obr a podobně. Jednalo se o muže, kteří prošli dost tvrdým přirozeným výběrem a po generace se živili bojem, loupením a těžkou práci na poli nechávali svým otrokům. Měli všeho dostatek a mohli klidně své okolí převyšovat výškou. Podle Roberta Gravese byli Kyklópové stavitelé, kováři a umělci, říkalo se jim jednoocí, protože jejich symbolem bylo oko namalované uprostřed čela, které dosud vidíme třeba ve východním náboženství. Prošli jsme spoustu kyklopského a polygonálního zdiva a některé kusy jsou opravdu obrovské i oproti daleko pozdějším vrcholně klasickým stavbám. Viděli jsme kusy polygonálního zdiva přitesané tak, aby k sobě těsně seděly, každý kus originál, stejné jako v Egyptě a jinde ve světě zdaleka nejen ve středomoří. Viděli jsme stopy po řezání, vrtání, jaké jsou k vidění i jinde. Stavitelství bylo vrcholným uměním své doby, nepochybně vyhrazené pro elitu, opředené tajemstvím a mýty, podobně jako pozdější hutě stavitelů katedrál. Dost možná tito lidé používali různé stroje poháněné třeba vodou, nebo lidskou silou a časem svou techniku ještě zdokonalili, při čemž si předávali své vědění uvnitř uzavřeného kruhu. Kdo ví, jak dlouho se taková tradice drží, co všechno je schopná překonat a kam až sahá její vliv. Šíření podobných postupů globálně mezi společnostmi, které jinak nemuseli mít obecně o vzájemné existenci, ani tušení se podle mne nedá vyloučit. Nic nenaznačuji, je to jen co mě k tomu napadá.