Ovšem destruktivní účinek "špinavé bomby" zdaleka není takový, jak popisoval ten novinář. Je to věc, která je určená proti živé síle -- nějaké ohořelé stromy bez větví...?

Uhelný prach rozprášený v ohromném mračnu do okolí a odpálený jiskrou dokáže příšerné věci, to je totiž taky jedna z hypotéz, která se tímto výbuchem zabývá. A někde jsem slyšel/četl - nevím už - ideu o testu termobarické zbraně. Bylo to cokoli, jen ne atomová bomba. Němci na ní prostě neměli schopnosti, dostatek štěpného materiálu a především ani odpovídající nosič. Což je jeden z předpokladů úspěšného nasazení pumy. Historií jaderného výzkumu Třetí říší se zabýval Rainer Karlsch - než mu jeho knížku skuteční historici omlátili o hlavu a rozbili mu jeho konstrukci dílem několika okamžiků. /Filip/ @@martinslunecko274

S informacemi co máme k dispozici si myslím že Němci věděli, ale neměli jak.

@@ugencz8364 Oni věděli pouze hodně teoreticky. /Filip/

@@valcast No to říkám, teorii měli, možná i nějaký součásti výroby. Rozhodně ale nebyli tak blbý jak se občas říká.

Následovaná populární publikací "Pěstujeme rajčata a cibuli". Mohl by to být trhák...

Ale napíše ju v roku 2024 bývalý vyšetrovateľ polície pracujúci v polícii 40 rokov do decembra 2023! 😁 Nehody sa stávajú aj veľmi múdrym, alebo inteligentným ľuďom, viď Raiser a jeho žena (viď2 jeho file system).

nakazil se kdyz zkoumal Richard :-D

Dobrý večer. Ono hodně záleží na místě, na jeho řekněme fyzické stabilitě. A ta není moc velká. Když to přeženu: Když odpálíte jadernou bombu na Sahaře, kvůli putujícímu písku za pár let nenajdete nic. A tady je to o to komplikovanější, že neznáme přesné místo.

Ano, ale já to trochu rozšířím - museli nějak zamaskobvaty kráter, pokud tam byl les tak byl také hodně devastovaný a pak mnoho lidí by asi vidělo ten charakteristický hřib, spad mohl způsobit nemoc z ozáření, atd - to vše by museli skrýt před spojenci, kteří jistě po něčem takovém na konci válku už pátrali a vpodstatě celé Německo bylo snímkováno leteckým průzkumem...@@badatele

@@badatelejá sice nejsem jaderný fyzik, ale přesto se v tomto oboru trochu orientuji, jsem specialista na zbraně hromadného ničení a ochrany proti nim, tuhle problematiku vyučuji, hlavně predikci a vyhodnocování účinků. Pokud by se jednalo o vzdušný výbuch, byl by skutečně problém to dokázat jak o tom píšete, absence kráteru, výskyt radionuklidů z atmosférických zkoušek JZ apod. Ale o vzdušný výbuch zde jistě nešlo. To, zda se výbuch bude chovat jako vzdušný nebo pozemní závisí nejen na výšce, ale i na mohutnosti, ale pro mohutnosti 1 kt a výš by šlo o vzdušný výbuch až při výškách vyšších desítek (pro 1 kt) až stovek metrů (10 kt a více). Čili i při prvním americkém experimentu Trinity na věži cca 30 m šlo o výbuch pozemní. U toho vzniká kráter, dojte k roztavení zeminy a následném “zapečení” štěpných produktů do taveniny (viz minerál trinitit). Navíc jsem naprosto přesvědcěn, že nebylo v silách válečného Německa projekt dotáhnout. Doporučuji např. knihu The History and Science of the Manhattan Project kde jsou popisovány obtíže, které bylo nutno překonat což bylo tenkrát v silách pouze USA. I SSSR trvalo vyvinout JZ 4 roky za absolutní priority projektu a informací od Fuchse a spol. což jim umožnilo se vyhnout chyb a projekt zjednodušit a urychlit.

Nechal jsem si ji poslat Ebay nebo z Amazonu, jeden z nich to byl.

Protože existují dva hlavní koncepty atomové bomby. Ta s U-235, která je konstrukčně jednoduchá tzv. „gun type“. Vědci si byli jisti, že bude fungovat. U-235 zbraňové kvality se získává obohacováním náročnou fyzikální cestou. Druhým konceptem je bomba s Pu-239. Vzhledem k vlastnostem plutonia není možné použít „gun type“ konstrukci. V případě Pu-239 se jedná o implozní bombu, kdy dojde k soustředěnému výbuchu konvenční výbušniny kolem jádra z Pu-239. Vyvolaný tlak spustí řetězovou reakci. Tato konstrukce byla v té době technicky velmi náročná. Pu 239 se získává chemickou separací produktů štěpné reakce uranu v reaktoru.

Odpověď na otázku, proč došlo v testu Trinity až v červenci 45 je jednoduchá, test mohli provést až když měli k dispozici dostatek plutonia. A proč uranovou netestovali už to někdo odpověděl, technicky je daleko jednodušší, věděli že bude fungovat a uranu měli pouze na jednu. Z Německa se žádný obohacený uran dopravovat nemohl protože v Německu nebyl. Pouze přírodní.

Blbosť.vtedy boli slabé naloze maximum Hiroshima ,v 60tych rokoch sa konalo tisíce testov dnes po nich nevidno nič.zopar ostrovov je rádioaktívnych ale to bolo stovky naloží na jedno miesto a tisíckrát silnejšie ako Hiroshima.Chetnobyl bola špinavá bomba výbuch a dnes je okolie bez zvýšenej rádioaktivity.Tcar bomba bol najsilnejšia explózia v histórii ľudstva 50MegaT.a stopy dnes 0.

Jasně, nepřesnost. Máte pravdu, Gottow není součástí Berlína. Chtěl jsem říct, že spadal pod berlínskou výzkumnou skupinu. Děkuji za upřesnění. Pokud máte cokoliv zajímavého, jsem zvědav!

@@badatele Je to jednoduché, mohu pouze poskytnout fotky. Mě tato místa zajímají, proto je navštěvuji. Vím, že tam měli reaktor, kde byly pověšené uranové kostky v těžké vodě (nebo tak nějak - nejsem fyzik). Jak končila válka, tak to rozebrali, něco po válce rozkradli prý místní a pokoušeli se s tím obchodovat. Celý prostor fungoval mj. na výzkum paliv pro rakety. Jsou tam zbytky staveb, ale taky je to dost narušené přítomnosti sovětské armády. Pošlete mi mail kam poslat fotky a poslu Vám odkaz ke stažení přes úschovnu.

Keby aj Rusi nemali urán ani bane na urán až po roku 1956 boli prvé.prve bomby vyrobili z československého uránu ktorý v 1945 vzali zo skladov od nás.v množstve 75 ton.

Zabudni na rozprávky po 30 rokoch už nevieš kde bola bomba odpálená.radiacia pozadia splýva z rozpadom štiepenia.Chernobyl dnes bezpečná oblasť bez radiácie.

Radiace je samozřejmě měřitelná i dnes a to jak v místě testu Trinity, tak v okolí Černobylu. Trinity mírně vyšší hodnoty, než je pozadí. V okolí Černobylu lze najít místa s poměrně vysokými hodnotami radiace (úlomky grafitu z reaktoru, kontminované přeměty).

@@321start lenže vieš kde to bolo ale ak je v zemi prirodzená radiácia a tej je hlavne u nas v str Európe až priveľa bez podrobneho laboratorneho rozboru to nezistís deger ti ukáže ničím nesuvisiace hodnoty.

Tak je jasné, že ověřovat tyto pověsti měřením a analýzami vzorků by nebylo nic jednoduchého. Ale netvrďte, že v okolí Černobylu není žádná radiace. Když se tam budete chovat rozumně, tak se vám samozřejmě nic nestane. @@vladkoky278

naprosto o vsem

Osobně nerozumím vaší poznámce. Program Manhattan začal v roce 1942. To zajisté Američané toho neměli moc z Německa. To neznamená, že si toho hodně neodvezli ve 45.

​@@DK-nx9rikedy uskutočnili 1. výbuch?

@@milanolah5633 To je úplně jedno, USA měla svůj vývoj jaderných zbraní, potvrzen druhými stranami (UK, Kanada, SSSR).

​@@ugencz8364to nie je jedno. Niečo iné je vývoj a iné už realizácia v praxi.

@@milanolah5633 Úspěšný teoretický vývoj většinou vyústí v praktickou realizaci. V USA to asi měli solidní když se od nich učili i Sověti. Vaše teorie je hezká, ale chce to něčím podložit.

Mohu vám poskytnout Hajaju na CD

Tak se na to nekoukejte a jděte poslouchat Hajaju.

Jste velmi laskavá, ale jsem ve věku, kdy se Hajaja už dávno neposlouchá, ale ještě ne ve věku, kdy se často poslouchá opět.

@@Georgy-fg3bg Já bych řekl že věk v tomhle nehraje roli, jen to bude pro vás jednodušší na pochopení než úvaha nad tím, co údajně viděl italský novinář.

Nevadí. Nicméně jsem si jistý, že narozdíl od Vás pan Mareš pochopil, co jsem měl na mysli. Ostatně ten komentář je určený jemu.

Nezlobte se na mě ale je to přece člověk a chtěl bych vidět vás, jak po celém horkém dni a to stále při 26 stupních budete tzv. jako rybička :))

Proč bych se měl zlobit? Můj projev vám vadí. Tak se nedívejte. Ať se dívají ti, kterým nevadí. Neusiluji o diváky, kteří mě nemohou vystát. Nechci je na svém kanálu. Že odcházíte je dobré pro nás por oba.

To by me zajimalo,jestli Vam prislo dulezity to sem psat? 😂 😂 Pane Maresi, stridam pana Rysanka 😂

​@@robertsedlak9391nevím pro koho je to míněné ale je jistě, že kdokoliv psal co psal tak to považoval za důležité.

Co znamená zkratka "ehm"?