Pavel Krtouš - Může čas běžet pozpátku? (MFF-FPF 17.12.2020)

Рет қаралды 60,684

3 жыл бұрын

Záznam šesté přednášky zimního semestru 2020 v rámci semináře Filosofické problémy fyziky (NPOZ007), zajišťovaného Ústavem teoretické fyziky MFF UK.
Téma 17. 12. 2020:
Může čas běžet pozpátku?
Oddechový předvánoční speciál o cestovaní v čase a proti času. Přehled některých možností deformace prostoročasu, nalézání prostorových topologických zkratek, plynutí proti proudu času, protisměrné komunikace a dalších časových podivností. Princip konzistence lokálních zákonů v globálně podivném světě. Diskuze paradoxu předkovraždy. Závěrem malá průprava ke sledování filmu TENET.
Přednáší:
prof. RNDr. Pavel Krtouš, Ph.D. (Ústav teoretické fyziky MFF UK v Praze).
Tyto semináře jsou věnovány filosoficky motivovaným tématům ze současnosti i historie fyziky s důrazem na její přírodovědný a kulturní kontext. V letním semestru na tento předmět navazuje předmět Fyzika jako dobrodružství poznání.
Letošní jubilejní 30. cyklus FPF, a dokonce už 50. cyklus PMF, je věnován doc. Jiřímu Langerovi, zakladateli těchto přednáškových cyklů, který zesnul na jaře roku 2020. Velký dík patří i jeho pokračovatelům, celému týmu obětavých lidí na MFF UK za přípravu a realizaci těchto přednášek i podporu při natáčení, hlavně však skvělým přednášejícím.
Po dobu opatření v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 probíhají tyto přednášky distanční formou bez fyzické přítomnosti posluchačů, tedy jsou živě streamovány a po dobu přenosu, s asi půlminutovým zpožděním, dostupné na tomto odkazu:
www.mff.cuni.cz/cs/verejnost/...
a po následném zpracování je pak záznam k dispozici ke shlédnutí na tomto kanálu a příslušné odkazy budou též na níže uvedeném webu s programem přednášek:
utf.mff.cuni.cz/seminare/filos.pl
Informace ke "studijním" materiálům:
Portal: No Escape (Live Action Short Film by Dan Trachtenberg)
• Portal: No Escape (Liv...
Real Life Portal Gun and a Cat
• Real Life Portal Gun a...
12 opic (Terry Gilliam, 1995)
www.csfd.cz/film/3311-12-opic...
Harry Potter a vězeň z Azkabanu (Alfonso Cuarón, 2004)
www.csfd.cz/film/1625-harry-p...
Paradox času [Predestination] (Michael Spierig, Peter Spierig, 2014)
www.csfd.cz/film/346911-prede...
Vynález [Primer] (Shane Carruth, 2004)
www.csfd.cz/film/180327-vynal...
xkcd.com/657/
Pavel Krtouš - Bestiář obecné teorie relativity (MFF FJDP 28.3.2019)
• Pavel Krtouš - Bestiář...
(slibovaný experiment je v čase 55:55)
Tenet (Christopher Nolan, 2020)
www.csfd.cz/film/693159-tenet...
Tip od posluchačů z diskuze:
Dark (Baran bo Odar, Jantje Friese, německý seriál 2017-2020)
www.csfd.cz/film/496803-dark/...

Пікірлер: 148

@milandus7249 3 жыл бұрын

Díky a pozdrav panu profesorovi -pěkná a zajímavá přednáška.

@nara9793 2 жыл бұрын

super přednáška, díky

@josefnavratil646 2 ай бұрын

Každý to vidíme jinak: Čas neběží nám. Ne. Nám neběží čas, ale ! ! my-objekty (hmotné i nehmotné, např. i "kurzory") běžíme "po čase" ; my běžíme po dimenzi časové, a tím ukrajujeme na té časové dimenzi intervaly ; a tím "běží" čas. (!) Posun objektu po dimenzi (časové) to je presentace toku času. Čas jakožto veličina "stojí" = neběží. Teprve běží-li kurzor "po dimenzi", toto posouvání pak vnímáme jako tok-plynutí času. Tok-plynutí času lze vnímat a fyzikálně ho pojmout i tak, že na časové dimenzi „zvolíme“ jednotkový interval, ne jen to, ale popíšeme celou „nekonečnou“ dimenzi časovou těmi intervaly jednotkovými. Nyní budeme >liniové< dimenze časové „křivit“, buď rozbalovat, nebo sbalovat…; Promítání rozbalování dimenze na průmětnu, měníme velikosti intervalů t1 + t1 a to už lze považovat, interpretovat jako „tok plynutí času“. A TEMPO plynutí času můžeme interpretovat jako >narovnávání< té křivosti časové dimenze.

@mhgfjhfdgjfcng 2 жыл бұрын

Krásná přednáška :-) Dovolím si doplnit krásnou knihu na toto téma: Jack Williamson "Loď". Je to o tom, že antihmota žije v čase obráceně...

@vranovicevranovice9882 Жыл бұрын

Máte excelentní styl projevu.

@peterprsanec806 2 жыл бұрын

Dopozeral som to až k miestu, kde som sa dozvedel, že fyzikálne zákony nemajú v sebe zakódovanú šípku času a končím. To je rečí o entropii a neusporiadanosti, pričom jediné posolstvo ktoré z definície entropie plynie je, že nie všetky fyzikálne javy sú priamo vratné...

@JanOlsina 3 жыл бұрын

Když už jsme u filmových tipů, přidávám tipy knižní: Greg Egan - Axiomatic: "The Hundred-Light-Year-Diary" Greg Egan - Orthogonal Greg Egan - Dichronauts Ve všech případech brilantní fikce seriózně zvažující život v jiných prostoročasech a ve dvou případech ze tří i "protiběžný" tok času. V češtině k dispozici jen první odkaz, což je krátká povídka ze sbírky Axiomat.

@paveltomasek9380 2 жыл бұрын

Díky, zajímavé.

@petrkocourek9028 Ай бұрын

Co se týká cestování do minulosti, tak pokud se vesmír opravdu rozpíná, minulost sice v jisté formě snad "existovat" může, např. ve formě fotonů, jenomže se nachází na úplně jiném místě, než byla v minulosti, takže zřejmě nejde tak úplně o tu stejnou minulost, jako spíš o její obraz někde v budoucnosti:-). Hmota se (pokud vím) nerozpíná, ale stárne, a navíc se pohybuje prostorem, který se rozpíná. Netuším, jak to všechno uvést do původního, případným cestovatelem požadovaného stavu, na původní místo, ani nevím, jak cestovat na místo, které už neexistuje (Sean Carroll s multi vesmíry by možná nesouhlasil), ale jako totálně nevzdělaný člověk nemohu vyloučit, že věda nějakou cestu přece jenom najde. Oproti výše uvedému, v cestování do budoucnosti žádný problém nevidím..

@petrkocourek9028 Ай бұрын

..ale je samozřejmě možné, že lidské (nebo jen moje) chápání vesmíru-prostoru může být nesprávné, nebo ještě hůř, přiměřené našemu prostředí-našim možnostem.

@jindrich2485 3 жыл бұрын

Pěkné zamyšlení Rád bych slyšel více o kvantových jevech, kde jsem slyšel se dělají experimenty, které se interpretují tak, že částice (informace) interagovala sama se sebou z minulosti/budoucnosti. Takova kvantová nelineární rekurze?

@pavelkrtous9742 3 жыл бұрын

Kvantovka v prostorčasech se stroji času (uzavřenými časovými světočárami) není uspokojivě zformulovaná. Běžná kvantovka je silně vázaná na pojem stavů v "jednom čase", který je přítomností stroje času výrazně nabourán. Existuje několik návrhů, jak tento problém řešit. Jedna možnost je feynmanovská formulace využívající dráhový integrál. Jiná klasická práce je od Davida Deutsche: "Quantum mechanics near closed timelike lines", Phys. Rev. D44 (1991) 3197.

@edyedy94 3 жыл бұрын

@Pavel Krtous Dobrý den , jak prosím může být ta samá hmota na jednom místě a čase 2x v také homogenite jako je vesmír .Když pošlu něco do minulosti tak se to tam musí nacházet už taky jenom v jiném stavu .(když pošlete člověka o 2000000000 spět tak nejspíš budou jeho částí plavat daleko od sebe v moři a nebo ještě někde kolem země a ted se tam objeví jako pozorovatel vlastní hmoty ) Taky se tam nachází ten samí čas a prostor jako ted ale v jiném stavu . Spíš by to byl ne stroj času ale stroj na hmotu , stroj co smrskne prostor nebo protáhne .Věřím v přetáčení času tam a spět jenom při ohýbání prostoru ale poslat hmotu někam zpět ..... možná dřív bude létat rychlostí fotonů a nebo když se vyřeší problém teleportace tak tohle bude hračka .Jedině to zkusit ne přímo do bodu kde chceme jít v čase ale oklikou přes TŘESK .Hodinky na ruce taky nejsou arbitrem času jenom jeho měřičem . ČAS NENÍ TO JENOM SE PROSTOR ROZPÍNÁ .

@edyedy94 3 жыл бұрын

Důkazem možná že čas je iluze , je to že nejspíš hmota(gravitace) zpomaluje rozpínání prostoru a proto je rozdíl mezi časem na hmotě a jenom prostoru jiný (i když čas bez hmoty ,měřič, nezměříte a proto možná ani není ) . Když se podíváme na vzdálenou hmotu v prostoru vesmíru vidíme jenom minulost tedy vzdálenost mezi hmotou a pozorovatelem která se jenom prohlubuje rozpínáním TO JE TEN MOŽNÁ OPAČNÝ TOK ČASU , vidíme i když se to nezdá pořád víc do minulosti . Když mezi hmotou pozorování odebereme prostor měli by jsme vidět současnost .

@edyedy94 3 жыл бұрын

nebo změní se celý vesmír když se posunu dozadu v čase nebo je to jenom lokálně ?

@jindrich2485 3 жыл бұрын

@@pavelkrtous9742 Děkuji za odpověď. Měl jsem velice matnou vzpomínku na cosi Kvantového a časového. Myslel jsem si, že v souvislosti s principem neurčitosti v Planckových časech kde nelze uvažovat jasnou šipku času, jak nám jí na makro úrovni entropie diktuje.... Ale šlo o něco jiného. Jenom o kvantové provázání. viz článek níže, kde se uvádí, že: "Izraelští fyzikové nejprve vytvořili v laboratoři laserem jeden pár zapletených fotonů a změřili parametry prvního z nich. Tím ho zároveň zničili. Posléze vytvořili druhý pár, tedy třetí a čtvrtý foton. Pak mezi sebou kvantově zapletli druhý a třetí foton, každý z jiného páru. Měření na čtvrtém fotonu pak ukázalo, že je krátce a nepřímo kvantově zapleten s prvním, který už v té době neexistoval...." plus.rozhlas.cz/kvantove-propojeni-fotonu-ktere-se-nikdy-nepotkaly-v-case-6686244

@magor28 2 жыл бұрын

R.fyzika tedy znamená,že máme omezené možnosti ze současnosti

@alucardonus 3 жыл бұрын

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, pokusím se to pro ostatní čtenáře zjednodušit... Jsme vůči času v inerciální, nebo neinerciální soustavě? Neboli plyne čas souběžně s námi, nebo se na něm vezeme?

@ctihodnymuz72 3 жыл бұрын

Dotaz je nesmyslný. Pouvažujte o tom ..

@TheLordSnape Жыл бұрын

@@ctihodnymuz72 Kdyby každý choval jako Vy, tak se jako lidstvo nikam neposuneme a zůstaneme ve středověku. Tady není zkouškové. I kdyby to byl nesmysl, je v podstatě smutné, že jste nic nevysvětlila.

@jansmotlacha1077 5 ай бұрын

Lokální čas plyne pro každého člověka vždy stejnou rychlostí, ať se děje, co se děje. Nerozumím těmhle věcem do hloubky, ale z tohoto faktu usuzuji, že vůči času jsme za normálních okolností v inerciální soustavě. Otázka je, jestli je možné na tom něco měnit.

@eugenmurka5692 3 жыл бұрын

kedy byte ďalšia prednáška

@zaludzadkovsky3311 3 жыл бұрын

Některé myšlenky jsou jak vykradené z sci-fi filmů nebo je to naopak ?

@LLionTV 3 жыл бұрын

Pro jistotu reaguji s protidotazem a omlouvám se za nezdvořilost, ale Váš dodaz je míněn vážně?

@zaludzadkovsky3311 3 жыл бұрын

@@LLionTV V pořádku, odpouštím Vám vaší drzost. Špatně jsem svojí myšlenku formuloval, měl jsem na mysli něco jako že seminář mi připoměl spousta skvělých sci-fi jako od A. Ch. Clarke, nemyslel jsem to zle.

@LLionTV 3 жыл бұрын

@@zaludzadkovsky3311 Jasně, samozřejmě co se týče inspirace, nejde vyloučit ani vzájemnou obousměrnou interakci, ale přeci jen ten jeden směr je statisticky významnější a u lepších filmů je užitečné dokoukat závěrečnou roletu s jmenovanými odbornými poradci ba i si dohledat kvalifikaci některých autorů filmů a knih.

@jan.michalicka 3 жыл бұрын

experiment z bestiáře v čase 55:55 v tomto videu: kzfaq.info/get/bejne/odV0odp519jSm58.html

@IcMichal 3 жыл бұрын

1:50:00 S tou kulkou jsem si říkal že kulka a nábojnice nejsou všechno, všechno potřebné pro to aby zbraň mohl vystřelit. Nezanedbatelná je prachová náplň (střelný prach), který zápalník zapálí a ten se ve formě zplodin rozpráší po okolí. Bylo by těžké to do filmu nějak zahrnout, nábojnici jasně, tu můžete sebrat a v opačném čase potom skočí do zbraně, ale povýstřelové zplodiny smetáčkem nesetřete, zvláště když velkém množství z nich ulpí na oblečení střelce, na zdech, vítr roznese po okolí… prostě problém. Tohle do filmu není možné zahrnout, to je mi jasné, ale jen dodávám že je to další prvek co ubírá scéně s přesně otočeným časem na vědecké přesnosti.

@pavelkrtous9742 3 жыл бұрын

Máte zcela pravdu, že výstřel z pistole je doprovázen mnoha dalšími procesy, která jsou značně "nesymetrické". Splodiny po výstřelu se rozptylují do okolí a nikdo nikdy neviděl, že by se splodiny naopak zkoncentrovaly, "odexplodovaly" a poskládaly se do střelného prachu v nábojnici. Tato nesymetrie je přesně podstata toho, co nazýváme entropický či termodynamický směr času. Nicméně onen opačný neintuitivní proces není zakázaný fundamentálními zákony. Je jen v našem světě velmi nepravděpodobný. Film ale navrhuje, že náboj (kulka+nábojnice+střelný prach) je časově invertovaný, což znamená, že jeho entropický čas běží opačně. Z hlediska náboje střelný prach exploduje a splodiny se rozptylují v jeho čase, tj. opačně proti našemu normálnímu času. Invertovaný náboj vsouvá do našeho světa právě ty velmi nepravděpodobné jevy z našeho hlediska. Samozřejně se otevírá velká otázka, co se děje na styku těchto dvou protichůdných systémů. Splodiny invertovaného střelného prachu se mísí s normálním vzduchem a zde se musí výsledný entropický čas vytvářet ve vzájemné interakci. Analýza, jak by spolu oba směry času ve vzájemné interakci soupeřily, není jednoduchá. Ve filmu tento problém neřeší a je to slabé místo "realističnosti" celého příběhu. Jsem přesvědčen, že invertovaný makroskopický objekt by si nemohl dlouho držet svůj entropický směr času, natož pak mikroskopické části invertovaného systému jako jsou např. expandující splodiny. Ale rozhodně lze Nolanovo vyprávění vzít jako výzvu pro fyzikální analýzu takové situace. Vezměme zjednodušený model: do nádoby s plynem, který má na začátku v našem času nízkou entropii (např. všechen plyn je zmáčknut do rohu nádoby) vložme bublinu s plynem (model oněch splodin), který má naopak nízkou entropii na konci v našem čase (např. všechen plyn ve středu bubliny) a připusťme interakci mezi lázní a bublinou. V nádobě se plyn bude převážně vyvýjet směrem k rovnovážnému stavu s maximální entropií. V bublině podobně, ale opačně v čase. Jak se budou obě části ovlivňovat? Taková situace by mohla jít např. počítačově modelovat. Je potřeba promyslet spoustu detailů - zadáváme tady podivný mix počátečních a koncových podmínek. Ale taková analýza by mohla naznačit, jak by vypadala interakce systémů s protichůdným entropickým časem.

@IcMichal 3 жыл бұрын

@@pavelkrtous9742 děkuji, jde o opravdu zajímavou problematiku

@filiptomek3695 3 жыл бұрын

@@pavelkrtous9742 A co takhle navrhnout místo náboje strouhanku časově invertovanou. Strouhanka se složí v rohlík, ten se nechá změknout a ještě teplý se odveze couvajícím autem do pekárny, kde se v peci promění na studené těsto. Z toho se pak oddělí mouka, voda, sůl a další příměsy. Co se stane s moukou, nemusím snad dále pokračovat. Spotřebovaná energie se také vrátí? Mě se to všechno zdá uhozené, mírně řečeno.

@paveknew2661 3 жыл бұрын

@@pavelkrtous9742 Jaký smysl má zabývat se takovými umělými problémy, které ve skutečnosti nemohou existovat? Čas může plynout pouze tak jak plyne. Spotřebovaná energie se nikdy nevrátí. Při zpětném chodu času se bude plnit benzínová nádrž auta? Auto by mělo zařazenu 5. rychlost, couvalo by velkou rychlostí a řidič by se při tom díval dopředu. Můžete mi prosím na to odpovědět? Možná, že vaší teorii vůbec nerozumím. Předem děkuji za odpověď.

@filipdittrich4625 3 жыл бұрын

tohle časové spekulování je sice zajímavé, ale rozebírat nejasnosti či chyby ve filmech do detailů z pohledu vědy je nesmysl, představte si, že režisér natočí 20-50hodin materiálu a chce odvyprávět nějaký příběh a pobavit ve 2 hodinách, takže "vše" nepodstatné musí pryč, navíc tempo filmu a nějaká integrita vyprávění by asi značně utrpěly různými detailními odbočkami,...takže celkově by tam mohly být přesné a do sebe zapadající detaily (v rámci možností), ale na konci si divák řekne, páni to byla blbost, na to už se nepodívám...

@AligatorsAligators 2 жыл бұрын

1:25:00 A mozno vesmir je uzavrety kruh Velky tresk spojeny s velkym treskom v jednom bode a velky krach spojeny s velkym krachov v jednom bode a tie dve civilizacie su vlastne 1 civilizacia ale v inom case. Jednej plynie cas dopredu a druhej dozadu. Vlastne posielala spravu samej sebe.

@libortomasec5514 3 жыл бұрын

Časové paradoxy jestvujú iba ako výroky bez riešenia. Sú ako výrok: "Dokáže všemocný Boh zodvihnúť skalu, ktorú ani Boh nezdvihne?"

@milandus7249 3 жыл бұрын

Dokáže. Nesoulad netkví v omezenosti všemoci, ale naší neschopnosti ji pojmout ;)

@rschlesinger 3 жыл бұрын

Časové paradoxy zmizí, když se zahodí Bohrova interpretace a použije se Everettova (many worlds)

@jankriz9199 3 жыл бұрын

Jeste stesti ze tuhle fikci fyzika resit nemusi, ta se resi sama. Nepozorujeme nic, teorie popisujici "bohy" jsou nekonzistentni skrz naskrz, tedy nema vubec smysl se tim zabejvat z jineho nez estetickeho hlediska.

@filipdittrich4625 3 жыл бұрын

Ten výrok je dost mimo - všemocný Bůh ji zdvihnout dokáže, protože je všemocný a je i tou skálou, je i tou silou, která ji zdvihá. Časové paradoxy existují spíš jako výroky založené na paradoxní absurditě a nemožnosti ověření - s naší vázaností na hmotu-vypadá to, že hmota se z času vymanit nedokáže. Ale nehmotná duše, vědomí toto nějak překračuje a dovede nahlédnout na něco, co můžeme interpretovat jako budoucnost.

@jindrich2485 3 жыл бұрын

Moc nevěřím, že ani pri extrémních fyzikalnich případech lze s časem počítat stejně jako s prostorovou dimenzi. Čas jako výsledek rostoucí entropie, jako nezbytnost k zaznamenání informace a provedení výpočtu je hezci

@DL-kc8fc 2 жыл бұрын

Ale to zmiňuje, že čas nelze separovat od prostoru (parafrázuji). Tuším, že zmínil i Minkowského prostor a transformace skutečně fungují. Ostatní už bylo jen k zamyšlení a to myšlení si usnadnit na příkladech hypotetických červích děr, abychom v souvislosti s cestováním do minulosti nemuseli přistoupit na nadsvětelné rychlosti, i když prašť jako uhoď v tomto tématu :). Šipka času je z asymetrie času, který nevystupuje samostatně, například kosmologická šipka času je vázána na expanzi vesmíru. Termodynamická se projevuje entropií... Co však z toho všeho mělo vyplynout, že i když případně někdo postupuje proti naší šipce času, jeho šipka času má vlastní správný směr vázaný na vlastní expandující prostor, aby vůbec ten dotyčný mohl existovat. Není to tedy jako v jedné epizodě Red Dwarf, ve které šel Kocour vykonat potřebu a z důsledku reverzního času (nikoliv z obrácené šipky času, která má vždy správný směr) se něco nepříjemného stalo :) Cestování do minulosti je stejně zapovězeno a pokud ne, vynoří se nepřekonatelná překážka, která však nemusí být v kvantovém světě na obtíž, protože může být překonávána tzv na dluh skrze čas.

@jindrich2485 2 жыл бұрын

@@DL-kc8fc Ano má poznámka byla příklonem k tomu co bylo řečeno, nikoli proboha nějakou výtkou. Existuje několik konstant (náboj elektronu atd) u nichž jsem neslyšel, že by jejich hodnota z něčeho vyplývala. Takže je tu ve hře ještě možnost, že jsou to náhodně hodnoty. Čili jsme mnohem větší šťastlivci než pětinásobný vytez eroloterie. Takže je tu stále ve hre ta možnost, že lidstvo prezije následujících tisíc let. Kocourkovy, tomu bych jeste rozuměl.

@DL-kc8fc 2 жыл бұрын

@@jindrich2485 Pouze jsem doplňoval, nikoliv že bych Vás opravoval, protože jak dobře uvádíte, nelze manipulovat se separovaným časem, ale jen v rámci grupy, jak jsem jinými slovy doplnil...

@jindrich2485 2 жыл бұрын

@@DL-kc8fc děkuji No koukám že jsem na váš komentář odpovídal asi zrovna potom co jsem prošel převracesem :-) Hlavu a patu jste musel vydedukovat z reliktního myšlení jenž jsem použil

@eugenmurka5692 3 жыл бұрын

ja si myslím že čas neexistuje čas je len meranie času u inteligetnich bytosti ako mi ľudia a iných bytosti ale viem si prectavyt že nechávame stopu za sebou čo robíme atomoch casticiah ako neha auto stopu a vieme že to bolo auto a ďalej

@jankriz9199 3 жыл бұрын

na to ma krasnou prednasku prof Podolsky, taktez letosni zaznam na LLionTV - vytah z Radu Casu od Rovelliho

@DL-kc8fc 2 жыл бұрын

Je čas a čas. Jeden je o jeho tempu promítající se do dynamiky a druhý je o změřené uběhnuté době, což je stále jedna strana téže mince - rafička hodin je popostrkována nějakou rychlostí a zároveň máme představu, kolik doby uplynulo od začátku našeho měření. V rámci vztažných soustav tak můžeme porovnávat různá tempa času a to právě skrze rozdíl uběhnuté doby. Čas tedy existuje, jako k něčemu vázaný a proto můžeme dohledat rozdíly z porovnávání. Separátní čas je nesmysl, tedy neexistuje a přesto to bulvár líčí jako samostatnou složku a vy pak v tom máte guláš. Limitní rychlost světla je v jakési rovnováze s časem a prostorem a je takto zajištěn přenos informace, tj že pod Sluncem bez času byste se moc neohřál z nekonečně dlouhých vln celého spektra. Ani vesmír by se nezformoval. Čas tedy je, ale nemůže být oddělen od všeho ostatního. Proto užíváme termín časoprostor.

@sychrovsky 2 жыл бұрын

Nemůže

@ivanpokryvka6337 Жыл бұрын

špekulácie niekedy je to zábavné, preto mám rád sci-fy

@josefnavratil646 3 жыл бұрын

Já bych dal v této debatě sedmi nadšených fyziků palec nahoru Róbertovi Jurčovi. Za sebe bych do debaty dal úvahu k přemýšlení : OTR nám praví že hmota ( možná jen hmotnost ) zakřivuje prostoročas, že síla=gravitace je už sama o sobě tím křivým časoprostorem. Ale kdo se pořádně zamýšlel nad tím „co to je ohýbání, křivení času“. Vím, že mi odpovíte, že v STR se mění jednak tempo plynutí času a druhák se čas „ohýbá“ v tom smyslu, že se dilatuje, tedy natahuje se ono tempo plynutí času…což se dá i vysvětlovat tak že ze zvolené pozorovatelny „je vidět“ jak „na ose času“ se mění velikost intervalů ( které se nemění na pohybujícím se objektu, ale z pohledu „stojícího“ pozorovatele ano. A teď ten můj námět : Z OTR víme že se křiví časoprostor, (popisujeme červí díry a jiné díry všelijakou abstraktní čeří ) ale víme toho dost o tom ohýbání-křivení času ? Vemte si „stanoviště Boha“ a koukejte se z něj na Vesmír : uvidíte rozpínání 3+1 dimenzí časoprostoru. ( je to dobře ? je to všechno ? ) Uvidíte, že „rychlost“ toho rozpínání je stejná jako rychlost světla, takže ze stanoviště Boha vidíte jak foton stojí na místě…c = 1/1 . Ale z našeho stanoviště vidíme-pozorujeme c = 10ˆ8 /10ˆ0 , intervaly délkové my-lidé vnímáme kolem sebe o 8 řádů citlivěji než intervaly časové. A tedy i to křivení dimenzí vnímáme u dimenzí délkových „intenzivněji“ než u ohybu časové dimenze. Proto také Krtouš ukazuje „nákres“ červí díry s křivostmi délek o 8 řádů vyššími než u času, který „kolem červí díry“ pozorujeme. A zřejmě můžeme pozorovat ( my mravenečci) i křivení času (kolem červí díry) jinak do tří směrů. Kde která OTR zakázala aby se čas křivil v jednom směru jinak než v druhé ose „y“ a než ve třetí ose „z“. Naše poloha Země ve vesmíru je taková, ( při m(0).c = m.v ) že „zakřivení“ časových dimenzí vnímáme o 8 řádů hůř než křivosti dimenzí délkových. Takže jsem naznačil, že v makrosvětě ( OTR, STR, Hubble aj zákony pro globální čp ) si vůbec nevšímáme toho že čas by mohl mít tři dimenze a…a že z titulu 8mi řádů nevnímáme křivení každé časové dimenze jinak a proto ty tři dimenze považujeme za jednu, za jeden „čas“ s jedním tokem plynutí. V mikrokosmu na planckových škálách už se jeví čas trochu jinak, v té vakuové pěně ( a chaosu ) křivých dimenzí čp 3+3D, už tušíme že čas běží jiným tempem do každé ze tří os soustavy.

@kapadonna61 3 жыл бұрын

Nemění se tempo času (ten neexistuje). Mění se rychlost změny stavů/dějů.

@RadoslavFicko 3 жыл бұрын

Tak aj kolaps kvantových stavov pri kvantovom previazaní sa neprenáša okamžite, lebo čas nie je absolútny .

@jindrich2485 3 жыл бұрын

Opravdu?

@RadoslavFicko 3 жыл бұрын

No neviem, len tak uvažujem. 😁

@jindrich2485 3 жыл бұрын

To je dobře, uvažovat nikdy neuškodí. Já jen, že o nějákém prodlení v tomto případě jsem nikdy neslyšel.

@pavelkrtous9742 3 жыл бұрын

Šíření kolapsu v relativistickém kontextu se diskutuje v přednášce: kzfaq.info/get/bejne/d8ppasqhtsuziIk.html

@DL-kc8fc 2 жыл бұрын

Tyto záležitosti kolapsů nepotřebují čas, protože nejde o informaci, notabene přenášenou. Abychom z této záležitosti vyrobili informaci, musíme ten změřený stav verifikovat s protějškem, například telefonní linkou (rychlostí c), tedy teprve vzájemným porovnáním se libovolný kvantový stav v cílové i odesílací stanici zhmotní do konkrétní informace a to je ten nutný čas z rychlosti c, který maže výhodu jakoby nekonečně nadsvětelných změn. Ale dobře to funguje v kvantovém šifrování, což ani tak není o šifrování, jako o detekci napíchnuté linky. Pokud odesílatel a příjemce občas vzájemně porovnají své změřené kvantové stavy, mohou v rámci nějaké pravděpodobnosti dospět k výsledku, že došlo k porušení Bellových nerovností (stavy by měly být antikorelované bez ohledu na náhodný stav na straně odesílatele) a tímto vyhodnotit, že jejich linka je odposlouchávána, i když ten jakoby okamžitý "přenos", což skutečně není přenos informace, není veden konkrétním komunikačním kanálem.

@nellocrxspeed Жыл бұрын

Myslim si že pokud by čas běžel pozpátku, byl by problém s gravitací, dejme tomu že by jsi stál normálně na zemi tudíž by na tebe působila normálně gravitace a jablko by vystartovalo ze země nahoru do tvé natažené ruky. To je přece blbost. Nejen že zde máme šipku času ale i gravitace bude jakýsi utvařeč

@jansmotlacha1077 5 ай бұрын

Ano, ale to jablko by vystartovalo maximální rychlostí a v průběhu rychlosti by zpomalovalo až do nulové rychlosti v ruce. A to právě proto, že gravitace by měla stále stejný směr - jen by působila proti směru pohybu, takže by vyvolávala brždění místo zrychlování. Samozřejmě samovolný výskok jablka do ruky je blbost, ale zrovna gravitace je v tom v tomto případě nevinně. Mimochodem, obecně při zpětném chodu času platí, že liché časové derivace (např. rychlost) mění směr (což také ještě neodporuje fyzikálním zákonům), zatímco sudé (jako právě např. zrychlení) směr zachovávají.

@nellocrxspeed 5 ай бұрын

@@jansmotlacha1077 zajímavé.. pak vidim problém s vnímáním, náš mozek by si musel tedy pamatovat všechny události tak jak mají přijít naopak a postupně by se tyto informace takzvaně vykuřovali z hlavy, pokud by tak nebylo byl by to jen jiný postup budoucnost - > minulost, my budoucnost nevidíme a minulost si jakš takš pamatujeme, takže by to bylo to stejný, jenom naopak, ale jak tedy v této situaci stanovit že čas běží pozpátku ane zase jenom dopředu? Při pohybu časem vpřed budoucnost nevidíme a tu si teprve určíme výběrem, ale pokavaď by jsme se pohybovali časem zpět museli by jsme mít hlavu velkou jako meloun, protože minulost je již daná a všechny situace každýho atomu ve vesmíru mít v hlavě až do času dejme tomu t0 což dejme tomu je velký třesk. Pak zde vidim problém s přenosem informace, dejme tomu že poslouchám televizi a někdo tam mluví, zvuk se šíří postupně do uší a mozek postupně zpracovává toto vlnění, ale pokavaď by mizel naopak informace by nedávala smysl, nelze ji číst od konce, informaci o něčem nelze číst od konce, pak je to informace o něčem jiném (ab naopak ba), si myslim...

@jansmotlacha1077 5 ай бұрын

@@nellocrxspeed Činnost mozku je příliš komplexní věc na to, aby se dalo vydedukovat, co by ještě bylo v souladu s přírodními zákony a co by bylo v rozporu. Ještě k tomu jablku - ani jeho samotný výskok ničemu neodporuje: za normálních okolností po srážce se zemí jí předá energii, která se nějak absorbuje. Opačný jev je vlastně jen koncentrace této energie do místa s jablkem, která ho vyhodí vzhůru. Problém je, že taková koncentrace z více míst do jednoho bodu je extrémně nepravděpodobná - i když třeba při takovém zemětřesení by to šlo. Je to ale taky otázka počátečních podmínek - obvykle si nikdo nepředstavuje zpětný chod času z nekonečně vzdáleného budoucnosti, ale od konkrétního okamžiku. Jestliže tedy máme nastavený konkrétní okamžik s počátečními podmínkami (u kterých nikdo neřeší, kde se vzaly), možná by to nebyl problém. - U toho vnímání je potřeba vzít v úvahu, že mozek se nějak dlouhodobě vyvinul, a tak vlastně funguje v závislosti na fungování okolního světa. A vnímání času souvisí s vědomím, a odkud se bere vědomí, jestli má materiální podstatu, to snad zatím ani nikdo neví. Můžeme si ale zase představovat, co by se stalo, kdyby teď a tady najednou všechno začalo běžet obráceně. Jestli by si to vůbec byl schopen náš mozek uvědomit - co když to ani nejde, protože jsme schopni vnímat realitu jen v konkrétním směru bez ohledu na to, v jakém pořadí se odehrává reálně (neboli mozek si to podobně jako počítač přechroustá po svém)? Anebo bysme to vnímali - což by ale znamenalo, že mozek získal funkci navíc: kromě toho, že se v něm odehrává všechno pozpátku si zároveň tuto změnu uvědomuje, je to ale vůbec možné, když vzpomínky mizí místo aby vznikaly, tedy si snad ani nelze uvědomit ztrátu něčeho, co už neexistuje? Tady se sám pohybuju na tenkém ledě, spíš bych se zaměřil na to, jestli je ten zpětný chod vůbec možný na fyziologické úrovni. Tj. řekněme, že vzpomínka vznikne tak, že nějaká změť mozkových buněk se vlivem vnějšího vzruchu určitým způsobem uspořádá. Tady bych řekl, že opačný chod by fungoval podobně jako v tom příkladu s jablkem, tj. přírodní zákony ho umožňují, ale možná je dost nepravděpodobné, aby konkrétní (zpětný) vzruch vrátil konkrétní buňku do původního stavu. I když zase - možná by to dostatečně přesné počáteční podmínky umožňovaly.

@kapadonna61 3 жыл бұрын

Čas neexistuje. Čas si lidé pletou s pohybem a to i na subatomarni bazi. Pokud ustane pohyb i u posledni částice např vibrace, čas jak to nazýváme mi přestane existovat. Je to jen vyjádření změny stavu z bodu A do bodu B (zjednodušeně). Existuje jen jeden stav TEĎ (nyní), který se neustále mění.

@robertjurco1808 3 жыл бұрын

Actually tok času v relativite je pohyb po časovej súradnici. Tak nechápem presne ako to myslíš.

@kapadonna61 3 жыл бұрын

@@robertjurco1808 Tak jak jsem napsal. Čas neexistuje, je to lidmi vymyšlený ukazatel, pomáhá to pouze lidem v orientaci. Existuje pouze TEĎ s tím že vesmír je rozpohybován a mění svůj stav.

@hmmh-qq 3 жыл бұрын

Bez pohybu by neexistovala ani hmota, preto pohyb musí existovať a spolu s nim automaticky existuje i čas, človek si len stanovil mierku (měřítko), aby čas mohol spočítať a zaznamenať.

@robertjurco1808 3 жыл бұрын

@@kapadonna61 Jo už chápem ako si to myslel, naražaš na to že keďže je súčasnosť len jedna tak prakticky nemôže existovať časová os. Že je len jedna prítomnosť. Neviem do akej hĺbky poznáš ako funguje relativita a vesmír, ale ber že súčasnosť je relatívny pojem, to že sa napríklad dve udalosti stanú z tvojho pohľadu naraz neznamená že sa stanú naraz pre každého pozorovateľa. A tiež napríklad fotónom čas nebeží. Tie v čase stoja na mieste. Takže reálne vesmír má časovú os. (Existuje ešte veľa podobných experimentov s ktorými to možno ukázať.)

@robertjurco1808 3 жыл бұрын

Teda neexistuje len jedno TEĎ

@playnsr870 3 жыл бұрын

Tenet😁 www.csfd.cz/film/693159-tenet/prehled/

@pavelzarybnicky9589 3 жыл бұрын

Na jednoduchou otázku odpovím taky jednoduše-nemuže běžet čas pozpátku.Těžko muže něco ,,zaniknout" když to ještě nevzniklo-z toho bych vycházel,tím netvrdim,že určitý věci nejdou ,,otočit" nebo nemohou být jinak než jsou.

@ctihodnymuz72 3 жыл бұрын

Takže jste si sám odpověděl na otázku, zda má vůbec nějaký smysl považovat čas za objektivní vlastnost světa. Nemá. Protože vždy narazíte na podobné záležitosti.

@DL-kc8fc 2 жыл бұрын

Ovšem umět myslet čtyřrozměrně se může dobře uplatnit někde jinde.

@pavelzarybnicky9589 2 жыл бұрын

Možná jsem to napsal laxně ale s tím vznikem to myslím vážně. Jak muže něco zaniknout, když to ještě nevzniklo a to uzce souvisí s šipkou času, která mimochodem neexistuje. O Něčem podobným chci napsat knížku, nejde tam o šipku času ale uzce to s tím souvisí.

@DL-kc8fc 2 жыл бұрын

@@pavelzarybnicky9589 Pokud to bylo případně na mě, tak jsem reagoval na Martinu (moje chyba, že jsem to neadresoval). Ale využiji toho. Pokud budeme například vycházet z hypotetického předpokladu, že se nějak mohou v jednom místě prolnout obě protichůdné šipky času, zkuste to přes pozorovatele. První pozorovatel půjde po naší šipce času, ale s možností monitorovat dění v protichůdné šipce času (šikmým řezem skrze obě "dimenze"). Stejně tak druhý pozorovatel půjde po své šipce času a to naprosto normálně, byť je vůči naší v protisměru a také bude stejnou metodou nakukovat do naší "dimenze". Co uvidíme? Z perspektivy prvního pozorovatele bude ten druhý pozorovatel couvat (skutečně půjde pozpátku), protože naše budoucnost díky řezu poskytuje obraz jeho minulosti v každém našem okamžiku. Pozorovatel číslo 2 nás sice minul a už se nachází v naší historii ( v jeho budoucnosti), ale my stále postupujeme proti jeho šipce času a nacházíme jeho minulý obraz v každé fázi naší budoucnosti a jak jinak, pěkně pozpátku. Tato iluze stála za tím, co bylo na přednášce prezentováno. Tuším, že tam byl i nějaký graf v souvislosti s komunikací mezi případnými protichůdnými šipkami času a z toho plynoucích problémů. Pak je skutečně jakoby možné pozorovat zánik ke zrodu, ale ten zrod je determinován právě tím zánikem a tudíž nám nebude umožněno interagovat. Šipka času se tak nějak vyselektovala sama z převažujících nevratných dějů, ale něco elementárního může přesahovat do kužele minulosti a jakousi rekurzí se na tom celém podílet, třeba energií... To už se nevylučuje jiný nepravděpodobný model skrze uzavřené časové světočáry. Scifisté správně tvrdí, že dostat se do minulosti pomocí stroje času je možné pouze do doby spuštění stroje času, který je nepřetržitě zapnutý do současnosti. Tímto se obešly iluze z řezů, protože minulost a současnost může takto sdílet stejné "kontinuum" skrze jakousi "propojku", čemuž asi nejlépe vyhovuje hypotetická časová červí díra. Matematicky je tento model uzavřených časových světočar možný, i když krajně nepravděpodobný.

@jansmotlacha1077 5 ай бұрын

@@pavelzarybnicky9589 Jde o to, že myšlenkový pokus otočení šipky času je vždycky pevně spjatý s konkrétním časovým okamžikem, od kterého si ten zpětný chod představujeme (ostatně, totéž platí pro jakýkoliv děj spjatý i s reálným plynutím času). To znamená, že na počátku myšleného děje jsou nějaké počáteční podmínky, které prostě JSOU a nikdo neřeší, kde se tam vzaly. A v rámci těchto počátečních podmínek se ten zpětný děj odehrává v souladu s fyzikálními zákony. To znamená neřešte např., že jablko se samovolně nepohne směrem vzhůru (i když v rámci nějakého lokálního zemětřesení k tomu dojít může) - jde o to, že jednou tady máme jablko pohybující se směrem vzhůru, které bude (v souladu s platnými zákony) zpomalovat (což odpovídá tomu, že při správném směru chodu času zrychluje). Pokud jde o pojmy vznik a zánik - to jsou pojmy vymyšlené lidmi. Nehledě na to, že každá individuální situace by se musela přeformulovat zvlášť, tak zánik při zpětném chodu je vlastně vznik a naopak a všechno je potom v pořádku, nemyslíte?

@ctihodnymuz72 3 жыл бұрын

Hezká přednáška. Sice tak pro 13-leté, ale dobré.

@marchezsliva5072 3 жыл бұрын

Já bych řekl tak pro 3-5 leté.

@marchezsliva5072 3 жыл бұрын

Třeba Determinismus je všeobecně znám už naprosté většině batolatům.

@ladan6405 2 жыл бұрын

Ano, i když 13-leté občas tápou v absolutní současnosti časů, třeba když se domluví na setkání v cukrárně v 15 hodin, jestli všechny vědí, co je okamžik 15:00 hodin.

@vaclackostelecky3071 2 жыл бұрын

ve vesmíru je vše možné stačí vymyslet postup a postavit stroj ale bohužel při hrátkách s časem a prostorem ten stroj bude spotřebovávat několik slunci jako palivo za sekundu!.

@korinakrausova9548 3 жыл бұрын

Existuje teorie, že vše probíhá současně. Nyní prý jsme v restartu ! V budoucnosti se zjistilo, že se něco v minulosti událo velice špatně a proto se děje a čas vrátily v naší časové ose do minulosti, to jsme teď my a prožíváme restart, který má vše opravit.

@jindrich2485 3 жыл бұрын

Rovnez existuje teorie že pokud zjistíme jak vesmír funguje, okamžitě ho nahradí něco ještě silnějšího. A mnozí se dívají, že se tak jist stalo. :-)

@jurajcibula5510 3 жыл бұрын

@@jindrich2485 Vesmir s nami nehra sutaz. Umuznuje nam zrkadlit potencialne nekonecno cez vrstvy,

@DL-kc8fc 2 жыл бұрын

Že by kvůli nějaké lokální záležitosti v nedohledatelném kousku prostoru celý vesmír otočil klikou zpět?

@hmmh-qq 3 жыл бұрын

Cestovať v čase je nemožné z jednoduchého dôvodu - časové paradoxy sú neriešiteľné. Ani v uvedenom príklade, kde sa trafí do ramena a následné cukne rukou, to problém nerieší, pretože strelec mieril do stredu tela, preto strela nemala nikdy dôvod zasiahnuť rameno. Jedine, ak v čase sa presúva objekt, na ktorý čas sa nebude vzťahovať, tak by to bolo možné. Ale čo by to bol za objekt, aby bol nejak od času a teda od hmoty izolovaný? Ak predpokladáme, že existujú dva úplne izolované systémy s vlastnou hmotou, s vlastným časom a objekt jedného systému môže vstúpiť do druhého systému, pričom si vlastný čas zachová, ale zároveň vníma čas a hmotu druhého systému, tak by to bolo možné. Napríklad, je virtuálny svet v počítači, programátor sa nachádza vo vlastnom svete a vo svete v počítači dokáže sa presúvať po časovej línii a uskutočniť v ňom zmeny, čo sa na kauzalite toho sveta prejaví, ale v jeho svete žiadna kauzálna zmena nenastane.

@nUrnxvmhTEuU 3 жыл бұрын

Milý*á HmmH QQ, co Vás vede k závěru, že novikovsky konzistentní (viz Novikov self-consistency principle) prostoročas s uzavřenými časupodobnými smyčkami je nemožný? Z matematického ani logického hlediska tam žádný problém není a současný vědecký konsenzus je, pokud se nemýlím, že existence uzavřených časupodobných smyček je nepravděpodobná, ale ne nemožná. To, co jste tu napsal, je pouze ukázka novikovsky nekonzistentního vesmíru - tj. takového, který by nemohl existovat - ale nijak nedokazujete, že novikovsky konzistentní situace neexistují. (Protože existují, jednu takovou dokonce prof. Krtouš ukazoval na některé z minulých přednášek.) Ano, uznávám, že většina konzistentních řešení cestování v čase je „dobře vyladěná“, a tedy v rozporu s naší každodenní zkušeností s chaotickým, „nevyladěným“ vesmírem, to ale stále není důkaz jejich fyzikální nemožnosti.

@hmmh-qq 3 жыл бұрын

@@nUrnxvmhTEuU - "Closed timelike curve" len matematicky dokazuje, že Einsteinová relativita cestovaniu v čase nebráni, ale paradoxy nerieší a Novikov "self-consistency principle" len navrhuje, že zmeny v minulosti by sa mali vykonať len také, ktoré by nespôsobili časový paradox. Lenže podľa teórie chaosu sa nedá presne špecifikovať, ktoré zmeny by paradox nespôsobili a tak Novikov v podstate navrhuje to, že žiadna zmena v minulosti by sa nemala vykonať. A toto je jedná z možností, ako zabrániť paradoxom, jednoducho len udalosti v minulosti pozorovať, ale zasahovanie do nich je nemožné. Ďalšia možnosť je, ak cestovateľ v čase je izolovaný od času systému, v ktorom chce cestovať do minulosti a tým pádom v tomto systéme v žiadnej dobe ani neexistuje, preto na neho sa žiadna kauza ani nebude vzťahovať a preto zmeny v minulosti môže kľudne vykonať. Tento cestovateľ je ako "cudzí návštevník" v systéme, vlastne do neho nepatrí a nikdy sa v ňom nenarodil.

@nerv3760 3 жыл бұрын

Jasně...ta tímto se zabývá dnešní "seriózní" věda tak to je nářez...

@unit353 3 жыл бұрын

však to jsou myšlenkové pokusy a jsou důležité pro posunutí vědy dál a dál. Podle čeho usuzujete, co je a co není "seriózní" věda?

@nerv3760 3 жыл бұрын

@@unit353 Nuže tzv. "seriózní věda" by měla být založena na empirickém a racionálním výzkumu. V současné společnosti by měla být garantem akreditace škol a vzdělávacích zařízení. Mimo jiné proto se udivuji že je tato přednáška v rámci MFF UK... S myšlenkovými pokusy bych v tomto případě více souhlasil, tedy pokud by zde uvedená "přednáška" byla prezentovaná nadšencům v rámci hospodské diskuze, bylo by vše v nejlepším pořádku. Připadá mi to jako by někdo zcela vážně vedl přednášku na Fakultě sociálních věd UK na téma "ovládání a řízení světa krabími lidmi". Začít by mohl racionálně tak, že je svět rozdělen na jednotlivé státy, které mají vlastní systém řízení a správy území. Následovalo by zkrácené teoretické rozpracování řízení lidské společnosti a najednou by se přešlo jak říkáte k "myšlenkovým pokusům". Například porovnání sociálního života krabů, možnosti ovlivnění lidské mysli hypnózou a drogami. Zlatým hřebem by bylo teoretické modelování krabích lidí a hledání důvodů proč by chtěli řídit lidstvo, očitá svědectví těch kdo se údajně setkali s krabími lidmi a ukázky z filmů jako je South Park, kde se krabí lidé snažili udělat z lidí homosexuály. Také by mohli při přednášce tvrdit že mají krabí lidi už odchycené a zkoumají je, jenže to je v jiné učebně a ta je teď zavřená protože školník ztratil klíče... Nepřijde Vám to absurdní?

@unit353 3 жыл бұрын

@@nerv3760 a co třeba teorie komplexních čísel, tam to jde taky proti logice. Když narazili na x² + 1 = 0, mohli říct, nemá a nikdy nebude mít řešení jdeme dál a kdo řekne, že odmocnina z -1 má řešení, toho hned pošleme do blázince. Nebo heliocentrismus vs. geocentrismus. Kdy se podle Vás překlopí "hospodské žvásty" do "seriózní vědy"? Lze to zjistit dopředu čím se zabývat a čím ne? Pokud je v osnovách dané univerzity "Filozofické problémy", tak ta přádnáška má smysl.

@ladan6405 2 жыл бұрын

@@nerv3760 nojo, na samém začátku nejrůznějších úvah o nejrůznějších přírodních záhadách čijevech, vždy se vyskytovali mravokárci, kteří věděli, o čem je správné dále bádat, co je seriozní věda a co je nesmysl. Absurdní mi přijde vybudovat si nějaký svůj vymyšlený absurdní příběh (např. o krabích lidech) a ptát se na jeho absurdnost.

@nerv3760 2 жыл бұрын

@@ladan6405 Absurdní je zcela seriózně tvrdit na přednášce VŠ jak by vypadalo cestování časem a to na základě natočených filmů bez jakéhokoliv prokazatelného opodstatnění. Je to na stejné úrovni jako krabí lidi...

3 жыл бұрын

Problém je, že taková důvěra v matematiku může být ospravedlnitelná jen k horizontu událostí. Dál už nikdo neví nic, i kdyby měl dotyčný víc titulů, než Albert Einstein.

@robertjurco1808 3 жыл бұрын

Actually ani nie, môžeme skúšať matematicky objasniť dianie za horizontom a možno narazíme na niečo ako pomocou vonkajších prejavou diania za horizontom udalosti overíme platnosť nádej teórie.

@jankriz9199 3 жыл бұрын

Stejne jako se pred einsteinem a schwarzschildem nevedlo poradne nic o teorii popisujici horizonty udalosti - Co se teorie tyka: ze to ted nemame znamena jen to, ze to ted nemame. Muzeme to mit, mozna tam fakt kauzalni struktura konci a nejde to vymyslet.

@jiimyjetojedno3997 3 жыл бұрын

@@robertjurco1808 😂😂😂ale ty nevies co sa za horizontom udalosti deje.. ani teoreticky

@ladan6405 2 жыл бұрын

@@robertjurco1808 Matematicky lze objasnit dění za horizontem událostí celkem snadno. Máte asi na mysli objasnit to fyzikálně.

@kareljanyska7197 3 жыл бұрын

A teorii spontánního řádu, znáte ? Pokusd ne, nejste hoden svého platu, tedy podle nositele Nobelovy ceny F.A.Hayeka... Dzp.

@martintelka4826 3 жыл бұрын

@josefnavratil646 3 жыл бұрын

Čas je vesmírotvorná veličina, která sama o sobě neběží. Pokud něco „časového“ běží, pak nutno tvrdit, že my-hmota-lidé se svou Zemí běžíme po čase, tedy po časové dimenzi té veličiny. Pokud má i čas své dimenze, jsou tři, a pak se všechny rozpínají respektive rozbalují od Třesku spolu s prostorem, tj. se třemi délkovými dimenzemi. Predikce by měla být, že Vesmír ( ten „náš“ ) vznikl ve Třesku jako nesmírně křivá pěna těch 3+3 dimenzí časoprostoru, které se ( asi asymetricky ) rozbalují !!, takže dnes máme kolem sebe tři časové dimenze téměř ploché ( o 8 řádů jinak ploché než délkové dimenze, viz rychlost světla c = 1/1 ) a tedy v dnešním velkoškálovém rozbaleném stavu vesmíru nelze aby šel čas „pozpátku“, dimenze času jsou narovnané a hmotové objekty se v r o z b a l u j í c í m se čp pohybují „po dimenzích“ rozbalených. Čas v mikrosvětě na škálách plankových kde je ještě ve stavu pěny, tedy je mnohanásobně zakřiven, tak tam může čas v nějakém krátkém „stop-stavu“ běžet i kousíček pozpátku. Koneckonců čas je zabudován do hmoty v níž figuruje ve vlnobalíčcích kde ty dimenze časové jsou opravdu zakroucené, tedy „ve hmotě čas běží pozpátku“ na malý interval. Takže ve velkoškálovém stavu se čas rozpíná rychleji než jak „běží“ hmota-člověk po tom čase, čas nemůže běžet dozadu, ale ve vakuu v té pěně může. www.hypothesis-of-universe.com/index.php?nav=aa

@robertjurco1808 3 жыл бұрын

Prečo by mal mať čas tiež 3 dimenzie? That makes no sense...

@josefnavratil646 3 жыл бұрын

@@robertjurco1808 Na otázku "proč" lze odpovědět ( zatím) jen hypotézou. Např. tou mou, že základní kameny hmoty (základní jsou jen kvarky a leprony) jsou Vesmírem postaveny-realizovány stylem "zkoucení-smotání-zbalíčkováním 3+3 dimenzí dvou časoprostorových veličin. ( každá křivost čp je jistým stavem hmoty ). Pak by měla přijít otázka zda je pravda, že Vesmír má ty tři časové dimenze, ..nikdo to zatím nezkoumal. A zpětná otázka z toho plyne, že pokud se tři dimenze času zjistí, pak se budeme ptát : "naco je Vesmír má"?. První tu stojí návrh : Jak zjistit zda Vesmír má ony tři časové dimenze. ? /Pokud raketa letí v jedné ose prostorové rychlostí se blížící céé, pak dilatace času se koná jen v ose pohybu let, nikoliv v osách na pohyb kolmých...lze to zjistit ?/

@robertjurco1808 3 жыл бұрын

@@josefnavratil646 nevravím že to je nezaujímavý nápad. Ale neviem moc čo by to riešilo, skoro celá fyzika je úplne vpohode s jednou časovou osou. A hlavne Maxwellovy rovnice z ktorých vyšiel nápad na Lorentzove transformacie by mali s tým veľký problém

@robertjurco1808 3 жыл бұрын

A keby sú tri časové osi, rýchlosť by sme počítali ako napríklad? By sme mali 3*3 tenzor rýchlosti? A ako by sme rátali proper time? Nemuseli by sme potom zaviesť 3 energie mc^2 ktoré by sme každú rátali z Max rýchlosti každej časovej osi? Tri nabojove hustoty namiesto jednej? No a u tej nabojovej hustote mi už úplne dochádza predstavivosť ako si ju predstaviť s troma zložkami.

@josefnavratil646 3 жыл бұрын

@@robertjurco1808 Kdyby byl vesmír 3+3 dimenzionální, tak by se fyzika upravila např. takto www.hypothesis-of-universe.com/docs/f/f_057.jpg ....jde o to že Vesmír se neřídí Maxwellem ale Maxwell se musí řídit realitou a tak se musí hledat realita i v 21.století. Kdo zakázal hledat 3 dimenze času ? Maxwell ?