Karel Čapek, slavný český spisovatel, použil termín "robot" poprvé ve své divadelní hře "R.U.R." (Rossum's Universal Robots), která byla poprvé uvedena v roce 1920. Hra zavedla pojem "robot" do světové literatury a diskutuje o etických a filozofických otázkách spojených s vytvářením umělých bytostí. Čapek vytvořil slovo "robot" od slov "robota" (český výraz pro nucenou práci) pro popis umělých bytostí, které jsou ve hře vyrobeny a slouží lidem, ale nakonec se proti nim vzbouří. Děj hry "R.U.R." (Rossum's Universal Robots) od Karla Čapka se odehrává v budoucnosti, kde je vynalezena technologie výroby umělých bytostí nazvaných "roboti". Tito roboti jsou stvořeni firmou R.U.R. (Rossum's Universal Robots), která je vlastněna rodinou Rossumových.
Hlavním konfliktem příběhu je otázka lidské kontroly nad roboty a jejich vzpoura proti svým stvořitelům. Původně jsou roboti vytvořeni jako pracovníci, kteří mají plnit rutinní a nebezpečné úkoly za lidskou rasu. Postupem času však získávají vědomí a začínají požadovat práva a svobodu.
Hra sleduje vzestup robotů, jejich osvobození se od lidské kontroly a následné vzpoury, která vede k válce mezi lidmi a roboty. Konflikt nakonec vyvrcholí masovým vyhubením lidské populace a úplným převzetím moci roboty.
Čapek ve hře reflektuje mnoho etických a filozofických otázek, včetně otázky, co to znamená být lidský, jaká jsou práva umělých bytostí a jaký vliv má technologie na lidskou společnost. "R.U.R." je také první prací, která popularizovala světoznámý pojem "robot", který vznikl od slov "robota" (český výraz pro nucenou práci) a stala se důležitým dílem v historii science fiction.
Čapek se ve svých dílech zaměřoval na širší společenské a technologické otázky, které se mohly jevit jako fantastické v době jejich psaní, ale dnes se stávají aktuálními. Jeho práce předvídala možné důsledky technologického pokroku a varovala před potenciálními negativními dopady na lidskou společnost.
A jaká je budoucnost umělé inteligence?
Dnes se zaměříme se na klíčové oblasti týkající se technologického vývoje, etiky, ekonomických dopadů umělé inteligence a robotizace a také sociálních aspektů? O tom hovoříme s významným slovenským ekonomem a vizionářem profesorem Peterem Staňkem, který se specializuje na tvorbu tzv. "architektury souvislostí". Tento koncept zahrnuje komplexní přístup k analýze ekonomických a společenských procesů, který zdůrazňuje vzájemné vazby a souvislosti mezi různými aspekty ekonomiky a společnosti.
Red-PA