Zatímco 20. století bylo „zlatou dobou“ osazování a odstraňování pomníků, soch či pamětních desek, stejně jako přejmenovávání ulic a náměstí, naše současnost se vyznačuje tápáním ohledně inscenace historické paměti ve veřejném prostoru. V Česku se to týká především „kultury vzpomínání“ ve vztahu ke komunistické totalitě a sovětsko-ruské imperiální dominanci, ale platí to obecně. Jak by dnes mohla vypadat přítomnost paměťových stop ve veřejném prostoru vytvářených skrze kulturu a umění? Jaké dnes instalovat „pomníky“? A je to nějak důležité pro demokratický stát a sebevědomou občanskou společnost?
Hosté: architektka Pavla Melková, sochař Krištof Kintera  a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová
Moderoval historik a filosof Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR.