Jste introvert nebo extrovert? :)

Ještě bych dodala, že introverti neradi volají, takže objednat pizzu musí vždycky někdo jiný :D

Já jako introvert mám největší strach z toho, že zítra budu muset vstát a jít do práce mezi tu bandu blbců... :D

Jsem introvert. Dělá se mi špatně a na nic když jsem mezi lidmi. Vysává mi to energii a nemám rád komunikaci. A oni nemají rádi mně. :D

Já jsem rozhodně introvert :D Třeba ten výtah, jak jsi zmínil. Děje se to každý den, kdy se potřebuji dostat do/z 8. patra. Řeším to tak, že jdu radši pěšky, než bych měl stát vedle někoho v trapném tichu. Jinak se obecně vyhýbám akcím, kde by bylo hodně lidí. A když už někam jdu, tak jedině s nějakým lepším kámošem. A úplně nejhorší věc.....Jsem ještě student a výstup před třídou mě děsí asi nejvíc. Řeším to písemnou formou ale to znamená o dost horší hodnocení. Rád poslouchám lidi, kteří to cítí podobně. :)

Jsem taky introvert. Ty cesty výtahem jak tu někdo popisuje mi nevadí. Tu minutu prostě přežiju. Ve výtahu se lidé stejně běžně moc nebaví. Horší jsou pro mě např. firemní akce kde je 100 lidí, já znám třeba jen pětinu a musím tam vydržet x hodin. Pak mám velký problém oslovit neznámé lidi a celkově se nějak bavit. Podobně jsem to měl i na střední, když jsem přišel do třídy, kde jsem nikoho neznal a stal se tam samotářem.... Přitom když jsem s partou blízkých přátel, tak jsem v pohodě. Dřív jsem se za to styděl, ale postupně jsem se s tím smířil a snažím se toho i využít. Věnuji se cyklistice a běhu a mám pocit, že mám oproti extrovertům výhodu. Nevadí mi totiž každodenní trénink, kde jsem sám a dokážu se do dané činnosti správně ''ponořit'' .

To divadlo absolutní souhlas. Hrůza a děs...

Je tu někdo introvert s nádechem extroverta ? :D

Já bych extrovertů, zakázal vstup do restaurací nebot tím týrají introverty :-D

Já to řeším ještě jinak. Nechodím na party a podobné velké akce xD

Teraz tu vylejem moje pocity 😁 Mňa fakt úplne ubíja pocit, že je dole v obyvacke prave asi 15 ludi priatelovej rodiny. Nic proti nim nemam, ale nedokazem tam s nimi byt. Smeju sa a zabavaju, oslavuju narodeniny. Ja by som si zrejme sadla o kus dalej a citila by som sa strasne neprijemne, az nastvane. Priatel je uplny extrovert, vsetci ho maju radi a jeho kamarati ma beru ako daku neprijemnu, namyslenu trubu. Vzdy to tak bolo, ze on bol ten "chudacik", lebo jeho priatelka ho "nema rada", kedze s nim nechce chodit medzi ludi a bavit sa ako oni. A ak nahodou ide, tak sa len pozdravi, usmeje a pije si svoj pomarancovy dzus. Tazko vysvetlit, ze sa necitim dobre medzi ludmi. Rada som sama, robim si svoje veci co ma bavia, zvladla by som mozno dvoch ludi navyse, ale to tiez niekde na prechadzke napriklad, nie v bare, na diskoteke atd. Sla by som sa prejst do lesa so psom, sadnut si na luku alebo k rybniku a nevadili by mi dvaja-traja ludia, ale ist do kolektivu je pre mna nocna mora. Nie som hanbliva, nemam problem vyjadrovat sa alebo co, ale len proste nechcem byt v kolektive!! Vyslovene ma to nudi, otravuje, je mi to neprijemne. Casto mi to bolo vycitane a som z toho celkom smutna, lebo ja sa menit nebudem, nechcem, nevidim dovod. A cim viac ma niekto prehovara, aby som chodila niekam medzi ludi, tym viac mam k tomu odpor. Vtedy vo mne krici "hlas duše" - Nechajte ma, nesnazte sa ma zmenit alebo mi "pomoct", nie som nestastna z toho, ze som samotar!! Som nestastna z toho, ze to ludia nechapu. Mnohokrat sa porozpravam v svojej hlave lepsie ako s niekym inym. Som rada sama so svojimi myslienkami, nerada sa objimam s ludmi pri vítaní, nemam rada ked sa ma ludia, ktorych nepovazujem za blizkych dotykaju a napriek tomu, ze som zena, tak nie som dako extra unesena, ked vidim deti mojich znamych. Nemam potrebu na ne hovorit, pozerat si ich fotky alebo videa. Ludia to robia, prihovaraju sa detom tym "priblblym" maznavym hlasom. Ňuňu ťuťu, Pride mi to stupidne. Zato, ze to malé nevie poriadne rozpravat, tak na neho nemusia hovorit ako na debila. Som divna? Ano, mozno som. Avsak pre niekoho zaujimava. Nedavno mi kamarat povedal: "Poznam ta uz skoro 10 rokov a stale ta nepoznam. Nikdy sa nezmeň, to aká si ťa robí výnimočnou, stale ta mam v hlave a chcel by som ta spoznat aj napriek tomu, že ta uz tak dlho "poznam". Zvlastne divna, s charizmou a nedostupna, bláznis mi hlavu." A preto chcem povedat vsetkym INTROVERTOM, co by sa chceli menit - Budte samy so sebou spokojní! Nemente sa, nesnazte sa byt niekym inym! Ste jedinecní!

Jsem introvert a trapné ticho (ve výtahu) mi nevadí. Je mi to ukradené co si o tom druhý myslí a když nemám náladu s někým konverzovat tak to prostě nedělám. Ať si ten druhý myslí co chce.

Jsem introvert :D :( A někdy se za to nenávidím, protože kolikrát nedokážu normálně oslovit člověka :D Oh můůj božžeee, vybírání z publika je ta nejhorší noční můůůra :D, proto si nesedám na kraj :DD Taky se strašně bojím toho, že si s někým nebudu mít o čem povídat, jelikož když dojde na mě tak stejně řeknu volovinu :/ A mám jen pár dobrých přátel, které bych spočítala na prstech jedné ruky.. Prostě se nedokážu seznamovat..

Tyvole, a já si myslel, že jsem v tom sám, a ty si právě popsal vše, co prožívám každej den :DDD

@StandaShow Diky Stando !!!! Ta story s vytahem mi absolutne zlepsila naladu :D :D :D

KZfaq je skvělá platforma pro tvůrce, kreativce, umělce a kdo ví pro koho ještě. Každopádně ale taky skvělá platforma pro introverty :D. Myslím, že kdyby se udělala analýza tvůrců YT obsahu (zejména pak vlogů a podobných formátů), procento introvertů by výrazně převažovalo. Dobře jsi to téma popsal s rozumným nadledem. Nemyslím si, že je někdo čistě vyhraněnej na jednu nebo druhou stranu. Myslím si, že u každýho to je tak, že převažuje většina rysů z jednoho typu (intro vs extro) ale zároveň se vyskytujou i rysy z typu druhýho. Zásadní je ale podle mě třetí bod. Protože si myslim, že řada introvertů se cítí divně - zvláštně. Cítí se jiní. Představa četby v posteli je pro mě prostě lákavější než než párty o x desítkách lidí a hlasitý hudbě. KAŠLETE na to. Nejsme sami :) . Zdaleka ne. Naučil jsem se s tímhle žít a brát to tak, jak to je. Přeučit to podle mě prostě nejde - protože sice budete možná působit na okolí "dobře" ale totálně vás to vyšťaví. Na introvertní sraz rád dojedu :D

Jo Stando, mám to úplně stejně. Mezi lidi chodím, ale situace do kterých tě dostanou příliš společenští lidé mě serou a vždycky se stáhnu někam ven mezi menší partu lidí nebo stojím bokem a odchytávám si jednoho po druhém. Stejně tak nesnáším hudbu nahlas, většina lidi se mě pak ptá proč tolik nemluvím a nebavím se, přitom je to prostě proto že mě nebaví si vykřičet hlasivky abych řekl celou větu. Naprosto rozumím. Doma se pak z takového večera léčím tři dny o samotě. A i když rád chodím ven, tak s knížkou někam do koutu čajovny, kde jsem sice mezi lidmi, ale mám svůj klid.

popsal jsi to opravdu dobře jsem na tom hodně podobně. například v šesté třídě o přestavce meti tím co si tam všichni povídali tak já jsem seděl v lavici a hrál jsem si na mobilu nebo procházel wikipedii :D teď už jsem se naučil být trochu ve společnosti. zjistil jsem že když mě čeká například výstup před hodně lidmi nesmím to tolik řešit a v podstatě ostatní ignorovat i když je pravdou že mě to vyčerpává. nejlepší způsob jak se zase ,,dobít" je pro mě třeba cesta autobusem kdy si na půl hodiny sednu zavřu oči a přemýšlím si o všem možném.

mám to podobné. Já mám problémy se sebevědomím. A to ze mně dělá taky tak trochu introverta. Nevím, jestli to s tím souvisí ale já třeba nechápu některé pro jiné lidi zcela normální věci například tanec, nějaké styly hudby, některou zábavu lidí a nejhorší je společnost s dospělými lidmy já po většinu života dělím lidi jako nadřazené a podřazené dospělé samozřejmě považuji za nadřazené. A kdykoli se mně někdo dospělý na něco zeptá tak si připadám hrozně trapně a zaseknu se a nevím co odlovědět. Já dlouho než odpovím, tak přemýšlím nad následkama mojí odpovědi.😐 Nebo (což je nejhorší) tak když člověku záleží to co si o něm ostatní myslí. A trápí se svou vlastní odpovědí na cizí otázku. To mě zaměstrá třeba na celý den přemýšlet ohledně té situace co si asi dotyčný člověk o mě pomyslí.😔

mám to naprosto stejně jako ty. Přítelkyně naopak je extrovert, ráda chodí na akce a má kolem sebe spoustu lidí. Pro mě naprosté peklo

Jsem asi ten největší introvert, co znám. Plně se ztotožňuji se Standovými situacemi, hlavně to divadlo, to bych asi utekl, než abych šel účinkovat na jeviště. Nicméně jsou i další situace. Jsme třeba s kolegy z práce na obědě v hospodě. Někdo najde vlas v polívce a místo aby ho někam tiše zahodil, tak udělá humbuk a požaduje vrácení peněz. Mně je potom neskutečně stydno, protože zraky všech jsou zaměřeny na náš stůl. Na tyhle hospodské stížnosti nemám. Radši sežeru spálenej řízek, než bych na sebe upoutával pozornost. Za těch pár korun mi ta ostuda nestojí. Dále nesnáším tzv. "organizovanou zábavu", tedy různé aktivní společenské hry typu chytni syrové vejce mezi půlky, oběhni půl místnosti a předej ho dalšímu kolegovi z půlek do půlek. Vždycky se najde někdo, kdo takový hry organizuje, hrozně se u toho baví a navíc to ještě fotí. V takové chvíli závidím oběšencům jejich provazy. Taky nepochopím, jak se někdo může těšit na párty, koncert nebo diskotéku. Stokrát radši bych sledoval třeba celej den v kuse teleshoppingy Horsta Fuchse, ale hlavně doma, jen když nikam nemusím chodit. Přesto mě známí neustále někam tahají, i když tam budu zase celou dobu sedět na jednom místě a mlčet. A je zajímavé, že tam většinou vydržím vždycky nejdýl s pár posledníma lidma, nechám si klidně ujet poslední metro, vždyť vo co de. Když už jste mě sem jednou dostali, tak tady prostě budu co nejdýl. A ti, kteří ani nemohli dospat, jak moc se těšili, vždycky odjíždějí domů trapně v devět mezi prvními. Pracovní výjezdy? Voser! Každej rok se děsím těch tří dní, které musím sdílet s kolegy na nějaké chatce. Hlavně té cca hodiny, kterou mám vyčleněnou na prezentaci svých potřeb k týmu, co se povedlo, co se nepovedlo. Co jim mám sakra říkat? Moje funkce ve firmě je úplně jiná než těch ostatních, já neznám jejich práci, oni neznají tu moji a hlavně to nikoho nezajímá, takže během mé "přednášky" to vypadá jako v hospodě - několik skupinek se začne spolu bavit, zatímco já tam ukazuju nějaká čísla. Nebo porady či supervize - to je pro mě trest největší. Porady ještě jdou, ty si nějak odmlčím, ale na supervizích se vyžaduje aktivita (nesnáším aktivitu - ve škole jsem se snad nikdy nepřihlásil, i když jsem věděl). Supervize u nás většinou probíhají tak, že se řeší nějaké hrozně konkrétní nezáživné téma, ke kterému se vyjadřují stále dokola 2 - 3 extroverti. Zbytek lidí mlčí. To mě ukolébá natolik, že si začnu přemýšlet o svých věcech. Když vtom supervizor zavelí: "Tak kdo nám dneska ještě nic nepověděl? Co třeba LP83? Jak by řešil stížnost na kolegu XY ve věci jeho nekompetentnosti v nakládání s hygienickými potřebami, svěřenými mu od klienta?" Knedlík v krku, tep dvojnásobný. Ééééé... nevím... asi... by si měl dávat větší pozor a víc šetřit. Supervizor: "Ale my tu řešíme to, že kolega XY klientovy prošlé hygienické prostředky vyhodil bez souhlasu vedoucího. Vy neposloucháte, o čem se tady bavíme!" Ne, fakt neposlouchám, protože mě to po dvou hodinách NIČEHO fakt nebaví a ztrácíme fůru času řešením marginálních píčovin, místo abychom se třeba víc přímo věnovali klientům (děláme s postiženými lidmi), nechte mě bejt! Proč do takových věcí tahají ekonoma? Ten má úplně jiné starosti. Navíc ekonoma introverta, který se absolutně nesoustředí na jakoukoli myšlenku, když na něj upřeně hledí oči ostatních v očekávání nějakého skvělého nápadu. Jenže v hlavě mi v tu chvíli běhá křeček v kolečku. Doteď třeba nechápu, jak jsem udělal maturitu nebo státnice. Ještě štěstí, že jsem třeba u maturity neměl rodiče, to bych ze sebe nevysoukal už vůbec nic. Pár nešťastníků tam rodiče mělo a ty jsem fakt litoval. Ale později mi řekli, že se chtěli před rodiči blýsknout a nechápali, proč mi to přijde divný. Já zase nechápu, proč se chce někdo dobrovolně ztrapnit ještě navíc před vlastní rodinou. Potom taky nechápu víkendové nájezdy celých rodin do obchodních center. Co tam v takovým chumlu lidí dělají? Bohužel u jednoho takového bydlím asi 150 metrů a když si tam jdu koupit rohlík a paštiku, musím se probíjet přes bloumající davy. Potom je mi divně u pokladny, když rodinka přede mnou má na pásu kilometr zboží, rodinka za mnou další kilometr zboží a já mezi nimi dvě položky za 15 korun. Ideální svět pro mě: práce z domova, ve špajzu a v lednici kdyby se mi samo doplňovalo jídlo, poštu a veškeré úřady řešit taky nějak z domova. Tím zase nechci říct, že bych chtěl být celý život zavřený doma. Hrozně rád jezdím na výlety, ale sám (ještě kdyby se připojila nějaká slečna, bylo by to ještě lepší) - tedy žádné organizované akce a pokud možno na místa bez většího množství lidí. Ne že bych se v davu bál, ale mám rád svůj osobní prostor a na veřejnosti mi není úplně příjemné se o něj dělit.

Pěkné povídání. Jsem introvert a poznávám se v tom. Do klubu jsem před mnoha lety zkoušel občas jít, ale nebylo to k ničemu, nudil jsem se tam, příjemně mi tam nebylo a byl jsem rád, když jsem odtamtud vypadl. Taky moc nechápu, proč ty kluby jedou přes noc, když noc je od toho, aby se spalo. Mám rád geocachingové eventy včetně megaeventů. To nejsou společensky náročné akce, i když tam je hodně lidí. Člověk se tam moc s lidmi bavit nemusí, může jenom tak chodit, fotit si jejich travelbugy a je to v pohodě. V divadle mi taky vadí přestávky, protože se nudím a nevím, co mám dělat. Ve vlaku si vybírám velkoprostorové vagony, protože se nerad uzavírám s neznámými lidmi v malém prostoru v kupé, a nechápu, proč se vagony s kupé používají. V autobusech a letadlech taky žádná kupé nejsou. To by taky mohlo být téma na nějaké povídání.

Ahoj bude k vidění celý záznam streamu? já jsem po 20ti minutách vytuhl :D Díky

Jsem extrovert. Extrovert, který nemá rád lidi, takže působím jako introvert. :D

Rozdíl je hlavně v tom, že introverta unavuje být ve společnosti, kdežto u extroverta je to přesný opak. PS. Říká 100% introvert.

Ahoj (dle tvého stylu komunikace si dovoluji tykat), jsem introvert a dneska k večeru kdy začalo silně pršet a hřmít jsem vytáhl vystřihovánku z ABCčka. Přitom jsem se dostal k tvým videím a rád jsem poslouchal člověka co má mozek a zároveň se chová jako obyčejný člověk. Pocítil jsem extroverní potřebu sdělit to veřejně Díky a těším se na další povídání u pivka!

Ty jo že nás tu je introvertů! :D A co takhle situace v autobusu, kdy si říkáte ať si nikdo nepřisedne zrovna ke mě! :D

Ty kráso s tím dortem si mě rozsekal :D já jsem introverka a reagovala bych stejně . Já sem ráda že jsem introverka přijdou my mnohem chytřejší. :)

Jsem introvert. To popocházení při povídání miluju, taky si radši sednu na lavičku a procházím se kolem ní, ale hlasitě puštěná hudba mi nevadí - jenom jako vnitřní prožitek vstřebávám tu energii těch vibrací z hudby a s nikým se přitom nebavím a ani nechci - a aspoň mám objektivní důvod, že by nás nebylo slyšet :)

Výborné video! Umírala jsem smíchy, jak ty situace, které jsi popisoval, jsou pro mě stejně nepříjemné. :D Říkám si, když existují věci pro extroverty, které oni milují a introverti je nesnáší (teambuilding, pracovní pohovor, pracovní schůzky o 5+ lidech), proč se zároveň nemohou dělat i věci, co introverti milují a extroverti nesnáší? Např. teambuildingy by byly mnohem příjemnější a i zajímavější, kdybychom se mohli soustředit třeba jen na 1 člověka, takže takové "párové teambuildingy", které by se domlouvaly individuálně v té dané dvojici. Každý měsíc nebo 2 měsíce by se dvojice mohly prohodit a seznámit se tak s celým týmem, ale postupně. Pak by byla větší šance navázat s kolegou hlubší (pracovní) vztah. U pracovního pohovoru by bylo nejlepší, kdyby stačilo si jen chatovat přes sociální sítě nebo psát přes e-maily s danou firmou. A když už by bylo nutné, abychom přijeli osobě, tak jen na druhé kolo pohovorů a kdyby nám firma poslala otázky, na které se bude ptát, dopředu, bylo by to taky fajn. Byla bych výrazně méně nervózní. Sice se před každým pohovorem připravím a naučím se nejčastější otázky, ale už se mi párkrát stalo, že jsem z nervozity zapomněla celou nacvičenou odpověď. Ještě by pomohlo, kdyby otázky nebyly pokaždé stejné, ale promyšlené a upravené na každého kandidáta, ne se furt ptát "Řekněte nám něco o sobě. / Jaké máte silné a slabé stránky? Proč bychom měli přijmout právě vás?" Čím konkrétnější otázky, tím lépe se mi na ně odpovídá, což je přesný opak otázek, které na pohovorech bývají. :/ No a pracovní schůzky by byly nejlepší v páru místo skupin, tak, jak si říkal ve videu, ale hodně lidí si to takhle určovat bohužel nemůže (většinou o tom rozhoduje vedoucí). Takže lepší by bylo, kdyby na se na schůzkách neočekávalo prezentovat od všech, ale mít to buď formou volné diskuze (tam by ale hrozilo, že introverti budou zase upozadění oproti extrovertům, kterým nevadí, že skáčou druhým do řeči) nebo to řešit způsobem, že kdo chce přijít osobně, přijde osobně. Kdo nechce, pošle vedoucímu své podněty nebo bude chatovat. Pracovní schůzky jsou pro mě z 90 % ztráta času a energie, protože se většinou nedostanu ke slovu, a když se k němu dostanu, zabere mi můj vstup cca 3-5 minut. Zbytek času se vedoucí věnuje jiným kolegům, kteří pracují na jiných věcech, které nemají nic společného s mojí prací.

Veľmi zaujímavý content

To je tak moc přesný až je to neskutečný 😃 , ty máš pod čepičí kámo .

Dlouho jsem se takhle nepobavil,nemam co dodat,jsem introvert! Super video!! 😂

ááá, jak já ti rozumím! :D historka s dortem je ááá, super. (zklamání z ředitelovy reakce cítím totožné)

Good video, tohle je první video od tebe na které se koukám. A co? IHNED TAM PŘILETĚL ODBĚR! Konečně normální člověk...

Souhlas. Třeba na FB to mam přesně obráceně než ostatní. Přijdu domu, po nějakym tom přemlouvání a nucení se zkonztoluju zprávy a vždycky doufám, že tam žádná nebude :D

super, díky za otevřenost.

jak já ti rozumím.!... :)

Stando - máme to hodně, ale hodně podobně :). Se v tom co říkáš normálně poznávám :).

úplně já přesně do detailu :D

Já jsem 100% extrovert :) Nějaké seznamování nebo mluvení s lidmi mi nedělá vůbec žádné problémy. Naopak jsem hrozně ukecanej a dělá mi problém být chvíli zticha :D Vždycky, ať už dělám cokoliv, tak musím s někým pábit o nějakým blbostech :DD A nesnáším, když jsem sám :D Což teda není většinou vůbec problém, protože šance, že by nikdo ze spousty mých kamarádů a známých zrovna neměl čas, je téměř nulová :DD

myslim že mezi introvertem a extrovertem je ablivert jinak řečeno centrovert jako střed. Takový divný pocit když pustím tvé video a místo toho Babiš lekl jsem se ty reklamy děsí občas 😀😀 . A já to mám tak že musím lidi znát na to abych se choval "extrovertně" ale jsem spíš intorvert radši klid a malý okruh lidí a jsem v klidu jsem velice nejistý když je v mém okolí spousta lidí ... proto nerad jezdím autobusem je tam namačkano moc lidí ... auto a vlak mám radši tam při štěstí můžu být sám. Jsem rozhodně introvert.

na párty nechodím :D jinak ze všech ostatních situací budu mít noční můry dneska, fuj. Asi budu introvert :D... zapojování publika... kill me.

Musím říct, že jsem úplně stejnej :-D S tou nevýhodou, že nekouřím a nepiju :-D

Není to pravda, že introverti mají problém s komunikací. Introvert x Extrovert nedefinuje komunikativnost, ale obsah o čem komunikuje. Jinak řečeno Introverti můžou v pohodě navazovat vztahy, bavit se a chodit do klubů kde nikoho neznají a komunikovat tak, aby řeč nestála a mít stovky přátel a naopak Extrovert s tímto může mít problémy. Definice na internetu je velice obecná a proto se nesprávně dočtete, že extrovert je komunikativní a Introvert nikoliv. Blbost... Extrovert prozrazuje osobní nebo citlivé informace o sobě samém bez ohledu na to, jak komunikativní je... Jestli promluví jednou za hodinu nebo mluví pořád nevypovída o tom, zda je či není extrovert. Introvert při komunikaci využívá více vnějších zdrojů a méně mluví o sobě samém, nebo neprozrazuje citlivé informace (citlivou informací můž být například že se mu nějaká osoba líbí, jak se daří v zaměstnání, životní cíl aj.) tím si introvert zanechává jisté tajemno a může být zajímavější pro opačné pohlaví i přátelé. Ovšem extrovert může být zajimavý taky! Ale zcela jinak, jelikož nevytvoří "tajemno" kdo vlastně je, jelikož na sebe vše bez většího problému "napráská". Introvert může být velice komunikativní a dokonce může působit jako extrovert v případě, kdy o sobě mluví pravdu a nepravdu podle toho, jak se mu to hodí :) O takovém člověku dlouho nevíte nic, někomu se to líbí, někoho to mate, někoho s tím odradíte... Lidské povahy jsou extrémně pestré a rozdělení na 2 skupiny lidí (a ještě k tomu špatně definované a špatné chápané) Introvert vs Extrovert je zcela nic neříkající a bezpředmětné. PS: Já sám mám velice dobrou a zajímavou kamarádku introvertku, která je mezi lidmi, miluje lidi, pomáhá dětěm a sociálně slabším, baví se, má spoustu přátel a huba jí jede :).. ale vypáčit z ní osobní informace nezvládnete, nebo to bude trvat roky! Snad už chápeme co tyto pojmy o nás říkají. :) Jinak pohoda Stando, tohle je první povídání, kdy jsem se zarazil a musel to uvést na pravou míru :P

Srdíčko za ukecávání holek👌🏻❤️

To s tím usmíváním to často dělá Doctor z Doctora Who. :D

Já jsem třeba extrovert každým coulem. Hraju v divadle, jsem takovej ten člověk, co baví lidi. Ale taky mám dost často strach z výtahových situací, kterou jsi popsal. Nebo s tou party :D Já mám taky tuhle schopnost, vím, že se tam s někým seznámím, ale i tak nerad chodím sám kamkoliv. Navíc se nedá škatulkovat, na extroverta a introverta, protože každej člověk je vždycky trochu mixlej :D

Introverze je diagnóza. A to přepínání na extroverzi patří do základního vybavení každýho introverta. I já to umim, ale nikdy dopředu nevim, jestli se mi to povede. Musí na to bejt správná konstelace, kterou neovlivnim. Jinak moje introverze se projevuje např. tak, že chci bejt doma 365 večerů v roce a vadí mi společnost lidí libovolného počtu (5 nebo 100, to pro mě vyjde nastejno). Před firemní akcí dokážu bejt v napětí třeba 10 dní předem a v den D mám průjem a nízkej tlak. Neumim si představit, že bych jako ty udělala dobrovolně sraz v hospodě s fanoušky (já teda žádný fanoušky nemám), to by mě zabilo. Nenávidím telefony a všechno chci vyřídit písemně. A vyvolávání v divadle/na školení/kdekoli? Jděte s tim do pr..! A přesně - neptám se na věci, který mě nezajímaj. Přesto jsem u lidí oblíbená. :D

jsem introvert a jsem za to rád :D jen mě někdy štvou mí extrovertní přátelé kteří mě furt někam tahají a nedokážou pochopit že potřebuji být sám

perfekně řečeno!!!!!!

Jop, taky se na party vždycky bavím tak, že si jdu ven zapálit :D pak na 10 minut jdu zpátky dovnitř a najednou je toho na mě zase nêjak moc a opět jdu ven. A tak je to pořád dokola, až mě to přestane bavit a jdu domů :D

Jak se jmenuje tvoje přítelkyně na Twitteru, Stando?

Hmm tak to jsme na tom hodně podobně, už jsem si skoro myslel že jsem pomalu ojedinělý případ :)

Já jsem strašně ráda když jsem sama vždycky když přijede k babičce tak jdu do lesa sama nebo se jdu do města projít sama vždycky jsem mimo jak já to mu říkám že jsem ve svém světě ale třeba ráda chodím s kamarádkou ven ale vždycky jí moc nevnímám protože já si to neuvědomuju zároveň večír ráda když je doma rodina 👍

Jsem introvert, poznávám to na sobě podle toho, že strašně nesnáším když si mám jít obědnat jídlo nebo pití.

Myslel jsem si, že jsem introvert, ale nevadí my komunikace s lidmy, ale když nemusím, nemám u sebe moc lidí a většinu času jsem sám, když můžu

A jsem hodně tichá a nikdo mi nerozumí a říkají mi to skoro všichni koho znám

Já ti tak rozumím!!

ja se rad seznamuju a rad si pokecam s novyma lidma problem ze oni se mnou ne :D

Všechny věci, které jsi řekl dělám taky, nebo se spíš též bojím :D

Já jsem rozhodně introvert :D u všech třech situací souhlasím. Konkrétně u tý trojky tak tam obzvlášť.

Super téma bál jsem se že jsem sám :D

Mluvíš mi z duše:)

Zapojování publika bych taky zakázal.

asi jsem spíš introvert :D ale párty mám rád :D ale ze svejma lidma :D jinak skvělí video :D (y)

Zajímavé, já jsem asi spíše introvertní, i když ne nějak do extrému, ale popsané věci mi z většiny nevadí. Spíš mám občas chvíle, kdy si musím oddechnout od lidí. Možná mám spíš takvou tu získanou introverzi tím,ž e jsem v dětství musela často být sama a bez něčí pozornosti, nevím, protože pozornost "publika" mám ráda.

Stando, bude i zaznam?

naprosto přesný :-D

Vždycky jsem rád, že v těhle věcech nejsem sám.

Jsem na tom podobně nemám problém jít do hospody a bavit se tam ale jedna věc kterou k smrti nenávidím byly referáty nebo zkoušení před tabulí ve škole to jsem myslel že umřu

Super video, ako keby si opisoval mňa. Úplne súhlasím.

Jsem spíš extrovertní introvert 😁 Některé sociální interakce zvládám hodně těžce ale naopak, některé mě baví a potřebuji lidi, ale pouze lidi, s kterými si mám co říct 😁 Pokud si nerozumíme, držím si odstup a je mi hrozně nepříjemně.

Dalo by se říct, že mě nabíjí obojí. Někdy potřebuji klid, někdy nechci být sám.Mluvím o té dobré společnosti s kamarády, ne tak s cizíma. O takovou společnost zrovna nestojím, zvláště pokud to nejsou lidi, se kterýma bych si dvakrát rozuměl, ale občas mě samota jakože dost ubíjí, no. Ale moc kamarádů nemám, momentálně vlastně žádného, no. Měl jsem kamaráda na online hry, bylo mu zhruba o 10 let víc než mě. Když jsem se líp poznali, jemu bylo asi skoro 28 a mně bylo 16 nebo 17. A byl to spíš velký extrovert, ale prostě mi skoro okamžitě sednul a s ním jsem se cítil vlastně taky jako extrovert. Byl to fajn pocit.

14:15 - Umírám. :D Přesně já. :D

5:30 Tohle mám úplně stejně :D .

Celkove nesnasim jakekoliv misto kde nemam zadneho znameho jsem tam pak vzdy osamely xd a neni tam co delat.... a jeste kdyz jsem nekde novacek xd

s tou přeřvanou hudbou máš stoprocentní pravdu !!! To mě taky vždycky štvalo.... a vlastně štve furt.

Historka se šéfem :D

mám to stejně, firemní večírky a silvestr jsou pro mně peklo :-)

A podle mě s tou hospodou a sezenim myslím že to je jen v hlavě prostě strach z napadení že zadu mám to taky nerad jsem někde kde nevim co je za mnou. Bojím se že se něco stane ale zase hard jsem s cítím a lidma v rohu pak se cítím že nemůžu ven.

Já nevěřím, že takové rozdělení existuje, já jsem například byl extrovertní když jsem byl malé dítě, pak během základky díky nějakým stresujícím zkušenostem jsem se stal dost introvertní. Dnes jsem něco mezi tím. Myslím, že to zkrátka záleží na životních okolnostech.

Díky 🙂👍

kámo jsem na tom stejně jako ty :D :D

Já jsem introvert tak z 90%

mě jediné co pomáhá je alkohol .... bez nej jsem introvertní jako prase :)

introvertní sraz? no já nevím, ale pokud tam přijde kolem 15 tisíc introvertů, tak to úplně introvertní nebude :D

Super..:-)

MBTI test mi vyšel dost v centru. :D Musím se přiznat, že si myslím, že je to dost přesný. :D

Ahoj, chci se zeptat. Je mi 16 a pořád to u sebe neumím rozlišit. Myslím si že jsem něco mezi tím. Jsem rád sám ale, když jsem s více lidmi které znám tak, tak se i v tý větší skupině dokážu bavit. Když jsem však někde s lidmi co vůbec neznám tak s nimi nedokážu navázat rozhovor. Dělá mi to strašný problém.

Vše co jsi zmínil znám tyto situace, jsem introvert!

super video (y)

Jsem extrovert ale jen v opilosti :D

Zkoušel sis dělat MBTI testy? Jsou vcelku trefné co se týče popisu osobnosti, tvých silných a slabých stránek atd. Popisují nejen jestli jsi introvert, nebo extrovert, ale zároveň určují tvoje hlavní kognitivní funkce ( to jsou funkce, kterými tvůj mozek zpracovává informace externě a interně )

Zrovna včera, když jsem se vrátil z širšího rodinného setkání (byla tam spousta lidí, co ani neznám), řekl jsem si, že si půjdu jen tak odpočinout a lehnul jsem si. Dopoledne za světla, když se probudím, koukám, že lampa je zapnutá, počítač zaplý a kromě toho tam mám upozornění "Sledujte živý přenos: StandaShow: 3 věci, ze kterých mají strach jenom introverti". Musím říct "no kruci", jsem strašně zklamán tím, že jsem zmeškal stream, navíc když šlo o téma, které se mě osobně týká. Já sám, když jsem v nějaké širší společnosti, tak jsem ten nejdivnější člověk, kterého tam může kdo vidět. Mimochodem dobrý osobnostní test poskytuje www.emiero.cz/, který rozhodně doporučuji. Zjistíte nejen zda jste extrovert či introvert, ale také vám je poskytnuta spousta informací o typologii vaší osobnosti. Platba je pouze v případě, když chcete další informace jako např. když chcete vědět, pro jakou práci se více hodíte nebo v jaká práce váš život může činit nešťastným. Jinak ten smích bych introvertům k pohovorům moc nedoporučoval. Tedy spíše bych introvertům nedoporučoval tu hranou veselost. Přál bych nám na pohovorech pozitivní náladu. Ale takový ten smích, kdy se vyrovnáváme s nepříjemnou situací, z nás dělá osobnosti, které jsou sice neškodné, avšak nejsme bráni dostatečně vážně. Když už se mračíme a víme o čem hovoříme, měli bychom si stát za svým. A to nám zrovna s tím smíchem nejde, protože pak působíme podlézavě.

23:05 to bylo perfektně načasované

Nevím jestli je to možný, ale jsem přesvědčený že do 29 jsem byl čistý extrovert a teď jsem zase totální introvert. Jsem divnej, já vím :)

A to jsem si myslel že jsem divný že se nerad bavím ve skutečnosti kde je víc jak 10 lidí které neznám

Já jsem asi něco mezi.

Já jako extrovert musím říct, že nejlepší věc jak překonat trapny ticho je se cítit tak jakože je to zprávně potlačit nějak ten pocit že to není dobře a že to je trapny, pokud to nepůjde zeptat se na neco na co byste byli radi tazani vy, takže jak se máte/máš jak se vede v práci a tak neni spatny tema