Anatomie katastrofy a prorezlý vagon smrti: Pardubice nebyly první

  Рет қаралды 47,718

badatele.net

badatele.net

10 күн бұрын

Po stopách příčin jednoho z nejhorších neštěstí v historii naší železnice. Jaké drobnosti stály za ohromným neštěstím. A jaké mýty o příčinách se usadily ve veřejném mínění.

Пікірлер: 114
@PanPlesaty
@PanPlesaty 9 күн бұрын
Paráda. Konečně zase živý stream ve standardním formátu. 👍
@user-ls6jt4cb1f
@user-ls6jt4cb1f 8 күн бұрын
K tomuto bych chtěl dodat jednu věc: za katastrofu v Řikoníně ouřadové narozdíl od Pardubic opravdu nemohli, tam to byla skutečně smutná shoda mnoha nešťastných okolností. Ježdění neoprávněných spolucestujících na lokomotivách bylo zcela běžné až do konce minulého století a ve chvíli, kdy se tomu podařilo zabránit (flastrovat fíry za "taxi" tak, že si to už nedovolili), výrazně se zvedl počet projetí stůj a nehod. Stejně jako spolujezdec v autě dokáže řidiče lépe udržet v pozornosti, stejné je to u strojvedoucích. Zákaz černých spolujízd na lokomotivách přišel jako alibismus předpisářů, když se jednou stala nehoda při které fíra vezl osobu, která na lokomotivě nevykonávala žádnou práci a tak jako příčinu nehody označili nepozornost fíry a vyřešili to oním zákazem. Zároveň ale v té době fírové nebyli na lokomotivách sami a jezdili s nimi pomocníci anebo vlakvedoucí, kteří měli přímo v popisu práce hlídat pozornost strojvedoucího, což dnes nejenže není, ale je to dokonce zakázáno, aby fíra kohokoli na mašině měl. Kdyby v Pardubicích fíra měl na mašině někoho druhého, bylo by dvakrát tolik očí, co si mohli všimnout červené a k nehodě by nedošlo.
@jarmilavavrinkova7103
@jarmilavavrinkova7103 7 күн бұрын
Jak by to dopadlo v Pardubicích, kdyby strojvedoucí místo chyby, kterou si uvědomil a začal brzdit, třeba omdlel? Je na lokomotivě zařízení, které "zjistí" že lokomotivu nikdo neřídí a vlak zastaví? V době, když můj mobil "ví" kde jsem, mne nenapadlo, že není na koridoru vybavení, které odhalí, že jedou 2 vlaky proti sobě. Moje představa byla, že v těch velkých nádražních budovách jsou velíny a všechny vlaky na koridoru jsou na obrazovkách, všechny semafory... A kdyby byly dva vlaky na jednom úseku, tak kolej začne blikat červeně.
@ugencz8364
@ugencz8364 6 күн бұрын
@@jarmilavavrinkova7103 ETCS přesně ví, kde je návěstidlo, a tudíž by nedovolilo ho projet na stůj. Opakovač LS, nebo jeho bratr MIREL okamžitě po projetí stůj mašinu zastaví (MIREL umí i před), má to ale svý podmínky kdy se to nemusí stát. Když není kód (tj. neběží ani opakovač, ani ETCS), měl by furt být v provozu živák, který nutí strojvedoucího po určitý časové době mačkat tlačítko, a když ho nezmačkne, opět hodí nouzovou brzdu. Vlaky taky disponují tzv. "Generálním STOP", který umí na dálku zastavit všechen provoz v daný oblasti.
@PETMK
@PETMK 6 күн бұрын
@@jarmilavavrinkova7103 Podle všeho tam měl zabezpečovač Mirel. Normálně se do kolejí pouští signály, podle kterých pozná, jestli je trať volná, jestli má zastavit a nebo jestli má omezenou rychost. Pokud není volno nebo chybí signál v kolejích (takzvaný kód), pravidelně kontroluje strojvedoucího tak, že zahouká a strojveducí musí zmáčknout tlačítko, jinak to použije rychlobrzdu. Když přijme kód STŮJ a lokomotiva jede nad 40km/h, použije to rychlobrzdu okamžitě. Jenomže oni tam po rekonstrukci nedali zařízení na vysílání kódu (měsíc před nehodou tam prý ještě bylo) a pokud si strojvedoucí jenom nevšimne červené žárovky, tak to tlačítko bez problémů zmáčkne a jede se dál, protože automat neví, že má zastavit. Instalaci těch vysílačů na nově rekonstruovaných tratích s plánem na ETCS zakázalo ministerstvo dopravy.
@karelkyselka358
@karelkyselka358 6 күн бұрын
Ne není
@Thales_WH
@Thales_WH 5 күн бұрын
Třeba já když řídím, tak mě spolujezdec rozptyluje a raději řídím sám.
@karelkarel3782
@karelkarel3782 8 күн бұрын
Díky za stream a za slova o ouřadech, kteří nenesou odpovědnost za chyby. Bohužel, ouřad se vždy vyviní. To platí i pro Pardubice dvojnásob.
@martinpalicka4917
@martinpalicka4917 2 күн бұрын
Pěkně zdokumentovaná nehoda a hlavně srozumitelně odprezentovaná. Díky Jak už to bývá, podobné nehody jsou důsledkem série drobných selhání a chybiček. Vámi nadhozená otázka o míře zavinění je skvělé téma na diskusi. Věřím, že by taková diskuse trvala ne několik hodin, ale několik dní a večerů... :)
@jonaspragis
@jonaspragis 7 күн бұрын
Pani hláskařka neměla dávat stůj kvůli tomu, že se chtěl někdo svézt, ale proto, že neměla odhlášku za odjetým vlakem. A měla tam tu mašinu nechat, dokud odhlášku nedostala. To byla primární a rozhodující příčina průseru.
@ivetachvojanova
@ivetachvojanova 5 күн бұрын
Souhlasím s vaším názorem, když někdo se něčeho dopustí, že je hned potrestán a když se to týká někoho v kanceláři, že je bez trestu. Právě takové osoby, když musí opustit své pracovní místo dostávají vysoké odstupné. Např. bývalý ředitel národního technického muzea v Praze asi před deseti lety, který to tam vytuneloval.
@Viliam1974sol
@Viliam1974sol 2 күн бұрын
za bývaleho systému sa najčastejšne "vykoplo" smerom hore....
@jantesar7695
@jantesar7695 4 күн бұрын
Ahoj kamaráde Pane Mareši , děkuji za hezkou práci a dokument od tebe laika přes odborné nastudování až po přetlumočení pro všechny.❤. Stále občas sleduji a moc rád ❤❤❤❤❤
@neorite3590
@neorite3590 8 күн бұрын
Jako vedoucí posunu se řídím jednoduchým pravidlem "Pokud si nejsem jist radši zastavit"
@flaaaboyeda608
@flaaaboyeda608 8 күн бұрын
Posun možná. Kdyby si tehdy vlaky zastavovaly jen tak mezi stanicemi, binec by byl asi větší, ne?
@jonaspragis
@jonaspragis 7 күн бұрын
@@flaaaboyeda608 Binec v grafikonu asi jo, ale tady si byli všichni jisti ..
@vaclavvavra3268
@vaclavvavra3268 9 күн бұрын
Opětovné zapnutí je na rozvodnách naprosto standartní. Ono totiž vedení dokáže vyhodit i spadlá hrouda sněhu, větev, blbej pták...... obvykle je daný předmět tím proudem "odstraněn" a po zapnutí už to funguje
@ruzicka50
@ruzicka50 8 күн бұрын
Na této nehodě je vidět, jak dlouho trvalo, než se trať plně dokončila. V případě hlásek, je jediné zabezpečení telefon a dopravní dokumentace. Narozdíl od Hradel, kde je už zavbespečovací zařízení a odhlášky se dávají jeho obsluhou.
@pozitroncz8679
@pozitroncz8679 7 күн бұрын
Spíš soudruzi na to dlabali. V té době už byl k dispozici i autoblok. Vždyť v roce 1967 byla dokonce udělána *dálkovina* (první a na dlouho poslední) na trati Plzeň - Cheb.
@janspitalsky3551
@janspitalsky3551 5 күн бұрын
​@@pozitroncz8679co přesně dělá dálkovina?
@Robin-ps4pk
@Robin-ps4pk 5 күн бұрын
@@janspitalsky3551Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení a řízení provozu.
@pozitroncz8679
@pozitroncz8679 4 күн бұрын
@@janspitalsky3551 Dálkovina znamená, že nesedí výpravčí v každé stanici, ale celá trať (všechny stanice) je ovládána centrálně z dispečinku. Třeba všechny koridory v Čechách jsou ovládány z CDP (centrální dispečerské pracoviště) Balabenka, na Moravě zase z CDP Přerov.
@petrsimral1461
@petrsimral1461 8 күн бұрын
Železniční nehody až na vzácné výjimky nejsou nikdy způsobené jen jednou věcí... Když si představíme, kolik lidí se v tom případě jmenovalo, úplně naposledy signalista St. 1, náčelník stanice v kolejišti, výpravčí stanice, signalista St. 2, strojvedoucí 4094, pomocník strojvedoucího 4094. 6 (slovy "šest") mohlo zastavit R 57 Pannonia. Neudělal to nikdo... Podobný scénář měla nehoda u Stéblové 14.11.1960, zde to mohlo ovlivnit 7 lidí... Jinak odborně to s Vámi jako laikem bylo přežitelné...
@kamilblazek4000
@kamilblazek4000 8 күн бұрын
57:50 podle tehdejších předpisů měl být mimořádně zastavující vlak o tomto zastavení zpraven. Pokud nebyl, musel být zastaven u vjezdového návěstidla. Pokud byl projíždějící vlak zastaven u vjezdového návěstidla, musel, až mu byl vjezd dovolen, zastavit ve stanici. Tehdy ve stanicích bývalo, že vjezdová návěstidla byla nezávislá na odjezdových (na vjezdovém nebyla návěst výstraha, tj. žluté rameno/světlo). Vjezdové návěstidlo bývalo dvouraměnné, jedno rameno šikmo vzhůru/zelené světlo = volno (pokračovat maximální rychlostí a na odjezdu je také volno), dvě ramena šikmo vzhůru/dvě zelená světla = vjezd odbočkou (sníženou rychlostí a očekávat stůj). Plán byl takový: Zastavit náklad u vjezdu, jakmile zastaví (ne dřív), dát vjezdové návěstidlo na volno, u námezníku (ta bílá věc s černými konci, kde se sbíhají koleje na výhybce) na konci staniční koleje stojí signalista s červeným praporkem (ruční návěst Stůj), vjezd do stanice je povolen, odjezd ne. Stanice Řikonin tehdy nebyla vybavena žádnými prostředky detekce vlaku, tak proto to "vyhlížení". Odjezdová návěstidla buď nebyla vůbec, nebo byla skupinová, platná pro více kolejí. To lezení na přístřešek nástupiště nebylo až tak divoké, na Nové Tišnovce byly v těch dobách takové dřevěné trojúhelníkové přístřešky kryté asfaltovým papírem nad schodištěm do podchodu na které se dalo z opačné strany než byly schody vylézt. Co se týče traťového zabezpečovacího zařízení, automatický blok zde byl vybudován v roce 1975 nebo 1985? Nevím přesně.
@jonaspragis
@jonaspragis 7 күн бұрын
Bohužel na ty dotazy odpovídá železniční laik .. minimálně by mohl tušit, že na vjezdu je i předzvěst a nakonec způsob zastavení nezpraveného vlaku je tam popsán dost podrobně i ve zprávě.
@montgomerys7279
@montgomerys7279 7 күн бұрын
Skvělý stream jako vždy. Pro ty, kdo chce trochu poznat tajemství zabezpečení tratí, doporučuji video strojvedoucího Andy. Rozebírá některé nehody z pohledu zabezpečení a dosti kriticky se pouští do vedení správy železnic. kzfaq.info/get/bejne/gL10nbSkl63UY4U.htmlsi=scKm3Cu7JqTGnUOJ
@Tom_SHTF
@Tom_SHTF 3 күн бұрын
22:30 Ona ta střecha podchodu začínala prakticky u země, takže to bylo spíš jako kdyby vystoupal po schodišti. Nové nádraží už je pochopitelně jiné.
@Max-np5dz
@Max-np5dz 7 күн бұрын
Poněkud se mýlíte v tom, že v Pardubicích nebylo funkční zabezpečovací zařízení. Bylo a bylo funkční i na lokomotivě RJ. To co tvrdí p. Jančura o zabezpečovacím zařízení v Pardubicích je do jisté míry zavádějící. Bohužel zde není prostor na vysvětlení tak jen ve stručnosti. V Pardubicích uďelal chybu strojvedoucí ale nezabíjel ani on ani zabezpečovací zařízení. Zabíjel prorezlý lůžkový vagon, který byl Regiojetem zakoupen už jako vyřazený od rakouských drah a poté dále provozován v Čechách. To je jasně patrné z fotodokumentace nehody. Otázkou je jestli lidé z Regiojetu o skutečném stavu onoho vozu věděli, či ne.
@PETMK
@PETMK 6 күн бұрын
Zrezavělý vagón neokecá. Zabezpečovačka tam sice byla, ale nebyl tam prý kód. Tam je pak zabezpečovačka jenom a pouze na to, aby lidem řekla, jestli je postavená cesta a volný další úsek. A je jenom na lidech, jak s tou informací naloží. Vlak pak může zastavit jenom fíra nebo výpravčí generálním stopem. Jak ten první přehlídne návěstidlo a druhý zrovna řeší něco jinýho, je vymalováno.
@Thales_WH
@Thales_WH 5 күн бұрын
Pan Jančura v rozhovoru hned na začátku jasně řekl, že viníkem je velmi pravděpodobně strojvedoucí přestože tvrdí, že jel na zelenou. To mi nepřipadá jako výmluva. Máte nějaký zdroj k tomu, že tam bylo funkční zabezpečovací zařízení?
@charlesfly905
@charlesfly905 Күн бұрын
Nehodu si pamatuji jako kluk, v té době mi bylo 9 let a chodil jsem do nedaleké základní školy. Tento týden jsem si k viaduktu udělal výlet a celý úsek mezi kutinskými viadukty a Říkonínem prošel a nafotil dronem. Měl bych tyto připomínky: 1. Strojvedoucí a pomocník nákladního vlaku 4094 vypověděli, že v okamžiku nárazu lokomotivy Lv 900 slyšeli ránu, kterou označili jako „výbuch“. Přitom vlak byl dlouhý asi 800 m, byl prosinec, zima, takže měli asi zavřená okna. Oba byli v hlučné lokomotivě, která stála za obloukem trati a v zářezu do okolního terénu. Od viaduktu do stanice Říkonín je to sice přímou čarou 1550 m, tedy dvojnásobek, ale bez zářezu. Zvuk „výbuchu“ se tedy šířil přímo. Není tedy možné, aby v Říkoníně náraz neslyšeli. To znamená, že výpravčí, oba signalisti i náčelník stanice Říkonín, který byl venku, náraz museli slyšet. Ačkoliv výpravčí věděl, že do obsazeného úseku vjel Lv násl. 900 a slyšel náraz, si stoupl na perón, odkud zdravil (viz. výpověď strojvůdce Madunického) projíždějící rychlík Ex 57 Panonia. To platí i pro signalistu Jebavého, který také musel slyšet náraz a mohl rychlík zastavit. U soudu Říkonínští pochopitelně „výbuch“ nepřiznali. 2. Souhlasím, že si policie i justice z ubohé holky Knoflíčkové udělaly obětního beránka. Podle mě si měl část jejího trestu odsedět traťový mistr Havlát, který se jí vecpal do kanceláře, zneužíval a blokoval její služební telefon k soukromým hovorům (domluvě vlako-taxislužby) a, jak jsem se dočetl na vlaky.net, jí snad dokonce poradil, že „už jsou komplet, takže mohou jet“. Navíc jí do toho kecali ještě další dva vykutálenci (pochůzkář a hláskař z minulé směny), co neměli v její kanceláři co dělat. Není divu, že holka něcó přehlédla, když měla kancelář nacpanou třemi na ni machrujícími chlapy.
@vaclavvavra3268
@vaclavvavra3268 9 сағат бұрын
Nemáte zcela pravdu. Pochůzkář sice byl přítomen, jenže ten si nejspíš hleděl akorát kamen, byl prosinec. Výpravčí z minulé směny už byl pryč když dorazila lokomotiva a traťový mistr na loko nastoupil. Aby vlak pustila, musela se vrátit do kanceláře a už tam byla sama, případně s pochůzkářem.
@michalsuma3854
@michalsuma3854 3 күн бұрын
Jen nápad, proč nepustil vlak 4094 do stanice Řikonín , asi byl moc dlouhý. Nevím kolik byla délka staničních kolejí ,dnes po reko má cca 700m . Ale 45+ loko to je řádská délka a kolik byl normativ? A byl to Sp. náklad a ten nestojí na každé mezi. Takže i kdyby ho pustil do stanice tak poslední vozy stojí před vjezdovím návěstidlem. Zablokované vyhybky což je asi taky proti předpisu.
@martinjilek8866
@martinjilek8866 5 күн бұрын
Co se týče čísla lokomotivního vlaku, tak si nemyslím, že strojvedoucí chtěl lepší číslo vlaku kvůli rychlosti, protože lokomotivní vlak měl stanovenou maximální rychlost, ale spíše pro snahu o přednost před jinými vlaky. Je otázka, jak by se to docílilo, protože rozhodující byla kategorie vlaku a to byl lokomotivní vlak. Pravděpodobně jedině tím, že by výpravčí bral násled vlaku os.dopravy jako něco víc.
@marketapistorova579
@marketapistorova579 8 күн бұрын
A co tragédie ve Stéblové mezi Pardubicemi a HK v asi roce 1963 ???.
@honnzok7495
@honnzok7495 8 күн бұрын
11:55 Do Prahy ne, měli jen střídavou loko, v Kutné Hoře začíná stejnosměrná soustava takže tam byl přeprah....
@jantesar7695
@jantesar7695 4 күн бұрын
Jinak to byla smutná událost...i mne se stala věc kdy jsem mohl mít MÚ oficiálně.....ale nechci říct tim kdo nic nedělá ten nic nezkurvý.Na dráze platí: spěchej pomalu.A z drobností (chyb) jsou největší prusery a nehody.....jako viz tento příklad 😢😢
@Georghes1
@Georghes1 8 күн бұрын
V padesátých letech minulého století se stala obdobná nehoda před železniční stanicí Šakvice. O vánocích před půl nocí 1953 zastavil zpožděný osobní vlak z Brna před vjezdovým návěstidlem do stanice Šakvice na signál stůj. A po několika minutách do něho narazil v plné rychlosti rychlík do Bratislavy, jehož opilá posádka spala. Nechápu jak se dá spát na parní lokomotivě? Dřevěné vozy osobního vlaku se prakticky proměnili v třísky a to mělo za následek 106 mrtvých.
@jaromir1942
@jaromir1942 8 күн бұрын
To se dá chápat docela snadno. Strojvedoucí nebo topič oslavovali narozeniny syna,tak se ožrali a a usnuli. Takže albatrois se řítil sám,dokud nenarazil do toho osobáku.- Našlo se tam několik prázdných lahví vína.
@kapitanbarbossa7152
@kapitanbarbossa7152 8 күн бұрын
@@jaromir1942 ? Albatros? Nebyl to Rudej Ďábel 476.0?
@hankaz.9038
@hankaz.9038 8 күн бұрын
Jedna z velkých železničních nehod u nás, o které se vůbec nemluví, je srážka dvou osobních vlaků ve Kbelích v roce 1943.
@bobixdenk3711
@bobixdenk3711 6 күн бұрын
Super stream
@danavonkova6984
@danavonkova6984 Күн бұрын
ách to je zase snůška .... takhle to vypadá, když se nehodový děj snaží vysvětlit někdo, kdo o tom ale opravdu nemá ani páru. Srovnávat nehodu v Pardubicích s touto muzeální událostí je dost mimo. V Pardubicích se nejezdí bez zabezpečení, jak nám tvrdí pan Jančura, jen tím odvádí pozornost od faktu, že jeho vagóny nejsou bezpečné. Kdo zná alespoň trochu železniční provoz a to jak funguje, by tu starou událost popsal pár slovy a za pět minut by neměl o čem mluvit. Shrnout pardubickou událost by taky nevydalo na půlhodinové vysílání, přestože ještě není uzavřená. Na dráze fungují bezpečnostní mechanizmy od počátku železnice a každá nehoda přispěla k vydání nových předpisů a nařízení, proto je ze základního předpisu o provozování dráhy, který měl původně pár desítek stran, bible hodná toho jména o téměř 700 stranách se spoustou příloh. Zabezpečovací zařízení jen eliminuje lidské chyby, ale nikdy jim úplně nezabrání
@ladislavcermak2288
@ladislavcermak2288 9 күн бұрын
Pokud to už někdo psal, tak se omlouvám. Ale zásada jeden vlak na oddíl rozhodně není nepřekročitelná; návěstní předpisy D1 znají a definují pojem „podmíněné projetí stůj“, jehož problematická definice byla mj. příčinou jiné tragické nehody na železnici; konkrétně před čtyřmi lety u Českého Brodu. Za určitých okolností je na tzv. autobloku strojvedoucí dokonce povinen návěst stůj minout, opatrně vjet do obsazeného oddílu a dojet k případné překážce, uváznutému vlaku, nebo jiné příčině zdržení. Donedávna se také praktikoval také tzv. nezavěšený postrk, který se od vlaku odděloval na širé trati a v ten okamžik se v jednom oddílu rovněž legálně octly dva vlaky.
@filipkubesa5431
@filipkubesa5431 8 күн бұрын
Bylo by ale fér uvést na pravou míru, že ta podmíněná, drážním žargonem "permisivní" návěst Stůj je jen a pouze na oddílových návěstidlech automatického bloku, které mají bílý označovací pás. Na všech ostatních hlavních návěstidlech je návěst Stůj absolutní. Prostě červená, tak dál ani metr, bez příkazu výpravčího. A u těch okolností, kdy se na AB s permisivním Stůj, bych vytkl "strojvedoucí je povinen návěst Stůj minout"... Není! Předpis D1 jasně říká, že za splnění podmínek MŮŽE pokračovat v další jízdě za úroveň návěsti Stůj a dále podle nějakých podmínek. Nikdo do toho strojvedoucího nemůže nutit, není to jeho povinnost jet dál.
@pavelradic9886
@pavelradic9886 8 күн бұрын
Díky za info, rád se dozvím něco nového...
@honzavlcek4021
@honzavlcek4021 8 күн бұрын
Ano, ze stanice Valašské Meziříčí směrem na Vsetín se tento druh postrku používal běžně, poskrtk pomohl vlaku se rozjet ze stanice a po pár kilometrech se odpojil od vlaku a vracel se zpět
@Jurajs89cz
@Jurajs89cz 8 күн бұрын
Příčina nehody u ČB ovšem byla ta, že strojvedoucí byl indisponován. A jízdu okolo stůj na AB považuji za jednu z prasáren v D1.
@kapitanbarbossa7152
@kapitanbarbossa7152 8 күн бұрын
Cože? Podmíněné projetí stůj? Definice z D1? Jako šéfe, nic takového tam není. Jedinné co tam bylo, tak to, že v případě oddílového návěstidla autobloku, které návěstí návěst stůj, je možno tuto návěst projet bez dalších opatření (sepisování rozkazu a tím pádem dovolení výpravčího/dispečera). Podmínkou bylo, že se vždy musí před tímto návěstidlem zastavit. Pak může strojvedoucí pokračovat v jízdě, ale pouze jen dle rozhledových poměrů. Dneska to je upraveno tím, že pokud před sebou v oddílu vidí vlak, nesmí dále pokračovat. Rozjet se smí, až mu vlak před ním zmizí z dohledu.
@VojtechCerny-kv7ox
@VojtechCerny-kv7ox 7 күн бұрын
"Zastavte všemi prostředky".
@robertkovar8710
@robertkovar8710 8 күн бұрын
Zajimave. A nehody na železnicí jsou i dnes...
@jerrys1863
@jerrys1863 7 күн бұрын
Jaký národní zabezpečovač? Používá se vz1 mirel.
@piszkosmunkak2689
@piszkosmunkak2689 8 күн бұрын
Pravda nebo lez: Strojvedouci nakladniho vlaku Navara, zastavil daleko proto, protože sel uriznout stromek na vanoce na strani vedle trate. Mimo jine jsem mel v ruce kroniku rikoninskeho obcana, ktery si o nehode udelal zapis.
@badatele
@badatele 7 күн бұрын
Nemohu potvrdit ani vyvrátit. Ani Navara ani pomocník o tomto nevypovídají.
@Viliam1974sol
@Viliam1974sol 2 күн бұрын
68:43 Súdruhom "nehrali do karát" takého nehody a tak umlčovali ľudí aby moc nerečnili, zvlášť ak išlo o eminentné pochybenie "ouřadú" alebo bola zjavná politická zodpovednosť za daný stav. (čo asi v tomto prípade až také nebolo ale predsa... Navyše 2 roky po "internacionálnej pomoci...")
@Viliam1974sol
@Viliam1974sol 2 күн бұрын
dnes je skôr problém opačný extrém. Každý kto má 2 dierky v nose je na všetko "naslovovzatý odborník"
@user-mg3ps5wr9h
@user-mg3ps5wr9h 8 күн бұрын
Řikonín si pamatuji ještě jako pubertální holka.Jeden můj spolužák měl otce lékaře, který tam byl jako první a dával první pomoc. Byli jsme se tam podívat a opravdu to vypadalo hrůzně.Ty rozházené osobní věci a věci dětí bylo to hrozné.Celá stráň a stromy byly poházené osobními věcmi. A to se našli i tací,kteří ty věci rozkradli.Byla to pro mne hrůzná podívaná.😢😮
@freejiri
@freejiri 8 күн бұрын
Pan doktor Vrchlabský z Dolních Louček že? Taťka mi o té nehodě povídal, že tehdy seděl ve škole v Lóčkách a po hlavní najednou jezdila jedná sanita za druhou. Kdysi byl o této nehodě natočen dokument z cyklu Osudové okamžiky,kde pan doktor mluvil. To místo je celkově takové zvláštní, ať už díky této nehodě,nebo válečnými událostmi.
@user-mg3ps5wr9h
@user-mg3ps5wr9h 8 күн бұрын
@@freejiri Přesně!! Byla tam i jeho manželka jako zdravotní sestra.Opravdu jezdily sanitky jako šílený.Pan doktor Vrchlabský byl úžasný člověk a dost to prožíval.Ten pohled když jsem to tam viděla, samozřejmě z určité vzdálenosti byl opravdu hrozný.
@badaxebadaxe2248
@badaxebadaxe2248 9 күн бұрын
Počet lidí ve vlaku asi byl znám přesně. Několikrát přejížděli hranici a tenkrát se to hlídalo i mezi soc. státy. Jinak bych se zeptal na ty Poláky, nebyli to nakonec železničáři? Měl jsem kolegu, jeho žena byla "u dráhy" a vím že jezdil na jejich výlety, kdy si tady vlezli do spacího vagonu a jeli kamsi (bylo to po plyšáku, takže třeba do Francie) a tam je někde na nádraží odstavili a oni tam v tom vagonu přebývali třeba týden, courali po okolí, pak je zase někam odtáhli a nakonec tak jeli domů tohle mi přijde že to mohlo být podobně levná dovča. Nakonec to ani nemuseli být železničáři, mohly to organizovat třeba odbory. To by vysvětlovalo, že spací vagon byl jednak polský v ČS vlaku a hlavně že byl obsazen jen Poláky
@JT-kz5oo
@JT-kz5oo 9 күн бұрын
Byli to železničáři s rodinami kzfaq.info/get/bejne/lcebaKam3JiafXk.html
@flaaaboyeda608
@flaaaboyeda608 8 күн бұрын
Polské vagony v mezinárodním rychlíku - věc běžná
@pavelslama6486
@pavelslama6486 9 күн бұрын
Pěkná práce, dobře připravené. Jen ten zvuk je slabý i na té youtubove versi.
@Thales_WH
@Thales_WH 5 күн бұрын
Tak si to zesil. Je to takový problém?
@JaroslavFlegl
@JaroslavFlegl 7 күн бұрын
Jste úplně mimo, možná by bylo dobré to nejdřív konzultovat se znalcem železnice a předpisů. Říkáte spoustu nepřesností z neznalosti.
@vaclavvavra3268
@vaclavvavra3268 5 күн бұрын
Ano? Možná se dopouští nepřesností, zaměňuje přípřež a postrk, ale nic to nemění, a není to na závadu srozumitelnosti. Pokud to chcete přesně, zajeďte do archivu bezpečnostních složek a přečtěte si vyšetřovací spis
@atlanko1
@atlanko1 8 күн бұрын
Na vlecke sa pouziva navest "proti stoj mozes"
@davidsuchanek7978
@davidsuchanek7978 8 күн бұрын
Mají nějakou ochranu vlaky proti bleskům?
@ondrejrogos3703
@ondrejrogos3703 8 күн бұрын
😂😂😂 však to nemyslíš vážne
@petrsimral1461
@petrsimral1461 8 күн бұрын
Ano, úplně přesně stejnou jako každý automobil. Faradayovu klec.
@pavelslama5543
@pavelslama5543 8 күн бұрын
@@petrsimral1461 plus uzemnění. Mít kovové spojení s největším hromosvodem světa (železniční sítí) se vyplatí.
@Viliam1974sol
@Viliam1974sol 2 күн бұрын
s..e sa na údržbu a tak to dopadá - myslím na ten polský vagón
@annief7894
@annief7894 8 күн бұрын
Povodně ve Švýcarsku jsou hrozné
@tomasduchon1691
@tomasduchon1691 6 күн бұрын
Urychleně na 1,5 jinak usnete :D
@losteyedevil31
@losteyedevil31 6 күн бұрын
Zoomer?
@mirekjindra8711
@mirekjindra8711 7 күн бұрын
Kloubouk dolu. Vyznat se v tom drážním bordelu pro laika není žádný pošmak 👍
@viteslavjedlicka7138
@viteslavjedlicka7138 5 күн бұрын
Minuly ctvrtek se ve sklepe hlavniho nadrazi v praze obesil tamni udrzbar
@LuboMiro-bf3ru
@LuboMiro-bf3ru 8 күн бұрын
POtvrzuji je to hodne potichu uz nemohu vice dat vhlasitost a napinam ouska
@Thales_WH
@Thales_WH 5 күн бұрын
Na jakém šmejdu to posloucháš, že to nemůžeš zesílit?
@Sasheenka
@Sasheenka 7 күн бұрын
Z episody Osudových okamžiků si pamatuji, že prý se tam hojně okrádalo mrtvé…
@vaclavvavra3268
@vaclavvavra3268 6 күн бұрын
Zde nikoliv, to bylo u Šakvic.....
@honzavlcek4021
@honzavlcek4021 8 күн бұрын
49:38 - Soudruzi řadu těch otřesných záběrů neváhali využít do naučného filmu Chyba znamená smrt, pojednávající právě o této nehodě. (Ty nejhorší záběry alespoň překlopili do negativu)
@jonaspragis
@jonaspragis 7 күн бұрын
Tenkrát se to tak nebralo, pracovních smrťáků byla taky spousta. Mmch jeden drobnej kousek z wiki: ten druhej spadlej vadon byl naštěstí špajzák, kde v těch sedm asi naštěstí nikdo nebyl.
@ptygr
@ptygr 8 күн бұрын
Mě dost překvapuje, že ani tehdy nedisponovala trať zabezpečovacím zařízením, které by bránilo puštění dvou vlaků na jednu trať. Možná mi něco uteklo…
@pavelslama5543
@pavelslama5543 8 күн бұрын
Mechanická návěstidla. Ovládána táhly ručně, ne elektrickým signálem z tratě.
@ptygr
@ptygr 8 күн бұрын
@@pavelslama5543 To sice ano, ale pokud vím, už za Rakouska fungovaly zabezpečovače, které bránily vyslání dvou vlaků na jednu kolej (fyzicky nešlo dát “volno” na návěstidle nebo přehodit výhybku, dokud vlak blokující cestu neprojel další hláskou)
@jonaspragis
@jonaspragis 7 күн бұрын
Disponovala, to byli právě ti výpravčí, signalisti a hláskaři ..
@SafoCZ
@SafoCZ 8 күн бұрын
Náčelníku, příště prosímtě vstaň a něco s tím zvukem udělej hned. Když do toho kuňkání skočí reklama, tak nám to rve uši. Normálně máš ten zvuk super, akorát dnes... Mimochodem, v Tišnově je ulice Jamborova.
@Thales_WH
@Thales_WH 5 күн бұрын
Já si to normálně zesílil na požadovanou hlasitost a žádné reklamy na YT nemám.
@vlastislavpina2586
@vlastislavpina2586 9 күн бұрын
Slaný zvuk 🥲😊
@martinslunecko274
@martinslunecko274 8 күн бұрын
Já bych naopak řekl málo osolený zvuk 🙂
@Thales_WH
@Thales_WH 5 күн бұрын
Tak si to pocukruj.
@jaromir1942
@jaromir1942 8 күн бұрын
A co Dluhonice v 50 letech Rychlík s těžkým nákl.vlakem na spojce 120 mrtvých.Proč se o tom nepíše. Zřejmě je to Top Secret,že?
@badatele
@badatele 7 күн бұрын
Ne, jen nemám v hlavě seznam železničních neštěstí. Zkuste prosím nahodit nějaký markant, podle kterého hledat.
@jaromir1942
@jaromir1942 7 күн бұрын
@@badatele Už je to hrozně dávno. Bylo to nějak v 50 letech. na Vánoce. Plně obsazený rychlík jedoucí na Slovensko pustil výpravčí v Dluhonicích na Spojku/tehdá tam byla jednokolejka/ a zapoměl na přijíždějící vlak od Radvanic. Srazili se někde hned za tím nadjezdem co po něm vedla obyčejná cesta. Rychlík prý jel 80 km a Nákladní 60.. Čiilí rychlost nárazu 140 km/hod. Byl to prý tak strašný náraz,že ty lokomotivy proti sobě panáčkovali měla to být 478 a Olomoucký štokr 556. Já tam nebyl ale viděl jsem některé vagony.Stáli v Olomouci na nákl nádraží na poslední koleji Na první pohled nic. Jenže jste otevřel dveře a tam kde dříve byli kupé a chodba tak tam nebylo nic. Jenom na každé straně obrovská hromada třísek a šrotu. Říkalo se,že prý se ten Výpravčí oběsil. Nevím ale jestli je to pravda.Víc o tom opravdu nevím.Jen se divím,že se to zametlo pod koberec. V těch Šakvicích to byl prý Skutečně Albatros,víc nevím. Slováci tehdy vozily rychlíky z Prahy přesTřebovou Brno do Bratislavy zrovna těmi 498.
@frantiseksevcik1838
@frantiseksevcik1838 8 күн бұрын
Proč nepustil výpravčí vlak do stanice? Jednoduchá věc: Výpravčí sleduje průjezd vlaku stanicí a kontroluje stav vlaku. Nákladní vlak by bránil výhledu na rychlík. Po průjezdu rychlíku by ho pustil do stanice. Pokud by byla staniční budova na opačné straně tak je můj příspěvek mimo. To by pak výhled neměl zakrytý.
@petrsimral1461
@petrsimral1461 8 күн бұрын
Váš příspěvek je mimo, rychlík projížděl po druhé koleji, která je blíže výpravní budově.
@kamilblazek4000
@kamilblazek4000 7 күн бұрын
Příčinu zastavení vlaku u vjezdového návěstidla jsem vysvětlil v příspěvku, viz výše.
Became invisible for one day!  #funny #wednesday #memes
00:25
Watch Me
Рет қаралды 53 МЛН
ОСКАР ИСПОРТИЛ ДЖОНИ ЖИЗНЬ 😢 @lenta_com
01:01
I wish I could change THIS fast! 🤣
00:33
America's Got Talent
Рет қаралды 118 МЛН
POZOR VLAK / THE TRAIN - 99. [FULL HD]
35:45
POZOR VLAK
Рет қаралды 77 М.
Nejnebezpečnější Hráze Světa
14:12
Pandora TV
Рет қаралды 131 М.
Lidové milice, nelegální armáda
39:19
Tajemno a záhady
Рет қаралды 43 М.
Za historií do hlubin - Archeologie v Kutné Hoře
17:18
upcecz
Рет қаралды 1,8 М.
Konec slavné epochy
13:16
Redakce ČD
Рет қаралды 116 М.
Cunning GUYS 🤣
0:15
dednahype
Рет қаралды 10 МЛН
🤣МАЛО КУПИТЬ ЛОШАДЬ
0:18
Бутылочка
Рет қаралды 4 МЛН