2 жыл бұрын
3 жыл бұрын
3 жыл бұрын
3 жыл бұрын
3 жыл бұрын
4 жыл бұрын
Пікірлер
@Ivan-fc9tp4fh4d 13 сағат бұрын
Mam taky nejasny pocit, ze Boeing by NASA uz konecne mala kopnut do ... :) Cim skor, tym lepsie. (a "lacnejsie") Inak sa na ten Mesiac nedostane ani v roku 2040 - a Cinania ich jednoznacne predbehnu.
@JakubRubas-fl4nc 17 күн бұрын
Cca při padesáté zmínce o vlaječče vypínám a ač nerad, poslední přednáška pana Přibyla, kterou jsem slyšel.Upřímně mě to mrzí...😔
@JakubRubas-fl4nc 17 күн бұрын
Ještě k těm vlajkám: Při cestách po Vietnamu vidím mnohem méně komunistických symbolů než u nás vlajek EU...
@JakubRubas-fl4nc 17 күн бұрын
Čína především podporuje technické vzdělání.My produkujeme absolventy humanitních oborů a řešíme nebinární záchody a kvóty žen ve vedení firem...
@JakubRubas-fl4nc 17 күн бұрын
Mám rád přednášky pana Přibyla,jen škoda těch politických poznámek.Třeba peorativně zdůrazňuje, že má má Čína na raketách svou vlajku... USA, EU jí nemá?🤔
@ivanvalachovic8212 22 күн бұрын
Ten pán je úžasný... Super video..
@martinmo976 26 күн бұрын
Najvacsi podvod storocia...vesmirny program ktory neexistuje.Nikto nikam nelieta iba ak v pocitaci...
@martinmo976 26 күн бұрын
🤦
@martinmo976 26 күн бұрын
Do vesmiru nikto nelieta🤦bavite sa rozpravkami pre deti😂
@pavelkrajtl6487 Ай бұрын
Co se týče spojnice bodů na kouli, použij kvantový počítač - provázek
@hmmh-qq Ай бұрын
Jedná se tedy o zpomalení světla skrz čočku, tak potom nešlo by vyrobit takový tenký průhledný materiál, např. nějaký krystal, který by ve středu měl hustotu molekul největší a k okraji by se hustota molekul zmenšovala?
@petrdvorak3234 Ай бұрын
Gradientní materiály indexu lomu možné jsou, ale technologický je to velmi náročné udělat definovány gradienty. Složitý je pak i design (i pro aktuální IT). Depozice materiálu je proto lepší vždy izotropní a homogenní.
@frantisekvtelensky820 Ай бұрын
Stejně jako jeho otec, i Michal je rozený a poutavý řečník. Díky za skvělou přednášku!
@jirivaculik1152 Ай бұрын
Úžasná přednáška , jsem laik a mám otázku která je možná úplně mimo , spolupracujeme s firmou která se zabývá Piezo krystaly , nedaly by se do těchto struktur použít ?
@petrdvorak3234 Ай бұрын
Super otazka, ano piezo krastaly se používají pro aktivní metapovrchy především jako substrát, který mění díky přivedenému napětí vzdálenost mezi stavebními kameny (BB) a tím se ovlivňuje optická rezonance. Výhoda: jednoduché řízení napětím, nevýhoda: vzdálenost mezi BB ovlivňuje slabě rezonance a rychlost změny je max kHz. Každopádně super otázka, díky za ni.
@jirivaculik1152 Ай бұрын
No mám ještě jeden dotaz , vždycky mě fascinovaly termoelktrické články a zklamávala účinnost , nešel by udělat povrch který by odebíral teplo z povrchu a tím i z objemu materiálu a měnil na elektřinu vždyť atomy tak krásně kmitají . Asi je to blbost , ale zdá se mi že té energie tam nějaká je , nebo je to jako s blesky ? Dík za odpověď .
@petrdvorak3234 Ай бұрын
@@jirivaculik1152Tvoříte geniální otázky, poslední rok se objevuje v literatuře (a jeden můj kolega na to podal nyní grant) chlazení elektroniky pomocí emise NIR záření metapovrch. Pro chlazení emisí se využívá vícero principů a přístupů. Napište případě e-mail a posl vám články. Výroba elektrických nábojů je ale složitější problém, tam vyhrává jednoznačně fotovoltaické články (pochopitelně moderní např. tandem křemík-perovskite).
@petrdvorak3234 Ай бұрын
@@jirivaculik1152 Máte naprosto geniální dotazy. Metapovrchy se aktuálně začínají používat pro zvýšení emise teplotního (infračerveného) záření a tím pádem k ochlazovaní zařízení. Opačný princip ke zvýšení absorpce solárních článků se ukazují efektivnější plazmonicky indukovaná absorpce pomoci koloidních kovových nanočástic. Ty se pak přidávají do moderních tandemových křemíkově-perovskitových solárních článku. Vytvoření metapovrchu na solárních článcích je složitá v tak obrovských plochách.
@michhas Ай бұрын
Skvela prednaska, Michale!!! 🎉
@Adonai3886 Ай бұрын
Jasne. Amíci leteli cez 2 najslabšie miesta Van Allenových pásov. Len škoda, že nevedeli aj o tom treťom, ktorý bol objavený až v roku 2013. 😂😂😂
@libor-vitek 2 ай бұрын
Skvělá přednáška, díky za ni. Prosba: byl by problém posílat mikrofon mezi diváky?
@libor-vitek 2 ай бұрын
Běžně "sleduji" pouze zvuk u tohoto typu přednášek, ale tohle bylo první KZfaq video s fyzikální tématikou, u kterého jsem sledoval i vizuál. Děkuji za přednášku, řadu věcí jsem pochopil, ale u řady dalších věcí jsem vůbec ani nepochopil to, jak na to přišli ti samotní fyzikové 🤣
@petrdvorak3234 Ай бұрын
Děkuji za pochvalu. Je to vážně neuvěřitelný, co dokázali vymyslet. Ale i dnes se objevují zajímavé objevy, o jednom nedávnem budu zrovna mít přednášku ve čtvrtek (z de na YT kanále)
@kofis 2 ай бұрын
Po shlednuti si pripadam jak Penny v 'projektu gorila' 😂
@janinka9871 2 ай бұрын
Moc děkuji. Zajímavé 🚀👍
@TomasMikus-xh3lb 2 ай бұрын
Vynikající Petře, díky!
@jurajjuhas7356 2 ай бұрын
všude je propaganda a politika
@jurajjuhas7356 2 ай бұрын
🤣🤣
@rolidcz7954 2 ай бұрын
@rolidcz7954 před 0 sekundami Tak poslouchám dal a pan tvrdí že Slunce má hmotnost 10e35 kg. Tohle jsem zpozornel a musel si to pustit 2x. Takže tady se pan přednášející seknul o 5 řadu. Hmotnost Slunce je totiž velmi snadno zapamatovatelný rád 10e30 kg. Koukám, že přednášky už může dělat úplně každý. Úplně se děsim toho co bude říkat dál.
@rolidcz7954 2 ай бұрын
A o větu později to přišlo. Naše Země má podle pana o 10radu menší hmotnost než Slunce. Tohle jsem si dohledal. A je to rozdíl 6 řadu. Co je tohle za přípravu prednasky .. tohle mne začíná bavit.
@rolidcz7954 2 ай бұрын
A další tvrzení že v mezihvězdných mlhovinách je hustota atomů pouze několik atomů na metr krychlovy je taky zcela špatně. Hustota je ve skutečnosti klidně kolem 100-10000 atomů na centimetr krychlovy. Ten pan má absolutní chaos v číslech. Ve snadno ověřitelných číslech. Takhle odflaknutou přednášku těžko prohledat. Mimochodem průměrná hustota vesmíru jako celku tedy velikosti cca koule o průměru cca 40-44 miliard světelných let je něco kolem 2-3 atomů na.metr krychlovy. Uz tahle informace by pana měla zřeknout že v mezihvězdné mlhovině by mělo být opravdu o dost více částic
@petrdvorak3234 Ай бұрын
Děkuji 😊 jak říkáte, dneska může přenášet kdokoliv 😆 (naštěstí). Každopádně příště se zkusim čísla lépe zapamatovat, pokud Vás to rozzlobilo, omlouvám se. Snad se Vám alespoň něco líbilo, mě to totiž i tak baví
@rolidcz7954 2 ай бұрын
- když něco svítí bile tak to opravdu neznamena, že obsahuje celé elektromagnetické spektrum - teplota tání železa není 1200C ale 1538C. Což je sakra rozdíl. A nečekal bych takovou chybu. Dále pan přednášející v zápětí tvrdí že hvězda s teplotou fotosféry 3000K svítí červeně, kdy ještě před pár sekundama tvrdil že 1470K svítí bile. Když pan přednášející má takovýhle zmatek v číslech a pojmech hned na začátku, tak jsem zvědavý jak mu to půjde dál ...poslouchám dal 1200C teplé železo sviti
@petrdvorak3234 Ай бұрын
Protože železo neni absolutně černé těleso, hvězdy naopak mají emisi jako absolutně černé tělesa, proto barva hvězd nad 3000 K je červená. Bílá barva znamená emisi přes celé spektrum. Pokud Vás baví hledat chyby, prosím.
@tomastoegel4973 2 ай бұрын
1:23:10 Zkousel jsem hledat, ale na YT jsem Nerealizovane lety programu Apolo bohuzel nenasel.
@sellenen1 2 ай бұрын
super, dík
@jardam.8600 2 ай бұрын
Ten čas ale letí, nedávno jsem sledoval na YT video, kde byl Michal poloviční a táta mu dal prostor ve své přednášce, mluvil o Apollu13. Jinak, zajímavé povídání a budu se těšit na další.
@CyberVoyager31 2 ай бұрын
Zajímavá přednáška, Starbase je budoucnost! Díky za osobní přístup.
@rostislavtobolka9529 2 ай бұрын
a konečně mi někdo docela zevrubně, ale na úrovni pro laika vysvětlil, co vlastně zjistil Zwicky, Rubinová atd. A jak je to vlastně s tím "síťovým" rozložením galaxií
@borisnavratil 2 ай бұрын
Super 👍✌️
@KOVA68 2 ай бұрын
👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍
@kubko45 2 ай бұрын
technicky zvladnuta prednaska super ........................ale amerike z riti vyliezol......... rusko neznasa
@Merlinhotep 3 ай бұрын
hmm kzfaq.info/get/bejne/d8ujjZOJp7LXgJ8.html&ab_channel=Suene%C3%A9Universe
3 ай бұрын
V přednášce říkáte, že nelze rozeznat zrychlení od gravitace žádným fyzikálním pokusem. Někde jsem četl, že hmotnosti gravitační a setrvačné se sice rovnají ale rozpoznatelné jsou tím, že v případě gravitačního pole budou dva stejné předměty, volně padající, mít dráhy vedle sebe zbíhající se do středu toho tělesa, které na ně svou gravitací působí, tudíž dráhy nerovnoběžné. Kdežto ve zrychlení by tyto dráhy měli být rovnoběžné.
@Merlinhotep 3 ай бұрын
stratili sa magnetické pásky z Mesiaca, ako sa Armstrong prechádza po Mesiaci, hm taký výrazný krok pre ľudstvo a zmizli všetky dáta pristávacieho modulu... taký neporiadok v tej NASA majú :) ako to, že ani po pol storočí stále niesme schopní pristať na Mesiaci ? Nad údajanými miestami pristátia je zákaz preletov družíc... :D
@borisnavratil 3 ай бұрын
Ano, strážily se, ale až po digitalizaci, ale to už poblbli konspirátoři jaksi nezmiňují, nebo neví.
@Merlinhotep 3 ай бұрын
USA - Táto technológia NASA vraj doletela na mesiac v r 1969: ... údajne tam pristála s dvoma astronautmi a autom, mala dostatok energie, aby tam zabezpečila ich prežitie po dobu troch dní (Apollo 17), znova vzlietla z mesiaca, spojila sa na jeho obežnej dráhe pri rýchlosti niekoľko tisíc km/h s materskou loďou a vrátila sa bezpečne späť na zem. Kozmické žiarenie nemalo žiadny vplyv na kozmonautov Toto zopakovali 6x pred 54 rokmi ale dnes to už nedokážu, pretože stratili túto technológiu a všetky záznamy Taká neopatrnosť v tom Hollywoode Prečo všetky misie pristáli len na viditelnej strane a prečo odtial nenatočili ani minútu záznamu na Zem, nestálo im to za to ? :D Zabudli ? ;-))
@borisnavratil 3 ай бұрын
Jen hlupák se směje a neví čemu.
@eduardsykora8622 3 ай бұрын
skvělá přednáška, ale koupil bych lepší mikrofon
@hmmh-qq 3 ай бұрын
AI není trénován tak, aby uměl odpovědět "nevím", proto vždy nějakou odpověď z naučených dat vymyslí a to je náznak toho, jak AI dokáže často lhát a neuvědomuje si to.
@borisnavratil 2 ай бұрын
Cvach 😂
@hmmh-qq 3 ай бұрын
Žádnou křivost hmotná tělesa ve hmotě negenerují, ale GTR jen matematicky znázorňuje zakřivené dráhy, po kterých se tělesa v gravitačním poli pohybují a ani čas se nijak nedeformuje.
@borisnavratil 3 ай бұрын
Bacha na tohohle blbá, umí ovládat lidí myšlenkou😂
@rostislavtobolka9529 3 ай бұрын
moc pěkně populárně naučně, s tou výhradou, že hmotná tělesa správněji řečeno zakřivují časoprostor, nikoli pouze čas, jak jste říkal příliš zjednodušeně
@vladimirmicola9356 3 ай бұрын
Opravdu moc dobry vyklad , klobouk dolů pred panem Přibylem jak poutavě vypráví
@TomasKotlant 3 ай бұрын
30:00 (ne)podobnost trojúhelníků je cool!
@janfikacek6648 3 ай бұрын
Super přednáška. Zpropagoval jsem ji v mnoha FB skupinách. Možná jen trošičku chybělo, že hlavní je v OTR zakřivená času. :)
@Music-vf8mk 3 ай бұрын
Perfektní přednáška, zajímavé téma! Moc díky.