Pan ornitolog vědomě ohrožuje sokolí mláďata, a to jen kvůli záběrům na video!!!! Opravdu je musel držet za zábradlím. V zájmu ochrany dalších mláďat, by již tento nezodpovědný člověk neměl ptactvo kroužkovat!!!!!!
@HevrosHevros5 күн бұрын
Jak může být ornitolog, tak slabomyslný a jen kvůli záběrům držet mláďata přes zábradlí 😡
@theteach2020eng2 ай бұрын
Málo se ví, že je šestá chuť "utati" - Fish are umami, mushrooms are utati. - kzfaq.info/get/bejne/o5-KnpCIsdOaYWg.html&ab_channel=TheTeachEnglish2020
@theteach2020eng2 ай бұрын
přednáška pana profesora je skvělá
@truecamvidea58813 ай бұрын
40:30 Bůh řekl: i.pinimg.com/originals/ef/77/0a/ef770ad6bcb1b62e9fcf8ed76d3fcebb.jpg A bylo světlo!
@user-yw3im7iv3f3 ай бұрын
Gratulujem 💯👍👌🙏🚒👩🚒👨🚒🧯🦺❤️💗💕❤️🔥👋👋
@TerkaBuszptaki20213 ай бұрын
Super ! 👍
@josefkotnour50185 ай бұрын
Třídění je asi dobrá věc, ale nevím, jestli bylo domyšleno, že výsledkem toho je, že vozy svozu odpadů zajíždějí do sídliště nejméně 10x týdně, zatímco za času mých rodičů šedé kukavozy pouze 2x týdně. Viděl jsem kdysi nějaký švédský dokument - žádné nevzhledné "bunkry" na (malé 1100 l) barevné kontejnery, pouze barevně odlišené otvory na vhazování odpadů do "potrubní pošty" končící mimo sídliště v podzemním prostoru, odkud 1x týdně odváželi velké "lodní" kontejnery s tím kterým druhem odpadu. Šokem pro mě byla ta čistota v okolí vhazovacích otvorů. Nebyly nijak zvlášť velké, takže kartonové obaly od větších spotřebičů musely být v domácnostech náležitým způsobem "zmenšeny", aby se tam vešly. Když vidím, co je kolem naších "modrých" kontejnerů.... Švédové jsou asi jiní lidé, nebo v českých domácnostech nemáme nože a nůžky.
@josefkotnour50185 ай бұрын
39:19 - "Kov není to, na čem drží magnet" - to byl přeřek nebo zdůraznění toho, že druhů kovů je více a "zkouška" magnetem od pracovníka výkupu odpadů je pouze hrubé zjednodušení?
@andrejchmelko56296 ай бұрын
Nobelovku tomuto človeku 👍 obdivujem ho.
@krveprisednik4726 ай бұрын
Nemáte v kralupském zasranově jiné starosti než si hrát na vojáčky,neskutečné !!!
@User-cv2xn6 ай бұрын
Vojáci si většinou hrajou na vojáčky, proto jsou to vojáci asi ne? to co je zase za argument?
@krveprisednik4726 ай бұрын
@@User-cv2xn Vojáčci ČR jako celek (!) od r.1918-doposud nikdy nebojovali.Ani za Masaryka,Böhmen und Mähren,Beneše,Gottwalda,Zápotockého,Novorného,Svobody,Husáka..ani státního převratu 89'..jsme jen a pouze bezvýznamná maňásková družina..k ničemu !!!
@evik0077 ай бұрын
Kdo proboha učí děti, že pes je všežravec? Prase ze psa dělají jen lidé. Normální pes je stále šelmou a masožravec de facto.
@martinslezak22872 ай бұрын
Možná šelma je, ale není to čistokrevný masožravec. I vlci jedí třeba lesní jahody, či ostružiny, jak to tedy vysvětlíte? My měli psa co jedl lískové oříšky, sám od sebe, prostě máme na zahradě lísku a on si do boudy nosil oříšky a tam je louskal. 😅
@petrcifka7 ай бұрын
Největšími pokusnými králíky jsou dementi s vlozkama proti kapenkam na hubách. To fakt nikdy nepochopím tuhle psychózu.
@petrcifka7 ай бұрын
Boha jeho z jaké je to doby video? Proč tam dementi nosí vložky na tlamě?
@KattoParkour7 ай бұрын
26.11.2021. Pod videem je datum nahrání. Ale to je na vás zřejmě příliš náročné.
@petrcifka7 ай бұрын
@@KattoParkour Kouknu a vidim, takže doba protektorátu.
@petrcifka7 ай бұрын
@@KattoParkour náročné bylo se dívat na ty nemocné psychopaty co podporovali protektorát tím že nosili vložky na hubě jako to co se nosí dámy proti kapenkam. Prostě jako nové přirození. To fakt nedávam.
@martinhampl19972 ай бұрын
@@petrcifka Bez urážky, ale srovnávat pandemickou situaci s protektorátem je těžce mimo mísu. Jestli jste vy sám, ani nikdo z vaší rodiny covid neprodělal, budiž vám přáno. Rodiče mé ženy na to svinstvo málem umřeli a mě samotného to sejmulo na deset dní. Zatímco s běžnou chřipkou jsem schopný normálně fungovat, tady jsem neměl nárok. Neříkám, že všechna proticovidová opatření byla na místě (třeba zavřené okresy byly totální úlet), ale u takovéhle nemoci už přestává veškerá sranda a člověk se s nějakým omezením prostě musel smířit. Zase tak dlouho to netrvalo a přežít se to dalo.
@petrcifka2 ай бұрын
@@martinhampl1997 Nesouhlasím v ničem ale neberu ti právo se vyjádřit. Byl to jasný protektorát, naprostá podobnost, nestydatá drzost. Krajní bezohlednost.
@sodiumcyanide6158 ай бұрын
<3
@mariefilova8 ай бұрын
Mc ja sem romka ne budu to opakovat
@mariefilova8 ай бұрын
Mam nervi porušeny tak mi dej te pokoj sty na pisi me serou
@mariefilova8 ай бұрын
Mc
@mariefilova8 ай бұрын
Me netirejde nesm jetak pockej
@mariefilova8 ай бұрын
Mc
@shackalblackwaters92468 ай бұрын
Trapný a vyhozené peníze kdyby stě raději v Unipetrolu lidem přidali ... 😡🥵🤬 sám tam dělám a tohle je vysmech
@FouETcz6 ай бұрын
Alespoň víme, kde jsou peníze na náhradní díly
@user-gg6pw3kj5k3 ай бұрын
Hlavně Dočekal ulhanej zlodejíček, požadující pokaždé poděkování jen jemu!
@vratislavstrankmuller95819 ай бұрын
Skvělá přednáška, děkuji.
@kennyfreedom38959 ай бұрын
Super, poutavě přednesené a plné zajímavých informací 👋
@kareljanyska71979 ай бұрын
CELÉ GENERACE LIDÍ VYCHÁZEJÍ ZE ŠKOL S MYLNÝMI INFORMACEMI V HLAVĚ. Pomýlení učitelé je učí nesmysly, neboť věda učitele pomýlila. Ona stojí na mylných základech. Zákon přirozenosti, tedy teorii spontánního řádu, autora jsoucna, nezná... Dzp.
@hanamachova321610 ай бұрын
👍❤️🍀✊🙏
@RadekLanda11 ай бұрын
Nevím, co tím chcete plnit, ale chtělo, by to spíše nabíjecí stanice, ať pak nekoukáte, že vám utekl kšeft, benzinky budou za 15let jen na ozdobu..
@TerkaBuszptaki2021 Жыл бұрын
Super ! 👍🤗
@mauricioweber8879 Жыл бұрын
I believe higher value polymers are always going to have a place in the economy. And if there is a place for polymers in battery construction... it will have massive adoption in the energy sector in another way
@mauricioweber8879 Жыл бұрын
Exactly! Everything that lasts is a cycle (circular), like nature..
@fpvlangy6931 Жыл бұрын
nádhera!!😉👍👍 ať se daří i dál !!
@martinjirkason4644 Жыл бұрын
. . . a častá krůpěj kámen proráží . . .
@fezojjohac Жыл бұрын
Príjemný deň pán Beran. Dovolím si k Vašej prednáške ( mimochodom veľmi sa mi páči), dve poznámky a jednu otázku: 1 Sokolila samica preto odháňala druhú samicu z hniezda dva km vzdialeného lebo sokolí samci sa starajú počas hniezdenia o dve samice. V praxi to je tak, že sokol zahniezdi zo samicou a po vyliahnití sa mladých a po nejakom čase- závisí od vonkajších okolností ( druh, množstvo potravy...) opúšťa samicu č. 1 a zahniezdi z druhou. A tak samica č. 1 odháňa potencionálnu konkurentku - ak o nej vie- aby zabezpečila staroslivosť "otca" len o svoje potomstvo a sa nemusela deliť 2 Vtáky sa nerodia ale liahnu, a to nielen na Slovensku ale aj v Čechách. Otázka: ako to, že naše polia a lúky sa premenili na -púšť- ? A ešte na záver- Konral Lorenc spomína, že samice ako aj cicavcov tak aj vtákov zlikvidujú mladé, v prípade vtákov aj násadu ak je poškodená. To znamená, že v prípade samice sokola sa mohlo jednať o napr. neoplodnené vajíčka, alebo nejako poškodené. Ale samozrejme mohlo ísť aj o defektnú samici. S pozdravom.
@Jk-og1ot Жыл бұрын
umim si predstavit, jak se spousta zaskolaku zene do skoly, by vo neco neprisli, kdybyste tam ucil vy. diky
@miroslavpelikan3111 Жыл бұрын
kupoval som som čokoladu v Prahe ako na opušťaku sk armada tak om kupil dve odvtedy ju ---tu predavavačku trtkám
@janknihofon1623 Жыл бұрын
Příušní žláza mucin neprodukuje - je to čistě serózní žláza. Smíšené, tj. seromucinózní žlázy jsou podjazyková a podčelistní. Na klcích sedí enterocyty, na jejichž luminálním povrchu jsou mikroklky. Ale to jsou detaily. Jinak super přednáška a pan doktor sympaťák.
@AgroRacuel Жыл бұрын
Jen aby se pak nepoužívali nezákonné postupy .
@klarkabufkova2805 Жыл бұрын
Jeeee toje Moje třída
Жыл бұрын
Diky Petre, tahle prednaska mi unikla, takze ji vidim az dnes. Zit pred sto lety, jste neskutecne bohaty, dnes je vyhodnejsi kopat do mice. Diky za vasi praci
@Scopolamin89 Жыл бұрын
No, kontroverze vůči syntetickému vitamínu je a je to studie podávání syntetického Áčka kuřákům coby vitamín, který je měl ochránit před rakovinou plic. Jelikož jim kuřáci během studie začali nezvykle rychle umírat, museli studii předčasně (tj o několik let dříve) ukončit. Taktéž se řeší fakt, že nemáme zcela prozkoumané vztahy mezi molekulou vitamínu a ostatními látkami obsažené v potravině, které se mohou v metabolismu vzájemně ovlivňovat...
@karelrysavy334 Жыл бұрын
CZ verze: Dobrý den, 1) chci postavit malé zařízení na pyrolýzu pro domácí užití (produkuji nezanedbatelné množství sterilního medical-grade plastového odpadu). Recyklace max. desítek kg plastů / den, spíše méně. Lokalita je Praha 5, ČR. Četl jsem studii, ve které tvrdí, že mix. 30 % pyrolysis oil a 70 % konvenčního dieselu má násobně nižší emise CO2, ale hlavně pevných částic NOx. Moje motivace je na toto palivo jezdit. Může mi někdo s konstrukcí takového malého zařízení (na přívěsný vozík za auto) pomoci? Na koho se mám / mohu obrátit? 2) existuje nějaká firma v EU prostoru, která by podobné zařízení prodávala? 3) pokud by nevyšel krok 1 ani 2, tak lze v ČR někam dovézt již pečlivě roztříděné a čisté plasty a výměnou zato dostat ekvivalent pyrolysis oleje / paliva? // to by byla vítaná možnost, ale pokud vím, tak žádná továrna takovou službu nenabízí. Ideálně by to byla továrna s benzinkou, kde by se toto palivo rovnou tankovalo. Určitě nejsem sám, kdo by tuto ekologičtější a pravděpodobně i ekonomičtější variantu uvítal! :-) děkuji za odpovědi.
@UnipetrolCZ Жыл бұрын
Dobrý den, pane Ryšavý, děkujeme za Vaše dotazy a zájem o problematiku pyrolýzy. V naší vědecké instituci UniCRE probíhá výzkum a vývoj v této oblasti a projekt pyrolýzy je u nás koncipován pro velké společnosti, výrobou ani prodejem této technologie se tedy nezabýváme. Obecně je problematika pyrolýzy velmi technologicky náročná. Velké požadavky jsou kladeny i na bezpečnost, proto je provoz pyrolýzních zařízení významně regulován. Více informací by Vám k legislativnímu zajištění poskytlo Ministerstvo životního prostředí. Domníváme se, že by Vás mohlo informovat o tom, kde byste krok 3 mohl realizovat. S pozdravem, tým ORLEN Unipetrol
@karelrysavy334 Жыл бұрын
Hello, I have a few questions: 1) I'd like to build a small pyrolysis plant for household use. Scale of max. tens of kgs / day. Would there be anyone to help me out with the design and production of such plant? (Prague, Czech Republic) 2) if not, then does Orlen Unipetrol or actually anyone in the European space offer a smaller scale pyrolysis plant for sale? 3) if not, then is it possible to deliver clean separated plastics (into different types) to a large pyrolysis plant, have it pyrolysed and obtain pyrolysis oil / pyrolysis diesel or gasoline fuel for exchange? Thank You for any inputs and directions.
@premyslsedy290424 күн бұрын
Come to the Czech Republic - Třinec city to the InventArena on 12th of June 2023 and you will find what you are looking for.
@janpavlicek324 Жыл бұрын
Konečně si k sympatickému hlasu umím přiřadit podobu ;). U čichu bych zmínil schopnost -citlivost člověka cítit "vůni deště". Prý jsme miliardkrát citlivější, než žralok na krev.
@zlataorchidea98699 ай бұрын
Není to příliš nadnesené ? Člověk je co se čichu týče dost tupý tvor, ve snaze přežít vymýšlí zbraně. A mnozí jsou krvavější než žralok. Ten jde jenom po potravě, ale mnohý člověk jde pouze po majetku. Nejdůležitější smysl člověka pak zůstává smysl majetnický a s tím se lidé sdružují ve spolky nenasytných., které ovládají svět mnohá staletí .
@martinslezak22872 ай бұрын
To co vnímáte jako vůni deště jsou záporné ionty, které se tvoří například právě při dešti a čistí vzduch od prachu, virů, spórů hub atd.
@janpavlicek3242 ай бұрын
@@martinslezak2287 To je ozon, který se tvoří při el. vývoji. Například blesku. Tedy v přírodě.
@pletiplot2 ай бұрын
@@janpavlicek324 Ozon se ale tvoří jen při bouřkách a vůně deště není totéž. Vůně deště je chemický varovný signál půdních bakterií, který se jmenuje geosmin. Stejná látka způsobuje chuť červené řepy.
@janpavlicek3242 ай бұрын
@@pletiplot No právě, že to není ono. Proto jsem to vysvětlil. Podle vědců jsou to ty silice. Jak jsem psal na začátku. Ale je klidně možné, že už přišli na něco jiného :). Ale ozon rozhodně není to, čemu se obecně říká vůně deště. P.S. tak já to asi původně nenapsal. Tak: ještě loni platilo, že vůně deště jsou silice z půdy. PPS tak jsem to našel a máš pravdu. Pamatoval jsem si z toho jen část :( www.mujrozhlas.cz/meteor/meteor-o-vynalezu-smolare-zemi-vuni-deste tady to je kolem 15 minuty.
@kunstak Жыл бұрын
Super. Moc děkuji.
@bffgroup1823 Жыл бұрын
☺
@RikuoCZ Жыл бұрын
Miluju prof. Slavíčka a jeho přednášky. Díky za ně
@stredniprumyslovaskoladopr4784 Жыл бұрын
Skvělý! Nejlepší! jsme moc rádi, že se můžeme podílet na spolupráci!
@HonzaKuranda Жыл бұрын
Pan profesor je prostě borec. Neuvěřitelně zajímavé přednášky, vždycky se moc těším na další.
@lipan.4585 Жыл бұрын
Podle toho co tady plácá, tak vůbec neví co to vlastně vir je. Moc rád by jsem od ní slyšel co si představuje pod slovem vir! To je to první čím měla začít tohle video, ale z nějakého záhadného důvodu na tohle zapomněla!?
@lipan.4585 Жыл бұрын
Hned ve 3 minutě říká lež jak věž. Jelikož vir na dením světle okamžitě dehydratuje tak aby se nakazil člověk od ptáků by musela být opravdu velká náhoda. Pokuď člověk nemá zranění v podobě otevřené rány tak je prakticky vyloučené, aby něco chytil od někoho jiného!!
@lipan.4585 Жыл бұрын
Doporučuji si najít video! Virologie se rozpadá pod tíhou svých lží!?