StředověC JinaX: Pád civilizace? Konec Římské říše, nebo zrození Evropy?

Рет қаралды 23,764

4 жыл бұрын

6. 5. 2020 StředověC JinaX. Přímý přenos přednášky Ivana Folettiho na téma: Pád civilizace? Konec Římské říše, nebo zrození Evropy?
Anotace:
V roce 2019 vydal Kyle Harper knihu o kolapsu římské civilizace. Podle jeho hypotézy stála za pádem říše klimatická změna, která vyvolala sérii pandemií. To doslova „položilo“ ekonomiku říše a vedlo k jejímu zániku. Přednáška nechce s těmito závěry polemizovat, ale spíše se zamyslet nad tím, co společenské a politické změny pátého a šestého století lidstvu přinesly. Šlo pouze o pád nebo o začátek něčeho nového?
---
Pokud si přejete dostávat pravidelně pozvánky na tyto přednášky, můžete se přihlásit tady eepurl.com/glvTwn.
Pokud Vás zajímají aktivity Centra raně středověkých studií, můžete se přihlásit k odběru novinek zde česky eepurl.com/dJYjqU nebo anglicky eepurl.com/dJYtNM.

Пікірлер: 42

@Daniel_Kolensky 4 жыл бұрын

Dobrý den, moc děkuji za přednášku, která byla obsahově ale i vizuálně skvělá. Těším se na příště

@hloupost1 4 жыл бұрын

Milý pane kolego, moc děkuji za Vaše milá slova i jménem celého týmu, který se zasloužil o vizuální složku! Mějte se moc krásně, Ivan Foletti

@joskobocman6483 3 жыл бұрын

Dokonale ZNALOSTI SMEKAM. BRAVO BRAVO BRAVO

@ganzrtucnak 2 жыл бұрын

Už sem to chtěl vypnout 😁 když sem viděl tu roušku.

@lora5090 4 ай бұрын

Aj ja

@d_ano_b 4 жыл бұрын

vynikajúce. ďakujem!

@jitkanovakova1689 Жыл бұрын

Dokonalé, diky

@hloupost1 Жыл бұрын

Moc děkuji za milá slova, Ivan Foletti

@aleszitka Жыл бұрын

Úžasná přednáška! Děkuji

@hloupost1 Жыл бұрын

Milý pane Zítko, moc děkuji za milou reakci, Srdečně, Ivan Foletti

@aleszitka Жыл бұрын

@@hloupost1 Opravdu neni zac. Kdyz uvazim, kolik prace musi byt takovou prednasku pripravit, je to to nejmensi. S pratelskym pozdravem Ales Zitka

@tomkus333 2 жыл бұрын

Dívám se na to znova. Možná je podstata v pohledu na věc. Našem dnešním erudovaném a informovaném. A perspektivy současníků v autentických vztazích, současníků, kteří o nějaké "pádu říše římské" neměli potuchy, prostě jen místo Romula Augusta tam nahoře za pár let seděl jaksi Theodorich. A pravděpodobně celý život nevytahli zadek ze své rodné vsi. Moje babička Ema z Rabí za celý život byla jednou v Praze, jednou ve Varech a párkrát v Plzni za dětmi. T

@hloupost1 2 жыл бұрын

Milý pane kolego, určitě je to otázka úhlu pohledu, ale také toho jak ho definujeme. Co jsou pro nás priority a co naopak důležité není.... . To jak se díváme na minulost nám mnoho říká o tom kdo jsme my dnes! Mějte se moc krásně, Ivan Foletti

@paprskomet Жыл бұрын

Ano i ne. Římský stát jako takový pádem západní části římské říše samozřejmě nezanikl (když nadále existovala v té době mocnější a větší východní),navzdory tomu že většina dětí si už ze základních škol přinese zjednodušenou představu že padl.O tom jak neexistenci dalších císařů na západě vnímali současníci(či skoro-současníci)máme údajů poměrně dost.Zvláště na někdejším římském západě(myšleno především Itálie a pár přilehlých území která až do Romula Augusta byla opravdu pod kontrolou Ravenny a ne jen nominálně)se opravdu nezdá že by tedejší lidé spatřovali v epizodce s Romulem epochální milník a neměli mnoho důvodů k tomu proč by měli.Převraty na západě byli tou dobou až příliš časté a především šel ejich život z větší části dál úplně stejně jako předtím,nadále existovala a pracovala naprostá většina římských státních úřadů a byla obsazena téměř výhradně římany.I Senát(i když současně existující i na východě a už od třetího století postrádající reálnou moc-s občasnými výjimkami vnitřních krizí),navíc nominálně byli nadále poddanými římského císaře v Konstantinopoli(byť západní nobilita které dominovali příslušníci vyšších vrstev z Gallie a Itálie se k římskému východu začala čím dál tím víc stavět nepřátelsky.Už tehdy byly znatelné zárodky pozdějších sporů o to kdo je skutečný říman a kdo si tak jen říká) protože oficiálně kralovali Odoaker a po něm Theodoric a jeho nástupci jen jako místokrálové východního císaře. Za Theodoricha pak nastala svého druhu renesance antiky v Itálii.Západní římané pod jeho vládou to doslova vnímali jako znovuzrození štěstí a prosperity západních římanů a samotného Theodoricha dokonce ctili tituli jinak vyhrazeným jen císaři v Konstantinopoli(např"Princeps",Augustus")ač prozíravý Theodorich žádný z nich nikdy nepoužíval na oficiální úrovni.Jeho vztahy s císaři Anastasiem a Justinem byly velmi komplikované(v oficiální korespondenci Anastásia oslovoval jako římského císaře ale mimo ni někdy jako "řeckého"),v jeden moment možná Anastásius dokonce vážně uvažoval že by Theodorichovi titul římského císaře pro západ přiznal ale údajně Theodorich sám to i tak odmítl. Na západě se tedy hlavně razila idea toho že tam říše nikdy nepadla a dosud a dokonce v dobré formě trvá. Byl to naopak východ kdo to viděl trochu jinak.Z vícero dochovaných zpráv východních autorů je patrné že oni určitý symbolický přelom zaznamenali a někteří dokonce přímo mluví i o konci říše římanů na západě s Romulem Augustem(či nejpozději Juliem Nepotem).Tito spisovatelé ale byli většinou ze dvora císaře Justiniána(či psali nedlouho po něm) a tak je odůvodnělé myslet na to že jejich pohled byl do značné míry dán i tím co císař Justinián potřeboval pro své politické a dobyvačné cíle-aby už západní část říše neexistovala a on mohl západní římany přijít osvobodit od útlaku barbarských tyranů a opětje přivést do náruče jediné římské říše která zbyla.Přesně tak to Justiniánovská propaganda při vpádu do Itálie místním líčila. Západní římané ale byli nejednotní v tom jak vpád Konstantinopole vnímat.Někteří zůstali věrní Ostrogotům které jako nějaké kruté opresory ve skutečnosti nevnímali(Theodorich dokonce západním římanům povolil aby dál užívali římského práva a nebyli poddáni právu gotů),jiní původně s nadšením vítali vojska východních spolu-římanů ale v průběhu následné brutální,nesmírně destruktivní a neúměrně dlouhé války vystřízlivěli a mnozí došli k poznání že žít pod vládou barbarů bylo lepší než žít pod vládou "řeků" jak jim začali se vzrůstající četností nadávat protože daňový útisk Konstantinopole byl neúnosný a císařská vojka se k místním často chovala hůř než barbaři(podobně jako když třeba za Třicetileté války žoldéřská vojka libovolné strany zcela běžně jednala s civilním obyvatelstem ukrutně ať už procházela územím spojeneckým či nepřátelským-prostý člověk často žádný rozdíl nepoznal).

@miladapichova256 3 жыл бұрын

Hezký večer :)

@tomkus333 3 жыл бұрын

Fakt dobré pane kolego. Nejspíš budete znát výrok "Staré měchy antiky byly naplněny novým vínem křesťanství." Zapomněl jsem autora a stejně jej mám z Muthera. Ale sedí. Taky sedí základní teze ze Zvěřiny: Výtvarné dílo jako znak. Teď otázky: Nepřehnal jste to s druhotným zpracováním skla při 400 stupních? Mam za to, že to by sklo při 400 stupních bylo jako hustý med a i inkrustování by dělalo problém, foukání nemožné (mohlo by to mást, ta rubínová váza je foukaná, tedy předpokládám, z obrázku nelze poznat). Další otázka: ví se něco o technologii výroby toho čtyřmetrového skleněného bloku? Přiznám, že jsem o něm nevěděl a vyrobit jej by muselo být sakra obtížné, už aby to nepopraskalo bělem tuhnutí a chladící pec toho formátu si dokážu těžko představit, i když Římané byli vynikající praktici,.co i vodu přinutili téct do kopce, bez ironie! . Třetí: U friulského Castelsepria a u Utrechtského žaltáře bych asi mluvil i o jakémsi "lyrickém impresionismu" naleznutelném ostatně i jinde včetně Antiky i Egypta. Poslední dotaz: sedí ta teze o tom, že ti Evropané raného středověku nebyli nijací neumětelové? Osobně mne tohle extrémně zajímá, mám za to, že demokratizované umění současnosti umožňuje vstup do světa kumštu i skutečným neumětelům, kteří včlenit myšlenkly do díla neumí taky a tak produkují, říkám tomu, "potisk na havajské košile" pod hlavičkou nějak učeně a efektně opřívlastkovaného abstrakcionismu. Svým způsobem obdobné to muselo být i u přivandrovalých barbarů bez letitého školení antického typu, kteří svou neumětelskost neviděli jsouce zvyklí na v zásadě znakové vyjadřování ideí u vandráckých národů charakteristické. Krom toho po našem městečku je fůra sgrafit od Alše s "posunutou" anatomií, postavičky vypadají jako děti ale s dospělými hlavami, a vrtá mi hlavou, jestli to Aleš prostě jen odflák, tuhle infatilizující anatomii u něho není těžké najít i jinde, nebo jestli to zmastili ti sgrafita provádějící štukatéři špatným zacházením s kartony? Nakonec připomínky: bylo by fajn nechat tam pod obrazy maximální možné velikosti pěkně výrazně data zdroje dokladu a to už jen s významem lepšího paměťového vtištění a dělal bych to i v případě, že data zdroje inzerujete slovně. Pro študáky důležité, pro laiky...nene!, chápu, že laik tuhle přednášku nevydrží. Myslel bych i proto, že valný čas videa zírá na jednoho a toho (učenýho) stejnýho chlapa,. a to i bez brejlí. Díky, pro mne bezva hodina, kdy jsem neměl ani chuť přeskakovat. Tom Kůs (kdyby něco jsem na GOOG, ISTG, FCB i YTB, bacha, i můj junior stejného jména básník a slamproducer) P.S. být mladej, rád bych u Vás studoval!

@user-sp8qu5sf3h 2 жыл бұрын

Dobrý den. Chci poděkovat za Váš příspěvek, konkrétně připomínky k výrobě skla. Mě se také zdálo těch 400 stupňů málo. Jenže při vaší zmínce o hustotě medu mě napadlo, že tato konzistence skla by mohla postačovat na výrobu korálků... které byly oblíbené třeba u Germánů té doby. A to je pro mne další výzva k soukromému studiu. Takže děkuji za impulsy pánové vám oběma. Vašek Codl

@pavelcopf3762 4 жыл бұрын

28:53 chápu správně, že západ formálně uznával za svého pána římského císaře (tedy v této době východořímského císaře)?

3 жыл бұрын

Ano. Tím, že západní císařství v roce 476 zaniklo, zůstal jediným císařem a tedy teoreticky nejvyšší světskou osobou východořímský císař. To se změnilo korunovací Karla Velikého, jehož obnovený západní císařský titul však východořímská (byzantská) říše zpočátku neuznávala, protože právě považovala za jediné císařství sama sebe.

@hloupost1 Жыл бұрын

@ Milý kolegové, je to přesně tak! Jen dodávám, že, aby si Karel mohl titul nárokovat, musela vzniknout i pohádka o tom, proč východ zklamal a nepřekvapí, že z toho byla nařčená žena... Srdečně, Ivan Foletti

@vladimirsuchy6185 Жыл бұрын

@ No to je aj dôvod prečo s pádom západorímskej ríše nezanikla aj rímska civilizácia.

@anezkakolarova3574 4 жыл бұрын

Skvělé

@hloupost1 4 жыл бұрын

Milá paní Anežko, díky moc! Srdečně, Ivan Foletti

@tomkus333 Жыл бұрын

...pořád bych u Vás rád studoval. Metodologií mi připomínáte skvělého Ottu Urbana, jeho syn, bohužel, kunsthistorik se dal tak trochu k šíbrům pomocí "objevu" supraintroverta Siegfrieda Herze (správně napsáno?) tady u nás v městečku. T

@hloupost1 8 ай бұрын

Milý pane kolego, díky i za to! Mějte se moc krásně, Ivan Foletti

@tomkus333 Жыл бұрын

Dívám se na to znova: v asi 30. minutě plus není zrovna správná argumentace.Ty obrazy jsou prakticky slohově totožné, je tam spousta přímých filiací a dokonce citací. To, že tesery jsou druhém případě recyklované, to vidět není, to je skrytá skutečnost a do slohového hodnocení nepatří, je to věc čistě historická, slohovému analytiku neznámá. A dloubat si do toho nožíkem nebude natož pak aby to předal laboratoři. V přímé diskusi nelze použít.. Tom

@hloupost1 Жыл бұрын

Milý pane kolego, moc děkuji za Vaše milá slova, ale dovolím si nesouhlasit: možná nebylo průkazné mé srovnání, ale rozdíl tam je a je velký. Co se nemění je kresba - ta podle mého ukazuje na kontinuitu, stále jsme v Miláně V. století - stejně jako ikonografie oděvů, ale v případě sv. Aquilina je úplně jiná práce se světlem a stínem a tedy i s iluzí 3D reprezentace. Je to krásně vidět například na kolenech sedících postav, kde je světlo naprosto dominantní. Jinou věcí je, že to co je na obrázcích na obrazovce vidět těžko je prostorech obou kaplí do očí bijící. Máte, ale pravdu kompozice teser rozhodně není (a ani neměla být) argumentem pro formální analýzu. Mějte se moc krásně, Ivan Foletti

@jurajlukac9082 2 жыл бұрын

Kto je barbar a kto je pohan, s pohľadu pred 2000 rokov a dnes?

@hloupost1 2 жыл бұрын

Milý pane kolego, před více než 30 lety se zeptaly Richarda Krautheimera, jednoho z největších historiků umění XX. století, kdo jsou barbaři. Odpověděl mimo jiné: "televize". Mimochodem celý rozhovor, opravdu výjimečný, je v poměrně kreativní kombinaci angličtiny, italštiny a francouzštiny k zhlédnutí tady: kzfaq.info/get/bejne/bs-gi7GAs73WfZs.html. O Barbarech se mluví na samotném konci rozhovoru, ve 42 minutě. Mějte se moc krásně, Ivan Foletti