Petr Brož, Tajemství Marsu očima geologa

Рет қаралды 20,694

Жыл бұрын

8. 12. 2022 | Hvězdárna a planetárium Brno | www.hvezdarna.cz/program
TAJEMSTVÍ MARSU OČIMA GEOLOGA
Mgr. Petr Brož, Ph.D.
Geofyzikální ústav Akademie věd ČR, Oddělení geodynamiky
Mars od nepaměti přitahuje naší pozornost a podněcuje představivost. Až s nástupem kosmického věku jsme se ale dozvěděli, jak jeho povrch ve skutečnosti vypadá. Odhalili jsme, že vyjma velkého množství kráterů vzniklých srážkami s jinými tělesy, se na jeho povrchu nachází doklady o sopečné činnosti, tektonických procesech, ale i působení ledovců a kapalné vody. V rámci interaktivní přednášky se tak společně za pomoci programu Google Earth vydáme po stopách, které tyto geologické procesy po sobě na povrchu Marsu zanechaly.
P.S. Přednáška vznikla v souvislosti s nebeským úkazem, který se odehrál dne 8. prosince 2022. Mars dosáhl výrazné opozice se Sluncem a dosáhl největší jasnosti -1,9 magnitudy. Navíc časně ráno došlo k zákrytu Marsu Měsícem v úplňku :-)
Navštivte: www.google.cz/intl/cs/earth/

Пікірлер: 26

@DANNYKOUTAS 3 ай бұрын

Skvělé, zajímavé, poučné. Díky

@zdenekkucera7332 10 ай бұрын

Zajímavá přednáška, líbí se mi netradiční formát a pozitivní přístup přednášejícího, za mě palec nahoru :)

@samhawkins3847 Жыл бұрын

Perfektní video na velmi zajímavé téma Děkuji Ať se daří :-)

@MartinBrabi 9 ай бұрын

Výborné 👍

@fmunzar24 Жыл бұрын

super přednáška, tu vaší práci bych chtěl vidět také v nějaké dálší přednášce

@Lubomir62 Жыл бұрын

Super prednáška. Otázky účastníkov neboli tak zrozumiteľné. Škoda, že tam neboli dodané titulky ich otázok. Ale inak super video.

@chatnickcz Жыл бұрын

Super jak motivuje a chválí, ten by pochválil i člověka, který by se zeptal, jestli se může jít vyčůrat, že je to dobrej dotaz. Nemyslím to zle.

@marvyksro925 Жыл бұрын

čas cca. 1:35:00 - levitace na naší planetě také je, takže se přednášející mýlí. Krásným, i když nebezpečným dokladem toho jsou - pyroplastické proudy při výbuch sopek, které při styku s vodní hladinou díky své teplotě mohou překonávat i dost dlouhé vzdálenosti - kilometry i několik málo desítek kilometrů od sopky. Smutným příkladem toho je třeba ostrovní sopka Krakatoa 1883 - kdy tyto proudy díky mořské hladině překonali několik desítek kilometrů moře v Sundském průlivu a zabili mnoho set lidí nejen na pobřeží, ale i hlouběji ve vnitrozemí pevniny.

@libor-vitek Жыл бұрын

Bylo by dobré, kdyby mezi diváky koloval mikrofon. Není jim rozumět ani ň.

@lukasstrelec604 Жыл бұрын

To je prednaska alebo skuska??

@chatnickcz Жыл бұрын

Samozřejmě, že zkouška.

@korinakrausova9548 Жыл бұрын

Vody Marsu jsou z velké části na Zemi. V době kdy zanikla Malona ( Maldek ) a její měsíc Mars se dostal na svoji dnešní orbitu, tak došlo ke kolizím planet.

@chatnickcz Жыл бұрын

A pak přiletěl Aštar Šeran.

@kompot801 Ай бұрын

@@chatnickcz 😀

@JosefStepanek Жыл бұрын

Start 2:23

@evafromczechrep.6062 Жыл бұрын

Téma mě zajímá, ale nevydržela jsem. Nesedí mi styl mluvy a věčná ruka v kapse také dojmu nepřidá. Škoda.

@Xiskra 7 ай бұрын

Taky jsem styl mluvy prednasejiciho dlouho nedaval, nez se o dost zlepsil...

@MarekCorba Жыл бұрын

*najstarší kameň na planete je zirkon, 4,4mld let (AUS), takže takmer tak starý jak Zem, ak sa prednáška volá "Tajemství Marsu očima geologa" tak by toto mal vedieť, pri všetkej úcte.

@chatnickcz Жыл бұрын

Pokud chce někdo poučovat, měl by být přesnější. Chybí Vám tam slova jako nalezený, nebo objevený.

@MarekCorba Жыл бұрын

@@chatnickcz Gratulujem falošnému profilu v chytaní za slovíčka.

@XFrendX Жыл бұрын

to je to co Ste si odniesli z celej prednášky? hnidopych

@keltoi046 11 ай бұрын

U kamene se ani nedá určit jeho stáří. To by musela hornina obsahovat částečky železa a projít procesem vypálení, nebo být vulkanického původu, (u keramiky, mazanice, cihel, a jiné propálené hlíny se dá stáří určit také jen díky tomu, že došlo k procesu vypálení) , stáří se dá určit u minerálu s obsahem Ca, předmětů vyrobených z obsidiánu či vápenných schránek měkkýšů, živých organismů, kostí, dřeva...

@MarekCorba 11 ай бұрын

@@keltoi046 Prečo by to nešlo? John Valley a jeho skupina určila vek toho austrálskeho vzorku (na kryštáloch zirkonu) na 4,4mld rokov hmotnostou spektrometriou sekundárnych iontov a tomografickou atomovou sondou. Vedecká verejnosť to prijala. Tam boli prítomné atomy olova myslím, tak to zmerali. Ale niesom expert v tomto, ak mi niečo uniká, tak ma poučte:)