Ono by během návštěvy školy možná stačilo trochu více přemýšlet. Ale ono myšlení bolí. Logaritmy se používají a jsou ukryté v každé kalkulačce případně jiné rychleji konvergentní výpočetní metody. Jinak velmi pěkná přednáška pana docenta.

​@@alestrdy1755Nebo taky prd. Na učňáku jsme měli jistou paní profesorku na matiku a já sotva prolézal za 4. Nebavilo mě to a myslel jsem si, že jsem prostě na matiku blbej. Po 17 letech jsem se na stejnou školu vrátil udělat si maturitu. Stejná paní profesorka tam stále vládla, ale už jsem jí prokouknul. Neumí totiž učit! Po letech, již se zájmem věc pochopit, jsem stejně od ní nepochopil nic. Naštěstí jsme ve třetím ročníku dostali učitele, který učit uměl a najednou jsem začal chápat do té doby nikdy nepochopené.

@@premekpoupa1873 Na mobilu mi cinkla vaše odpověď. Ano, jsou učitelé, kteří umí učit a učitelé, kteří učit neumí. Je to stejné jako v jiných oborech lidského konání. Jistě jste v životě narazil na velmi různé kolegy i na velmi různé šéfy. Bohužel se vás ve vašem pracovním životě nikdo neptá, jak neschopné (blbé) jste měl učitele. Právě proto jsem psal, že žák chodí do školy nejen proto, aby spoléhal na to, co mu někdo ve škole nakváká, ale také proto, aby se něco naučil sám. A matematika se učí především počítáním příkladů. Bohužel ve věku základní školy nebo učňáku se žáci v drtivé většině případů nejsou sami ochotni učit. To až v dospělosti a jen někteří. Já jsem měl tu výhodu, že mě táta nejprve zahnal na učňák, ačkoliv jsem měl ve škole známky pro studium. Teprve potom jsem šel na střední školu a později na vysokou. Druhá výhoda spočívala v tom, že jsem dělal obor elektro, kde hned na učňáku jsme museli počítat s komplexními čísly, abychom spočítali v obvodech střídavého proudu třeba fázový posuv. Dále jsme probírali regulátory PID (Proporcionálně Integračí Derivační), takže člověk chca nechca musel už na učňáku pochopit význam derivace a integrálu, i když to ještě neuměl počítat. To přišlo až na střední škole. Dneska na gymplu, který by měl připravovat pro studium na vysoké škole, nenaučí studenty ani komplexní čísla ani derivace, natož intergrály. Přitom v technických oborech je tato matematika prostě nezbytná. Mějte se.

@@alestrdy1755logaritmum odzvonilo s prichodem kalkulacky

​@@premekpoupa1873totálně souhlasím s Vámi. Hodně učitelů nemají za cíl probudit v žácích zájem v učení ani nevysvětlují dobře.

Taky mám osobní zkušenost. Kdo měl to štěstí a dostal se na jeho cvičení, nemusel se ke zkoušce v podstatě učit. za těch 18 let zestárl, ale pořád stejná legenda:)

I já. Geniální 😊

I ja...Moja reč...

Som na tom rovnako.😁

Kdysi bylo logáro běžně ve výbavě studenta (já jej měl také), ale s nástupem kalkulaček se pohřbilo. Zřejmě jste mladší ročník, ale je pravdou, že logáro by Vás naučilo perfektně pracovat s řády, funkcemi atd.

Jsem si jistý, že kdybych dal celou vyučovací hodinu tomuto, že to změní přístup k logaritmům (matematice či jakémukoliv jinému tématu v ní) nepatrnému procentu žáků, některé prostě člověk motivovat nedokáže vůbec nijak (bohužel je společnost už tak extrémně degenerovaná známkami, že pokud něco na známku není nebo to nebude v testu, tak nebudou dávat pozor a já si nechci svou pozornost držet pomocí pětkování, já se snažím ji držet na základě přístupu). Při zavedení logaritmů jsem zmiňoval jejich přínos pro společnost, že nám usnadňují složité počítání, při zavedení identit pro počítání s logaritmy jsem ukazoval, jak je super, že to převádí násobení na sčítání. A při společném opakování to i vypadalo slušně. Pak ale průměr testu skočil na 4,42 (ke všem testům mají žáci povolený vlastnoručně psaný tahák A6)... Docent Habala - ačkoliv ho uznávám, na jeden předmět jsem ho měl, je úžasný - logaritmy zde nevysvětlil, docent Habala řekl, proč je vůbec někdo vymyslel a jak nám pomohly k pokroku. Bohužel s tím, že je něco super, přijde i rozvoj toho tématu a další počítání. Takže to, co je poté v osnovách, to proč jsou vlastně logaritmy tak nesnášené téma, za to matematikáři úplně nemůžou. Já bych si možná sáhl do svědomí a vzpomenul si, jak moc jsem dával pozor, když to někdo vyučoval, než rovnou něco říkat o odporu k matematice a matematikářům. Jestli náhodou nemáte přístup teď k tomu vědění trochu jiný, než jste ho měl kdysi dávno na té střední nebo na té vysoké. Já nyní po necelých 2 letech praxe učitele matematiky již bojuji se syndromem vyhoření, nevěřil byste, jak to člověka ubíjí, když se staví na hlavu a žáci mu prostě naproti nejdou. Začínám chápat ty rezignované učitele, kteří si připustili, že lidi jsou hloupí, a říkají si, že když to naučí aspoň 2 žáky, kteří teda pozor dávají, že je to úspěch. Neříkám, že vaši matematikáři se snažili vysvětlovat, věřím, že jsou i lidé, kteří to dělají tak, že to nevyhovuje většině - to ale ve všech předmětech a není to jen ve školách. Ono za tu almužnu se asi ani nedivím, že si nechtějí přidělávat starosti s tím, aby žáci věděli, proč co mají umět a aby to pořádně chápali.

co multimedia, radiove telekomunikacie su na FFT/iFFT postavene

Podle mě to nebyla standardní přednáška matematiky, spíš jen taková přednáška o historii logaritmů pro fanoušky matematiky. Jinak já maturoval v roce 2011, logaritmy jsme počítali, logaritmické tabulky jsme také občas používali i když jsem nechápal proč tohle děláme, když máme kalkulačku, která zvládne tu otrockou práci. Po delší době jsem zjistil proč.. protože mi chyběly historické souvislosti, které nám nikdo neřekl. Já na SŠ zažil ještě integrály (rok 2010), nicméně na VŠ jsem se setkal se studenty, kteří nedokázali řešit zlomky a žádný učitel se s nimi rozhodně nemazal, neumíš, tak vypadni. Úmrtnost studentů u nás byla cca 80-90% , ten zbytek VŠ zvládl dokončit, většina vyletí v prvních dvou letech. Panu docentovi nemusíte ani přát upřímnou soustrast, je to prostě koloběh, první ročník vytřídí a pak už pracuje jen se studenty kteří o danou problematiku mají skutečně zájem.

Fun fact: ako "osobné" logáro som mal presne také, ako bolo predvedené na tejto prednáške.

@@jurajlutterNěkde mam po tátovi hliníkové, fakt to celej život nosil v náprsní kapse saka. Na škole jsem měl full size, to je 400 mm (16 palců).

I obráběč kovů si může přečíst Vergilia v originále

Oni to uměli velice rychle.

Logaritmy sme prebrali na strednej škole. Chápal som princípu. Nerobili problém. No až teraz som pochopil, aké dôležité v praxi vlastne boli v minulosti.. my sme mali kalkulačky za 200 korún a počítali všetko..

@@coffyyyy83 Aj ja som sa už narodil v dobe, kedy kalkulačky začínali. Mne sa však páči štýl prednášania.

Taky nevím, jak se s logaritmem spočítá průměr.

Tak to ja som zazil na pohovoroch inzinierov co nevedeli vypocitak objem kvadra. A co je m3 nevedeli vysvetlit.

v telekomunikaciach sa logaritmicka skala pouziva doteraz pre silu(zjednodusene) signalu. Prakticky operujete od -120 do 50dBm (radio mobilnych sieti), namiesto pracneho ratania s frakciami Watt a zaroven pri vypocte napriklad utlmu antenneho systemu pricitujete/odpocitujete v dB namiesto nasobenia/delenia vo Wattoch.

Proto je tu veřejně - třeba aby se na ní mohli podívat středoškoláci.

Logaritmické pravítko. Na střední jsme ho používali furt. I když už byly kalkulačky, měli jsme je zakázané.

i skladnik ve sroubarne 🤣

A určitě ho mají v Rusku.

@@user-up7hp1vy8t - V Rusku vymyslel vědec Dmitrij Mendělejev periodickou tabulku.

@@hmmh-qq A taky tam vymysleli samovar.

​@@user-up7hp1vy8t Kdykoliv něco vymyslíš, tak je to úžasné. I kdyby to byla jenom škrabka na mrkev.

@@vladimirpancocha2939 Souhlas.

jak se počítaly logaritmy viz přednáška doc. Kubáčka kzfaq.info/get/bejne/bbyeiqqD07zee6c.html, počítače a kalkulačky používají algoritmus "Cordic", jak počítat logaritmy pro omezený rozsah na kalkulačce bez logaritmů je popsán v knížce Hry s kalkulátory

@@adambernau8686 děkuji

Logaritmus je exponent, kterým se umocní základ. Tak nás to učili.

@@harrysoldier2893 To ano, díky, ale už nevím co je základ, a na jaké číslo se to má mocnit...

​@@radovanvorisek6609 Například - Logaritmus 100 = 2. Jelikož 10 na druhou je 100. Základ je v tomto příadě číslo 10.

Mám to stejně

Ve filmu Apollo 13 je vidět situace, kdy James Lowell provede výpočet korekčního zážehu právě na logáru a následně je ověřen v Hustonu inženýry opět s logárama jako správný. Soudobý hardware který by byl schopen takového rychlého výpočtu na palubě prostě nebyl.

@ 1. To byla dramatizace. Bylo to jinak a data na zemi samozřejmě spočítali skrze počítač přes terminál přímo z řídící místnosti. 2. Je rozdíl mezi střelbou ze Země na Měsíc a střelbou na Zemi z Měsíce. To druhé je nesrovnatelně jednodušší díky mnohem vyšší gravitaci, sféře vlivu a v podstatě bezvýznamnosti, kam na Zemi přesně přistaneš. 3. AGC byl plně schopen provádět tyto výpočty a mnohem rychleji než člověk.

Záleží na tom, kde a co se počítalo. Já dělal elektro a s výjimkou přesných frekvenčních filtrů to na tři desetinná místa na logáru stačilo, protože součástky měly výrobní tolerance 10-20% hodnot. Jinak ta čtyřmístná tabulka je jen pro info, školní byly nejmíň pětimístný a Valouch pro stavaře měl sedmimístný mantisy. A trénovalo to dobrej odhad, protože člověk musel v hlavě trefit desítkovej řád ..

Násobit obrovská čísla potřebovali obchodníci a inženýři potřebovali geometricky přesné nákresy a schémata. Rychlost oběhu Měsíce je cca 3500 km/h a Země je cca 100000 km/h, proto je málo pravděpodobné, že při projektu Apollo tehdy s hrozně zaostalou technikou dokázali se na Měsíc trefit a ještě přistát.

@@hmmh-qq Proto měli lidské kalkulačky. Stovky, obvykle žen, které nedělaly celý den nic jiného, než přepočítávaly hrubé výpočty s nízkou přesností an výpočty s vysokou přesností. Tak vysokou, že to na přistání na M2síci už stačilo. Navíc už před samotným letem Apolla 10 měli k dispozici sálové počítače.

jak jsme si vsichni mezitim spocitali na nasich domacich logarpravitkach :)