Dobrý den, neživí. Vše ohledně včel dělám po práci.

Ahoj Honzo, mám to v plánu, ale na zimní období. Chci si vyrobit několik nových starter beden. Zasíťování je na jedné straně a dno je plné.

@@tomasmarz6713 tak to se budu tesit! 👍

Ahoj , běžně larvím i později. Trubců mám dost, protože vytvářím průběžně několik osiřelých včelstev na stanovišti a ta si trubce nechávají ve větším množství. Jsou roky, kdy pozdní série vyjdou ještě moc pěkně, ale třeba předloni u nás bylo září hnusné a 95% se neoplodnilo. Jindy to ve stejném období vyjde i přes 80% oplozených matek. Letos budu ještě dělat několik sérii a taky končím 🙂

@@tomasmarz6713 taky mě to pozdní larveni překvapilo... A tak jsem se nechal namotivovat a předevčírem nalarvil 16 misek. Včera kontrola - 8 přijatych - za mě dobrý. Uvidíme, co oplození a pak vyzimovani.

@@tomasmarz6713 diky za info, tak my to o vikendu jeste zkusime 😉👍

Zkusil jsem obojí, skončil jsem u optimalizovaného plodiště 42x43.7. Na zimu 6 rámků + dole jejich mednou komoru. Je to jednodušší při tvorbě oddelku - stačí dát 2 NN na sebe , 34.7 se tam vejdou akorat

Šel bych do toho 35cm plodiště. 27,5 sice na 10 rámků pro plodování stačí, ale v kombinaci s 17cm to prostě není Dadant systém 🙂

@@petrvyhlidal9742 Díky za info. Předpokládám že ten první rozměr máte na mysli taky 34.7. A pak - nějaký info proč se dává medná komora pod plodiště? Já mám stále za to, že med / zásoby na zimu musí mít včely nahoře neb v zimě postupují směrem nahoru. Četl jsem o tom i na netu ale stále nějak nevím důvod proč se tohle dělá ...

@@pavelzapletal9207 Důvodem je celozimni izolace matek. Aby mi včely neutekly pryč od izolátorů, tak ten musí sahat až po strop. Tudíž na zimu dostanou mednou komoru dolů (zakrmim do ní 1 dávku - 4 kg - a pak ji hodím dolů. Ony si přenosu, co potřebuji nahoru.

@@petrvyhlidal9742 Díky, .... Optimalizovaný plodiště a zimní izolace matky mám v plánu až ... někdy ... Zatím jen pošilhávám po tom vysokým plodišti. Příští rok to u některých včel zkusím a uvidím co dál ...

Též zdravím. Pozoruji tu "krátkověkost" matek již tak deset let. Podstatně více to bylo u kraňky. Teď se to hodně zlepšilo. Tohle včelstvo mělo původně jen pár matečníků tiché výměny a až tak za necelý týden přidalo pár nouzáků. Podle mě jako reakci na úplnou ztrátu matky. Chtěl jsem je osiřet a to už měly otevřené matečníky na tichou výměnu, ale nouzáky ta ještě nebyly. Pár dní nazpět jsem jim odebral dva plásty s plodem a pylové plásty a udělal oddělek, kde byly dva ticho-matečníky. Včera už tam měly i pár nouzáků.

Tak je to aj u nás na Považí v auguste 2024. A sú dotieravé, ale nie sú útočné.

Standardně dávám mezistěnu též k dolní loučce, ale v případě vysokých rámku určených na přemetání je lepší k té horní. Právě proto, aby to nedopadlo jako ve videu.

Tak tak 🙂

Je to tak. Ale včely netrvají úplně jen na pylu, nepohrdnou ani různými bílkovinovými náhražkami. Viděl jsem několik videí, kde jim byly podávány různé mouky a včely se mohly zbláznit, jak se vrhaly jako šílené do nádob s těmito "šmakuládami" . Tak mě při tom napadla jedna kacířská myšlenka, co by se stalo, kdyby se jim nabídlo trubčí mléko - homogenát přimíchaný do glycidů nebo medu? Tvrdí se, že trubčí homogenát je něco jako výživová bomba. Je to stejně jako pyl plné bílkovin a tuků a bůh ví, jakých dalších viager ...

Včela umí zpracovat i čerstvý pyl. Zásoby pylu si dělají, protože ho prostě potřebují v období, kdy je ho v přírodě nedostatek.

rádo se stalo 🙂

Přesně. Co se týká jarního podněcování, tak je navíc nesmyslné. Je to takové přežívající a rozšířené dogma, které bylo výzkumem nejen Dr. Liebiga vyvráceno.

​@@tomasmarz6713natočíte o jarním přikrmování video?

@@hanapavlistova3142 jarní přikrmování dělám jen formou těsta a jen, když je to potřeba z hlediska malých zásob. Pokud myslíte podněcovací krmení na jaře, tak to je zcela zbytečné a bez efektu. Jako takové ho neprovádím.

Jejej těch žihadel co jsem za poslední týden a něco od vos dostal...

Aj pri rojení je včelstvo nútené vybudovať nový životný priestor. Dobrovoľne, ale tiež to vyžaduje istú námahu a vystavenie stresu. Problém s vírusami je priamo spätý s množstvom klieštika, ktorý je v tomto období vo veľkom množstve ukrytý na plode pod viečkami. Premetanie na medzisteny rieši veľa problémov naraz. Odstránenie plodu s množstvom klieštika, okamžitý bezplodový stav a následné efektívne liečenie proti klieštikovi, odstránenie starších plástov. Premetám tretiu sezónu a s výsledkami som veľmi spokojný.

Tak ono jde o to, že přemetení je vlastně nouzové řešení buď zdravotního stavu, nebo třeba právě těch melicitózních zásob v budoucím sezení včel. Stres nestres 🙂

​@@tomasmarz6713Kromě těch melecitozních zásob, bych chtěl jen podotknout, že k té krizi, abych musel odstraňovat kompletně všechen plod, by asi nikdy nemělo dojít. Jen to píšu, aby si některý začínající včelař nemyslel, že každoročním přemetením na mezistěny vyřeším varoózu a včely budou zdravě prosperovat v následujícím období. 😢

Opravuji: melicitozních

@@JiriSturma-BeeHrdlorezyuMlBole nebylo potřeba opravovat ten termín. Obojí je správně jak meli, tak melecitózních. Ono nejde v současnosti jen o VD, ale hlavně o to, že plod bývá v některých letech prostě zavirovaný. Jde tedy o zbavení se zavirovaného plodu. V takovém případě se ty plodové plásty vytaví a nepoužijí se na tvorbu oddělků. Pochopitelně se to dá udělat i jinak. Třeba pomocí kyseliny mravenčí, kdy se trochu to včelstvo přepálí v dávkování. Hodně včel(hlavně virotických) to odnese a včelstvo komplet vynosí poškozený plod. Často to zabije i matku, ale ta by se stejně měla vyměnit. Pokud by letos nebyla melicitoza, tak bych ani přemetání nedělal. Po tom, co jsem vyčistil stanoviště od kraňky nemám kolapsy a nemusím to tedy řešit.

Mě se nikdo neptal, ale napíšu tohle: někdy čtyři roky nazpět jsem začínal s kombinovaným včelařením na "Sedláčkově" míře. Měl jsem možná začít na dadantu (protože jeho plodištní míra je max. co mi veme medomet a tu a tam se to hodí) ale začal jsem sakumprásk na Sedláčkově míře a zároveň s jeho zootechnikou. (Je nejlíp zdokumentovná a dostupná i na včelnici na mobilu z youtube kdyby náhodou) Pán má natočených stovky videí ze svého provozu, když člověk překousne formu a tu a tam ten vášnivý projev, je to výborné, ale samozřejmě tam jsou věci, ze kterých se mi rolují nohavice, protože jsem se včelaření jako takové naučil ještě tradiční od dědoušků, co pamatovali včelu tmavou. Jednou z věcí, co mi neštymovala fakt hodně , bylo Sedláčkovo kategorické trvání na tom, že včely v zimě pylové zásoby nejí, bo je za nižších teplot a ve svém zimním fyziologickém stavu nestráví. Tudíž pán naprosto neřeší, jestli je v plodišti kol hnízda pyl. Jo? A nejsou to jen slova. Chystání do zimy má natočené ixkrát a pyl opravdu neřeší, spíš naopak. Tak jsem se druhým rokem kousl a pár včelstev nachystal na zimu tak, že neměli jediné pylové desky. Kdyby na tom závisely, bylo by po nich. Prostě jsem je obětoval, aby se mi to v hlavě vyřešilo a byla to jedna z mnoha prověrek Sedláčkovy zootechniky. A nejen že přezimovaly.. ale rozjely se, ... přišlo mi... celkem normálně. A od té doby věřím tomu, že pyl má být ve včelstvu na zimu nejlíp sežraný a uložený v zás. látkách tukových tělísek zimující generace, místo v plástech. Letos jsem se dokonce poprvé chystal strčit pár včelstvům pylovou desku při odchovu zímní generace jaksi doprostřed plodiště, aby ji během odchovu co nejvíc vyjedli tlačené snahou ji odklidit ... ale včelky mě myslím předběhly. Přijde mi, že ta vlna plodování už proběhla respektive dobíhá, protože plodu mraky. (kdyby někdo věděl, jak na včelstvu poznat, že včely začínají o odchovem zimní generace, dejte prosím vědět)

Ještě doplním, že jsem matky na zimu izoloval v rámkových izolátorech, takže se půl roku neplodovalo.

@@setsappa1540 no jo, to je podstatna doplnujici informace :-)....kdyz sem si precet ten vas prvni prispevek, tak jsem si rikal, hmmm, vcely vydrzely zimu bez pylu a to jim zabranilo plodovani....takze jim ten pyl nechybel. Jenze zaizolovat matky a odebrat pyl je dost odlisna situace od neizolovat matky a odebrat pyl. Jinak Sedlackovo reci o tom, ze pyl v plastech je vcelam k nicemu, ze ho potrebuji v tukovem telisku, vnimam jako docela naivni a pruhlednou propagaci krmnych doplnku, ktere prodava, vcetne jeho postupu, ze ty pylove desky dal doprostred plodoveho hnizda, aby je vcely vyjedly....to jako vazne??? Jakoze kdyz to budou mit po stranach plodu, tak to nebudou pro ten plod odebirat??? Jakoze vcely si tvori po miliony let zasoby pylu zbytecne a cekaji na vyzivove doplnky. I ten marketing by mel mit nejakou soudnost.

@@yttomask Mm, přesun pylové desky doprostřed určitě nebude Sedláčkův postup. To nikde na videu nemá. Dělají to jiní a Sedláček sám to zmínil, co vím, zatím jen jednou a okrajově (teď nedávno). Tohle je fakt. To, že by zimováním bez pylu a svým zdůvodněním takového postupu propagoval svůj sortiment - bílkoviná krmná těsta, beestrong atp, to si nemyslím. A ani jsem si to nemyslel, když jsem to zkoušel. Můžu vám potvrdit jen to, že s jeho zootechnikou jsem takové zimování vyzkoušel a dá se to tak dělat. A doplňuji, že ted už si dovedu představit i to, že včelky přes odchov zimní generace donutíme zbaštit víc pylu, aby to zkrmily larvám. Přijde mi možné, že v sumě věcí výhody převáží nad zjevnými nevýhodami. Ale vyzkoušené to, jak jsem napsal, nemám. Ale když už jsme u tohohle, pamatuju si staré ruské výzkumy z chovu matek, dělané dekády nazpět, které říkají, že když matičky odchová perfektně zcelené geneticky uniformní včelstvo.. nikoliv nějaký na koleně smíchaný oddělek, jsou matky statisticky o tolik a tolik těžší (větší péče? víc mat. kašičky v matečníku? Větší tukové tělísko?) a pak jsou nejen produktivnější, ale déle vydrží. Ve výstupech měli i tabulku ukazující kolik procent váhy navíc proti průměru prodloužilo užitkovost matky o sezonu dvě nebo i tři. A třeba Sedláček tohle o matkách nikdy neřekl pokud o tom vůbec ví, ale v zásadě tvrdí něco podobného o zimujících včelách. O té závislosti na výživě. Takže mě to v štymuje. Raděj asi fakt at ten pyl sežerou v léte a vykrmí se.

@@setsappa1540 k tématu jsem natočil video. Viz to poslední na kávě se včelařem 🙂

Dobrý den, u vysokých plodištních plástů nechávám vždy min. 15 mm pro dilataci atd. Když na ležanu výšky 425 mm nechám i víc (5-7 cm), tak si tam pěkně vystaví trubčinu. Tom

Též zdravím, horizontální drátkování na vysokých rámcích mám jen u téhle míry. Na jaře se budu posledních deseti úlů lang/jumbo zbavovat, ať nemám tolik rámkových měr.

@@firefox874 Dobrý den, ono je nejlepší nechat stavět z proužků. Případně je potřeba horní okraj mezistěny zalít voskem a přichytit tím k horní loučce. Já to odflákl, tak to dopadlo trochu neesteticky 🙂

Dobrý den, parkování dělám jen na jaře. Jeho smysl je podpořit rozvoj nějakého slabšího včelstva a plné využití potenciálu obou matek. V podletí je lepší nechat oddělky rozvíjet cca do poloviny září a pak je pospojovat do silnějších celků. Horší matky zamačkat.

U langů je ještě použiju ..

@@martindvo1962 no parkování takto pozdě jsem nezkoušel. Podle mě je lepší nechat oddelky rozvíjet samostatně a pak je spojit. Nechat lepší matku. A když je nějak podpořit tak dát slabší oddelek na silné včelstvo a oddělit je zdvojenou neorůleznou síťovinou tak aby k sobě nemohly. Neměly spolu kontakt. Jen jde o teplotní komfort pro oddelek od spodního včelstva.

Dobrý den, ona ta místní včela je fakt bodavá mrcha. Věřím, že se ní špatně pracuje. V případě medu z břečťanu bych je na tom klidně nechal asi zimovat. Je to přeci jen med odlišný složením od melecitózy. Mám tedy zkušenost se zimováním na řepkovém medu a v pohodě to dají. Mimochodem, protože je to vlastně normální med, tak by mělo být možné plásty nechat temperovat na 45 stupňů a pak to vytočit. U melecitózy by se to samozřejmě nepovedlo.

@@jitkad7472 též zdravím. Dobrá otázka. Ve videu jsem to zapomněl zmínit dva dny měly česno uzavřené . Vodu měly j dispozici pod víkem na strůpku. Česno jsem otevřel až na třetí den večer.

@@janveber2676 ahoj Honzo, neudusí. Ta plechovka má zdeformovaný okraj a smyk už také není ideální kruh. Lezou sice přes okraj ven, ale zároveň mají vzduch

@@tomasmarz6713 diky moc!!

Ono je fakt dobry mit par matek navic... Treba v miniplusech, mame je podobne jako Tomas a muzeme jen doporucit 👍

Dobrý den, podložku mají. Nechám odlihnout ten plod a pak dostanou postřik 15% kyselinou mléčnou.

@@anthonycanecky9268 dobrý den, letos již smetence jen pro sebe. Na stránkách se pracuje. Dá se domluvit na příští rok.

@@setsappa1540 dá, ale jen pitvou dělnic pod stereomikroskopem.

@@hanapavlistova3142 ve zmiňovaném případě jde o neoplozenou matku nad mřížkou. Matku najdu, zamáčknu a o zbytek se postarají včelky samy. Pod mřížkou mají svojí a normální matku.

@@tomasmarz6713 a když je včelstvo trubcokladné tak mohu přidat novou matku oddelkem a nebo by ji zabily?

@@e500drz6 jsem rád, že se ti líbí 👍🙂

Dobrý den, tyhle jsou koupené na allegru.

Pekné.

origo z allegra🙂

Tak ono je to dosti praktické. Tuhle bednu jsem dělal na koleni z odpadu. Jediné co je tam nové je ten síťový tahokov. Mám v plánu si udělat lepší starter bedny, ale to je otázka času .. Tuhle bednu používám asi 10 let 😀

Ahoj Honzo, tak Loket je obecně krásné místo 🙂 A letos těch pěvců pozoruji o hodně více, než v předchozích letech.

@@tomasmarz6713 ahoj Tomasi, tak tomu rad verim 👍to jezdim kousek od Tebe po dalnici od Chebu na K Vary a dal domu.. Rad bych vyzkousel alespon jednu bf od Tebe 😉

Ahoj, bez experimentů by to nebylo to pravé včelaření. Zdravím ze západu 🙂

Skvělé, tak to popisuje i americký chovatel VSH matek Corry Stevens. Prijmuti matky je daleko jistejsi, pokud sa v ule nachaza pouze starsi a zavickovany plod.

@@paprna já vždycky takhle postupuji abych nemusel hledat matečníky. Takhle je večší jistota že nebudú včely spekulovat udelat matečníky nebo nebude z čeho.

Akorát teda ta vejška výsledná, to je blbé. Nehořejší medníky jsem měl letos celé nad hlavou a dělat s tím v terénu bylo na palici. OP a vysoká plodiště nejsou pro lidi pod 170, IMHO

Už jsem nad OP také uvažoval. Mám ale 39x24

@@e500drz6 To je asi dobře, že to vidíte jako potíž. Na Adamcově míře jsem OP zkoušel dvě sezony paralelně vedle sedláčkovy míry při přecházení na kombinované včelaření a ne. Nešlo to dokopy. Úkony zůstaly pracné a celé to bylo jakési podivné.