Jsem ráda, že je video na toto téma takhle autentické. Existují dobré a špatné školky - skoro bych řekla ve stejném poměru - tak to prostě je a rodič, obzvlášť pokud nemá porovnání, těžko odhadne, co je a není v pořádku. Učila jsem jak v soukromé, tak státní školce, viděla různé přístupy.. a myslím, že neexistuje návod na to, jak vybrat dobrou školku. Deklarovaný přístup vůbec nemusí být realitou. Jediné, co může rodič udělat, je snažit se poslouchat svoji intuici a taky naslouchat svému dítěti (pozor, je velký rozdíl mezi sem tam přibarvenou historkou a očividným permanentním strachem z pobytu ve školce). Nicméně chápu, že je to mnohdy velmi těžké. Koneckonců i učitelé mají často problém najít tu "svoji" školku. A co se týče pláče, ano, je velmi běžné, že děti při prvním loučení pláčou, že pláčou i týden, dva. Je to pro ně obrovská změna. Ale s vhodným přístupem je vždy minimálně vidět postupné zlepšování. Pokud dítě chodí do školky měsíc a nic se v jeho postoji nezměnilo, je na čase začít intenzivně hledat problém. Jak dítě snáší větší kolektiv? Bylo socializované před vstupem do školky? Jak se mu daří na hřišti? Pokud nemá problém jinde, je dost pravděpodobné, že chyba bude ve školce. Komunikace přímo s dítětem je samozřejmě na prvním místě. Ale je dobré nebát se i komunikace (/ konfrontace) se školkou. Pokud školka něco zatajuje, nebo ještě navíc lže, je nejlepší vzít hopem nohy na ramena.

chápu vás, že jste třeba neměli moc jiných možností, ráda vás sleduji a souhlasím s vámi téměř ve všem, ale jako máma i učitelka mš musím poznamenat, že pláč k příchodu do školky opravdu nepatří. Dítě, kor dvouleté sice potřebuje dětský kolektiv, určitě je pro něj ale mnooohem důležitější čas s rodiči a pokud není psychicky připravené, může mu taková separace a odtrhávání z náruče s pláčem do budoucna hodně ublížit... já osobně bych dceru nedala do školky dříve, než si o to sama řekne a bude dovnitř vcházet s úsměvem, i kdyby to mělo být až v pěti letech nebo vůbec.... samozřejmě tohle je na každém rodiči a jeho uvážení, jen názor a zkušenost...