Jak to vlastně TEN Petr Janda TY písničky skládá? U táboráku, na hotelu, v lese, na chalupě, u vody? Tam taky. Převážně však ve své „zašívárně" - malém studiíčku hned vedle obýváku, daleko od ložnice a s výhledem do zahrady. V místnosti třikrát tři metry má „nacpanou" téměř celou historii Olympiku - kytary, housle a další nástroje, stovky cédéček, vinylů, fotek, knih, obrazů, partitur, ale také hotelové karty, diáře (fermany) snad od prvního koncertu, několik keramických i plastových želv od kamarádů a fanoušků... Vše v neuvěřitelném pořádku a systému. No a u toho dva "compy" - jeden pro komunikaci s okolním světem a jeden na nahrávání svých nápadů. Vše stále v permanenci. A tak nám Petr rovnou do kamery předvedl, jak to vypadá, když třeba v noci nemůže usnout, protože má v hlavě nápad - vlítne do zašívárny, popadne kytaru nebo jiný nástroj a začne rovnou nahrávat, dokud se mu v hlavě neuvolní místo. Petrovu invenci a operativní přístup ke skládání si už posuďte sami.