co to meleš?

výtky jsou vždy, dykt každý muže utrousit chybu, jenže tady se ani trochu nedá určit co je dobře.

musíš to totiž spráívně zapojit. ale dobře uvažuješ. bude na to video. jednoduše, zemnič hromosvodu musíš propojit s HOPkou na kterou je i přepětovka. jen tehdy to je funkční

@@amperak já jsem slaboproudař, zapojovat silovou elektřinu si nedovolím, bude to dělat nějaký elektrikář. Ale když rozhovor s hromosvodářem vypadá asi takhle: "tohle uzemnění podél domu použít nemůžete, pouze uzemnění nejmíň 3m od domu - Já: ale můj pozemek je nudle, 3m od obvodu domu bych byl u sousedů! - On: to mě nezajímá, norma je... atd.", tak se hrozím. Mimochodem podobnou zkušenost mám s komínářem ("větrák nevětrák, norma pro komín je 5 metrů a vaše plochá střecha mě nezajímá..."). Prostě "odborníci", co na nějakou činnost mají papír, se chovají jak nemyslící mašiny. No tak co, bleskosvod mi nepřipojí, tak kašlu na bleskosvod a budu jen uzemňovat panely kvůli dotykovému napětí. Montáž solárních panelů bleskosvod nepožaduje, jen kdyby už na střeše byl, musela by se muset řešit vzdálenost od jímačů a svodů.

Je potřeba si uvědomit, že na drátě není napětí, ale potenciál. Napětí má drát vždycky až proti něčemu, to ví každý holub, co na něm sedí. Pokud všechny kovové předměty v domě (trubky topení a vody, konstrukce sádrošů, dráty v železobetonu) jsou pospojené na HOP, mají stejný potenciál a vzájemné napětí proti sobě (a vámi mezi nimi) 0V. Je úplně jedno, že tohle všechno má bambilión voltů proti zemi nebo alfě centauri. Pokud místo s nejnižším odporem proti zemi je HOP, obří vybíjecí proud ve stovkách kA se realizuje přes něj, aspoň se z něj opálí pavučiny. Energie výboje vám nějakou dobu bydlí v rozvodu, než se jí přes uzemňovací odpor povede vytéct ven - to trvá, protože E = P x t a nekonečný výkon je očividná blbost. No a jde o to, jak zařídit, aby tahle návštěva bloudila v chalupě jen po cestách, kde nic nezničí. Musíte zabezpečit, aby se na chvilku do pospojení připojily i fáze a nulák a nevytvořilo se mezi nimi a pospojovaným potenciálem napětí, který by bylo schopné zajistit přeskok třeba z fáze ve stropní žárovce přes vaši hlavu do topení. Neškodnou cestu vytvoří přepěťovky. Důležité je, že přepěťovky musí být spolu s hromosvodem navržené tak, aby fungovaly dohromady. Největší část energie z výboje pobere hromosvod, aby šla úplně mimo budovu. Plnou energii blesku nemá šanci žádná další ochrana přežít. Nebo někdo spočítá, že zrovna vaše chalupa hromosvod nepotřebuje, protože stojí na místě, kde s nějakou pravděpodobností netřískne. Dělá nebo dělalo se to třeba tak, že si představíte 100m velkou kouli, která se provalí okolním terénem a pokud jste dost v dolíku, aby se nedotkla domu, je to s dostatečnou pravděpodobností ok. Nebo můžete věřit tomu, že i bez hromosvodu je průměrná pravděpodobnost třísknutí do chalupy cca 1x za 400let. Co nepobere hromosvod nebo nenastane, pobere přepěťovka typu 1 na vstupu do domu, nejhrubší síto. Jenže něco proteče i přes ní a za zdí musí být přepěťovka typu 2 nebo kombinovaná 1+2. Pokud nechcete přijít o citlivou elektroniku, dáte do dalších rozvaděčů a zásuvek přepěťovky typu 3 . Pokud vám nějaká část té skládačky chybí, zbytek nefunguje tak, jak někdo vymyslel. Může to fungovat, nemusí. Každá část garantuje nějakou rychlost reakce, proudy a max. napětí. Docela chápu, že k tomu nikdo s razítkem nechce nic říct. Je to jako ptát se v drogérii, jak si doma namíchat dynamit. Samozřejmě v rámci čistě teoretické diskuze na youtube to je zajímavé téma. Hromosvod k starší chalupě je problém, pokud má být opravdu funkční. Obvykle v každé zdi je někde drát, který zabrání dodržet ochranné zóny. Možná tak sehnat někoho, kdo dělá izolované svody, tam jsou zóny poměrně malé. To jsem na vlastní oči u nikoho neviděl a kdo ví, co by to stálo.

ano. moje video změnilo situaci a psali mi i montážníci, že už panely uzemnují... chvíli po videu.

Presne som aj ja toto spravil. Uzemnovaciu tyč do zeme a zvody. Bol som dost nasraty ze som mal na paneloch 120V AC. :D Návody na internete … proste nikto nerieši presný navod ako spravit ochranu pri FVE.

a kam jsi navedl zmeneni z prepetovky ?

Jednu věc bych ale zavedl: FVE, která bude na objektu bez LPS, nedostane žádnou dotaci. Protože dávat FVE a nemít LPS je elektrikářské zvěrstvo. Ty dotace bych tedy nejraději zrušil úplně, ale to je jiná kapitola.

@@jankolar5612 dotace maju byt vyuzivane inde, to mas pravdu

dotovanie bohatých je samo o sebe zverstvo. @@jankolar5612

jestli to je ta co si myslím, tak z té vyplývá, že FVE nelze realizovat bez LPS. o tom mi kamarád myslím říkal. jenže problém je právě nejednotnost hromady projektantů a techniků. když mi čtyři lidi z pěti řeknou "takto to bude" tak jako budu spoko, jenže z pěti se sni dva neshodli :)

Koukám, že normu už nejde koupit: "Norma byla zrušena k 1. 5. 2023 bez náhrady". Jestli to byla jediná norma k tématu, tak už asi není žádná.

třeba jednou bude video jak nebýt zmatenej

Praktické? Děláte nový jímač a svod, tedy nové LPS, tedy hezky PD a dodržení norem na LPS. Tedy se mi nezdá moc praktické řešení. Jediné praktické je dodržení vzdálenosti s, kdy je zařízení "kryté", ostatní je jenom apouze problém. A reálně LPS ochraňuje, před požárem apod. a ni omylem, že ti nevyhoří elektronika.

dokončit ohřev boileru? já ho ani nezačal. jen točím videa jak to muže někdo udělat.

@@amperak napsal jsem "dokončit seriál o ohřevu bojleru" Nepsal jsem dokočit ohřev bojleru. Píšu to proto, aby nevznikalo nějaké zbytečné nedorozumění. Ať se daří s jdu kouknout na tvé nové video.

@@JaneKLX předpokládám, že dokončit seriál většina lidí chápe tak, že realizuji ukázkový příklad.

to by bylo zajímavý. já mám za sebe vybráno, ale nevím, jestli to prezentovat.

Prectete si mou analyzu vyse, trochu mozna dlouhe, ale jsou tam souvislosti. V podstate nejhorsi je asi moznost je uzemnit pres PE do menice, ktery byva vevnitr. Revizakem jsem byl take. Revizaci maji nekteri sve zkusenosti, ale obecne toho o sireni EM vlny moc nevi. Mam vystudovanou radioelektroniku, takze EM pole jsou ma parketa. Jedna vec je predpis a druha vec, co si o predpisech mysli ten proud a pole. Ano, co nejkratsi cestou stahnout. Z pohledu EM je asi jedno, zda s pripojenim na bleskozvod, nebo ne. Z pohledu predpisu to jedno neni.

Přesně tak jsem to učil naše kluky v Solidsunu! "Co nejkratší cestou do země" a mnoho dalších 😁

Je zde mnoho názorů. Nicméně, nikdo nikdy nebude schopen nahradit selský rozum. A ten má cenu největší! Myslím, že za svůj život mám dost zkušeností s "blesky". Popíši zde jeden příběh, který je čistě můj. Mám chatku, která nikdy bleskosvodem nedisponovala. Léta se posunula a já se rozhodl na její plechové střeše položit fotovoltaiku a to zcela svépomocí. Protože chatka žádné zemění typu "blerskosvod" neměla, rozhodl jsem se vedle ní navrtat do země závrtný kolík (asi 1 metr dlouhý) a na něj svést uzemnění všech panelů, které jsem na střeše pospojoval. Na stejný kolík jsem protáhl zeměnící kabel od střídačů a všech "přepěťových" ochran, co jsem v chatě měl. Z logiky věci, že zem je pro nás všechny stejná a mající tudíž i stejný potenciál jsem dospěl k názoru, že tento jeden kolík metr hluboko zavrtaný v zemi musí prostě stačit, byť je zavrtaný cca metr od paty chatky. Asi 8 metrů od chaty stála 50 let stará jabloň. Jednoho krásného letního dne jsem přijel a zřím, že strom je na dvě poloviny rozčíslý od koruny až po zem a polovina ho ležela na zemi. Na vnitřních větvích bylo vidět, že strom i hořel a u paty stromu byla vypálená asi 5-ti centimetrová díra (kanál) po blesku, který strom zasáhl a sjel tudy do země. Strom jsem musel pochopitelně pokácet, protože mi bylo jasné, že to má za sebou. Než jsem tak ale učinil, šel jsem zjistit škody, které mi to napáchalo na zařízení chatky a hlavně zázemí fotovoltaiky, jako jsou sřídače a další elektronika. A světe div se, bylo to bez ztráty "kytičky"! Vše přežilo. Značí to tedy, že selský rozum, když jsem to stavěl a zemnil, zafungoval velmi dobře. Jestli mají projektanti čehokoli představu, že jsou pány nad přírodou a blesky zvládnou, tak mám pro ně novinku: NEZVLÁDNOU! Blesk sám má takovou energii, že pokud se rozhodne fláknout přímo do baráku, zničí v něm absolutně vše a je zcela jedno, jaký má bleskosvod! Bránit se lze pouze elektrostatickému či elektromagnetickému výboji, který nás poctí svou návštěvou na nějakou větší vzdálenost. Jak zde někdo také správně napsal, po zásahu blesku kilometr od baráku mu odešly porty na switchi. Je to prostě příroda. Viděl jsem na vlastní oči, co napáchal blesk na několika úplně nových objektech, když přes ně přešla bouřka. Ozvaly se 4 rány a škody šly do stovek tisíc. Na barácích, co byl úplně nový bleskosvod, tak ten se zcela vypařil. Zásuvky vytrhané ze zdí, domovní telefon na sloupku vrat byl až na střeše přes ulici stojícího domu. Antény na tyčích byly uřezány jako laserem, ve dvou panelácích to vzalo téměř veškerou elektroniku. A panelák je vlastně taková Faradyova klec...Respektujme přírodu a její sílu. Na ní nikdy mít nebudeme. Na slabé výboje kilometr od objektů asi ano, tam to funguje. Že jsem přežil tenhle zásah vedle chaty zrovna já bez následků, považuji spíše za dílo šťastné náhody, než nějaké velevýznamné ochrany mého uzemnění celé soustavy. Asi tak...

​@@vlastimilbiberle3099 tie porty rovnako odpalilo aj rodičom, ale aj v pc, no tak trochu si za to môžu samy, mama pred búrkou vždy vytiahne všetko z elektriny, ibaže fakt, že jej z PC viedol kábel (bleskozvod)až na strechu a tým pádom ho odpojila od uzemnenia jej akosi nedošiel 😅 Inak to ako ste popísali tie škody, tak to sú tie slávne hystorky o gulovom blesku... Blbosť, ale veria tomu, lebo ako by to mohol urobiť ,,obyčajný" blesk

@@vlastimilbiberle3099 ona elektronika v tom paneláku by přezila vytažena že zásuvky, zažil jsem spálení vypnuté žárovky při bouřce , blízko nás to někde prdlo zhasnutý lustr blikl a když po bouřce znovu nahodili elektriku tak jsem musel hledat novou žárovku, jo dřív bývaly bouřky že klidně půl dne nešla elektřina 🧐

Pokud nemas vodivou konstrukci, tam nijak. Ovsem pak ti plny proud blesku pujde kabelama k menici.

Ju to mě taky napadlo, že pokud se tam trefí, tak půjde po kabelech. Udělal jsem objímku kolem kabelů a tu jsem uzemnil. Je to jediné řešení co mně napadlo.

proto jsem ani neřešil, že to není vidět

Svod hlavně musí mít dostatečný průřez, aby se nepřepálil. A také jsem toho názoru, že je lepší nedodržet vzdálenost S než panely na střeše spojovat s hromovodem. Když už, tak panely zemnit pomocí samostatného svodu patřičného průřezu a spojit s LPS až u paty.

pokud nemáš hromosvod, tak hliníkovým drátem na hromosvody a vybuduj uzemění. kdyžtakt zavolej, číslo máš.

mínus spojit se zemí je ok. uzemnit jsi to měl 16mm2, prodluž jímače ale.

@@amperak Pokud je dodržena vzdálenost s, co já vím, měla by stačit 6mm2. 16mm2 platí při nedodržení vzdálenosti, takže se počítá s přeskokem blesku. Potvrdil mi to revizák na hromosvody.

já taky nemám uzeměné, ale jelikož se mi opíraj o zem tak nekopou

@@amperak neuzeměný kopající panel je aktivním bleskosvodem.

@@Nasetraktory. není, musí tam být elektronika přeci

souhlasím, u hromosvodu se většinou schodnou revizáci. jen je potřeba propojit HOP s zemničem hromosvodu kvuli přeskoku. ono to odpovídá katalogu Dehnu

@@amperak HOP a hromosvod nejsou přece totéž ! U izolované soustavy se panely pospojí na HOP. Tam, kde nelze oddálit, se panely připojí k hromosvodu. V obou případech ale platí, že pro ochranu před přímým úderem musí být panely v ochranném úhlu jímače (tyč nebo strojený jímač), aby ten blesk nebacil přímo do rámu nebo konstrukce (není na to stavěný). A taky v obou případech platí, že pospojení panelů musí být funkční = vodivé...použít ty vodivé podložky. Rámy jsou eloxované a tudíž povrchově nevodivé

no tak to je. jenže když přijde blesk, tak by bylo fajn vědět jak to mít dobře aby napáchal nejméně škod.

to se mi líbí, tak to je správně, děláme to podobně, jen na hromosvod máme externíka. Ne jak většina firem, co hromosvod vyjme z smlouvy a z revize, aby nemuseli.

@@amperak sam jsem revizak a delam u nas ve firme revize a pokud by nebyl hromosvod, musi byz hop a pred montazi musi projit revizi. Jinak neinstalujeme panely. Nejsme velka spolecnost, mam dohromady 36 zamestnancu a jeden pruser s bleskem nebo pozar, by nas mohl vymazat z trhu. Musime delat poradne.

dle mne je blesku fuk, jestli vidí potenciál země nebo potenciál o 1kV větší, když tam je milionkrát větší napětí

Mne to takto tiež skôr pripadá...

týjo, vybudovat jímač vedle oběktu to by byl masakr, ale věřím, že by to bylo nejlepší řešení, vlastně to je řešení průkopníka hromosvodů, Diviše.

Alebo veľky orech vedľa baraku!👍😀

jak říkám, většina firem napíše do smlouvy, že si za ochranu ručí investor. s tou nedobrovolností máš pravdu.

Naše firma zřizuje i hromosvody, když už na té střeše jsme, a samozřejmě děláme i obvodový zemnič, a když už se s ním kopeme, tak z něho dotáhneme i ocelový pozinkovaný drát o průměru 10mm až pod střídač, a tam uděláme přípojnici HOP /MET. Ze střídače, z baterek, z PE svorkovnice v AC rozvaděči, z přepěťových ochran DC i AC jdeme vodičem 6 mm2 přímo na "HOP-ku" a ještě tam dotahujeme 16mm2 od každého stringu.

Samozřejmě, necháme si za to zaplatit.. Platí Paretovo pravidlo 80/20 - tady, 20% zákazníků přináší 80% zisku, zbývajících 80% zákazníků přinese 20% zisku. Nejsme nenažraní, těch 80% škudlilů, co jim je jedno, že jim shoří barák, hlavně že ušetřili, necháváme svým konkurentům. A já, jako revizák, mám klidné spaní..

@@richardpech to je postup OK. ovčem dnes platí spíš 100/100, tj 100% zákazníků přinese 100% zisku. vemou vše a nějk to naprasej.

Montoval jsem TV antény a ty se uzemnovaly. Pokud ne, je to na riziko zákazníka. Několikrát jsme se stožárem bušili i zemnící tyče s celým svodem. Všichni lidi nejsou blbci a jsou opatrní. Ano, parádně kopou rozvody STA v bytovkách. Šéf mi říkal, že je tam cca 110V AC. Párkrát mě to nakopalo. Ale je to malý proud, někdy jsem to uzemnil přes tělo a dalo se to vydržet. Pěkné video. To bude požárů od blesku :(

no dle teorie toho profesora, která se mi líbí nejvíc je potřeba vědět, jaká je izolační pevnost mezi hromosvodem a panely a pokud je malá, propojit s hromosvodem u paty domu

@@amperak Rám říkám konstrukci na které jsou umístěny panely.

Každý panel 2 zemnící tyče? To jste ty tyče někde nakradl nebo jak to bylo? Už nevím přesně ale zdá se mi že za jednu jsem platil kolem 1000kc?

Mohu doporučit oba kanály i obě videa. Zajímaví je, že na schematu tam nakreslil tu svorkovnici HOP, jenže tu já třeba mám v nožových pojistkách. najednou vzdálenost celekm. u některých to je i 20m. zatím jsem nikdy neviděl, že tby tam natáhli u někoho doma kabel.

Dnes svépomocí s nějakým běžným elektrikářem, by si správně neměl dělat elektriku v domě. Na vše musí být projekt a realizaci by měla dělat firma. Tak zní lajcky zákon. O FVE, kde musíš mít " spešl papír", ani nemluvě.

pozor, ta firma a spešl papír platí pro dotační programy a stačí, pokud to správně školený člověk zkontroluje.

Mně to s hromosvodem spojili, ale stejně tak se tvářili že by bylo lepší panely pospojovat 16mmCU a uzemnit. Můj názor, že tímto lepším zemněním výboj přitáhnu k panelům komentovali tak, že panely přímý úder stejně nepřežijí...

nevím jak to vidí blesk, ale přijde mi fuk, jestli si do instalace dotáhnu blesk poi DC vedení, nebo po zelenožlutým. jen v tom DC vedení, to to vrazí z rámu do článků a to jsou panely mrtvé pak. plechová střecha s hromosvodem je nedodržená vzdálenost S

díky za info.. je vidět že to neviděl ani z letadla vaří z vody.. jako pokaždý..

u nás se nezvládá nic včas. jen blbě kecat o něčem, čemu nerozumí a dělat tak, aby byl úplatek.

Jak muze CR sjednotit normy, kdyz do toho kecaji z EU, kteri toho umi cim dal mene. Jak pisu jinde, tech 60cm je obecne nesmysl. A nepripojit na hreben bleskozvodu kovove panely je take nesmysl. Uplne jedno, zda 30cm, nebo 2m. To je opet jen metoda, jak pomoct blesku do baraku. Nereknu, kdyz jde o plechovy ram, ktery nikam nepokracuje. Ale fotovoltika, nebo termika prece pokracuje dolu. ...pak muzeme dat rozcestnik, medeny uzemneny rozvod je ok, voda privedena plastem je zase neco jineho.

Jak to, že termické panely, které jsou na střeše nemusí být uzemněny ? Přeci do nich hrom může přímo udeřit popřípadě v nich indukovat přepětí ?

Hmm, vzdialenosť "s" sa nedá určiť len tak pohľadom na barák a ani sa to nedá zovšeobecniť na 6Ocm. Ale dá sa to vypočítať :) Pri zemi je "s" nula a smerom na strechu a aj na streche rastie. Už len posunutím zachytávačov sa vám mení. A ak je na vzduchu 30 tak cez murivo je dvojnásovný. A všetko to závisi od sile blesku, ktorý zasiahne objekt. Pri triede III sa počíta so silou 100kA. Ak bude blesk silnejší aj "s" bude väčšie a naopak. A ak mi nevychádza "s" pre nejakú stavbu, je možné použiť napr HVI vodiče ako bolo spomenuté vo videu.

Řeší to norma na LPS, kde je dána vzdálenost S a tuto musíš dodržet, jinak musíš pospojit. Ty to děláš podle návodu nebo těch 60cm říká jiná norma?

V zemi se nepočítá přeskoková vzdálenost S, takže na to uzemnění můžete napojit hromosvod i elektriku

pokud styčná plocha eloxovaných hliníků přesahuje myslím 50mm2, tak se považuje za vodivý spoj. samozřejmě je nutné pospojit všechny řady panelů vodičem, protože tam se už nepřekrývají profily.

ano. není dodržena vzdálenost, protože to je plechová krytina a plech vodí. takže katalog dehn a nedodržená vzdálenost :)

jak daleko je od zábradlí svod hromosvodu?

no... záleží na revizákoj. ale měl bys jít do HOPky. Já bych OK řešení viděl napojit další vývod v zemi ze zemniče, udělat další HOPku a z ní natáhnout kábl na přepětovku. to dle mne už projde vpoho. dvě HOPky mít mužeš.

FVE se vždy musí uzemnit, jinak je montovanáý v rozporu s pokyny výrobce. Pokud na střechu dáš nějakou konstrukci s panely, jedná se o náhodný jímač a pokud to správně neuzemníš, tak jsi v háji, jelikož jediné co to zemní jsou kabely k měniči.

@@amperak Však samozřejmě, za mě je to prasečina, už jen protože to na ochranu proti úrazu počítá s tím, že tam žádnej blbec nepoleze. Taky to celé stojí na tom, že pokud daná budova nemá jímací soustavu, tak je chráněna například pomocí jímací soustavy sousední vyšší budovy. O budovách se zfušovanou jímací soustavou nemluvě. Já osobně bych to zapojoval dle doporučení výrobce přěpěťovky, u něj bych totiž počítal s tím, že v rámci certifikace daná pospojení testovali. Osobně se mi nejvíc líbí pospojení co doporučuje Saltek, který ještě přidává doplňující zemní spojení a doporučuje výkonnější svodiče. Bohužel variantu bez jímací soustavy jsem od nich neviděl a nenašel, ale asi bych to bral buď za a) budova jímací soustavu nemá a má ji mít -> doporučil bych ať si ji nechají udělat, a pak postup dle dodržení vzdálenosti s b) budova jímací soustavu nemá protože je to třeba garáž vedle dvou patrového domu a spadá do ochranné zóny jímací soustavy domu -> nejspíš bude dodržena vzdálenost s a je vyřešeno

Řeknu pikačovinu, jakožto neelektrotechnik s tím že nemám vůbec žádnou zkušenost s instalací FVE. Nešlo by mít ty panely propojeny stejnym zemnícím vodičem s domovním vodičem(přes tavnou pojistku) a zároveň i s hromosvodem?

ano přesně tak. spojuje se ve spod. tj spojíš všechny profily solo vodičem a ten u konce FVE někde u okapu zapojíš ke svodu. chybně to je, pokud ho připojíš ke ssvodu například u hřebene.

přepětová ochrana snižuje následky vlivem uderu blesku. nezastaví ho ale

Zvodiče bleskových prúdov alebo prepäťové ochrany nemajú za úlohu zastaviť blesk. Ich úloha je vytvoriť skrat na všetkých vodičoch na čas prechodu bleskového prúdu. Ak vytvoria skrat tak nemate rozdiel potenciálu medzi vodičmi, prípadne medzi vodivými častiami objektu (ak je to všetko dobre pospojované). A ak nie je rozdiel potenciálu nemá vás čo zabiť. Pre info existujú tri typy I, II, III. a každý typ má svoju úlohu. Treba si to naštudovať ak vás to zaujíma isto odporúčam DEHN, OBO, SALLTEK, ...

@@jurajha To je spíš teorie, vytvořit zkrat pro 100kA není taková sranda a já bych při akutní bouřce na takhle chráněný rozvod radši jen z dálky koukal :D. Jako chápu že projektanti i výrobci přepěťovek a hromosvodů to budou obhajovat, ale kdo viděl vytrhané dráty i se zásuvkami ze zdi v RD po úderu blesku si bude myslet své ...

to vidím jak je to pokaždý stejně ale hádali by se ve velkým.

@@amperak Mám rád ty diskuse na elektrika cz. Projektem se budou zaklínat jako písmo svaté. Každý dům je jiný.... Diskuze většinou končí sežeň si pojektanta... Někdy mám 100 chutí borcům napsat, když zrovna ten jejich hlouček řeší téma, ve kterým si nejsou jistí (že jich je :) ať si seženou odborníka a projekt.

Polud to uzemnis na tyce, delas hromosvod z panelů. Lepsintonje mit v ochrannem pasmu hromosvodu.

No, na to se revizak nepta

vše 16mm2 CU, vše uzemnit na tu MET. použij katalog dehnu jak v tom videu je. je správně.

to jen brní, ale už to uzemnují :D prej kvuli nějakému videu :D

bohužel budeš muset sehnat hromosvodaře. jinak na to pospojení se prodávají svorky. firma se vykroutila tím, že si to zajistíš sám.

ano, muže být chyba konfiugurace/zapojení FVE a je to častý problém. napiš mi na instagram nebo mail

Minimalne na delku tyče

to jsou velké firmy ne? že máš dvě přepětovky, tj vzdálenost panelů je víc jak 10m Pokud je střecha třeba bramak, tak ti S musí vyjít ne? když prodloužíš jímač. otázka pak je, jestli je lepší menší výkon FVE nebo nedodržet S

@@amperak i rodine baraky prepetovky maji byt dle 33 2000-7-712. jde o to ze u RD vyjde s kdyz maji na strese 6-7kWp ale kdyz se ma dat 10 tak neni prostor - musis brat i vzdalenost od ryny, okapu (pokud jsou kovove a maji byt spojeny s hormosvodem)

novej hromosvod je ok, zapoj to dle katalogu DEhnu

není to tak jednoznačné

já z toho taky nejsem chytrej, zapojit dle katalogu Dehnu. propojit zemnič instalace i hromosvodu, což dnes u novostaveb je normální a panely uzemnit taktéž. ono když hromosvod instalován je, FVE lze instalovat bez problému, zde se asi ví jak na to. porad se s hromosvodařem kdyžtakt a ty jímače by to chtělo aby FVE nestínily

pokud systém vyžaduje uzemění mínusu baterie, udělej to.

Kdyz udelas novy dum, tak uz tam mas zemni pasky v betonu.

No jasně podle toho vzorce vychází jeden svod na 10 - 15m . po obvodu mimo to jeden svod na panely. Jinak dík za info, ale představ si, že pár hromosvodů jsem už dělal a vím jak se dělá příprava. Normálně rovnáš ALU drát Aku vrtačkou kdy ho chytneš do sklíčidla a zapneš Aku a za chvilku máš krásně rovný svod. Viděl jsem i kolegu který si na konci udělal toho drátu kliku a točil ručně nářadí jsme měli na jiné stavbě.

na mail klído

A ještě doplním, že projektant by si měl klást otázku, jestli v případě instalace panelů na střechu objektu bez bleskosvodu nebude nutné ten bleskosvod na objekt doplnit.

To video je vztekací spíš a snažím se tam divit nad tím, co jsou schopni někteří tvrdit. To co říkáš je uplně stejné s tím, co máme v projektech, to co přednáší ve videu opět odpovídá projektům. Na základě tohoto videa firma SolidSun uzemnuje už panely... :D

problém je taky špatný překlad norem. například naše vychází z německých a údajně je někdo chybně přeložil. napžíkladf může a musí a pak je v tom guláš. ale obecně na tohle existuje víc řešení, které odpovídaj analýzte rizik, ale pak se dopracuješ k jednomu.

jasně, má to zmírnit následky, ne odstranit

@@amperak pojistkou jsem mél na mysli tu u pojišťovny 😉 a jenom pro vysvětlení kolem těch nejasností hlavně aby byl dostatečný průřez a dost svodů...jinak pospojováno mám vše

Dle meho laickeho pohledu asi 2m dlouhý, alw zavolal bych na to odbornika

@@amperak ono to není na mé střeše a tak foto jsem nemohl dát , dík za reakci :-)

hromosvodař ti řekne, že pokud máš FVE, tak řešení je vybudovat hromosvod.

@@amperak Ahoj, mě to uzemňování panelů přijde, jako že vábím blesky. Vystavuju zemní potenciál na střechu. Mě se teda líbí ten SolidSun. :)

@@achtaranda3811 Jako laik s tím, že každá informace o uzemnění je v protimluvu s jinou informací na toto téma, ... ale všichni mají revize a projekty s kulatým razítkem 🙂, to vidím podobně. Proč si budu na barák dávat hromosvod, když si tu "návnadu" na blesky dává na střechu každý můj soused a hřeben střechy mám cca 12 metrů od drátů vedení DS? Tak si provedu jen uzemnění panelů 16 mm2 vodičem a uzemním si zvlášť celou FVE oddělenou od DS. Tím, že mám vytrubkováno spojení baráku a sloukpu, využuju ho v protažení zemnícího vodiče z baráku ven a nemusím nikde nic kopat. Zemnící drát jsem si udělal jeden navíc při stavbě domu pro případný hromosvod a další uzemnění jsem udělal pro strýčka příhodu. Teď jsem rád, že to půjde "neinvazivním" způsobem využít. Dokonce si myslím, že podmínka pro fve na ohřev vody s dotací je, že musí být uzemnění kompletně vč. akumulační nádoby odděleno od DS ='čistý ostrov.

16mm2 kabel na HOP. a opravdu mi to musíš psát stokrát pod každé video?

samozřejmě panely se musí vždy uzemnit. platí to v katalogu dehnu

tady kope naindukovaných 50Hz z DC vedení střídače skrze kapacitní vazbu do konstrukce panelů.

@@amperak a tím právě vznikne rozdíl zemních potenciálů.

to fakt jako ne...

@@amperak ale jo běž se podívat kde se staví panelák i když vlastně jestli se ještě staví 😁

@@flodurkeng Není panel jako panel. Některý je železobetonový a některý fotovoltaický.

musíš vozit tatrovklu hlíny

panely přestanou kopat ikdyž strčíš do hlíny 20cm roxor a na to je uzemníš. ten proud je malý ke kopání. Já mám HOP na PENu v nožovkách, jeho kvalita je dle mne mizerná. naštěstí bydlím v údolí a blesk tu praští všude jen ne do FVE. a to ještě máme na kopci ocelový stožár s anténou :D Ty právě nemužeš použít pospojení sítě, protože když praští blesk, tak máš hrozně velké přepětí. takžense panely uzemní na HOP a případně to se ještě dpojí s zemničem bleskosvodu aby nemohl blesk přeskočit na rámy panelů a pak do FVE. A ty panely musí být v kulové ploše bleskosvodu, což často znamená nutnost prodloužit jímače.

muže být, použití vodiče pod 16mm2 musí prokázat výpočtem

Mám přesně to samé. Plech plochá střecha. Ale neuzemněný panely ..nikdo to tehdy neřešil ! Žádné svodiče , žádné bleskojistky v rozvaděči. Žádné uzeměné střídače. Na rámech panelů přeci ani není od výroby ani očko , ani dirka na očko ..tak doprdele jak ten hliník chtějí EARTH zastánci jednoduše pospojovat ? Vyrobce FVP si to nepřeje jak vidno ! Co si počnou až se budou dělat rámy z umelý hmoty ? ...budou pospojovat gumovou hadici : ))) Střecha je plechová ... takže FVP se nakonec beztak pospojili přes držaky na falcech" plechu. Bleskosvod byl po pár letech kvuli pojišťovně namotovaný dostatečně . Ale nezavisle na FV panelech ...ty nikoho nezajimali ! ..Ale vede naštěstí 1 m daleko od FVP Jedná se ale o 19 let starou FVE jednu z prvních průkopnickejch 10kWp ... on grid , ještě bez použití baterii ... čistě jen nezavislý prodej do sítě za peníze (žádná spotřeba elektřiny z FVE v místě)

požáry FVE jsou problém, ale bude to taky ve videu.

Je jedno, co se kdo učí. Podstatné je co může, nebo nemůže použít pojišťovna jako záminku pro krácení plnění když to shoří. A v případě hromosvodu na plechové střeše je odpověď poměrně jednoznačná - nemá tam co dělat a riziko požáru (zanedbatelně) zvyšuje, místo aby chránil. Jediné neprůstřelné řešení je hromosvod oddálený, a nebo žádný pokud jsou na to podmínky. Panely se pak chovají úplně stejně jako plechová střecha, jen s tím rozdílem že jsou přes minimální odpor spojené s nejdražší elektronikou v domě a s nejnebezpěčnějším hořlavým materiálem v domě. Připojení na jednotný potenciál NENÍ řešením odpovídajícím dle ČSN EN 62305, čili kdo připojuje panely na hromosvod, automaticky k tomu dodává svoji hmotnou odpovědnost.

@@Sett86 Co kdyz je pulka strechy titanzinek a pulka taska, kde jimac je na obou stranach hrebenu a hromosvod je pak veden pod hrebenem a po obvodu TZ strechy a sveden na kazde jedne strane domu fasadou dolu? Jak zde udelat spravne uzemneni FVE? Firma navrhuje reseni - odstupova vzdalenost na casti s taskou, a prepetova ochrana na strane TZ...o uzemnovani extra 16kou, nebo pripojovani na hromosvod nebyla rec. Dik

Podle projektu. Plech je vodič, vzdalenost nrlze dodrzet, je to jasné.

JJ, mám také naTiZn. S nejde dodržet. Konstrukci zemnit 16mm2 a svodiče typu 1+2

Když v projektu od dehnu vyjde na průměrný domek jeden jímač s jedním svodem izolovaným, tak se to cenově za materiál hýbe kolem 30 tisíc

Blesk je beťár nevyspytateľný. Asi sa ťažko overuje funkčnosť daných noriem.

Si zisti ako sa tvoria normy ;) trebars tie nase su derave jak ememtal a radsej sa rusia stare ako by sa robili revizie

Fyzikální zákon je jedna věc a jak ho zohlední norma v praxi je věc druhá. Strom s jabkama padajícíma na hlavu: 1. norma - postavte pod stromem stříšku, která odolá pádu jablka o hmotnosti H z výšky V. 2. norma - zabraňte vstupu pod strom v okruhu průměr stromu + 0,5m 3. norma - problém neřeší

ale to FVE má. kdyxž se zhorší parametry, střídač napíše hlášku "chyba izolace" a odpojí panely.

@@amperak Ono i některé střídače v sobě mají integrované pojistkové odpínače, přesto dáváme externí odpínače, byť normu na odpojení panelů jsme splnili konstrukcí střídače. Jak je tedy možné, že může být na neuzeměných panelech a kovové montážní konstrukci napětí, jak říkáš ve videu, když střídač odpojí panely při chybě izolace? To jako s ohledem na význam slova k porušení izolace na panelech nedošlo? Není na nich nebezpečné napětí? Má tvůj návrh fve pro bojler s řízením stykačem takové zařízení, které hlídá poruchy izolace, že panely odpojí? Mají to bojlerové střídače prodávané běžně v malobchodu? Mají to často používané regulátory Victron, epever, ... ? Měl jsem na mysli externí DETEKČNÍ zařízení, které by monitorovalo všechny prvky fve prakticky v jakémkoliv možném i nemožném zapojení. Jak se říká, 2x měř a jednou ...Prostě externí doplněk nebo i součást normy. Pokud je reálné, aby bylo napětí na panelech a fve normálně funguje, tak je i velká pravděpodobnost, že například šroubem pro upevnění háku se v krokvi spojíme s nějakým šroubem upevňujícím z vnitřní strany například kovovou konstrukci pro sádrokarton a toto napětí si přeneseme do celé vnitřní konstrukce .... a půser může být na světě i bez kontaktu s panely. Když jsem dělal sádroše, tak v žádném návodu nebylo, že by se konstrukce pro něj měla uzemňovat, takže ji uzemněnou nemám. Byl to jen námět k zamyšlení, protože mi přijde nezodpovědné, jak se v návaznosti na možná rizika neřeší naprosto základní normy nebo širší forma "elektrické" a požární bezpečnosti. Ale to není nic proti tvé tvorbě.

@@JaneKLX Vidíš! a prot se panely mají uzemnit. protože právě neuzeměné panely nedokáže žádné zařízení při poruše detekovat. nemá jak. detekce totiž probíhá oproti zemi. měří se izolační odpor. Pokud rámy neuzemníš, vyskytuje se na nich vždy potenciál oproti zemi a ten je třeba svést. k té kosmické stanici, ta je uzeměna za kovocý rám, ze kterého je vyrobena. stejně, jako v autě je uzemění karoserie vozu. řešení ohřevu pro boiler stykačem odmítám rozvádět, jelikož to je řešení prezentované jako bastl tlačený na cenu a primárně pro dočasné užití. střídače typu BEL jsou na tom podobně. jenže jejich soustava je soustava IT, pokud jsou panely uzeměny a boiler taktéž, nemůže dojít k úrazu při poruše, k urazu muže dojít až úpři druhé poruše systému a to se stane systém nefunkční. je to velký rozdíl oproti ongrid řešení, kdy k urazu může dojít už při první poruše nebo i za provozu, protože nepracuje v izolované soustavě. bateriové MPPT mají uzeměn zase jeden konec panelů a detekce tam je nějaká. ne izolace ale. opět, pokud je konstrukce uzeměna, tak nehrozí roziko. samozřejně při opravě nebo údržbě elektrického zařízení je potřeba pracovat v souladu s nějakýma bezpečnostníma pravidlama. a ne jak někteří, kteří se nebojí ničeho. doufám, že už to chápeš, jak to funguje. jinak k ohřevu TUV lze realizovat detekci poruchy bez problému, otázka je cena.

@@amperak Díky moc za vysvětlení. Jako automechanik vím, že uzemnění je na kostru karoserie a pokud to platí i něčeho tak sofistikovanýho, jako je kosmická stanice, proč je to kurwa tak nejednoznačný u FVE? Je to směšný :-) :-) Když se bavíme o "polském" uzemnění přes 6 mm2 vodič DS, nemůže být další argument proti tomu ve smyslu: když dojde k nějakému výboji, indukci a vůbec nemám ponětí, jak to nezvat ...prostě blesk, tak kapacitu tohoto uzemnění naplní svádění přepětí z přepěťových ochran jednotlivých stringů a to, co by ještě přišlo z konstrukce a panelů by vlastně narazilo něco jako do zdi, protože 6 mm2 vodič má limit zaplněný? Vím, že jsi tento limit vodiče zmínil, ale ne v souvislosti celého systému, kam spadají i přepěťové ochrany. Asi si budu muset udělat nějakou tabulku + a - jednotlivých způsobů uzemnění a selsky vydedukovat pro sebe to nejlepší, když už tu není jednoduchá norma a každý výrobce si může své zařízení pro stejný účel vyrábět tak, že ve skutečnosti nelze tyto výrobky zaměňovat. To je jako by si každá automobilka vyráběla svůj benzín, který by nešel použít do motoru jiného výrobce, ...

Jo? a proč myslíš že se dává přepěťová ochrana do DC rozvaděče? kvůli statické elektřině to asi nebude :D

To je aby to stalo vic peněz! Protoze to funguje i bez toho

jasně, chápu, je to složitější. ale ve výsledku se dostaneš do určitých "vzorových" řešení co jsou dobře. například ten dehn je dobře. k tomu napětí na rámech. DC obvody MPPT je u střídačů propojen s DC obvodem střídače, tudíž je tam střídavá složka oproti zemi a FVE panely jsou jeden velký kondenzátor, kde jedna elektroda jsou články a druhá je třeba plechová střecha, tam to je znát. a skrze kapacitu tě to nakope. určitě jsi zažil, že tě někdy kopl plně funkční přístroj dvojité izolace. to je tím, že se kapacitně přenáší AC napětí. každopádně souhlasím, že panely musí být uzeměny a už je kupodivu jmenovaná firma uzemuje

Jo, taky jsme zjistili pri mereni, ze tri jsou často málo.

@@amperak problem je ve kterém ročním období se mněří zemnění nebo hromosvod ! když na podzim nebo jaře když přiší jsou kolikrát hodnoty dobré , ale v letě když je sucho tak jsou hodnoty špatné !

Na počtu zemnících tyčí nebo desek nezáleží! Záleží vyloženě jen na výsledném odporu. Nejlépe zemní jílovitá půda a černozem, nejhůře kamenitá a písčitá půda. Ideální vzdálenosti mezi tyčemi jsou takové, že když máte metr dlouhou tyč, tak tu následující od ní 2a více metrů, když máte 1,5 m tyč tak 3 a více metrů - vždy dvojnásobek délky dané tyče či desky. Když je dáváte blízko sebe, tak to trošku ztrácí význam.

A? co z toho mám vyvodit za závěr?

@@amperak no říkal si, že DEHN píše, že se to má pospojit 16 a stáhnout do země přes týče..., tohle ale nikde nepíše

ono by se toho našlo víc, ale máš pravdu. já ale když bych měl v zemi písek, tak tyjo sem spoko. nemusím ho kupovat do betonu :D

opravdu máš 1 ohm a nespojeno s PEN? respektive s HOP. a nemáš hromosvod? naco to zemění tam je? To propojení s HOP je na vyrovnání úbytku na zemniči při úderu blesku.

@@amperak ano, jeden ohm, položeno od sloupu skrz antoníčka bez propojení s PEN až do baráku cca 70 metrů, druhá vétev ke studni 30 metrů, k tomu kovová zemní nádrž na užitkovku 6 m3 ....no a jen 2 vývody že země a tím to skončilo, hromosvod na barák jsem nedělal, revizák doslova řekl, máš tu vysoký stromy, proč to přitahovat . No a MPPT má v návodu doslova nespojovat zemění s PEN ....tak jsem to vše připojil včetně přepěťovek na ten vývod že země ....

to je běžný no, ale už uzemnují

postup jako u FVE s nedodrženou vzdáleností S. u paty domu k svorce hromosvodu a pokud není základový zemnič, propojit s MET. instalovat přepěštovku pro nedodrženou vzdálenost.

jo, i po českých patlalech je to problém.

pokud nemáš hromosvod, tak je uzemnuješ venkem přímo a základový zemnič. panely na střeše je lákadlo pro blesk a tak to uzemnit domů není dobrýá nápad. navíc viz dokumenty dehnu a podobných

@@amperak myslíš že by bolo rozumnejšie panely uzemnit o hromozvod a striedac uzemnit do rozvodnej skrinky ?

@@adrianfarkas3437 jestli nemáš hromosvod a máš v základech na hromosvod vývody, tak to připoj na ně hromosvodovým drátem. pospojuj všechny lišty.

@@amperak ďakujem dneska to spravím keď nebude svietiť slnko protoze je na ty strese horko 🙂