prof. Petr Kulhánek - Je gravitace pouhou fikcí ? O Verlindově novém pohledu na gravitaci

Рет қаралды 29,446

Fyzikální čtvrtky z archivu

2 жыл бұрын

Fyzikální čtvrtek 10.11.2011

Пікірлер: 21

@janborovicka9185 2 жыл бұрын

Konečně je to zpátky, moc děkuju!!!

@yose42 2 жыл бұрын

mega dík za reupload! 👍🏽👍🏽👍🏽

@ystrem7446 2 жыл бұрын

Díky, není na toto téma novější přednáška od profesora ? Díky

@Miloun 2 жыл бұрын

Neni, ale na youtube jsou prednasky primo od Verlindeho, doporucuju. Ackoliv teda musim rict, ze nehovori zdaleka tak zajimave jako prof. Kulhanek. Jedna z prednasek napriklad zde. Lze pustit s titulky, pokud nevladnete anglicky. kzfaq.info/get/bejne/Y7WceKqixM2Wdn0.html&ab_channel=PerimeterInstituteforTheoreticalPhysics

@jantrenik4972 4 ай бұрын

Jakou hmotnost má prostor?

@Ivan-fc9tp4fh4d 2 жыл бұрын

Odstrediva sila, ako si ju ja 'dokazujem': F = m*dv/dt. Ak sa to urobi vektorovo na kruznici, hned je vidiet, ze v2-v1 mieri zo stredu von a ked sa tento rozdiel podeli 'delta t' a ideme s 'delta t' k nule, dostavame hned odstredivu silu v diferencialnom tvare. Je to zotrvacna vlastnost hmoty 'm' pri zmene smeru vektora 'v' (=zatacani po kruznici).

@czwraith268 2 жыл бұрын

Ta terminologie se mi jeví podivně. Pokud hmotná tělesa zakřivují prostor a čas, pak působí na něco, co tady už je nezávisle na nich. Pokud čas a prostor vytváří, pak ho nezakřivují, ale vytváří ho křivý.

2 жыл бұрын

Takže to jablko bylo spíš přitahováno hlavou sira Newtona! To by mohlo celou teorii postavit na hlavu, ne?

Жыл бұрын

Jestli jablko bylo přitahováno hlavou sira Newtona, pak je teorie samozřejmě postavená na hlavě.

@czwraith268 2 жыл бұрын

Proč je těžké definovat odstředivou sílu? Když jablko přivážu k provázku a druhý konec k siloměru a začnu jím točit nad hlavou, tak si ji změřím, ne? V případě gravitace je to síla opačná ke gravitační síle u tělesa, které obíhá nehybné těleso po kružnici a na které nepůsobí jiná síla.

@jansmotlacha1077 Жыл бұрын

Tím změříte ne odstředivou, ale dostředivou sílu, která ten kruhový pohyb vyvolává a míří opačným směrem. Odstředivá síla působí na červa lezoucího po jablku v jeho KLIDOVÉ soustavě. To je na celé věci důležité - že se jedná o zdánlivou sílu, která existuje pouze v klidové soustavě tělesa pohybujícího se jiným než rovnoměrným přímočarým pohybem. Tj. problém není ve výpočtu, ale v její přesné definici. Veškeré úlohy by se taky měly počítat v jedné zvolené soustavě, jinak nastává zmatek v pojmech. To znamená, že obvyklý středoškolský výklad je špatně - pokud se Země pohybuje kolem Slunce, nedochází ke kompenzaci gravitační a odstředivé síly - kdyby tomu tak bylo, na Zemi by žádná výsledná síla nepůsobila a Země by se nadále pohybovala rovnoměrně přímočaře. Pohyb kolem Slunce vyvolává dostředivá síla, která je v daném případě totožná s gravitační, a proto ji lze spočítat 2 způsoby, což teprve umožňuje použití známého vzorečku. - Jiná situace je ale v klidové soustavě Země, ve které se Země NEPOHYBUJE, protože teprve v tomto případě odstředivá síla skutečně kompenzuje gravitaci. Za této situace je středoškolský popis sil potom oprávněný, ovšem s tou výhradou, že Země je nehybná a naopak Slunce obíhá Zemi! Slunce totiž v klidové soustavě Země vykonává stejný pohyb, jaký Země vykonávala v předešlém případě, tj. gravitační síla plnící roli síly dostředivé způsobuje jeho pohyb po kruhové dráze (odstředivá síla totiž v tomto klidové systému působí pouze na Zemi, nikoliv na Slunce).

@ivanodilo 2 ай бұрын

Kdy přírodovědci zafušují do filologie, tak je tu problém. Mělo být: Nihil novum sub sole.

@simonlaplace9037 2 жыл бұрын

Já pana profesora prostě miluju. Poslouchal bych ho celé dny. Informace uložená na povrchu nám dá informaci o vnitřku objektu. Tuto myšlenku využívala asi už čínská medicína, protože z povrchu těla (defekty na kůži, velikost úst, zbarvení očí atd atd) dokázala diagnostikovat onemocnění vnitřních orgánů. Ta myšlenka bude zřejmě správná. :-)

@viktorvitezny3579 2 жыл бұрын

mám hloupou, ale přece jen otázku. kdysi a kdesi jsem četl úvahu o " gravitonech ". Jako má světlo elementární částici foton tak má prý gravitace elementární částici a v podstatě svého nositele " graviton ". ... tím by se vysvětlilo šíření gravitce, snad i rychlostí světla atd. atd. ....

@combinatix 2 жыл бұрын

A jaká je ta otázka?

@yose42 2 жыл бұрын

gravitony nevysvetluju zakrivenie casopriestoru

@viktorvitezny3579 2 жыл бұрын

@@combinatix otázka je jestli to je stále otázka kterou se zabývají - existence gravitonů - nebo už tuto teorii opustili.

@karelkvita 2 жыл бұрын

Gravitace ale není síla a nepotřebuje polní castice gravitrony.