dekuju, tohle mi asi bodne a vim o par lidech co by to take mohli uvitat!

Děkujeme, je to jeden z nejpřínosnějších webinářů, který jsem za poslední dobu shlédla. 🥰

Ja

Pochopil jsem proč bylo potřeba udělat ten díl..

@@Gate2Cipriano Myslím že se zaměřuje na ty kteří jsou momentálně nejvíc slyšet, i když by o nich být tolik slyšet nemělo. Zaslužnou činnost... každý považuje za zásluhy něco jiného že. Pokud někdo za svou záslužnou činnost schytá posměch takové masy lidí,,tak asi tak zaslužná nebude... Ikdyž humor je také potřeba, škoda že se po tom Petr tak trošku sesypal.

@@Gate2Cipriano teda, tos tenhle komentář teda dobře načasoval

@@PvPBender1 LOL

Měl byste si osvojit gramatiku...

Pravda je, a je jen jedna.

To že Slunce v noci nesvítí není pravda pro nikoho, ani pro Petra. To, že světlo ze Slunce, které by jinak dopadalo na Petra v noci z většiny absorbuje a odráží Země je pro Petra pravda, a stejně tak to je pravda i pro kohokoliv jiného. Záleží samozřejmě na definici "noci". Pokud byste například definoval noc jako časový úsek mezi 20:00 - 6:00, tak to od určité zeměpisné šířky v určitém ročním období pravda je a v jiném případě není. Pokud ale definujete noc jako čas, kdy na vás Slunce nesvítí (když pomineme světlo odražené Měsícem a atmosférou), tak to je pravda pro úplně všechny. Záleží na definici. Citát "Vím, že nic nevím" je sice oči-otevírající, ale taky, pokud přijat absolutně, totálně nepraktický. Když je z definice 1 + 1 = 2 pravdou, tak pravda žádná lež není, a už vůbec ne jedna z největších.

Přesně takovou argumentaci o "jediné správné pravdě" jsem zaznamenal výhradně u lidí, kteří s kritickým myšlením mají zásadní problémy a defacto ani nechápou o čem je.

Fakt to ze strany Petra nebyla úplně drobnost :) není v te pozici aby mohl mít takový nadpis ... thats aľ

1:04:20

Můžete to rozvést? Celkem by mě zajímala argumentace.

Ano souhlasím. Například já u drtivé většiny videí na youtube zdroje nedohledávám. A tudíž mohu žít v neskutečném omylu a totálně zkonstruovaném světě své bubliny. Každopádně je tu pár metod, které dokáží alespoň zvýšit šanci toho, že informace, které konzumuji jsou alespoň z většiny pravdivé a můžu jim věřit. 1) Occamova břitva - ta je vysvětlena přimo v tomhle videu. 2) Jak říkáte - selský rozum. Selský rozum by měl vyhazovat varovnou kontrolku pokaždé, když něco byť jen vypadá nepravdivě. Tato kontrolka by vás neměla dovést k závěru, že to není pravda, ale k buďto ověření informací, nebo ignorování zdroje. Přičemž ověření je samozřejmě lepší než ignorace, protože vás to pak neuzavře v bublině. 3) Intuice. Intuice není věc vrozená - je získaná. A dá se vybudovat i u posuzování pravdivosti informací. Jednoduše sijednou za čas ověřte informace ke kanálům, které sledujete. Pokud se potvrdí, že jsou falešné, tak si časem vybudujete vnímání toho, jaké metody tyto "fake news" využívají. Zase, tato metoda není dokonalá, ale zvládnete díky ní odfiltrovat obrovské množství odpadu, i když se může stát, že odfiltruje i to malé množství pokladu. Možná se budete divit, ale i kritické myšlení má své zkraty, které sice nejsou dokonalé a člověk byjeměl brát se špetkou soli, ale jsou velice efektivní a jsou docela dobrou rovnováhou mezi slepou vírou či absolutním kritickým myšlením, které je prostě nemožné. Důležité je, být si vědom toho, že se můžete mýlit a vaše zdroje taky.

Tohle uz jsem nekde videl a v komentari pod prispevkem autorovi nadavali, ze je uplne vylizanej, ze internet tehda jeste nebyl :D

@ONLY FUTURE SUMMER!! A dukaz? :D

@@alesskopal1621 důkaz že ne? :D

To je velmi jednoduché. Jak právě Rusové velmi rychle pochopili, že jednou z nejsilnějších zbraní může být např. informační chaos, stačilo zapojit mix psychologie, manipulace a část pravdy. Nejlépe se věří zprávám, které poskytují fakta, o něž se lze opřít a částečně je promíchat a ohnout sdělení tak, jak potřebují. Spolu s dalšími faktory, které nás v současnosti nejvíce ovládají, jako digitalizace, atp. vše protřepat, promíchat, případně zaplatit fanoušky a časem se lež či fabulace, vydávaná za pravdu, šíří sama. Ohledně víry je to složitější, jak známo i jeden z předchůdců existencialismu, Kierkegaard, věřil v Boha. Ale člověk je povětšinou naprogramován tak, aby v něco věřil kvůli smyslu života. Nicméně podstatou zůstává, že jde o to, čemu věřit a jak nakládat s informacemi, jak si hledat zdroje a jak a kde je ověřovat. Češi obecně měli jako národ už za Masaryka potíže přijmout kritické myšlení, které do Prahy tehdy, ve svých počátcích přivezl nadšený z Vídně. A taky chvíli trvalo, než se mu podařilo jej prosadit. Jakoby česká společnost vykazovala jisté známky či symptomy patologie. :-) Přes všechny své dobré úmysly uzdravit a posílit náš národ, věděl, že semínka potřebují na zrání až padesát let, kterýžto úmysl mu bohužel překazila druhá světov válka. Takže pravda, smysl pro čest, krásu, dobro a etiku i povznesenost vzaly za své. Velká škoda. Ohledně strategií, jak např. vyrábí fake news Rusko, se svou trollí farmou, založenou v roce 2013, doporučuji vynikající dokument od A. Gigneyho, "Agenti chaosu". Případně pro kontext ohledně soc. sítí ještě "Great hack" a "Falešná sláva" (o tom, jak se kupují falešní fanoušci, co umí boti a jiné marketingové kejkle dneška... čímž pak vznikají mocní influenceři a dál to znáte...)

Ale Napoleon byl nižší než byl dobový průměr. Jeho vlastní vojáci, když byli vzteklí, že musí pochodovat na dlouhou vzdálenost, mu říkali "malý kaprál" nebo "prcek". Doporučuji knihy od Jiřího Kovaříka. Tohle bohužel Ludwig neříká správně :)

Je to opravdu pravda. Mluví o tom desítky zahraničních zdrojů: www.history.com/news/napoleon-complex-short

@@petr.ludwig Zajímavé je, že toto uvádíte jako zdroj, když to vypadá, že jste to ani nečetl. Ve článku se píše o tom, proč si lidé mysleli, že byl Napoleon malý - mýtus rozšířil karikaturista Gillroy a chyba údajně vznikla při převodu jednotek francouzských a anglických u údaje o jeho výšce. Vy mluvíte o tom, že to vzniklo tak, že jeho výška se nám zdá malá, ale v jeho době byla nadprůměrná. Malý se zdá, protože měl možná vysoké stráže. Těžko to dokážeme, možná víme kolik měřil on, ale kolik měřili jeho stráže? Máte pro to tvrzení nějaký zdroj?

@@kreifr V tom webináři uvádím to, že Napoleon nebyl menší než byl průměr té doby. A k tomu je ten zdroj a o tom byla tato debata. Pro to, jak pověra vznikla je, několik vysvětlení a ani u jedné se úplně nedá ověřit to, která je platná. Na několika obrazech je vyobrazen se svojí osobní stráží a proti nim byl menší, tohle tak může být také jedno z vysvětlení.

@@petr.ludwig Jistě, shodněme se, že je prokázáno, že malý nebyl. Já jsem spíš reagoval na ten článek jako zdroj infromací, jehož relevanci jsem se náhodně v návaznosti na to, co jste říkal v přednášce snažil ověřit. Ted to vypadá, že z toho článku považujete za pravdivé tvrzení, že malý nebyl, jinak byste na něj asi nereferoval, ale ostatní informace z článku jako pochybné. Je ten článěk tedy validní nebo je validní jen jedna informace z něj a zbytek ne?

Není od Vás hezké, že o svých přátelích a prarodičích míníte jako o kreténech.

přesně tak, zrovna piju kafe a tleskám tu jak strhanej

Jen bych pridala, ze vetsinu toho co rekne velmi silne doprovazi neverbalnimi projevy vlastniho nazoru na vec ( ruzne posklebky, hluboke oddychy, ...). To by v te prednasce vubec nemelo byt. Tyto projevy clovek casto vnima silneji nez samotny obsah reci. Ve vysledku si tak po dvou hodinach skoro nic s fakt clovek nepamatuje, jen ze zeleny caj je super a hloupi lide jsou fuj.

1) Jestli za to někdo platí je možné, já to shlédl zadarmo tady na youtube. 2) Já osobně jsem se toho taky moc nedozvěděl, protože už většinu teorie kritického myšlení znám, ale pro člověka, který je v tomto světě nováček to musí být informacemi napěchované. A pro mě to mělo hodnotu alespoň zopakování si učiva. 3) Jasně, víra v plochou zemi je docela extrém, ale taky to není úplně vzácné na to, aby se to mohlo ignorovat. Jestli můžete poskytnout časový odkaz na něco co je extrém a o čem autor tvrdí, že je normální, prosím napište mi doodpovědi. Já jsem si na tohle nedával pozor, takže nemohu objektivně zhodnotit. Například píchání žilou asi nebylo úplně vzácné, nebo ano?

@@patahei Jasně, v ideálním světě by bylo fajn, kdyby to bylo vyprávěno nesoudícím a objektivním, popř. robotickým tónem. Každopádně něco takového vytvořit je skoro nemožné (já alespoň to teda nedokážu a obdivuji, jestli Vy ano). A osobně, kdybych si měl vybrat mezi neexistencí takového obsahu a existencí takového obsahu v ne úplně dokonalé formě, vyberu si tu existenci nedokonalého obsahu. 2) Intenzita těchto pošklebků, oddechů je subjektivní - já je třeba silněji nevnímal, protože se mě osobně nedotkly. 3) Nejen řečené slovo může být doprovázeno projevy vlastního názoru. Například je rozdíl mezi větou "To by v te prednasce vubec nemelo byt" a větou "To by v te prednasce nemelo byt". Podle mě nedodržujete Vámi nastavený standard stejně jako autor nebo já. 4) Poslední bod: Měli bychom se kompletně izolovat od neverbálních projevů (jakožto celé lidstvo) a nebo bychom se je měli naučit rozeznávat, jak jste je správně rozeznala Vy v tomto videu?

Někdy problematiku vzít povrchově je dobré, každopádně stejně jako Vy doufám, že to bylo komunikováno jako 1:59:00 už před tím, než si to někdo zaplatil. Jinak disclaimer, rozhodně si nemyslím, že by toho tady bylo málo.

@@otakarbeinhauer Ne nejde o to, aby řečník byl robotem, ale že součástí dobrého projevu je i přiměřená neverbální komunikace, při které má řečník své emoce podkontrolou. Podívejte se na jiné přednášky o kritickém myšlení od odborníků na youtube. Celá řada jich je např. na kanále LLion TV či Hvězdárna a planetárium Brno. Čím více vzhlédnete přednášek o daném tématu, tím víc pochopíte v čem byla tato přednáška od Ludwiga špatná.

To by bohužel nechtěl protože urza o kritickým myšlení jen nemluví, ale taky ho používá

The Social Dilemma

Dobrá připomínka. Angličtina má i své výhody, například pokud se mladší generace (který má angličtinu povinnou) nebo starší generace (která se angličtinu doučovala ve svém volném čase) ocitne u anglického textu/videa/diskuze kde se na tyto pojmy odkazuje, tak tomu porozumí. Problém je, že hodně lidí neumí anglicky, takže uznávám, přeložit to by bylo pro ně příjemnější. A taky my, kteří tomu rozumíme, bychom mohli tyto přeložené české pojmy využívat v našich argumentacích s čechy. A i když byla prezentace prošpikována těmito výrazy, tak tam byl častokrát (dovolil bych si odhadnout, že z většiny) alespoň pokus o překlad v té mluvené formě.

"Your feelings are not more important than my freedom"

Pomlouvačné dezinformační články, na které jste mne upozornil, jsem si přečetla. A shrnu to takto. Objevily se už zjara vloni zprávy, že covid léčí lék Isoprinosine, léta indikovaný na buněčné poruchy. Profesor Beran loni na podzim lék vyzkoušel na sobě a svém synovi, lék zabral a tak se pokusil v rámci svých možností a jako lékař ctící Hyppokratovu přísahu svojí a nejen svojí zkušeností pomoci vystrašeným lidem v domově důchodců. A ukázalo se, že nikomu neublížil a dokonce mnoha pomohl. Okamžitě se ozvala kritika, že výrobce léku mlčí o použití na covid a ani nezahájil klinické testy; proto lék nepoužívat. Na rovinu, výrobce klinické testy nezahájí, výrobcem je portugalská firma, kterou vlastní švédská firma, která je i vlastníkem Astra-Zeneca… Zásada Cui bono se v kritickém myšlení nepoužívá?

😂 dobry

@@blazenasvandova5579 Smiem sa prosim spytat na jednu vec, aby som lepsie pochopil vasu hypotezu? Preco by firma co by vyrabala liek, ktory je podla Vas ucinny na liecbu COVIDu, radsej nepredavala "donekonecna" tento liek (liecenim choroby sa sirenie virusu nezastavi a stale budu pribudat chory ludia a to opakovane, lebo virus bude mutovat) ale naopak sa snazila vyrobit a tlacit vakcinu, ktora sirenie virusu a jeho nasledne mutovanie moze zastavit? Ekonomicky efekt by bol z tohto hladiska pre tuto firmu ovela lepsi pri predaji lieku, ci?

@@dotekstesti777 Chapem spravne, ze cely svet, vsetky krajiny na svete, ci uz su to Rusko, Cina, Amerika, alebo Azia, Australia, Europska unia alebo arabsky svet sa spikli, a vsetci spolocne razia jeden spolocny ciel a to je vakcinacia? Prvy krat v historii ludstva sa dokazali krajiny zjednotnit v nazore, ze iba vakcinacia je jedinou moznou cestou pri sucasnom stave vedy ako zastavit tuto pandemiu. A to napriek tomu, ze sa doteraz nenasla jedina vec, na ktorej by bola takato celosvetova zhoda. Skoda ze takato celosvetova spolupraca nefunguje aj v inych oblastiach ... myslim ze svet by bol krasny a dokonaly.

@@subodej Rozumím Vám. Díky, že o tom přemýšlíte. Moje úvaha stojí na tom, že zaprvé se jedná o levný lék, je to generikum, ale vakcíny jsou dražší. A zadruhé a to je ten hlavní důvod, onemocní vždy jen malá část populace, řádově desetina procenta?, nevím to přesně, potřebuje lék, kdežto navakcínovat se musí víc jak 50% lidí v populaci - miliardy. A budou se vakcínovat stále novými vakcínami, proti novým mutacím. Byznys století.

Dle hodin náboženství to něco společného má.. stejně jako jak můžeme soudit kmeny které se nikdy nesetkaly s tím co je pro nás normální. Nebo i jiné kultury obecně, myšleno kamenování žen apod. Církve tak nějak nastavily zákony a rozlišili dobro a zlo, na nás zůstává jestli jsme zdraví a věříme tomu. Chápu co tím myslíte..ale nemyslím že p. Ludwig to myslel tak doslova. Jednáme podle naší víry v přesvědčení co je dobré a co špatné. Což je asi i ovlivněno jestli jsme psychopate či ne, ale i tím v čem vyrůstáme a co nám bylo vštěpováno. A proto církve/sekty/jakékoliv uskupení lidí není to stejné jako víra v něco. Ne? Neno tak to chápu já.

@@smileFKa Jesně. Jenže když pak mluví od 1:37:55 o tom, že se lidem aktivují stejná centra mozku u faktů a morálních soudů a nedávají jim tudíž kritickou analýzu, tak už to rozlišení důležité je: znamená to, že my lidé přistupujeme nekriticky jen k morálním soudům, nebo i k víře, nebo snad jen k víře? Asi oba známe odpověď, ale mě jde o to, co říkají studie - jestli potvrzují to, co si myslím, nebo ne. Vlastně mě dost mrzí (nejsem naštvaný, jen smutný), že ani pan Ludvig, kterého beru jako etalon kritického myšlení, v takové věci nerozlišuje, nebo to aspoň přesně nedefinuje. Jinak samozřejmě výborná přednáška.

Dovolím si jen drobné upřesnění, určitě ne poučení a už vůbec ne pořádné. :) Není doloženo, že jde o výrok historického Sókrata. Používá jej Platón ve svém díle Obrana Sókrata a vkládá jej do úst literární postavě Sókrata. Co je důležitější - vámi uvedený výrok není ani citací a v podstatě ani parafrází. Text je potřeba interpretovat v kontextu díla, především jako vysvětlení toho, proč delfská věštírna stanovila Sókrata jako nejmoudřejšího muže Athén. Platónův Sókratés se poté snaží usvědčit věštírnu z omylu a hledá argumenty, proč nejmoudřejší být nemůže, stýká se s občany Athén, rozmlouvá s nimi a pokouší se nalézt někoho moudřejšího, než je on sám. Moc se mu to nedaří. :) Ovšem zde Platón velmi lišácky vkládá literárnímu Sókratovi do úst důvtipné tvrzení, bohužel dnes často redukováno a nepochopeno (vím, že nic nevím), jelikož se zcela určitě netýká prázdné množiny vědění, ale naopak znalosti toho, že o spoustě věcech nemáme tucha a uvědomujeme si to, tedy že se nedopouštíme tzv. domnělého vědění. Posuďte sám: (hovoří Sókratés a reaguje na jednoho Athéňana, který se holedbal, kolik toho ví) "...ale tento se při svém nevědění domnívá, že něco ví, kdežto já ani nevím, ani se nedomnívám, že vím; podobá se tedy, že jsem nad něho moudřejší aspoň o něco málo, právě o to, že co nevím, ani se nedomnívám, že vím." [Platón, Obrana Sókrata, 21d, přel. F. Novotný] Mně osobně přijde příznačné, narazit na toto téma domnělého vědění zrovna pod videem pana Ludwiga. :)

V kontextu přednášky kritického myšlení je kritika "studie" pana Berana zcela na místě. Ať se vám to subjektivně líbí nebo ne, fakticky obsahuje mnoho metodologických pochybení. Viz.: - www.sisyfos.cz/clanek/1501-posouzeni-publikace-inosine-pranobex-significantly-decreased-the-case-fatality-rate-among-pcr-positive-elderly-with-sars-cov-2-at-three-nursing-homes-in-the-czech-republic-beran-j-et-al-pathogens-2020 Či zde: - www.zdravotnickydenik.cz/2021/01/isoprinosine-zrejme-neni-zazracny-lek-proti-covid-19-jeho-ceskou-studii-provazi-vazna-eticka-pochybeni/

@@jen.si.neco.testuji4173 Sledoval jste to video úplně zbytečně.

Tak trošku mám problém to nasdílet někomu známému, ikdyž by se to možná hodilo. No ale ať si nemyslí něco, že :D

Urcite sledovať

Už se těším, až proti tomu budou zbrojit všichni, kteří teď vydělávaj na nekritickém myšlení...

Součástí výuky může být jakmile bude nějaký učitel, základem výuky až poté co vymřou učitelé (stejně jako v příkladu s pouštěním žilou), kteří jsou zvyklí na systém, že učitel je neomylný.

Bohuzel si ale vetsinu clanku neprectete, protoze jsou v placenych databazich

to je slabota, lepsi jsou databaze jako treba jstore, pristupne z knihoven (odbornych)

@@patahei scihub

aha no to je teda bezva tvrzeni, z vdelas toho cloveka cim, tusim ze tou SVOJI pravdou nebo spise POSTOJEN (to nema s pravdou co delat)

@@dusanpalkovic4460 „Jestliže se člověk hádá s hlupákem víc, jak půl minuty, hádají se už dva hlupáci.“ - Jan Werich Také moudré a obzvlášť v diskuzích se toho držím.

Pročpak? Bylo těch prvních 50 minut lživých? Nepřesných? Nebo jen ztráta času?

@@otakarbeinhauer ani lživých, ani nepřesných, jen se mi nezdály tak informačně bohaté.

@@PetrMachEU Pravda. Osobně doporučuji shlédnout celé, ale pokud se někdo zamýšlíte nad sledováním pouze 1 hodiny, taky doporučuji sledovat tu druhou půlku.

Tak to mohla říct že vymizí za pár dní - pokaždé, když se z toho někdo vyleží (vyhnáno do extrému, pardon). Tady záleží na užitečnosti jejího prohlášení, ať už to jenom špatně vysvětlila, nebo to lidi prostě nepochopili, nebo se skutečně mýlila. Pokud je tady jeho potomek, který se chová více~méně stejně a musí se proti němu bojovat více~méně stejně, pak to možná mohla říct trochu jinak... a uznat, že to měla říct trochu jinak.

Známe se a vycházím z jeho práce, Johnathan je super, ale kritické myšlení se dá učit, viz práce Keith Stanvitch