Děkuji moc 😊

Já (autor přednášky) jsem ji popravdě ještě nečetl. 😀Tak jsem rád za doporučení.

@ Velká škoda, jako nehorolezce mě mega bavila. Ale audioverze, na čtení momentálně nemám moc času.

Neříkejte raději dvakrát a dávejte si pozor, co si přejete, mohlo by se Vám to totiž splnit (píše Víte, autor přednášky)

@ Jednoznačně hlasuju pro!

To mne velice těší, že považujete horolezectví za všeobecný přehled 😊 A děkuji.,

Děkuji. Já jsem byl na začátku trochu nervózní, tak mi bohužel chvíli trvalo se rozmluvit. A pořád jsem trochu nachlazený, což taky asi bylo trochu poznat.

Ono to není tak, že by se tam mohlo jen 4 dny v roce v tom smyslu, že by vám někdo mohl zakázat jít na vrchol jindy. Teda, může vám to zakázat váš horský vůdce, pokud jste tam s agenturou, ale kdybyste byl skvělý horolezec a byl tam sám, nikdo vám nemůže nařídit, kdy tam máte nebo nemáte jít. Povolení platí vždy na celou sezónu, myšleno tedy jarní či podzimní. Takže když máte kupříkladu povolení na jarní sezónu, můžete teoreticky na vrchol kdykoli si zamanete v rámci platnosti toho permitu, což bývá většinou duben až květen. Takže jak už asi tušíte, správně je druhá možnost, tedy počasí. Everest je už opravdu vysoká hora, skoro devititisícovka a podmínky tam dokážou být opravdu extrémní. Normální výstupová trasa je technicky poměrně jednoduchá, ale potíže tam činí jednak extrémní nadmořská výška, jednak právě počasí. A to ne ani tak třeba velká zima nebo sněžení (i to samozřejmě může být nepříjemné až život ohrožující), hlavním problémem bývá silný vítr. V těchto výškách se totiž může vyskytovat tzv. tryskové proudění, kdy vítr dosahuje běžně rychlostí přes 100km/h, v extrémních případech i několikrát více. A v takových podmínkách by jít na vrchol byla sebevražda. Tedy ty tzv. vrcholové dny jsou dány právě počasím. Celé týmy tam čekají na příznivou předpověď počasí, na dny, kdy se všechno sejde, kdy nebude vát příliš silný vítr a i z dalších hledisek bude počasí dobré. Pak se může vyrazit k vrcholu. A takovéto dny, kdy je bezpečné (alespoň tak, jak to v podobných podmínkách bezpečné být může) dosáhnout vrcholu je za danou sezónu (dejme tomu jarní) opravdu jen několik, obvykle jeden až tři. A s tím nic nedokážou udělat kyslíkové přístroje, fixní lana, ani armáda šerpů, to je zkrátka příroda a té zatím poručit neumíme. Ještě doplním, že když je těchto tzv. vrcholových dnů tak málo, nemůže se samozřejmě v den, kdy má být počasí vhodné pro dosažení vrcholu vyjít ze základního tábora. Týmy, které se chtějí na vrchol dostat už musí být nachystány výše na hoře, většinou alespoň ve třetím výškovém táboře, ideálně ale ve čtvrtém, který leží v jižním sedle, jež má skoro 8000 metrů. Takže pak už zbývá na vrchol "jen" nějakých 900 výškových metrů. Jinými slovy, ten kdo chce na vrchol musí nastoupat do vyšších táborů i při trochu horším počasí (samozřejmě ale nemůže být úplně špatné). A poslední věc. Toto platí samozřejmě pro klasické komerční expedice v případě jarní/podzimní sezony. V zimě či v létě se na Everest obvykle nechodí, ale sem tam to taky někdo udělá. Pak si samozřejmě musí hlídat počasí sám, přesněji tito špičkoví lezci, kteří tyto výstupy dělají mají většinou své meteorology, kteří jim hlásí počasí a kdy tedy mohou či nemohou nahoru. Pro české expedice takto funguje Alena Zárybnická, pro německy hovořící státy zase Karl Gabl.

@@vitezslavskorpik746 díky za odpověd. A na jakou nejvyšší horu jsi vylez Ty?

Tohle nebyla ta nejhorší rýma a i zdaleka.

Děkuji. Ohledně ztracených prstů - je to sice blbé, ale člověk to musí brát tak, že může být i hůř. A v mnoha případech to další činnosti v horách zase tolik nevadí. Polští horolezci, kteří se specializovali na zimní lezení to dokonce měli tak, že tvrdili, že důležité jsou jen palce kvůli udržení stability a trochu ještě malíky kvůli vyrovnání palce, ale ty ostatní tři prsty je vůbec nezajímají a o ty klidně mohou přijít. Paní Štěrbovou samozřejmě znám, ale v této přednášce nebyla vhodná příležitost ji zmínit. Až budu někdy hovořit o ženském horolezectví, tak na ni určitě dojde.

Všichni, kteří dosáhli vrcholu, až do výstupu Messnera s Habelerem v roce 1978 samozřejmě používali kyslík, i ve zmiňovaném roce 1924, ve kterém se pokusil Mallory s Irvinem o výstup už kyslíkové lahve měli, tehdy coby novinku a zřejmě nepříliš spolehlivé.

Jak uvádí diskutující výše, používaly se už ve 20. letech 20. století. Zajímavé je, že George Mallory byl velký odpůrce jejich použití, původně chtěl lézt bez nich. A nakonec je vzal na milost až když mu bylo lékaři vysvětleno, že bez nich by to vylezl jen velmi těžko.

Taky jsem si říkal že to s těma 4 hodinama trošku přehnal a nakonec mi bylo skoro líto že už to končí 😂

Obdivuji vás.

@@tomasjuroszekNeříkejte dvakrát. Kamarádka poslouchala v přímém přenosu a bylo jí líto že už je konec. Teď po mě chce šestihodinovou přednášku. 😀

😀😀 No zcela upřímně, rád bych viděl první nebo třeba desátou přednášku v životě lidí, kteří podle vás byli zrozeni k přednášení. Myslím, že byste se divil jak slabé to bylo. Navíc každému sedí něco jiného. Znám lidi, které někteří mi přátele považují za nejlepší přednášející co kdy slyšeli, zatímco jiní mí přátele je nevydrží poslouchat ani pět minut.

@@vitezslavskorpik746 Přednášení je podobné jako hodně ostatních činností. Třeba zpěv. Ne každý je Kája Gott, ale prakticky každý se může naučit zpívat tak, aby to netrhalo uši. Když budete mít xtou přednášku, nebude to takové jako od lidí zrozených k přednášení, ale budete to samozřejmě sebevědomnější a plynulejší. A mimochodem, moje poznámka byla pochvala, ne kritika. Takže pokračujte, rád si Vás poslechnu

@@Mablung2536 No a já si právě myslím, že u spousty lidí, které vy považujete za “zrozené k přednášení” byly jejich první přednášky úplně strašné, takže nebyli ani tak zrození k přednášení jakož spíše to mají za stovky hodin nacvičené. Nepopírám, že někdo má na přednášení přirozený talent, ale obavám se, že u spousty lidí to bylo o tom pořádně si to všechno nacvičit, ale protože je vidíme až dnes a ne v těch prvních strašných pokusech, máme pocit, že to jsou úplně přirození přednášející. Zrovna v tomto případě jsem ovšem nebyl moc plynulý hlavně proto, že 1. jsem byl pořád nachlazený, 2. automaticky se mi po 15 minutách vypínal mikrofon, který jsem musel znovu zapínat, což jsem v průběhu nedokázal vyřešit, 3. byla to moje první přednáška on-line za dva roky, takže jsem sledoval, zda je vše ok. 4. mám doma kočky, takže jsem musel sledovat, zda nedělají bordel nebo nelezou do klávesnice. Když přednáším naživo, je ta plynulost o dost lepší. A nebojte, že jde o pochvalu (svým způsobem) jsem pochopil. 🙂

Ano, máte pravdu. Ve stresu jsem to řekl chybně, za což se omlouvám.

Já jsem tu nic nemazal a kolegové myslím také ne. Nicméně dovoluji si upozornit, že KZfaq má často problém s komentáři, které obsahují odkaz mimo KZfaq. Pokud je to i případ vašeho komentáře, nebyl patrně schválen kvůli tomu.

No výborně. Sice nevím, jak to souvisí s mou přednáškou, ale místo toho, abyste zvolil tichý odchod jste zvolil dramatický odchod, čímž jste nám zvedl dosah videa. Děkujeme. A že jsem tak smělý, co konkrétně vám vadí na názvech přednášek?

@@vitezslavskorpik746 Rado sa stalo. Nech sa vám darí.

Já myslím, že tady zcela zjevně zvítězila jazyková bariéra 😂

@@vladimirsimcak2623 Čo sa mňa týka, tak mám rád češtinu. Okrem pražskej bez i. Odradilo ma znevažovanie rusov hneď v nadpise a velebenie američanov chválením raketoplánu, ktorý zabil najviac astronautov v histórii neodstrániteľnou chybou koncepcie.

Skvělé, že jsi to všem oznámil. To je poslední, co jsem potřeboval vědět.