Na integritu kostry stanice, pláště i dílčích systémů má negativní vliv řada faktorů. Nejvíc ale asi ten, že stanice se při obíhání kolem Země každý den 16x zahřívá a ochladí. Pak samozřejmě občasný náraz miniaturního kousku vesmírného smetí nebo mikrometeoroidu, vibrace a namáhání způsobené pravidelnými zážehy na úpravu oběžné dráhy, nebo běžné mechanické opotřebení (panely i radiátory neustále rotují, aby byly ve vhodné pozici ke Slunci). Občas je potřeba přičíst i nějakou nehodu či závadu, například když čerstvě připojený ruský modul Nauka nečekaně zažehl trysku a začal celou stanici na oběžné dráze otáčet. Stále častější jsou i různé netěsnosti a úniky vzduchu či chladící kapaliny (i když jsou malé a na bezpečí posádky nemají bezprostřední vliv). Některé části se samozřejmě dají opravit nebo vyměnit, ale něco zkrátka vyměnit nelze. Posádky už teď údržbou stanice tráví víc času, než vědeckou prací. Nevím, jak přesně si tohle NASA vyhodnotila, ale zkrátka došla k závěru, že kolem roku 2030 už bude situace neúnosná. Naštěstí už teď probíhá konstrukce soukromých stanic - například Axiom (která bude ze začátku připojená právě k ISS), stanice Haven-1 firmy VAST, StarLab, na které se podílí evropský Airbus nebo Orbital Reef, který chystá Blue Origin ve spolupráci se Sierra Space. Budou sice ze začátku menší, než ISS, ale bude jich víc a budou hlavně výrazně modernější. Věřím, že některé z nich do roku 2030 odstartují a kontinuita tím zůstane zachována.

@@kosmickenovinkywow! Děkuji za super odpověď, o konstrukci nových stanic jsem neměl vůbec ponětí :)

Díky za pěkný rozbor...​@@kosmickenovinky

Záběry podobné těm ze vstupu Starship do atmosféry by byly super. 🙂

Rádo se stalo! 🙂

Rádo se stalo :)

Děkuji!

:)

Stanice je obří konstrukce a u každého velkého manévru hrozí riziko, že konstrukce nevydrží. Pokud se to stane při klesání do atmosféry, nebude to katastrofický problém, protože trosky brzy zaniknou. Pokud by se to ale stalo během cesty na vyšší orbitu, trosky mohou kroužit desítky i stovky let. Výhoda současné nižší orbity je, že vesmírné smetí kolem stanice rychle klesá kvůli atmosférickému tření a prostor kolem se vlastně sám čistí. Na vyšší orbitě by sice byla desítky let stabilní ISS, ale i to smetí. Případná srážka a vzniklé trosky by mohly zadělat na pořádný problém na mnoho let. “Uklizení” ISS do Tichého oceánu je oproti tomu bezpečný postup.

@@kosmickenovinky Díky

Špinit oceány. Ty si blbý jak traky.

Nenadávejme si tu, prosím. Pán se slušně zeptal.

Někdy jde o to, zda byste snesli pravdu, kdyby nebyla "přizpůsobena" vašemu vnímání.