Jiří Podolský - Řád času podle Carlo Rovelliho, 1.část: Rozpad času (MFF-FPF 19.11.2020)

Рет қаралды 37,571

3 жыл бұрын

Záznam čtvrté přednášky zimního semestru 2020 v rámci semináře Filosofické problémy fyziky (NPOZ007), zajišťovaného Ústavem teoretické fyziky MFF UK.
Téma 19. 11. 2020:
Řád času podle Carlo Rovelliho, 1.část: Rozpad času.
První díl zamyšlení nad hlubokým přesahem do češtiny čerstvě přeložených tří knížek skvělého italského fyzika, jímž je Carlo Rovelli a v třetí z nich nahlíží na jednu z nejneuchopitelnějších fyzikálních veličin našeho vesmíru, kterou je čas. Zmíněny jsou zde i práce dalších brilantních vědců a překlady jejich děl do češtiny (např. utf.mff.cuni.cz/~podolsky/prek...) a v této souvislosti nezbývá, než opět zmínit doc. Jiřího Langera (17. 5. 1939 - 17. 6. 2020), mimo jiné i autora mnoha vynikajících překladů odborných i popularizačních publikací. V této přednášce citovaný a obrazem zachycený článek Vzpomínka na doc. RNDr. Jiřího Langera, CSc., který vyšel v publikaci Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, ročník 65 (2020), č. 3, str. 185-190 (autoři Jiří Podolský a Pavel Krtouš), je nyní k dispozici i na tomto přímém URL odkazu:
utf.mff.cuni.cz/vyuka/OFY003/J...
Přednáší:
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc.
Tyto semináře jsou věnovány filosoficky motivovaným tématům ze současnosti i historie fyziky s důrazem na její přírodovědný a kulturní kontext. V letním semestru na tento předmět navazuje předmět Fyzika jako dobrodružství poznání.
Letošní jubilejní 30. cyklus FPF, a dokonce už 50. cyklus PMF, je věnován doc. Jiřímu Langerovi, zakladateli tohoto přednáškového cyklu, který zesnul na jaře roku 2020. Velký dík patří i jeho pokračovatelům, celému týmu obětavých lidí na MFF UK za přípravu a realizaci těchto přednášek i podporu při natáčení, hlavně však skvělým přednášejícím.
Po dobu opatření v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 probíhají tyto přednášky distanční formou bez fyzické přítomnosti posluchačů, tedy jsou živě streamovány a po dobu přenosu, s asi půlminutovým zpožděním, dostupné na tomto odkazu:
www.mff.cuni.cz/cs/verejnost/...
a po následném zpracování je pak záznam k dispozici ke shlédnutí na tomto kanálu a příslušné odkazy budou též na níže uvedeném webu s programem přednášek:
utf.mff.cuni.cz/seminare/filos.pl

Пікірлер: 47

@jd8514 3 жыл бұрын

Dekuji vsem co se podileli na teto prednasce a hlavne samozrejme panu profesorovi.

3 жыл бұрын

Luxusní přednáška. Zapnul jsem na čumendu a nemůžu vypnout. Parádní!

@ivanvaclavu5044 3 жыл бұрын

Fakt skvělá přednáška! Teda na že bych všechno pochopil... (-:

@adrianpolomsky358 Жыл бұрын

Parádna prednáška. Zase som sa dozvedel niečo nové a zmenilo to môj pohľad na svet a hlavne plynutie času.

@koritinapetr8372 3 жыл бұрын

Před 25 lety jsme ve stejné posluchárně sedávali na přednáškách a jedny z nich vedl prof. Podolský (tehdy mladičký) a jiné vedl doc. Langer. Kde jsou ty časy. Tahle videa přináší mnohem víc, než jen skvělý obsah. Díky za ně.

@vendi558 2 жыл бұрын

I pan profesor si musí zopakovat věci, které dříve znal. Sympatické je, že si to uvědomuje a neváhá to přiznat. Vynikající přednáška! Díky. 👍

@mireknovacek9680 3 жыл бұрын

Zajímavé, ještě se zapomněl zmínit o tom nejdůležitějším, a to že tohle všechno je nabourané a pozměněné změnami zimního a letního času. Tam se dokonce může vyskytovat budoucnost dřív než minulost.

@vendi558 2 жыл бұрын

👏🤠

@geeker9545 3 жыл бұрын

Ještě bych mohl doporučit knihy Fritjofa Capri, na kterého jsem si hned vzpomněl při prvním čtení z knihy. A knihy od Rovelliho objednány, děkuji za tip. :-)

@RichardLank 3 жыл бұрын

Díky za skvělou přednášku - obsahově i rétoricky. Knihu jsem sice četl už na jaře, ale teď se k ní vrátím a "sjedu" ji znovu. Těším se na další díly.

@josefforman1116 3 жыл бұрын

Skvělé povídání, skvěle nahráno :-)

3 жыл бұрын

Výborné. Je těžké přednášet pro prázdný sál...

3 жыл бұрын

Vynikající

@cojetidotoho8155 5 ай бұрын

Fakt fascinující přednáška. Jedna věc mi není jasná - na základě čeho bylo stanoveno, že na počátku vesmíru byla entropie menší? Vždyť míra entropie roste spolu se zvyšující se teplotou a naopak. Na počátku vesmíru však byla teplota časoprostoru vyšší, než dnes. Jak to tedy je? Děkuji za odpověď.

@robertgluon7051 3 жыл бұрын

Dobrý den, jak vypadají "slapové síly" způsobené časem?

@neznamyrytir2112 5 ай бұрын

Aristoteles: Čas je mírou změny. Kde se nic nemění, čas neexistuje. Newton: Existuje čas, který plyne, i když se nic nemění. Hmmm, Newton asi nestudoval antickou filosofii. Jinak by věděl, že neexistuje stav ve vesmíru, kdy by se nic neměnilo. Ačkoli - jediným stavem (existencí), v němž se nic nemění, a tedy je bez času, je Absolutno. Z tohoto pohledu bychom mohli dát za pravdu Newtonovi, neboť ačkoli v Absolutnu čas neexistuje, přesto paralelně běží v projeveném jsoucnu (vesmíru). Toto však Newton neměl na mysli, neboť to tehdy nevěděl.

@olgahorvathova5876 3 жыл бұрын

vynikajici prednaska

@radekpopik 3 жыл бұрын

Až bude takové kázání v kostelech, tak tam budu několikrát týdně 👍

@mojmirskulec4221 3 жыл бұрын

😀👍👍

@ja_pocitacove_hry_nehraji69 3 жыл бұрын

tak to bylo naposled ve starym recku

@vendi558 2 жыл бұрын

Nevíš, o čem mluvíš. Protože nechodíš do kostela. Jak říkám, tak je.

@renebarat1563 3 жыл бұрын

Krása!

@mirekprivrelcechy 3 жыл бұрын

Čas chápe jen ten kdo má rozum , kameni je čas lhostejný ale myslím si že ho nejlépe chápe příroda rostliny a živočichové.

@mirouhlar5248 3 жыл бұрын

Poučné, zaujímavé...len drobná pripomienka: Boltzman má na hrobe desiatkový logaritmus.... (S=k . log W)

@frantisekkriz1099 3 жыл бұрын

Super

@uniqueHandle-ds5f55f65S 3 жыл бұрын

5:50 reaguji na vyzvu : myslim, ale uplne to nevim (knihy mam, ale muze jit o shodu jmen), ze jsem videl doc. Langera podepsaneho jeste minimalne u prekladu knih Logunov A. A. : Prednasky O teorii relativity Novikov I. : Cerne diry a vesmir Clark S. : Velke otazky - Vesmir Kaku M. - Thompsnova J. : Dale nez Einstein

@LLionTV 3 жыл бұрын

Díky! Přeposílám panu přednášejícímu.

@marekmajicek3137 3 жыл бұрын

Přirozený čas je mínus dvě vteřiny pro celý vesmír. A co teď s tím? Všechno co je je minulost dvou .vteřin

@hudlifuk 3 жыл бұрын

výborné jen úměrně k zákonům času čím dál ukřičenější

@vendi558 2 жыл бұрын

🤭

@jirioto6089 3 жыл бұрын

Krásné úvahy. Bude tedy možné vysvětlit anomální oběhy hmoty v pozorovaných galaxiích čistě působením gravitace místo temné hmoty? Pak by bylo možno vysvětlit gravitačním působením i rudý posuv. :)

@kocmanr 3 жыл бұрын

www.aldebaran.cz/bulletin/2018_22_ver.php

@jirioto6089 3 жыл бұрын

@@kocmanr generátor objevů s gravitací nesouvisejících :)

@pavelvana8323 3 жыл бұрын

Přijde mi, že se v tom trochu ztrácíte. K temné hmotě vědci došli právě proto, že se projevuje pouze gravitačním působením v galaxiích, atp. Vědci se ty anomálie snažili objasnit, ale tyto anomálie odpovídají tomu, že se v galaxiích nachází také hmota, kterou nevidíme -> proto pojmenování temná hmota. Je to to, na co jste se ptal?

@jirioto6089 3 жыл бұрын

@@pavelvana8323 možná jsem ztracenec, když se domnívám že za tyto jevy připisované temné hmotě nebo temné energii může pouze gravitace hmoty známé, jsem tak ztracen že se domnívám, že vliv gravitace baryonové hmoty je podceněn, ani se tomu nedivím, jsem opravdu ztracen, když tvrdím, že Hubble nepochopil co vidí a přiřknul to Dopplerovo jevu, ale není to až tak chybné, Hubble asi nestudoval princip ekvivalence a myšlenka, že nazíráme vesmír a jeho mnohé gravitační čočky z místní gravitující soustavy, že by místní hmotné objekty mohly mít vliv na to jak vesmír odsud vypadá, i jak vypadají vzdálené hmotné objekty... to je přece relativita v samotných pozorováních?

@pavelvana8323 3 жыл бұрын

@@jirioto6089 Myslím, že jste až příliš vztahovačný. Takže tvrdíte, že současné gravitační zákony sice dokáží předpovědět, co se děje ve sluneční soustavě a co se bude dít s galaxiemi a co se děje v naší galaxii, ale jsou přesto krátké na periferii galaxií? Pokud se Hubble mýlil a vy tvrdíte, že gravitační působení těles sluneční soustavy (které není zrovna nějak velké) může způsobovat takové jevy, že vidíme rudý posuv u vzdálených galaxií, tak by mne velmi zajímalo vaše vysvětlení včetně nějakého hlubšího rozboru.

@STAXSOS 3 жыл бұрын

Jo když někdo umi přednašet tak je to koukatelne......

@jindrich2485 Жыл бұрын

Jednoznačně definována současnosti samozřejmě existuje a je to (myšleny) bod od kterého se kreslí světelné kužely. Nejspíš má autor k podrobnému rozebírání a zavádění dalších pojmů důvod no.

@igott-interpretaciagravita4262 3 жыл бұрын

Dalo sa aj ked o case to bolo malo:)))

@Moudrazezachodu 3 ай бұрын

Čas neexistuje. Zde je jednoduché vysvětlení kzfaq.info/get/bejne/gM6bqNiFus_Vg2g.htmlsi=8_LyIzuJl0kkxjVe M Podolský

@ivovaluch3247 3 жыл бұрын

Kontrolní otázka soudruzi. Uměli by Švýcaři postavit hodinky, které by, kdybych s nimi letěl na konec světa a zase zpátky, dokázaly samy srovnat čas, po návratu, s tím pozemským?. Teoreticky by to asi šlo, musel by tam být nějaký integrátor doby a velikosti zrychlení. Dokázaly by hodinky totéž, kdybych se pohyboval po klikaté dráze? Kdybych rychle obíhal okolo Země? Chtělo by to vyzkoušet. Kdybych měl na druhé ruce obyčejné hodinky, co bych se dozvěděl z rozdílu jejich chodu? Jak rychle letím vůči Zemi? Jakému jsem vystaven zrychlení? Byla by to pěkná a praktická hračka. Kdyby je začali mlátit Číńani za pár šupů, jedny bych si pořídil.

@DL-kc8fc 2 жыл бұрын

Jen aby tomu poručík Troník rozuměl. :) V tom prvním případě není co řešit - vše už funguje například prostřednictvím GPS. Synchronizovaný signál GPS z pozemních stanic už v sobě má nejenom časový údaj, ale i letopočet a den v týdnu. Kdyby ses relativisticky vracel na Zemi a přijímal bys signál do svých GPS hodinek, všiml by sis nebývale zrychleného času a jak dny letí jako sekundy. K Zemi bys dorazil perfektně sladěn s aktuálním časovým rámcem Země. Totiž, kdysi se uvažovalo ohledně polohovacího systému (stále je to časová záležitost, přesněji prostoročasová), že satelity budou pasivní a výpočet převezme mobilní zařízení nesené na zádech jako baťoh, ale skutečně je lepší, aby přijímač GPS byl tím pasivním miniaturním prvkem, který vyhodnocuje signály z několika družic a atomové hodiny nechť jsou na orbitě. Stejně podobně by fungovalo vyhodnocení z neinerciální soustavy. Prostě by ses musel zastavit a porovnat - vyhodnotit rozdíl. Ovšem v tomto případě by už atomové hodiny musely být součástí hodinek. Ale jde to simulovat díky akcelerometrům, například v mobilu. Je nutné si totiž uvědomit, že tempo času (rychlost uběhnuté doby) závisí na prostoru a ten prostor je nějak deformován, třeba i kličkováním mezi kužely a to všechno musí vyhovět lokálnímu prostoročasu vnitřního pozorovatele (vnější pozorovatel naměří trochu něco jiného, než vnitřní) a proto s tím simulace musí počítat, aby na konci nevznikla žádná diference, pokud člověk nechce vědět, co se odehrávalo.

@jaroslavreznik7167 3 жыл бұрын

To znamená, že náš lidský čas je nereálný, neboť je jakýmsi rozmazáním, jakousi neustále se měnící formou mikroskopických dějů, kde neexistuje čas? A to na základě termodynamického zprůměrování....takže na začátku bylo něco nekonečně malého a extrémně uspořádaného...a svět se z toho uspořádaného stavu už 13 miliard let rozpadá?....zajímavé filosofické důsledky..náš lidský čas je vlastně rozpad, rozklad? Hrnek se rozpadá na střepy..nevzniká ze střepů. Člověk stárne a umírá...