Je to konec, se kterým nepočítal ani sám Zdeněk Štybar. „Já jsem končit ještě nechtěl,“ říká v rozhovorech, které teď poskytuje i zástupům světových médií. Jenže to přišlo a smířit se s tím musí i jeho táta, který ho vedl v úplných cyklistických začátcích. Dodnes má Zdeněk Štybar starší doma vystavené synovo úplně první kolo a vzpomíná, jak poprvé vyjeli do zahraničí, kde hned vyhrál. Nebo na to, jaký netradiční trénink si vymysleli. Je to sice malá místnost, ale připadáte si v ní jako v muzeu Marca Pantaniho či dalších velkých cyklistických jmen. Tolik pohárů, trofejí, medailí a dalších artefaktů… Prostě téměř všechny ceny, co kdy Zdeněk Štybar už od žáčků vyhrál, mají jeho rodiče vystaveny a úhledně srovnány v policích. A jeho táta Zdeněk Štybar st. nám je ukazuje s patřičnou hrdostí. „Asi nejvíc si cením kostek z Paříž-Roubaix. Škoda jen, že nemáme tu největší,“ prozrazuje deníku Sport.