Na druhou stranu není vyloučeno, že to tak naplánovali, aby tam to světlo po dostavění svítilo (i když se na to muselo dlouho čekat).

@@tomasr. Hlavně by musely plány bát od začátku neměnné, což rozhodně nebyly a katedrála se stavěla s dlouhými přestávkami skoro 600 let

@@badaxebadaxe2248 Původní zadání bylo, aby Slunce zapadalo "do místa s ostatky sv. Víta". Na tomto místě byl totiž původně Svantovítův chrám. Lidé, kteří katedrálu postupně stavěli, byli zasvěceni do tradice a základní myšlenky. Věřte tomu nebo ne, ale podobné tradice se udržují dodnes. Jen o nich většina lidí neví a většinou nejsou tak monstrózní.

@@badaxebadaxe2248 Tak samozřejmě automaticky předpokládám, že se to vztahuje ke stavebnímu stavu a plánům, které platily v té době. Roku 1356, čtyři roky po smrti Matyáše z Arrasu, převzal stavbu katedrály mladičký Petr Parléř. A roku 1357 - 15 let po poškození Juditina mostu - byla zahájena stavba nového mostu. Založení stavby mostu je předpokládáno na svátek svatého Víta. Plány na stavbu mostu připravoval Matyáš z Arrasu a původně se předpokládalo, že tuto stavbu také převzal Petr Parléř (nedávno se ale objevila hypotéza, že stavbu vedl jakýsi pražský kameník Oto). Stejný investor, stejní projektanti a stavitelé, téměř stejná doba, kdy stavby byly zahájeny - tam lze předpokládat maximální ideovou provázanost. Jen se tehdy neřídili datem výročí říjnové socialistické revoluce a osvobození naší vlasty červenou armádou, ale nějakými křesťanskými svátky a astrologickými událostmi, což je rovina spíše symbolická, stavitelé nemuseli být nutně pověrčiví.

Ono se ale skutečně plánovalo s ohledem na astrologii a náboženských dogmat, páč to v té době mělo velký význam, který se dnes nedá srovnat s ničím. Určitě se žádné plány nepředávaly (to fakt nešlo - o know-how se zednáři nedělili), ale vědělo se, že musí být něco dodrženo v rámci astrologie, která už supolovala pozdější astronomii. Finální práce se tomuto podřídily, pokud to nebyla jen náhoda, nebo tzv z nouze ctnost.

…ale minuty neukazuje. Navíc ho původně poháněl lihýř a to přesné vůbec nebylo.

@@badatele To je snad jedno jestli ukazuje nebo neukazuje, měřil přesně s odchylkou pár minut za den, což úplně stačí. To neznamená, že jiné lihýřové hodiny ukázat čas na minuty nezvládnou. Vůbec nevadí, že nejsou přesné na desetinu vteřiny, jde o princip, jestli bylo možné položit základní kámen v 5:31 (I když přesně bylo třeba 5:32). Vy jste řekl, že ten bájný čas je nesmysl, aniž byste uvedl nějaký rozbíjející argument proti, já si myslím, že to je stále možné.

@@tomasr. To že mají hodiny odchylku pár minut za den nijak nesouvisí s tím, že je nesmysl určit čas položení kamene v 5:31. Je to logický nesmysl, protože takhle čas nerozlišovali, vždyť je to jasně řečeno a jasně patrno i na orloji. Není to problém technologie jako takové. Je to asi jako určit čas uzavření obchodu v 16:32:25:009 ... samozřejmě, že máme technologie jak tento čas stanovizt, ale 1) nemá taková přesnost dnes pro nás smysl 2) nikdo nemá hodinky s takovou pŕesností běžně po kapsách.

@@tygrikslan Minuta jako časová jednotka pochází už z dob starého Babylonu a běžně se používala i ve starém Římě, astronomové ji používali, Karel IV. se zálibou v astrologii a numerologii o ní také nejspíše věděl. Takže odkud berete tu jistotu, že takto čas nerozlišovali?

@@tomasr. Nejednalo se u té astronomie spíšd o úhlovou minutu?