byla by prosím někde ke stažení prezentace i pro nestudenty?

K videu se objevil i jeden komentář, který se nezobrazuje ve stromu odkazů, ale má smysl na něj šířeji odpovědět. Takže uživatel(ka) "modrý potůček" uvedl(a), cituji: "Latinsky je inteligence, číst uvnitř, není liž tak? Souvisí to nějak s Duchem? Čili hodnotami a organizací? A co vztahy, řídí se pravdivostí?" - konec citace. Odpověď: Velice časté je zaměňování pojmů (významů) výrazů inteligence a intelektu (intelektových schopností). Rozhodně nejde o synonyma. V latinském slově "intellectus" - chápání, porozumění má svůj původ výraz intelekt, ve stručnosti se stejným významem. Tedy jako míra, se kterou je daný jedinec schopný chápat změny ve svém okolí a vytvářet si odpovídající informace o něm - porozumět mu. Výraz inteligence má svůj původ v anglosaském behaviorismu (zkoumání jedinců na základě hodnocení jejich chování při standardizovaných testech) tedy výrazu "intelligence". Jeho význam se vztahuje vždy ke konkrétnímu testu. Otázka je, zdali jste nezaměnil(a) inteligenci s informací, což bylo hlavním tématem přenášky. Latinské "informacio" - utváření mysli, lze chápat i jako "číst uvnitř". A myslím si, že to je pro pojem informace i docela trefné. Nevím, co přesně máte na mysli výrazem Duch. Rozhodně to souvisí s duševními schopnostmi, jejichž jednou z charakteristik jsou i schopnosti intelektové. Náš "informační systém" je fyziologicky označován jako neuro-humorální. Velikost a zejména složitost neurální části je významným prediktorem intelektových schopností jedince. Humorální část pak představuje zejména emoční prožívání, které ovlivňuje celkové duševní rozpoložení. Nastavuje naši připravenost k nějaké činnosti. Píšete-li o Duchu jako systému hodnot a jeho organizací, tak to spíše odpovídá termínu vědomí podle "Teorie integrované informace" Giulia Tononi, o které je v přednášce rovněž zmínka. Podle ní vědomí vzniká po překročení určité míry složitosti - provázání informací uložených v paměti kognitivního systému (mozku). Co myslíte pravdivostí? Podívejte se znovu na část "Údaj - Informace - Interpretace Skutečnost - Správnost - Pravdivost". Pokud tedy to, co máte na mysli, odpovídá pravdivostní hodnotě, tak tady se nedá říci, že by se tím řídilo utváření vztahů v rámci přirozených komunikačních sítí. A na těch umělých sociálních sítích už vůbec ne. Ty jsou marketingovým produktem v kyberprostoru. Jinak by bylo opět třeba lépe specifikovat, co máte pod výrazy "vztahy" a "pravdivost" na mysli.

děkuji poučné, zajímavé pokračujte v tématu