Chcete zjistit, co se opravdu děje v našich lesích a jak se s kůrovcem bojuje? Tak sledujte toto video. Informace, které v médiích nikdo neřekne tady uslyšíte i uvidíte. FB: / holbrayoutube
Пікірлер: 1 100
@vladimirhricak5654 жыл бұрын
Mám několik poznámek. Jsem hajný, momentálně patnáct let u obecních lesů. Předtím čtyři roky u NP Šumava, osm let u akciovky a pět let u státních lesů. Než nás v roce 1993 rozehnali "zdařilou" transformací státních lesů. Tak že zkušeností, jak s kůrovcem, tak obecně s prací v lese mám víc, než dost. I když komentáře k použité technice jsou poučné, možná zbytečně video natahují a laikům toho moc neřeknou. K použitým sazenicím smrku. Tak jako všude i do lesů dorazil kapitalismus. Doby, kdy v každém lese byla lesní školka na produkci sazenic, jsou zřejmě minulostí. Tak jako všechna práce v lese, není ani práce ve školkách snadná. Na usnadnění slouží specializovaná technika, která ovšem stojí pěkný ranec, tak že si jí mohou dovolit pouze velkoškolky s produkcí milionů sazenic ročně. Ani těm se nevyhnul příchod kapitalismu. V době, kdy se počítá každá koruna, aby kapitalista měl co nejvyšší zisky, přešlo lesnictví, tam kde to alespoň trochu jde, na podrostní hospodaření, při kterém se využívá náletu. To vedlo k drastickému snížení poptávky po sazenicích a zániku velkého množství školek. A tak se stalo, že dnes máme tisíce hektarů kalamitních holin, ale tragicky nízkou produkci sazenic. Tak že se zalesňuje tím, co alespoň trochu zákon umožňuje, ale hlavně, tím co se dá sehnat. My sami jsme po katastrofálních zkušenostech s kvalitou sazenic z velkoškolek, kdy nám uschly, respektive ani nenarašily, desítky procent vysazených sazenic, založili školku vlastní. V té si pěstujeme sazenice smrku a buku. Zkoušeli jsme i jedli, ale ta se nám moc nedařila. Produkujeme si cca 90% sazenic, které potřebujeme. Technika? Na přípravu půdy obecní traktor, pluh a brány. Setí a školkování sazečem a školkovacím prknem. Pletí ručně, závlaha pomocí motorového čerpadla a vyzvedávání pomocí opět obecního traktoru a podřezávacího nože. Produktivita sice malá, ale vrací se nám v téměř nulových ztrátách po zalesnění. Před měsícem nám někdo ukradl cca 3,5 tisíce sazenic smrku, které se měly na jaře vyzvedávat a sázet. Jak je to možné? Žijeme v Čechách, kde mají zloději všeho druhu zelenou a kde státní správa je prázdný pojem. Kdyby totiž státní správa fungovala, byly by stromky, bez listu o původu, k ničemu. Kůrovce zatím téměř nemáme. Na cca 900 hektarů obecních lesů jsme na 150-200m3 ročně. Neskromně malou zásluhu na tomto stavu přičítám i naší snaze, zkušeností a především důslednosti. Po lese chodíme a každý kůrovcem napadený strom se snažíme včas zpracovat a asanovat. I když je mi jasné, že nás to také nemine. Kolem nás už těží tisíce kubíků. K příčinám vzniku kůrovcové kalamity nemám co dodat. Je smutné, že jsem jí předvídal už v roce 1993, kdy došlo k oddělení výroby a odborné správy. A samozřejmě restituce. Argumenty příkladů ze sousedního Rakouska a Německa jsem nebral už v době, kdy se lesy soukromníkům vydávaly. Ve jmenovaných zemích lesy, krom státu, vlastní šlechta, církev, nebo sedláci. Všichni mají vybudovanou alespoň minimální infrastrukturu. Traktor, naviják a pilu má i ten poslední sedlák, který má kousek lesa. Ale hlavně, bydlí v místě a mají fungující státní správu. Když jim hajný najde brouka, v řádu dnů nastoupí a brouka zpracují. U nás máme soukromé vlastníky žijící často stovky km daleko. Nemají ani traktor, ani pilu. A samozřejmě nečinná státní správa, která se probouzí až po vypuknutí kalamity. Nulová prevence. Ekonomické ztráty se ještě nikdo nepokusil ani vyčíslit. Ale půjde nejméně o desítky miliard korun. Obávám se ale, že ten největší účet, ekologický, nám teprve bude předložen. Co udělá takto masivní odlesnění krajiny s vodním režimem a tvorbou mikroklimatu se můžeme jenom dohadovat. Ale nic hezkého to nebude.
@holbra4 жыл бұрын
díky za poučný komentář.
@vaclavsevcik47474 жыл бұрын
Zdravím. Taktéž děkuji za další informace.
@petrvlach6234 жыл бұрын
...jen se přidám... Klobouk dole smekám před každým machrem v každém oboru, zvláště pak před obory které mají co dočinění z přírodou.Díky za příklad z praxe, který jen dokazuje, že tam kde je rozum , jde všechno !!
@janprevozny16534 жыл бұрын
U nás na Moravě nás ten kůrovec ze žere. Plně souhlasím s tebou ze pěstování stromků není žádný med.sam dělám ve školce 9 let.delame pro stokorene a obalovky převážně buk a smrk.
@marekvana42904 жыл бұрын
@@hartman12349 Jsem majitel lesa, náš les jsme dostali zpět v roce 93, další 4 ha jsme vysázeli. To co píšete o majitelích lesních pozemků jsou, podle mě, nesmyslné paušalizace. Žiju na malé vesničce na Vysočině a ze svých sousedů neznám nikoho, kdo by se o svůj les nestaral. To se podle Vás neměly pozemky vracet původním majitelům? Nepaušalizuju, neříkám, že se všichni starají dobře. Mám les taky rád, taky do něj chodím rád na houby nebo jen tak. Ale poslední dva roky na to nemám čas, veškeré volno věnuju svému lesu, a přestože jsem se dva roky snažil, stejně padne, je to takového rozsahu, že se to nedá zastavit. Vůbec mě v mém lese nevadí cizí lidé, pokud se chovají, tak jak se to v přírodě sluší. Ale pak se stane, že zmizí hromada dřeva a najdeme jen koleje od offroadu a můžeme si být jist, že nikdo místní to není. Nebo vidím či slyším idioty na terénních motorkách a čtyřkolkách, kterým není nic svaté. A Vaše totální znechucení z chování kapitalismu k přírodě, lesům, polím, loukám? To snad chcete říct, že za komoušů to bylo lepší? Nevím, kolik Vám je, ale já si ještě pamatuju, když na krajích polí bývaly hromady dusíkatých hnojiv, která se vsakovala do půdy a spodních vod (máme vlastní studnu a víme, jak znečištěná dusičnany byla voda tehdy a jak čistá je dnes), ani nemluvím o zamoření řek, které jsou dnes mnohem čistší. A tak by se dalo pokračovat. Nechci Vám nic podsouvat, ale pokud jde o lesy, nejsou podle mě tím hlavním problémem soukromí vlastníci. Zaznělo to i ve videu, že problém je i u LČR a to jsem ještě nezmínil Babiše a jeho Uniles.
@martinjerie88134 жыл бұрын
parádní video, dobře okomentované
@holbra4 жыл бұрын
Díky
@tomasgratz28664 жыл бұрын
Skvělý celovečerní dokumentární film, nádherná práce díky moc, smutné téma..
@holbra4 жыл бұрын
díky, téma je to smutné, ale je potřeba o tom mluvit
@karelkral68124 жыл бұрын
Díky, jsem úplný laik, ale moc zajímavý film. A máte opravdu kouzelné nářečí! Odkud to je? Haná?
@holbra4 жыл бұрын
@@karelkral6812 díky. Nářečí je z Valašska
@peeetrr4 жыл бұрын
Karle moc jsem o tom nevěděl, ale teťka už vím super poučné video pro naprosté lajky. Hnedka jsem poznal že jsi někde z Valašska, Valach pozná Valacha hnedka po první větě.
@holbra4 жыл бұрын
@@peeetrr díky. Su rád, že to pochopí aj úplný neználek. Tak jsem to měl v plánu.
@Gugyto4 жыл бұрын
Top video od top borca ! Záběry super, spoustu zajímavých informací, hleděl jsem jak puk ! Kůrovci zmar !
@holbra4 жыл бұрын
díky kamaráde.
@e39_patas4 жыл бұрын
Ty vole kde tě nenajdu dravče 😂
@kryska3674 жыл бұрын
@@e39_patas Zalez.
@kryska3674 жыл бұрын
Komentář pana Hricaka nic?
@ilonasramkova92464 жыл бұрын
Za sebe můžu jen poděkovat, aby to bylo krátké. Děkuji. Pár let to všem okolo jako selským rozumem pozorujcí laik říkám, že je něco hodně špatně, že kůrovec jako takový je zástěrka a lež..., nevěří. Věří ofikl kecům v TV... A po 30.letech od revoluce velké restituce lesů čenokabátníkům, kteří už tu po těch letech nemůžou ani být..., není to přinejmenším podezřelé??? Atd., atd.,..
@janmatura36644 жыл бұрын
Lepší než TV formát. Kvalitou i obsahem. :) Díky!
@holbra4 жыл бұрын
taky díky. Potěšils mě
@BohemianSong4 жыл бұрын
Jsem ženská, ničemu nerozumím, jen se ráda courám po lese. Cením si lidí, co umí a rozumí. Vyrůstala jsem na Šumavě, teď Brdy. Parádní jadrné a srozumitelné video, okořeněné vášní pro techniku. Gratuluju a budu šířit osvětu mezi dalšíma paďourama. Jste skvělej.
@holbra4 жыл бұрын
díky za potěšující komentář. Šiřte, ať se lidi dozví pravdu
@krystalickykolagen56824 жыл бұрын
Parádní práce .
@michalbuzek98044 жыл бұрын
Super dokument, jsem v tomhle oboru naprostý laik a díky tomu jsem se dozvěděl spoustu věcí. Fakt super - děkuji !
@holbra4 жыл бұрын
Díky, su rád, že sas neco užitečného dozvědět
@janschimmer17484 жыл бұрын
Chtěl jsem se podívat jen na pár minut a nakonec jsem tento celovečerní film shlédl bez dechu až do konce. Skvělá práce na velmi smutné téma. Reality show pro laika, jak jedeme z vršku krátce před tím, než si rozbijeme.... Pane Karle, díky.
@holbra4 жыл бұрын
Su rád, že to tak zaujalo. Díky Petře.
@frantisekhammer69754 жыл бұрын
Děkuji za výborné video plné zajímavích strojů, a bohužel smutný příběh jak to v naší zemi chodí😢
@holbra4 жыл бұрын
Díky za chválu. Bohužel jsem jen řekl, jak blbě to u nás funguje
@nosemajedna3 жыл бұрын
Dobrá práce díky.
@holbra Жыл бұрын
Taky díky za chválu
@shmaic4 жыл бұрын
skvele video. opravdu skvele. tesi me pocet shlednuti. diky Holbra za tuto Tvou praci, je treba ukazat svetu realitu.
@holbra4 жыл бұрын
Taky díky. Video pěkně jede. Jak říkáš, pravda je důležitá.
@martinhlavatyphotographer58604 жыл бұрын
Ono by bohatě stačilo vrátit se ke smíšeným lesům a přestat brát přírodu jako výrobní fabriku...
@holbra4 жыл бұрын
to máš pravdu. Ale v dnešní společnosti to tak nějak nekde
@holbra4 жыл бұрын
*nejde
@bohdaj4 жыл бұрын
@@holbra vsetko ide, len treba chciet....sorry jako....a ked nie tak pride poucenie odinakadial a pojde to
@ctihodnymuz724 жыл бұрын
les se bere jako výrobní fabrika již nejméně tři sta let. Jenže dřív byli lidé slušnější. Feudalismus byl v tomto mnohem lepší. Ti hospodáři prostě uvažovali na desítky let dopředu. Dnes se jedná o pouhé dva roky v každém volebním období (první rok přerozdáváte karty, dva roky kradete, čtvrtý rok vás zaměstnává kampaň za další volební období). Aby bylo jasno - naše lesy zplundrovali politici - všichni, co byli za jednotlivé strany dosazeni na ministerstvo zemědělství a do představenstva Lesů. Nejvíc se zničilo za ODS. On ten výnos z lesů není velký, jen pár miliard ročně, takže museli plundrovat o dost víc, ty lesy to prostě už nedaly. Jim, JIM, je úplně fuk, jaké to tady bude za deset, dvacet, padesát, let. Chcou se mít dobře hned.
@holbra4 жыл бұрын
@@ctihodnymuz72 bohužel máte pravdu
@TractorsChemer4 жыл бұрын
Pěkné záběry.
@holbra4 жыл бұрын
díky
@Petr924 жыл бұрын
Díky moc za objasnění situace, je vidět jak to tady “hezky” funguje..😡 video s parádním komentářem specifikací strojů super. 👍
@holbra4 жыл бұрын
Díky za chválu. Situace je opravdu špatná
@marekvanatko99433 жыл бұрын
Pěkně udělané video hodně zajímavých informací bohužel i smutných které člověk neví. .Odborníci kteří tomu rozumí a vědí se radši neslyší a řídí to lidé kteří nevědí nebo nechtějí vědět a vidět děkuji moc za pěkné komentování Marek z Jizerských Hor
@holbra3 жыл бұрын
Díky. Bohužel je to tak nějak, jak píšeš
@janvavrusak49024 жыл бұрын
Po tom co nám za chalupou zmizel celý les vinou kůrovca, jsem chtěl vědět víc. Něco jsem už věděl a znal, ale toto video nabídlo spoustu nových poznatků a informací a dalo spoustu podnětů k zamyšlení... Díky za to!
@holbra4 жыл бұрын
to su rád, že k něčemu bylo
@remenarek4 жыл бұрын
Skvělé video. Poučné i naučné!
@holbra4 жыл бұрын
díky. Vidím, že splnilo účel.
@6031003054 жыл бұрын
Dík za super video a spoustu informací!!
@josefzibner53674 жыл бұрын
Děkuji za velmi pečlivě , pravdivě a poutavě zpracované video. Podstatnou poznámku k vývoji ve státních lesích napsal níže pan Hricák. Lesníci už dávno poukazují na snížení zakmenění porostů, které vede k vysýchání půdy. Varovné signály o tom, že z lesů teče stále méně vody přišly již před 15 lety. Oddělení správy lesa od lesní výroby, vypuzení podstatné části lesních dělníků, zrušení hajných, byl zločin proti lesu, za který přišel trest, bohužel nám všem. Bylo promarněno velké dílo odsíření elektráren, o kterém se nám před 40 lety pouze snilo. Když jsme tehdy na přednáškách Nauky o životním prostředí konstatovali, že z lesních masivů nám zbyde pouze Šumava... Nakonec je všechno naruby. Pokud jde o myslivost, od roku 1993 jsou myslivecké spolky i ostatní nájemci honiteb tvrdě rentiérsky vykořisťováni LČR, ve kterém napolevily ani za mák, přestože již 13 let platí nález ÚS, podle kterého by výnosy z myslivecké činnosti by měly být přibližně ekvivalentní nákladům na plnění mysliveckých povinností. Myslivost je sama o sobě nákladná, za hobby si myslivci tvrdě platí, ovšem myslivost není pouze hobby, je to práce pro lesní ekosystém, budování zařízení v majetku státu, ale LČR stále zaměňují toto hospodaření s poplatkovým lovem ! Teď by jim logicky měli být myslivci dobří k nápravě stavu, ovšem LČR nemají o tento dobrovolný aktiv nejmenší zájem. "Buďte zticha a plaťte!" To jsou slova LČR. Jinými slovy- střelba do vlastního vojska pokračuje, myslivci jsou demoralizovaní a z velké části chtějí s myslivostí v revírech LČR praštit ! K tomu přistupují Lesy podporované bezplatné volnočasové - "outdoorové" aktivity návštěvníků lesa, které významně omezují výkon práva myslivosti. Přiměřená sleva nájemného podle občanského zákoníku ? Pchá, ten asi pro tento podnik neplatí ! Jinak jsem zažil jednu z vysvětlovacích "besed" LČR. Přednáška připravená perfektně, optimistická, přímo idyla. Ovšem běda, když došlo na vlastní besedu ! Diskuzi přednášející ředitel tvrdě selektoval! Vedu Svaz mysliveckých sdružení v Lesích ČR, z.s., sedm let již bojujeme proti zvůli.
@holbra4 жыл бұрын
Těžko se něco změní. Taky jsme byli na sezení s Lčr a probíhalo to podobně, jak píšete
@robertszuscik82514 жыл бұрын
Šéfku nebudu komentovat hospodaření u nás, protože by to bylo na dlouho a vyšli bychom v neprospěch ... ale musím říci, že i když mě teď tlačí čas, tak jsem video zkoukl od začátku až do konce. Technika, která mne baví, pohybuji se často v lese, navíc super okomentováno, perfektní záběry a navíc kvalitní. Fakt super, děkuji moc :-) P. S. v té kupě balastu na YT po velmi dlouhé době zase video, které za něco stálo!
@holbra4 жыл бұрын
Díky, toho si cením a su rád, že tě video bavilo.
@ludmilahlavaty26234 жыл бұрын
Video hezké, jen mě napadá že se dost udává váha strojů ale co to dělá s půdou. Každý les(zvláštně smíšený) byl zásobárnou vody jelikož půda byla kyprá. Taková 20ti tunová mašina zhutní nenávratně půdu až 7 metrů na každou stranu.Ta vaše geniální mašina co všude vyjede,kolik toho zničí. Zvláště ve svahu kde je vodní hospodářství půdy pro přežití lesa zásadní. Běžte při dešti se podívat jak voda stéká v těch stopách. V zhutněné půde nově vysazené stromky nemohou řádně zakořenit a tim samozřejmě jsou náchylnější. O vysazování geneticky nevhodných stromků ani nemluvě. Dříve se skladovala kulatina ve vodě, ale pro takové množství nemáme dost vodní plochy.
@VENAWASS4 жыл бұрын
Luxus !
@milanmoravec92613 жыл бұрын
Moc pěkné video.Smutné je jen to,že se kvůli kůrovci muselo vykácet všechno.Jinak super.
@holbra3 жыл бұрын
díky. Smutné to je, situace je špatná
@SNCARcz4 жыл бұрын
Hochu hleděl sem na to jak p...ča hodinu a půl, pěkně zpracované. Drž se.
@holbra4 жыл бұрын
:-D díky
@martankurec10954 жыл бұрын
Pro člověka, který tohle nikdy neviděl je v užasu...a ta mluva, to nářečí :-) to je bomba :-)))
@holbra4 жыл бұрын
děkuju
@martinblaha88854 жыл бұрын
Perfektní video!! Velká pravda v tom, že soukromník, pokud to neumí s pilkou, v dnešní době s broukem nic neudělá.
@holbra4 жыл бұрын
díky. Bohužel je to tak.
@BWK7014 жыл бұрын
Tak to je zase super video!! Žijeme v době kdy běžný člověk dokáže udělat video mnohem zajímavější než spousta profesionálních TV dokumentů.
@holbra4 жыл бұрын
wow, díky. To mňa potěšilo
@katerinaplivova90904 жыл бұрын
krásně natočené, jako živé, netušila jsem jaká vymakaná technika už na to je i když to ovládání vypadá jednoduše,díky kvalitní obsluze, věřím že to není jen tak
@holbra4 жыл бұрын
díky za reakci. Člověk se s tím musí umět naučit a pak se na to pěkně dívá :-)
@drny86054 жыл бұрын
Skvělá práce, myslím že mi to udělalo obrázek 👍👍
@Martin466374 жыл бұрын
Díky za odvahu a reálný pohled na věc, vcelku smutné zjištění.
@holbra4 жыл бұрын
díky za reakci. Není to moc povzbudivé video.
@mvykydal3 жыл бұрын
Moc krásné video...pravdivé argumenty
@holbra Жыл бұрын
díky
@Cydray4 жыл бұрын
slzy v očích, smutek na srdci :´( naděj kdesi, smůly málo . . . :´(
@janplesingr63193 жыл бұрын
Super video, koukám na něj už po 8, víš o čem mluvíš a pes úplně dokonalej 😁😁
@holbra3 жыл бұрын
díky. Něco jsem si o tom přečetl a pozjišťoval, než jsem to pustil do světa. Forest si to v lese užívá :-)
@marekforgo83344 жыл бұрын
Tak tohle je nářez pěkný video
@holbra4 жыл бұрын
Díky
@martinkeil12424 жыл бұрын
Jsi frajer 👍 Už delší dobu tvrdím že největší škůdce v českém lese jsou LČR!!!!
@holbra Жыл бұрын
díky
@michaelhille15264 жыл бұрын
parádní video,nic než holá pravda!!!!
@petrvlach6234 жыл бұрын
Teda chlape ,díky Pánu Bohu za tebe !! Věděl jsem, že to de do sraček, ale že je to tak daleko jsem netušil . U nás vidím ten zalesněné kopec kam jsem chodil od mala na hřébke , tak je cele rezavé jak na tvéch obrázkách. Tak to bude jisto jistě holina jak cip. Od tebe zcela neuvěřitelná práca ! Díky! PS :
@holbra4 жыл бұрын
Moc díky za komentář. Je to hodně v prdeli, ale plno lidí o tom neví.
@dlachdlachnic88512 жыл бұрын
Supr informativní video, a dobré přízvuk 🙂
@holbra2 жыл бұрын
děkuju
@mujtabacek4 жыл бұрын
Mistrovské dílo, pane! Hltal jsem to od začátku do konce, a to nejsem žádný lesák a ani s těmi stroji nemám nic. Ale je to tak skvěle odvyprávěné, že se to nedá nedokoukat. Děkuji.
@holbra4 жыл бұрын
taky děkuju
@pavolmalencik26994 жыл бұрын
Po rozkradení prúmyslu došlo i na vodu a lesy...
@bohdaj4 жыл бұрын
na Slovensku detto :-(
@ctihodnymuz724 жыл бұрын
Přesně tak.
@57slanecek4 жыл бұрын
Moje řeč...a dovolím si to použít jako nadpis při sdílení...
@beendybeendy90494 жыл бұрын
Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst. Indiáni Kmene Cree
@holbra Жыл бұрын
smutná pravda
@pavelprindis62784 жыл бұрын
Ahoj,pocházím kousek od Olomouce,nejsem dřevorubec,ale dělám v lese od 1995,co nám ho vrátili v restituci,hospodaříme teď na 10ha,začínal jsem se starou Husqarnou 268,později jsme pořídili zetora 7011 a vlečku.S výskytem kůrovce v roce 2014 jsme byli nuceni přikoupit naviják Krpan 4SI, další pily ale už Stihl 280 a 311.Během let 17-18 jsme přišli o všechny smrkové porosty dílem kůrovce a pár vichřic.Bez mála 400m3 jsme vytěžili při a po práci vlastníma silama.Nyní máme znovu vysazeno,sázeli jsme čistě buky,protože mi bylo řečeno,že na smrky nedostaneme dotace na výsadbu.Tady všichni sází většinou buky,duby,občas borovice.Takže u mně smíšené porosty budou,protože tam je taky dost smrku z náletu.Sázeli jsme téměř všechno sami.Pro následnou údržbu jsme museli zakoupit vyžínače Stihl FS 400 a novější FS 460.Co se týče oštřování proti okusu používáme Stopkus a Morsuvin,přesto každý jaro jsou porosty okousány zvěří a na dosadbu už mi nikdo dotace nedá,loni nás to stálo 20 000kč.Jinak moc pěkný video se vším co tam říkáš naprostý souhlas,my přišli o les kvůli nedostatečné péči našich sousedů soukromníků,kteří se včas nepostarali o své pozemky,na nikom si nic nevezmeš bohužel.Ahoj Pavel.
@belomolnar21283 жыл бұрын
Jeden tisíc komentárov hovorí za všetko. Výborné videjo. Diky.
@holbra3 жыл бұрын
Taky díky
@pavelkrivacek25274 жыл бұрын
Díky,super. A speciální dík za jazyk, to potěší. Pozdrav od UH.
@holbra4 жыл бұрын
taky díky
@frantisekleiterman20824 жыл бұрын
Prvotřídní výklad! Díky :)
@holbra4 жыл бұрын
Díky
@adamskurek12074 жыл бұрын
snad nejlepsi dokument :D o lesni technice opravdu pekne video kloboucek
@holbra4 жыл бұрын
díky za chválu
@jaroslavhliva10592 жыл бұрын
Děkuji za informace, velice pěkný vlog. Víc takových, opravdu děkuji
@holbra2 жыл бұрын
Díky za chválu. Jsem rád, že to k něčemu bylo
@__.Petros_3 жыл бұрын
moc Pěkné záběry.
@holbra3 жыл бұрын
Díky
@ivosilar71434 жыл бұрын
Strašně zajímavé dobra práce
@holbra4 жыл бұрын
Díky
@honzikkrobotu4794 жыл бұрын
hergot tohle video by se mělo vysílat v televizi
@holbra Жыл бұрын
to by mělo. Ale ani po těch 3 letech se mně nikdo neozval
@danielkutlak59004 жыл бұрын
Úplně suprově zpracovaný :) respekt
@holbra4 жыл бұрын
děkuju
@littlethrush4 жыл бұрын
Děkuji Ti. Máš to v hlavě srovnané a ve videu parádně zpracované. Jsem z Děčína, sever Čech, kde kalamita teprva začíná, ale bude to hukot, páč tu nemáme jen ty kopce, ale i skály, rokliny a nepřístupný terén, a k tomu všemu hlupáky, lenochy a byrokraty . A málo rukou, chlapů, natožpak koní, kteří by to celé mohli zvládnout. Bůh s námi!
@holbra4 жыл бұрын
díky. Jestli tam máte takový terén bude to problém. První se vytěží roviny a na konec, až to všechno zrezaví i ten zbytek.
@bikermtb8414 жыл бұрын
@@holbra jj mate pravdu soudruzi, vykacenim a rozjezdenim lesa takovou tezkou obludou ho urcite zachranite :)))) Zachranite tak maximalne zisk tomu, komu les patri, ale samotny les rozhodne ne. Asi podobna logika, jako kdyby se kacely pralesy kvuli tomu, ze je napadl kurovec a my jim tim pomuzeme, co by si byvaly bez nas lidi pocaly.... :))))
@josefchalupa40014 жыл бұрын
Jste borec! super práce :))
@holbra4 жыл бұрын
Díky
@hladik2854 жыл бұрын
Parádní video
@r.p.40322 жыл бұрын
SUPER video 🖐🖐👍👍👍parada od vseho trochu👍
@holbra2 жыл бұрын
Díky. Vidím, že i po těch letech si to někdo pustí :-)
@svetlykruh24844 жыл бұрын
Děkuji autorovi za výborné ukázky technologií a inteligentní komentáře okolo hospodaření v lesích. Příčin, proč je situace v lesích taková jaká je, existuje několik. Pokusím se je srozumitelně shrnout podle důležitosti: 1/ Výrazný úbytek srážek v pro les důležitých měsících a jejich intenzita v průběhu roku. Teplé a suché jaro, nedostatek déletrvajících dešťů v v červnu a červenci. Slabá sněhová pokrývky v zimně, která v normálních letech udržuje vodní režim v lese až do dubna, na horách do května. Srážky jsou krátkodobé, přívalové deště neproniknou do půdy a kořenový systém nemá vláhu. 2/ Monokulturní skladba lesů v ČR, která započala již za Marie Terezie s nástupem průmyslové revoluce, kdy byla poptávka po stavebním dříví , důlním dříví a dříví pro papírenský průmysl. Smrk byl ideální dřevinou - rychlý růst, snadné zpracování, není tak atraktivní pro zvěř. Další problém byl v pěstování stejnověkých porostů - jako kukuřičné pole se ve 100 letech setne a znovu zalesní a celý proces se opakuje. Takový les je pak nestabilní vůči větru a kalamitním škůdců, vyčerpává živiny z půdy a po několika generacích jsme tam kde jsme. 3/ Politický systém, státní lesnická politika. V 90 letech se politicky rozhodlo, že zanikne ministerstvo lesního a vodního hospodářství a jeho kompetence přešly na ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí, dále transformace lesů, kdy byly lesníkům odňaty výrobní prostředky, které přešly různým způsobem transformace dřevařským firmám. Lesníkům zůstal jen základní venkovní personál k zajištění provozu. Tedy zhruba na 1200-1600 ha jeden venkovní pracovník plus sezónní pomocník. Práci v lese tím pádem zajišťují dřevařské firmy, které se za tím účelem musí "najímat" prostřednictvím zákona o veřejných zakázkách /nejvyšší cena za m3 dřeva a nejnižší za výkony v pěstební činnosti. Netřeba říkat jaký zdroj korupce to byl a jak to zlikvidovalo regionální firmy a jaký odliv pracovních sil nastal. Ono to jakž takž funguje v normálních podmínkách, kdy se těží zdravé dřevo. Zakázky totiž jsou právní smlouvy v trvání 2-5 let se vším všudy. Další problém je trh se dřevem, který dnes už stát nemá možnost ovlivnit a tak si mohou korporace dřevozpracujícího průmyslu /vlastněný Němci, Rakušany a Švédy/ diktovat ceny dříví, které jim firmy dodávají. V kalamitní situaci let 2016 se trh zhroutil, protože jeden vyrobený m3 dřeva byl dražší než tentýž prodaný. Pokračovat by znamenalo pro každou firmu zánik. Nemůžete těžit desetitisíce kůrovcového dříví a prodávat ho výrobní cenou. Má dáti-dal. A v té chvíli vznikl stav o kterém se teď bavíme jako o kůrovcové kalamitě. Vrchol byl roce 2017/2018. V Praze a novináři si toho všimli teprve v roce 2019... Na vládní úrovni se začalo řešit také v roce 2019. Další problém o němž hovoří autor videa je převážení a expedice dřív skrz celou republiku. Přes Vysočinu pochopitelně jezdí nejvíc kůrovcového dříví... Oponoval bych účinnosti chemického postřiku. Tady bych nesouhlasil. Účinnost je 100%, ale pouze v případě že je dříví postříkáno v pravý čas. Brouk se otráví při požírání lýka. Stříkání opuštěných kmenů je pochopitelně hloupost. O problémech monokulturního pěstování lesa se ví dlouho a není pravda, že by se nic nedělo. Platí vyhlášky a lesní zákon, kde je určeno procento melioračních a zpevňujících dřevin. Smrk doposud rostl a proto nebyl ekonomický zájem ho utlumovat a nepěstovat. Do státní kasy tekly z výnosů lesa ročně miliardy, teď to tak nebude a v dalších letech je třeba počítat spíš s mínusem. Nemožno vinit státní podnik, který musí plnit státní lesnickou politiku a zadání vlády ze všeho co se děje. Taky autor videa nepřesně uvádí, že firmy musí zalesnit atd... Firmy pouze musí na základě uzavřené smlouvy a pod penalizací splnit smluvní podmínky. Zalesnění a ostatní náležitosti jsou povinností vlastníka lesa. Tak praví zákon. Pěkný den všem. P.S. Netřeba propadat apokalyptickým vizím, regenerace přírody je obrovská, za několik let většinou nepoznáte, že někde ke katastrofě tohoto druhu vůbec došlo. Prostě jen bude skladba lesa v nižších polohách jiná. Budou tam růst jiné dřeviny, takové které tam příroda chce. K úbytku smrku by došlo i tak, ale trvalo by to podstatně delší dobu - několika generací. Skokově to proběhlo takto, poučení z toho taky bude pro několik dalších generací. Lesu zdar!
@holbra Жыл бұрын
Díky za zajímavý a přínosný komentář. Nejspíš to v tom množství nějak zapadlo a nikdo nereagoval
@holbra Жыл бұрын
jak jsem ve videu několikrát říkal, nejsem žádný odborník a komentáře pod videem mohli moje nepřesnosti upřesnit
@ondrejpelan41644 жыл бұрын
Chlape tohle je top mezi vlogama spíš bych řekl špičkoví dokument jen takhle dál 👍
@holbra4 жыл бұрын
dík. Ale jen tak dál už nebude. Podobný "blbý" nápad už snad nedostanu
@ondrejpelan41644 жыл бұрын
@@holbra 😀😀 je mě naprosto jasný že si s tím musel mít strašně práce a taky to jde vidět na tom videu ale každopádně budu rád za každé video od tebe a hlavně mluvené jako dřív 😉
@holbra4 жыл бұрын
@@ondrejpelan4164 3 měsíce jsem na tom dělal. V plánu je ještě něco kratšího
@miridudi36894 жыл бұрын
je to spíš o tý technice než o problematice kůrovce....
@stanislavdrasner20763 жыл бұрын
Musim napsat! To video me jako technika ohromilo svou komplexnosti a kvalitou. Komentar encyklopedicky. Fakt super 👍🏻. Diky
@holbra Жыл бұрын
Děkuju. To mě potěšilo. Snažil jsem se to udělat co nejlíp.
@agrotv86044 жыл бұрын
Výborné vydeo jednom čistá pravda
@holbra Жыл бұрын
díky
@zubanka4 жыл бұрын
Paaani, dakujem. Super video.
@holbra4 жыл бұрын
Díky
@paveladam23614 жыл бұрын
Červeno-bílý obdelník na vleku se dá vysunout při přepravě hmoty která přesahuje zadek vleku tedy slouží k označení přečnívajícího nákladu ;)
@holbra4 жыл бұрын
jasně, přesně tak
@mimo.trutnov4 жыл бұрын
konecne odpoved na otazku ze zacatku videa...thnx
@romansusir82474 жыл бұрын
Moc děkuji za video plně ve všem souhlasím. Záběry jsou úžasné a k nim skvělý komentář jen tak dál.
@holbra4 жыл бұрын
díky :-)
@marketakucerova27713 жыл бұрын
Pěkné zpracování a samá pravda. Souhlasíme :)
@holbra3 жыл бұрын
Díky, snažil jsem se nekecat
@MrVidlak4 жыл бұрын
Sdílet, skvěle zpracovaní. Jen tak dále, lépe zpracování a obsáhlé video o tomhle na YT nikde nenajdete !
@holbra4 жыл бұрын
Díky, proto jsem to udělal
@deliveriders25924 жыл бұрын
54:30 - Jako bydlet dole v té chatě, moc dobrej pocit bych z toho neměl z ěch stovek kmenů nade mnou v tak prudkým kopcu. Ale jinak video úplně eltiní ! super !
@@martinmcz je to tam hrůza, je mně tych místních líto
@jindrichdvorak47764 жыл бұрын
Nááádherná práce, děkuju moc moc. Jsem totální laik, ač v lese dělám občas taky (jen drobné samovýroby na zakázku), ale vše, co se týká ekologie, vody, lesa, vzduchu mne zajímá (na rozdíl od páprdů v politice) a přírodě mnoha různými způsoby s radostí pomáhám (nejvíc asi vynášením odpadků zpět do kontejnerů tříděného odpadu). Moc moc jsem se z tohoto filmu dozvěděl, i jako strojař (moc díky za TTD k jednotlivým mašinám). Perfektní informační hodnota. Díky díky díky. Nádhera!
@holbra4 жыл бұрын
Díky za potěšující komentář
@templeinheart42264 жыл бұрын
Perfektní práce, člověče, díky za to video!
@pavelmillion32084 жыл бұрын
palec nahoru za video :)
@holbra4 жыл бұрын
Díky
@flyndabg37073 жыл бұрын
BEST VIDEO
@holbra3 жыл бұрын
thank you
@simonvystavel60754 жыл бұрын
Paráda, díky.
@holbra Жыл бұрын
:-)
@ondrejtichopad92462 жыл бұрын
Moc pěkné video.
@holbra Жыл бұрын
děkuju
@josefkadlecek89474 жыл бұрын
Chtěl jsem se zeptat, jestli je nějaká povinnost (tím myslím zákonná) uvést ten "bordel" (to slovo bylo použito ve videu, takže nemám výčitky), který udělá technika, která váží třicetinásobek koně, na zhutnění půdy? Vezme někdo bagřík a koleje po harvestoru, traktorech a nakladačích zase pěkně načechrá, aby se její akumulační funkce obnovila? Zhutněná půda totiž způsobí její odolnost vůči nasáknutí dešťovou vodou a ta pak stéká po povrchu a způsobuje povodně, namísto aby se udržovala v krajině. Za posledních 40let takto v ČR vzniklo (troufnu si odhadnout ) půl milionu kilometrů lesních cest, po hříchu zhutněných těžkou technikou, které jsou povytěžení jen z malé části potřebné i dál. Ve svahu = koryto potoka, či spíš vodopádu, jenž bere vše a končí to dědinou, zavalenou bahnem (případ Ťahanovce). Samozřejmě mě taky technika oslovuje, semtam i uhrane, ale dopad zhutnění (a samozřejmě zdaleka NEJEN lesní, ale hlavně polní technikou) je sucho. A to mě děsí násobně víc. Víc o tom říká pan Štefan Vaľo a Michal Kavčík; videí je spousta, namátkou Klimatická chyba - další už YB nabídne sám: kzfaq.info/get/bejne/pax_pMyH3rXehas.html& www.povodne.sk/index.php/sk/riesenie-a-realizacie/pilotny-projekt-tahanovce-repejov Pak tu je tahle volně dostupná kniha, Nová vodná paradigma, na ní se podílel třeba i Václav Cílek, kterého si, počítám, vcelku všichni vážíme; ke stažení zde: waterparadigm.org/ Lesu a nejen jemu, zdar!
@jnapravnik4 жыл бұрын
Ano, toto by si zasloužilo reakci milovníků těžké techniky. Jen tuším, že povrchová úprava kolejí nějakým bagříkem nikdy neuvede akumulační funkci celého lesa do původního stavu. A zkázu po kůrovci "pán tvorstva" dokoná.
@ladalakus30854 жыл бұрын
Trestní oznámení..vyšetření..označení viníka a zavřít!!!
@holbra4 жыл бұрын
toto bohužel nikdo neudělá a asi už ani i nedohledá
@ctihodnymuz724 жыл бұрын
Co to melete? Jak by mohl systém obžalovat sám sebe? Viník je stát!
@petrmajer95314 жыл бұрын
Krasne video, perfektni prace.
@holbra4 жыл бұрын
díky
@bohuslavmachan40044 жыл бұрын
Hrůze je že to všichni "normální"vidíme ale co se děje tam nahoře to je hrůza.
@budnsk78414 жыл бұрын
Skvěle se poslouchá, cením objektivní názory z provozu a rád jsem se přiučil. Byl by hřích pro mne nesdílet, když vidím kolik práce je do něj vložena.
@holbra4 жыл бұрын
díky za koment a sdílení. Práce bylo hodně. 3 měsíce jsem u toho seděl
@martinzata4 жыл бұрын
Parádní video. Původně mě vyděsila jeho délka, ale dal jsem to na jeden zátah. Milej zajímavej komentář, skvělé záběry, výborné informace. Jo a byli jsme s oddílem na lidové zalesňovací akci lesočechů - jak ze žurnálu, parádní lesní uniformy, klapající organizace, k výsadbě buky a jedličky, skvělý ohlas v médiích, celebrity, prostě LES ZACHRÁNĚN. Vím, že to tak není a bylo to divadlo pro masy, ale na druhou stranu, pár stromků tam po nás zůstalo, děti si trochu mákly, trochu užily a snad tam po nich vyroste pár "jejich" stromů. Pořád lepší, než jenom mlejt hubou o uhlíkové stopě na demonstracích v pátek místo školy:))
@holbra4 жыл бұрын
Díky. Taky mě délka děsila, když jsem to dělal :-D tak jsem se snažil, aby to odsypalo.
@jirifolda17794 жыл бұрын
Hodně zajímavé video. Moc se mi líbí jak jsi do tak dlouhého a vskutku velice zajímavého videa dokázal nacpat tolik smutných čísel a smutné pravdy. Vážně skvělá práce. Bavilo mě to a dost jsem si z toho vzal. Jen tak dál. Konečně někdo kdo natáčí smysluplna a normální videa.
@holbra Жыл бұрын
Děkuju, děkuju. Video mělo celkem úspěch díky všem těm informacím
@kubari19214 жыл бұрын
Ahojky, super video. Muselo to dát spousty práce. V zásadě souhlasím s obsahem. Všechny úvahy jsou logické a asi i pravdivé. Z lesa se těží dřevo, které by tam mohlo klidně být, protože kůrovec je dávno venku a stromy čerstvě napadené nikdo neřeší......Jak už je to rezavé a bez kůry, tak je kůrovec hodně dávno venku a není třeba spěchat...... Kůrovec v normálních podmínkách nedá víc než kilometr. Pokud fouká možná víc..... Nechutná mu Jedle. Monokultura, navíc smrková je naprd. Bohužel je to pole, kde rostou stromy........Pravda. Busines je busines........... :-( Jsem majitel lesa a zatím jsem řešil kůrovčáky v jednotkách ,ale mám bobky, protože se to motá furt okolo.....Jediná šance je smíšený les a rychlá likvidace napadených stromů. Zatím nemožné :-) :-) Je vidět, když padne les, hned se tam uchytí nálet. Podle toho co tam vyraší, je jasno , čemu by se tam dařilo. Bohužel to je většinou Bříza, Javor, Lípa, Líska, Olše a pod. To nikdo nechce......Přehled mašin do lesa a svoz ,super. U nás zatím pily a koně. Strýc měl celý život koně do lesa, a to je opravdu paráda. Jak vidím ty velké mašiny, tak z toho nemám dobrý pocit..... Tož tak :-)
@holbra4 жыл бұрын
Díky za názor. Bez velkých mašin už to bohužel nepůjde
@krutoslavvydrson22564 жыл бұрын
Smrk se ve velkém vysazuje nějakých 150 let. Suché stromy tam delší dobu zůstat nemohou, oni samy začínají padat.
@kubari19214 жыл бұрын
Ahojky , samozřejmě chápu, že tam nemůže zůstat na věky, ale už to nespěchá. Je potřeba se věnovat stromům, kde se kůrovec právě rochní....Uschlý smrk na stojato v lese chvíli vydrží.....@@krutoslavvydrson2256
@ivanryant13824 жыл бұрын
No a není to tak, že nálet (bříza, jeřáb, lípa...) zpevní půdu, aby se neodplavila, zadrží vodu v půdě a vytvoří příznivé prostředí pro růst stromů, jako jsou buky, borovice nebo smrky? Holbra to tak vysvětluje a slyšel jsem to už i jinde.
@svk19394 жыл бұрын
Všetko sa zmení,až keď budú vlastenci pri moci. Dík za video a veľa šťastia.
4 жыл бұрын
Krásné video!!! Zvěř se neřeší... Bez oplocení si se sazenicema neškrtám...
@holbra4 жыл бұрын
díky. Tak jsem měl pravdu.
@henkhenks2594 жыл бұрын
Diky moc pekne ,tuto se snazim videt cely zivot TOP VIDEO aneb PRAVDA a vic nez PRAVDA KUROVEC JE SUROVEC
@mariankvak16954 жыл бұрын
nicia domovy vevericiek atd...
@Mark-bu8rx4 жыл бұрын
25:31 Ty FEROMONOVÉ LAPAČE na kůrovce by zachchránily spoustu hektarů lesa,jen je vzácnost je vidět.Ve video je správnej zapisovací formulář a aktivní feromonová složka o kterou se někdo stará.
@pulclovek14 жыл бұрын
Supr video,a svatá pravda.
@patrikhostasek10864 жыл бұрын
Super video krásně okomentované a natáčene hlavně z puhledu drona 👍
@holbra4 жыл бұрын
Díky
@DJholy014 жыл бұрын
Lepší video než s telky, komentář bezva i ty záběry z drona taky parádní. Z videa je cítit láska k přírodě moc chválím. Zdravím i Foresta Lesy - Vysočina : www.email.cz/download/k/9sVWokB8DMOwRs08YKJ3xmWiwsA18OVD11n7IIIsAXN4TEdqajSmv8PWRRhP4tEk6u5dME8/lesy.mp4
@holbra4 жыл бұрын
díky
@petrneuvirt98914 жыл бұрын
Ty odlesněné plochy jsou nádhera pro přívalové deště....:/ To budou bleskové záplavy.
@holbra Жыл бұрын
ano, les v některých oblastech těžce chybí
4 жыл бұрын
Fakt skvělé video. Nejsem lesák, máme les v rodině a skvělý úvod do problematiky kůrovce. Díky za názory i všechny ty stroje, bylo to zajímavé!
@holbra4 жыл бұрын
Taky díky za reakci
@marshalur83474 жыл бұрын
Vše co jsi říkal vtom videu byla úplná pravda sice za to můžou s větší části lesocwsi ale i soukromcini co stim noc nedělal super video
@holbra4 жыл бұрын
Díky. Snažil jsem se to říct tak, jak je to opravdu
@zorokhzork15774 жыл бұрын
Pěkné video i přes mnoho chyb, prosím autora aby uvedl vědeckou studii o doletu kůrovce 10-15 km :) , video je spíše o technice, o vzniku kalamity pomálu. Viník je zkorumpovaný stát. Celou dobu jsou zde zákony o druhové skladbě lesa a o tom jak se v něm má hospodařit, nikdo nevymáhá porušování!!!, nově vysazené, v drtivé většině opět pouze smrk, stačí se jít podívat do lesa pardon na paseku. Kalamitu vytvořili lidé kteří by jí měli zabránit!, v honbě za penězi, normálně je zde postupný plán težby a však v případě kůrovce se musí vytěžit vše a hned, tz. těží se dřevo které by se například ani za našich životů správně težit nemělo. (ne 100% stále je zde spousta slušných lidí i když jsou v menšině ubíjení silou peněz) Lesní správci profitují z prodeje dřeva které "spravují" většinou třetím osobám (mají procenta z "domluvené" prodejní ceny), Lesočeši státu, družstva soukromníkům. Dopravci , těžařské firmy, překupníci, obchodníci, zpracovatelé mají nejlepší časy v historii, například Kronospan Jihlava, za dřevo dává almužnu za vlákninu mnohdy už nic a sám své produkty zdražil o 20 %, všichni tito samozřejmě neskutečně vydělávají a na současném stavu nechtějí nic měnit, protože žijí - vydělávají - utrácejí dnes, další les zde bude nejdříve za 60 let a to už je nezajímá. Zastavení kalamity pokud by počasí alespoň trochu přálo: Zákaz těžby stromů které kůrovec již opustil, těžit pouze čerstvě napadené kde to má smysl, dřevo okamžitě odvést z lesa nebo odkornit či jinak ošetřit. Každý majitel lesa má odborného hospodáře, stejným systémem jde vytvořit systém těžby čerstvě napadeného dřeva, pokud se dobře nestaráte o psa nebo o koně přijde inspekce a zvíře vám zabaví a umístí ho do náhradní péče, stejně to jde dělat s lesy. A pokud Vám někdo řekne že to nejde protože nejsou kapacity a jiné lži, tak do daného lesa stačí zakázat vstup a nechat ho být, staré stromy při první vichřici popadají,les se sám obnoví tak jak to dělal před člověkem miliony let. (v Boubíně kůrovec neřádí že ....) Tyto neskutečné výdělky zaplatí stejně jako u solárů všichni daňoví poplatníci, u Lesočechů přímá ztráta majetku nás všech, u soukromníků to bude kromě materiálového dluhu (za 10 let náš průmysl bude potřebovat spíše více dřeva než dnes a to se bude draze dovážet, zaplatí konečný spotřebitel v cenně výrobku) , dále to budou náklady na obnovu lesů jak přímé u Lesočechů tak ve formě dotací pro soukromníky. Toto vše nás okradlo a ještě okrade o stovky miliard, vzpomeňte si na to až zas pojedete po rozmlácené silnici ... Otázka pro čtenáře kolik trestních oznámení padlo ? Jako příklad si vemte Africký mor prasat, ohnisko se oplotilo el. ohradníkem, prasata vystřílely, problém vyřešen, když se chce všechno jde. "Státní veterinární správa (SVS) ihned přijala řadu opatření, kterými se podařilo zabránit šíření nákazy v populaci prasat divokých a zejména jeho zavlečení do chovů domácích prasat."
@NgareM654 жыл бұрын
Žádnou vědeckou studii neuvidíte, nikdo nedá grant na zbytečnou vědeckou práci, která se dělá několik let a musí se opakovat na dalších pracovištích... ALE máme indicie, tady nepřímé důkazy. V roce 2007 orkán Kyril vykácel kus Šumavy. Bursík, ekologický fanatik, zakázal těžbu, aby se les sám obnovil. A povedlo se. Les byl následně napaden kůrovcem a kupodivu se odtud rozšířil do okolí. Podle studie ekologů se brouk dokáže přesunout o stovky metů. Naproti tomu, vyrojený brouk při větrném počasí se dokáže přesunout mnohem dál. Vzhledem k délce výběrových řízení se bouk mohl celou dobu šířit. A potom přišlo sucho a oslabil stromy...
@MrKofi-ul5np4 жыл бұрын
Moc dobře si pamatuju ty magory zelený, jak se ke stromům přivazovali řetězama.. Teď jim můžeme tak akorát poděkovat.. :( Jinak video je parádní, technika je vymazlená a komentář perfektní. Je vidět, že opravdu umíš natáčet ;)
@holbra4 жыл бұрын
Díky za chválu
@ladin32224 жыл бұрын
Dost dobrý a poučný video. Spousta kompetentních lidí, pro které je problematika našich lesů o bživou by se měla vůbec podívat po novém zaměstnání. Tuto práci vůbec nezvládají, ale hlavně mi příjde, že zodpovědní pracovníci lesů ČR snad v posledních 5 letech lese vůbec nebyli!!! Tož smutné když všude slyšíme, že máme vládu tvořenou ODBORNÍKY!!!!
@holbra4 жыл бұрын
oni moc dobře ví, co se děje i jak se tomu dalo zabránit
@terezavinklerova9394 жыл бұрын
Úplně suprové video Seš fakt profesionál
@nassholeballshit54434 жыл бұрын
Roste to 70 let... za 5 min je to dole.. Rozhodně se chováme a rozhodujeme správně..
@jarakacer71114 жыл бұрын
kůrovec to je věc .může za to kalamita bekyně mnišky před sto lety na vysočině a čím ten les který tenkrát vysázely nahradit? no přece smrkovou monokulturou a bylo zaděláno do toho kyselé deště a další hromadné výsadby v pohraničí poblíž elektráren jak s toho ven? vykácet-to co je suché tam brouk už není vypadá to blbě ale je to tak nejtěžší je poznat ohnisko kde to začíná a pak vyrubat .co s pasekou ? můj názor-vysázet pásy rychle rostoucích dřevin (bříza klidně japonský javor) potom mezi ty pásy pomalu rostoucí dřeviny-buk .dub,javory jasany,ptáčnici,jabloně.a samozřejmě také zpátky smrk,jedle,borovice .bříza poskytne rychle stín a půda se nevysuší a bude kulturní po pár letech pude pryč,štěpka je taky třeba .je to jen můj názor který mám vypozorovaný z přírody vzdělání lesnické nemám možná kecám kraviny
@holbra4 жыл бұрын
Díky za názory. Je lepší slyšet různé verze z víc zdrojů.
@14jan1413 жыл бұрын
super video!!! 👍👍👍
@holbra3 жыл бұрын
Díky :-)
@ForestChannelCZ3 жыл бұрын
Super vlog pěkný mašiny
@holbra Жыл бұрын
díky
@davidlutr72134 жыл бұрын
Jsem dřevař a děkuji za rozšíření mých znalostí co se týče moderní těžby dřeva. Jo a hned jsem si pustil Luboška, už by to mohl někdo seriózně zfilmovat.:-)