@@marekvyskocil5975 Jedná se o vysvětlení jevu pomocí zjednodušujícího přirovnání k jinému jevu.

@@marekvyskocil5975 Jste autista?

@@marekvyskocil5975 ale jde to takhle pochopit snáž, i když to není úplně přesné

@@Tomas_Motycka ano ale pro vylepseni dodam, ze i vy se vzdalujete od nej nikoliv jen on od vas, preci jen, nejsme stredem vesmiru 😉

@@marekvyskocil5975 vy resite prostor ale jisty fyzik Green B. Popisoval prostor jako bochnik chleba a cas jako jeho vrstvy, nezalezi jake pouzije vysvetleni. V podstate s tim autickem to vystihl dokonale az na pohyb sledujiciho. Dam vam priklad: cestujete vlakem rovnomernym primocarym pohybem a vy sledujete pohyb z okna, hybete se vy nebo prostor kolem vas? Nez reknete jsem ve vlaku to je jasne, tak pravda ze neni a specialni teorii relativity takto vysvetlovalo nespocet fyziku. Pokud jste bodem co se hybe, a zaroven se hybete primocare, nikdy nedokazete s jistotou rici, jestli se hybete vy ci to venku. Pro pozorovatele vlaku z venku je to jasne. Pro pozorovatele z auta, je to ale nerozeznatelne od prostoru. Ergo, kdyz ted jste ny planete, vidite pohyb zeme nebo prostoru? 😉

Ona jednotka casu jako samostatna velicina neni a svetelny rok je logicky jak vzdalenost tak cas. Pripade vzdalenosti tomu musime dodat kontext, jako kdyz mluvime o vaze v Newtnech. Pro vysvetleni jeho pojem problem neni ve svete fyziky by dostal za usi. 😂

@@sheepcz7747 světelný rok je čas/vzdálenost, ale já nejsem starý 31 světelných let... I když by z toho bystřejší můj věk odvodil... To je to co jsem se snažil říct, jinak je tvá poznámka zcela správě 😉😊

@@janberanek7055 chápu kam tim míříš s tím věkem :D no já taky nevážím 1000Newtonů :D :D :D ... ale bystřejší by to dokázal odvodit. :D ale pokud řeknu že jsi tak starý, že světlu trvalo 31let, než jsem zjistil kolik ti je :D :D :D ... tak jako cajk :D máme z toho 31světelných let :D . Pokud máš rád fyziku mám pro tebe výzvu :D : dokážeš spočítat, jak daleko je naše planeta od místa kde ses narodil ? :D Nápověda, planeta se netočí v kruzích :D ale spirále :D . nápověda číslo dvě, 31světelných let to není :D . Hádám :D .

@@sheepcz7747 naše planeta neletí rychlostí světla vesmírem? 😎🤣🤦🏻‍♂️ aha... Díky za úlohu podívám se na to při chvíli volna 😉 btw seš chlap jako hora 😃

@@sheepcz7747 To jsem zvědavý, jak to chcete vypočítat, když Země se pohybuje kolem Slunce, to se pohybuje kolem centra galaxie, ta se pohybuje místní kupou galaxií a ta kupa se pohybuje Vesmírem. :-)

Takhle to nefunguje. Světlo nedoletí "později" vlivem rozpínání vesmíru, to je mylná představa. Uletí to za tu původní vzdálenost. Jen světlo ztrácí energii - říká se tomu červený gravitační posuv. (proto je web telescope infračervený teleskop) Je to ještě trochu složitější, ale tohle je hlavní důvod. Doporučuji prostudovat speciální teorii relativity, ta vám to pomůže pochopit, jak tohle funguje. Je to jako se zvukem - když okolo vás jede houkající sanitka, tak se vlivem vzdalování od vás snižuje vlnová delka zvuku (vy slyšíte nižší a nižší ton) ale stále ho slyšíte. není rozkouskovaný protože by "zvuku trvalo déle se k vám dostat". Zvuku to trvá stále stejně dlouho, jen ztrácí energii. Abyste tu sanitku slyšel opožděně a rozkouskovaně, musela by jet rychleji, než zvuk. Ale to, že se vesmír rozpíná rychleji, než je rychlost světla neznamená, že galaxie se tímto vlivem od sebe vzdalují rychleji než světlo. Představte si to na tom balonku. Dejme tomu, že máte metrový balon a na něm 2 tečky vzdálené půl metru. Když se balon rozepne na 2 metry rychlostí světla, tečky od sebe nebudou metr, ale mnohem méně - budou se vzdalovat podsvětelnou rychlostí a to zásadně. Se podívejte na ten Martinův balonek a ty tečky. Nevzdalují se od sebe stejně hodně, jako se rozpíná balonek, ani zdaleka. Je to hodně zjednodušeně řečeno a hrajou tam roli další složitější aspekty, ale v principu to tak je. To jsou 2 hlavní důvody.

Ve své podstatě je, jen je pokřiven gravitací... a kde zrovna není moc hmoty, která by působila, tam by to mělo fungovat... ale co my víme, tak daleko nejsme a to co nám nesedí si vysvětlujeme nějakou temnou hmotou a energií... ale dobrej point.

Muzete tuto myslenku rozvest?

@@jakubsebek Čas je prostě relativní. I my lidé ho tak vnímáme. Zdánlivá lineárnost času událostí vždy záleží na konkrétním pozorovateli.

cas je linearny vo svoje relativnosti. Ked pouzijeme hodnoty casu u nas tak dokazeme zistit vek a velkost vesmiru ktora je ale relativna ako cas samotny takze to dava zmysel alebo nie :D

Ono se obecně Martinovi dost pletou jednotky času a vzdálenosti. v čase 5:20 zase plácne, že je galaxie stará přes 13,5 miliardy světelných let.. To snad někdo, kdo fyzice rozumí nemůže tolikrát za pár minut splést, ne? Já sám mám z fyziky jen základní znalosti, ale tohle mě praštilo do uší.

Dělá chytráka na témata,v kterých tak akorát plave, jsi to snad alespoň 1x pustím pro sebe a zkontroluji,než sem vložím nějaké video,NE ?

Tak zase astrofyzici rozdíl mezi rokem a světelným rokem až tak nehrotí. I když ve videu pro veřejnost by se to stávat nemělo.

@@Milan_Openfeint kdyby aspoň konzistentně mluvil třeba jen o roku obecně.. Ale on je schopný říct, že je něco vzdáleno milion let a pak řekne, že se něco stalo před x světelných let. To by asi žádný astrofyzik takhle neřekl.

@@Milan_Openfeint to nehrotí, pokud používají přirozenou soustavu jednotek, ale to už je přeci jen o něco pokročilejší práce s jednotkami. Vzhledem k tomu, jak to v průběhu videa mění, to tak určitě nemyslel.

Vždyť jsme, ne?😃

@@vojtechdolecek5878 aha, to jsem nevěděl

Pozor, těch 46 mld. sv. let má POZOROVATELNÝ vesmír, ne celý vesmír. Celý vesmír bude podstatně větší, my se nacházíme někde náhodně uvnitř vesmíru a okolo sebe můžeme pozorovat pouze malou výseč o poloměru 46 mld. sv. let. Zbytek vesmíru prostě nemáme šanci vidět.

@@McZerro takže vidíme, co se stalo před 46 mld lety a přitom vesmír je starý pouze 13,9 mld let

Co kdyz se zacne prostor (vesmir) z nicehonix zase smrstovat stejne tak jako se dosud rozpinal...??

To záleží, jestli se černé díry stihnou vyzářit dřív, než zrychlování rozpínání prostoru bude znatelné na naši úrovni. Ale je pravda, že zatím nevíme, jestli se vůbec rozpínání zrychluje, zpomaluje, nebo zůstává stejné. Jsou nějaké náznaky, ale stále je to na úrovni spekulací. Každopádně lidstvo tu nebude tak dlouho, aby naše těla byla rozpínání rozervána na atomy :)

Pokud bude rozpínání vesmíru stále zrychlovat, tak temná energie začne nabývat takové převahy, že překoná nakonec všechny síly a dojde k trhání galaxií, hvězdokup, hvězd, planet, atomů, protonů.... Zatím nevíme o žádné síle nebo zákonitosti, díky kterým by to nemělo být jak píšu. Takže spekuluješ spíš ty! :)

Jsem na tom podobně, Vesmír se rozpíná, ale věci zůstávají na svém místě... Trochu divné jestliže se rozšiřuje, tak se musí měnit vzdálenost dvou bodů, které ovšem zůstávají na svém stejném místě, takže se prostě zvětšovat nemůže.

Maximálně, že by se zvětšovala hustota hmoty mezi existujícími galaxiemi, pak by ale vznikalo něco z ničeho (logicky blbost) a otázka, zda by se dalo mluvit o rozpínání

Vesmír nutně nepotřebuje čtvrtou dimenzi, aby se mohl rozpínat. Pokud si představíš 2D plochu v našem prostoru, taky nepotřebuje nutně třetí dimenzi k rozpínání, může se rozpínat jen ve svém "směru".

To je tak hrozný! Otevřu si pivo.

Každý kto vie niečo o fyzike vie,,,, že rudy posuv sa nedá merať pri rýchlosti väčšej ako je rýchlosť svetla... Tak ako to zmeral?????

cerveny posuv

Najdi si red shift/rudy posuv (ve zkratce: vsechno co je hodne daleko se zda necervenale, protoze vlivem rozpinani vesmiru se rozepnuly i elmag. vlny, podle teto "cervenosti" muzeme merit rozpinani), pravdepodobne existuje dnes mnoho dalsich a pokrocilejsich dukazu.

@@jakubsebek to vysvetľuje rozpínavosť vesmíru ale nie to ako rýchlo sa rozpína, to bola moja otázka, a ani to nevisvstluje ako prišli na to ako rýchlo sa rozpína napr ako prišli že je to (trepnem) 10 nasobkom rýchlosti svetla

@@patriksalata6506 stale cerveny posuv :D najdi si a pochopis ked si to nepamätas

What?

@@yakoopfofficial try nd google my friend

@@homeworldboy nevím no nám kyslo mlíko jen z krávy když jsme ho zapomněly dát do lednice xd

Nějaký amatérský herní vývojář, co chtěl vyzkoušet simulaci rozpínavého prostoru ve čtyřech dimenzích.

Je to podobně základní otázka, jako Kdo hýbe sluncem na obloze? Kdo drží planety na svých orbitách? Jednak pro rozpínání vesmíru máme hypotézu o temné hmotě, ale vy toho Boha budete rvát tak dlouho, dokud kolem bude nějaké ,nevíme'.

A proč tam musí být zájmeno KDO?? Není logičtější se ptát: CO fouká do balonku??

@@tomasstanek319 jj sem napsal špatně .ja jen že v učebnicích bývá chlápek co fouká do balónku... ''Co'' je lepší označení .

@@tatrankaska2305 Nebojte se,to je snad ta poslední možnost na kterou bych myslel- bůh

úplne stačí že si to zapneš, dáš si tam ten náustok a fúkaš fúkaš ako Cinkota(taký fetoš), potom to pípne a máš namerané :)

Snad v první minutě říkal, že nad prostorem nemáš přemýšlet jako o objektu, protože objekt existuje jen v rámci prostoru. A ty přesto předpokládáš, že vesmír je jen něco v prostoru, vedle čehož můžeš zaparkovat svou loď. Vesmír Je prostor. Taky říkal, že lidsky mozek není dělaný na to si něco takového představit, ale zkusme to takhle. Představ si balónek. (jako měl Martin ve videu) Jeho povrch je vesmír, který má jen dvě prostorové dimenze. Pro lidičky žijící v něm je to veškerý prostor, ba jeho definice. Zkus nakreslit tečku mimo balónek. No nejde to, protože jediné místo, kde ji můžeš nakreslit je povrch balónku. Zároveň se rozpíná, což my vidíme jako nafukování balónku, ale pro ně to je rozpínání prostoru do nikam. Prostě vidí věci se od sebe vzdalovat a to je vše, co v rámci jejich dvourozměrného světa poznají. Proto může mít jejich vesmír teoreticky konečnou plochu. Řekli bychom, že prostor je zakřivený sam do sebe. Náš vesmír má ten rozdíl, že má tři prostorové dimenze, a tak něco takového je pro nás nemožné si představit, stejně jako pro ty dvourozměrné lidičky jejich vlastní vesmír (oni by to možná popisovali na jednorozměrném vesmíru v podobě uzavřeného kruhu). Zkrátka pokud nejsi nějaká vícerozměrná boží entita, něco jako mimo vesmír pro tebe a nic v něm neexistuje.

Teplotu nemají jen atomy, ale i třeba fotony. Takže pokud se mluví o teplotě vesmíru, myslí se tím teplota elektromagnetického záření - CMB.

Tato otázka je špatně položená už z logiky věci. Pokud vesmírem nazýváme prostorem kde žijeme, nemužeme se ptát, co je za vesmírem, jelikož tam není prostor. Není tam ani nic. Prostě ta otázka nedává smysl. To samé je do čeho se zvětšuje. Musíš se oprostit od lidské zkušenosti s prostorem, tohle se kvantová fyzika, která se nedá selským rozumem pochopit. Určité její postuláty prostě musíš přijmout že jsou, jelikož se nedají vysvětlit, ale je dokázáno, že jsou. K tomu rozpínání - vesmír se nikam nerozpíná. Rozpíná se sám v sobě díky nově vznikajícímu prostoru v každém m3 vesmíru. Přirovnání k balonku je ne moc dobré. Lepší je si představit nekonečnou gumovou nit, na které jsou pověšené kolíky na prádlo a ,,na koncích,, za ni něco tahá. At se posadíš na jakýkoliv kramlík, bude se ti vždy zdát, že se ty ostatní vzdalují zrovna od tebe, a to tak, že čím vzdálenější kolík pozoruješ, tím rychleji se od tebe vzdaluje.

Je to ako sa opytat, ze co vidis svojimi ocami za tebou? No nic :D Nieje to ani tma, ani svetlo, je to proste nic :)

Vaše bludy o rotaci vesmíru čtu na youtube už léta, ale zde s vámi poprvé souhlasím :D

myslím, že to ví :)

@@idonthavefantasy5028 myslím že jsem jasně naznačil že to není tím že by to nevěděl

Se divím že si to napřed nepřehrál,než to sem vložil. a takové témata či teorie bych sem raději vůbec nevkládal.

Pro mravence je třeba Země nekonečná, pro nás by měl být vesmír taky... ale pro chytřejší jedince končit bude. Když jdeš po kuličce a chceš najít konec, dojdeš zase na začátek... vesmír může být podobně zakřiven v mnoha-dimenzionálním prostoru, takže ani nedokážeme pochopit, že "co je za vesmírem" je nesmyslná otázka, protože nic za tím neexistuje a dojdeme zase na začátek. Vesmír je konečný, jen to nelze pozorovat.

Všechna velká tělesa drží pokope díky gravitaci bez vyjímky. O temné hmotě se mluví proto, protože podle výpočtů by galaxie neměly mít dostatečnou hmotnost na to, aby držely pohromadě, jako by v nich byla nějaká hmota navíc, kterou nemůžeme detekovat, jen změřit její množství z dopočítání potřebné hmotnosti galaxií.

@@tatrankaska2305 kluci a máte je svým převratným tvrzením i nějaké zdroje nebo tady kecáte o věcech o kterých nic nevíte podobně jako autor?

@@Peter-x29 pro tvrzení, že všechna velká tělesa ve vesmíru drží pohromadě díky gravitací, je mým zdrojem libovolná učebnice fyziky základní školy. Pro tvrzení o temné hmotě zase libovolná encyklopedie zaobírající se vesmírem. Co jsem spal byly základní znalosti o astrofyzice, které uslyšíš od každého, kdo se o vesmír trochu nepovrchněji zajímá. Má pasáž o temné hmotě je doslova její definice.

@@tatrankaska2305 "protože podle výpočtů by galaxie neměly mít dostatečnou hmotnost na to aby držely pohromadě" toto určitě není v každé učebnici a když, tak rád bych to viděl... Kdyby ste si nasimulovali jednoduchou sluneční soustavu v 2d pochopili byste že by to drželo pohromadě celkem dobře... A to že je něco známé neznamená, že k tomu netřeba žádný zdroj... Protože i ve všeobecně známých věcech se můžete zmýlit...

@@tatrankaska2305 ako takto som to myslel, lepšie si to vysvetlil :D

Pleteš jednotky času a vzdálenosti. Reliktní záření k nám cestovalo 13.4 mld let, stejně jako světlo z té galaxie k nam cestovalo +- 13 mld let. Jak Martin ale říkal, vše se vzdaluje kvůli rozpínání vesmíru, takže reálná vzdálenost od nás je těch 46 mld.s. let pro galaxií a ještě víc pro to záření.

@@tatrankaska2305 Jo takhle 😁 - tak to dava smysl no 😁😁😁😁 Me to hned prislo nejake cudne 😁 - Dik a see ya u bratra 😁😁😁

Tečky ano, galaxie ne. I když úplně nechápu proč ne... asi to hvězdy sice odstrkuje od středu galaxie, ale ty se tam nemají jak udržet a padají zpátky na svou oběžnou dráhu danou oběžnou rychlostí.

@@Milan_Openfeint Galaxie drží pohromadě gravitace (od masivní černé díry, která obvykle bývá v centru galaxie).

@@McZerro No ale proč se galaxie taky nezvětšují, když se prostor rozpíná všude? Samozřejmě jsem slyšel "vysvětlení", že sluneční soustava, galaxie a kupa galaxií je gravitačně vázaná, ale stejně nechápu, proč se nezvětšuje. Mimochodem gravitace centrální ČD funguje jako stabilizační prvek, ale tvoří maximálně několik procent hmotnosti celé galaxie. Pokud dobře počítám, tak v Mléčné dráze dokonce jen 0.0004%.

@@Milan_Openfeint Vždy je to o rovnováze sil (ačkoli rozpínání prostoru defakto není síla, jen jsou prostě objekty unášené společně s prostorem. Samotné rozpínání prostoru ale může být nějakou silou způsobené, viz temná hmota a její vliv) a je možné, že objekty v galaxii mají takovou vzdálenost a rychlost, kdy si udržují konstantní vzdálenost od centra galaxie i přes rozpínání prostoru v galaxii. Jinými slovy, bez rozpínání prostoru by se galaxie zmenšovala. A nebo se galaxie opravdu zvětšují ale zatím nemáme dostatek přesných měření, abychom to potvrdili. To, že se Země vzdaluje od Slunce, bylo také potvrzeno až v roce 2004. A také se ze začátku uvažovalo, že toto vzdalování Země od Slunce může být způsobeno rozpínáním prostoru. Další teorií byl sluneční vítr, kdy slunce přichází o hmotu a síla od slunečního větru působí na Zemi. Podobný princip může fungovat i v galaxii, kdy všechny hvězdy přicházejí o hmotu a naopak centrální ČD hmotu neustále získává, čímž se vyrovná efekt rozpínání prostoru a opět se dostáváme k myšlence, že bez rozpínání prostoru by se galaxie zmenšovala. Je to ale jen taková moje teorie, přeci jen vesmírná fyzika je trochu složitější než Newtonovy zákony :) a celé to může být jinak, protože zatím pořádně nevíme jaký přesný vliv na všechno má temná hmota.

To je jedna teorie. Jsou i jiné, které vylučují jak existenci temné hmoty, tak temné energie a souvisí s holografickým principem.

Nic zásadně chybně tam nebylo. Školu potřebuješ, pokud chceš spočítat to číslo 46 miliard.

@@Milan_Openfeint jo a odkud? To je celý ten problém... Já nezpochybňuji, že možná nějaká z těch informací je správná ale bez zdroje nemá žádnou hodnotu... A prosím neurážejte nevíte s kým mluvíte... Když mi dáte mail pošlu vám fotku svého diplomů z Karlovy univerzity z fyziky... Školou by spíš potřeboval člověk který bezhlavě věří všemu co nějaký youtuber řekne... Já bych rád některé z těchto videí i ukazoval studentům, ale bez zdrojů mě vysmějí... Takže spíš choďte do školy vy aby vám vysvětlili, že bez zdrojů není informace ale jen pohádka...

@@Peter-x29 Zdroj je Martin Rota. Ten nejspíš jako zdroje používá lidi jako Paul M. Sutter, Sean Carroll apod., ti čtou vědecké studie, a ty vycházejí z pozorování. V tomto případě jsou pozorování dostatečně známá (konstantní rychlost světla z Michelsonova experimentu r. 1887, Hubbleova konstanta bude zanedlouho slavit 100 let, za zrychlené rozpínání vesmíru byla v roce 2011 udělena Nobelova cena). Pokud máte vysokou školu v oboru fyzika (lépe matematika), neměl by pro vás být problém z těchto vstupů vydedukovat a spočítat vše, co bylo ve videu řečeno. Nikoho neurážím, já jsem před pár lety strávil odpoledne tím, že jsem zkoušel těch 46 miliard spočítat. Všechny potřebné údaje jsou v závorce výše.