Josef Moural: Immanuel Kant o poznání, metafyzice a vědě (MFF-FPF 4.11.2021)

  Рет қаралды 12,717

LLionTV

LLionTV

2 жыл бұрын

Záznam třetí přednášky zimního semestru 2021 v rámci semináře Filosofické problémy fyziky (NPOZ007), zajišťovaného Ústavem teoretické fyziky MFF UK.
Téma 4. 11. 2021:
Immanuel Kant o poznání, metafyzice a vědě.
Immanuel Kant (1724-1804), jeden z největších filosofů všech dob, působil v době, kdy bylo třeba filosofii znovu vynalézt, neboť byla - poprvé v dějinách - konfrontována s úspěšnou, rychle vpřed kráčející přírodovědou. Podařilo se mu to díky programu transcendentalismu, tj. studia podmínek možnosti výkonů, které lidská mysl de facto provádí (poznávání, morálního souzení apod.). Zaměříme se na Kantovu teorii poznání a její vztah k matematice a fyzice, jak jsou vyloženy v Kritice čistého rozumu (1781).
---
Pozn. autora přednášky těsně před jejím zveřejněním:
Dvě věci, které jsem na přednášce chtěl říci, ale nějak mi utekly:
1) Jestliže v teoretické filosofii jsou sice dosud živé kantovské motivy (transcendentalismus, apriori apod.), ale nikdo se už doopravdy nepovažuje za kantovce, v etice a politické filosofii je kantovství naprosto živé a možná třetina dnes pracujících filosofů v těchto oblastech jsou více méně kantiáni.
2) O čase se ukazuje ještě snáze než o prostoru, že naše představa o něm nemůže být empirického původu: zkušenost (a veškeré prožívání) se odehrává pouze v přítomnosti, a jejím obsahem jsou přítomné danosti. O minulosti ani budoucnosti bychom se ze zkušenosti nemohli nijak dozvědět. (kdo by říkal, že přece prožívání zahrnuje i vzpomínky a očekávání, tomu odpovíme: ano, ale vzpomínání i očekávání se děje v přítomnosti, a jeho obsahem jsou v tu chvíli vybavované obsahy … že cílí na nějakou jinou dimenzi času, tomu můžeme rozumět teprve tehdy, když už odněkud jinud rozumíme, co to minulost nebo budoucnost je … samotným sebeusilovněji provozovaným a sebečastěji opakovaným „vzpomínáním“ či „očekáváním“ bychom se k tomu nedostali).
---
Přednáší:
doc. RNDr. Josef Moural, CSc. (Katedra filozofie a humanitních studií, Filozofická fakulta Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem).
Tyto semináře jsou věnovány filosoficky motivovaným tématům ze současnosti i historie fyziky s důrazem na její přírodovědný a kulturní kontext. V letním semestru na tento předmět navazuje předmět Fyzika jako dobrodružství poznání.
Další informace:
ff.ujep.cz/index.php/kpf/menu-...
utf.mff.cuni.cz/seminare/filos.pl

Пікірлер: 31
@MouJou33JL
@MouJou33JL 2 жыл бұрын
Super Nieco viac...
@vitezslavstembera854
@vitezslavstembera854 Жыл бұрын
Škoda, hodně opravdu důležitého zde nepadlo nebo bylo jen neuměle naznačeno. Specielně se divím, že nebyly zrovna na fyzikálním semináři podrobně vyloženy antinomie. I otázka apriorní existence svobody, pro Kanta tak důležitá, jelikož jí potřeboval pro možnost etiky, zde nebyla diskutována (když už byla zmíněna kvantovka, která na rozdíl od deterministické mechaniky možnost existence svobody otevírá). Věci o sobě (Dingen an sich) byly zmíněny, ale nevím kdo v sále pochopil zásadní rozdíl mezi věcmi o sobě a tím, co se nám vyjevuje (Phänomene, Erscheinungen). Kategorie mohly být taky lépe vysvětleny (a sice na nějakém konkrétním příkladu). Na to jak se Kant zamýšlel nad pojmem Bůh taky nezbyl čas (to je ale taky důležité). Mám trochu obavu, že posluchač Kanta neznalý po této přednášce rozhodně nezíská dojem, že jde o myslitele hodného dalšího studia. Naopak mám dojem, že si řekne, že jde o postavu sice z historického hlediska zajímavou, ale dnes již neaktuální. Podle mě mylně.
@punkhard
@punkhard 2 жыл бұрын
konecne, ko-nec-ne!!! novodoba metafyzika. dufam ze sa objavi aj Sch. dakujem...
@jeyvr
@jeyvr 2 жыл бұрын
Skvele diky 🙏👍
@karels3972
@karels3972 2 жыл бұрын
no nevim , divně pojatá filosofie . souhlasil bych s tím že v 18. a první 1/2 19. století byla v německu filosofie dovedena , řekl bych k dokonalosti .určitě s toho to 20. století hodně vařilo . co se týče této přednášky , i když jsem neposlouchal moc pozorně , nějak jsem nenacházel to poselství , a nejsem si jist jestli chyba nebyla v interpretaci . už jsem se párkrat setkal s tím že nějaké chytrolin tady které se odvoláva ne nějakého filosova (18.19. stoleti) , o něm nezděluje relevantní informace a s filosofie děla nějakou nezáživnou trapárnu. a způsobí tím možná to že odradí ty kteří by si jinak přečetli nějaké dílo . o tom Kantovi toho moc nevím ale myslím že patří k těm prvním s novodobé generace . vím vlastně jen to že on nebo ten Hégl psal něco o tom , že bylo určité dělení lidí ( asi mezi muži ) - podle toho jestli jsou v sporu ochotní vsadit svůj život ( pre to dlouho určovalo dějiny i v středověku) . bohužel to asi nepíšu přesně , kdysi jsem na to narazil zprostředkovane v knize od Fukujami . bylo to pěkně řečeno - popsáno v rocky 4 . i když poprve když jsem ten film viděl tak jsem asi Hegla - Kanta neznal. Tak hlavně že máme ty místní "vykladače" filosofie .
@MouJou33JL
@MouJou33JL 2 жыл бұрын
🤔
@petrkafka4487
@petrkafka4487 2 жыл бұрын
Tak mi přijde, že filosofie se snaží vytvářet iluzi poznání v oblastech, kam ještě lidské poznání nedospělo. Chce-li nějaké politické hnutí dosáhnout nějakých cílů, tak si k tomu vytvoří filosofii a tou zdůvodní potřebu dosažení těch (již předem určených) cílů.
@jefwowes1607
@jefwowes1607 2 жыл бұрын
Za mě dost dobrý, dost pochopitelný, byť by se mi líbila sonda více do hloubky
@labakanurzidil2464
@labakanurzidil2464 2 жыл бұрын
ale pak by bylo ještě víc vidět že je to lež, ono je to teda vidět i tak, vždy, leda že se člověk rozhodne si sám lhát (věřit něčím lžím) - aby ty lži moh házet na druhý jako kameny, mít proti nim kyj jako správnej primitiv že ...
@jefwowes1607
@jefwowes1607 2 жыл бұрын
Chomsky by vás asi nechtěl poslouchat, jak ho popisujete :D Divný, že o něm tak málo víte, neboť Chomsky je v podstatě všude 😆 Zdaleka ne jen v lingvistice.
@josefmoural6882
@josefmoural6882 2 жыл бұрын
Chomsky je vlastně hodně zvědavý na to, co si druzí myslí (nebo přinejmenším byl, když jsem s ním naposled mluvil, což už je asi dvacet let), takže je možně, že by chvilku i poslouchal :-) ... ale pokud máte nějakou věcnou kritiku, předložte ji, prosím
@labakanurzidil2464
@labakanurzidil2464 2 жыл бұрын
Josef Moural jo, to je dobrá taktika, vyslechnout si co druhej bleje a pak mu to prostě hodit na hlavu jako Germán Cylindrik v Asterixovi (nevim jestli fakt takhle ty východní bojový umění fungujou, ale nějakej japonskej mistr asi před 100 lety s těma mladýma házel ... možná věděl kam sáhnout a zatlačit, aby je to bolelo a vlastně tak sami uhnuli ...), jestli Chomsky neni rozenej terapeut (therapist = the rapist), k němu taky člověk chodí jen dokud těm jeho egoistickým útokům věří, sám se obelhává, podobně jako když věří m/učitelům a podobným teroristickým šmejdům ... věcnou kritiku nebude mít ten kdo kritizuje ... pže když kritizuje, stěžuje si na vlastní lež (pokud lže někdo jinej, možná to neni jeho věc?), takže ji druhýmu vlastně ukázat nechce, pže by tím ukázal i tu svojí (proto ho taky kritizuje, pže vrána k vráně sedá) ... ostatně věcná kritika zřejmě znamená "vymluvíme se společně na tuto věc, budeme ji brát třeba jako důkaz, pže jsme se tak shodli jako správný násilnický bezhlavý teroristi, násilníci na úkor druhých", a já se nehodlám nechat vmanipulovat do toho, abych se začal na něco vymlouvat a byl tak ve stejný žumpě jako ten, kdo mi to cpe, bleje, aby se tím sám neotrávil, nevim jestli takový lejna fakt sám jede, nebo to jen předstírá, aby mu je ostatní snadněji žrali, když jsou tak naivní a infantilní (sebeobelhávači) že mu na to skočej, pže chtěj obelhávat druhý podobně jako on, ale nevim jestli jim to půjde, když nejsou on ...
@GeorgWilde
@GeorgWilde 2 жыл бұрын
Umění filosofie spočívá ve vymyšlení co nejvíce uvěřitelné lži, nebo co nejvíce uvěřitelného nesmyslu (not even wrong/nefalsifikovatlná teorie). Vrcholným cílem je potom vytvořit teorii která popisuje úplně všechno, není falsifikovatelná a hlavně aby to byl pěkný narativ který artikuluje a rozvýjí předsudky svých stupenců a který je nestravitelný pro potenciální kritiky. Nejlepší příklad je Marx který je následovníkem Hegela, který je následovnákem Kanta. To je nevyvratitelná, vše-objímající teorie která rozděluje lidi na ty primární činitele historie a na ty "druhé" (ty nežádoucí). Takže vám říká kdo je na té správné straně historie. No víme co se stane když se společnost řídí na základě toho že známe zákony reality a historie ... Jinak teorii Kantových kategorií trošku nabourávají objevy ne-euklidovských geometrií a teorie relativity. Dále vzhledem k Darwinovi není důvod aby ty kategorie byly stabilní, klidně by mohly být kvazistabilní (v průběhu evoluce) a každý jediněc by je mohl mít malinko jiné. Ono komunikace mezi lidmi nevyžaduje ani to aby si každý člověk interpretoval znaky komunikace stejně. Moje červená může klidně být zelená a naopak a vše bude fungovat bez problémů, protože stačí aby to pasovalu v procesu na intersubjektivní úrovni, subjektivity mohou být kompletně odlišné. Dále nevím jak do dichotomie numena, fenomény napasovat fakt jménem efekt pozorovatele (Observer effect (physics)). Ve fyzice moc dobře víme že pozorování zároveň ovlivňuje pozorovaný objekt (extrémní příklad je double-slit experiment). Protože pozorování je fyzikální jev stejně tak jako to o se snažíme pozorovat. Takže tady vidím kompletní nabourání teorie dvou světů. Hume má teorii mysli která vysvětlí mysl bez jakýchkoliv předpokladů že je na ní něco stabilního a unifikovaného jako celek (bundle theory of mind). Mysl, ideje, matematiku nemá smysl chápat jako nějaké permanentní entity, ale jako procesy - to co co mozek dělá, to co lidi dělají.
@jakubscholz5265
@jakubscholz5265 2 жыл бұрын
Koukám, že vedete nějaký boj za pravdu proti vlastní představě o tom co filosofie je.
@siloton
@siloton 2 жыл бұрын
Umění rozvířit diskusi spočívá často v tom, že teze by měla vzbuzovat chuť k reakci. Tvoje teze u mě způsobujou jenom nechuť. Nevíš čím to je?
@GeorgWilde
@GeorgWilde 2 жыл бұрын
@@jakubscholz5265 Řekněte jedno jméno slavného filosofa který nepatří mezi skeptiky a empiriky a který podle vás říkal jenom věci které věděl. Jestli nebudu schopen ukázat kde ten filosof psal a říkal věci které nemohl vědět (čísté nefalsifikovatelné výmysly) nebo dokonce lhal, tak vám dám za pravdu.
@GeorgWilde
@GeorgWilde 2 жыл бұрын
@@siloton Do tvojí subjektivity nevidím. Ale nepotřebuji aby komunikace se mnou byla přístupnější pro lidi každé povahy. To je moje volba. Jestli někdo nechce vidět žádné nesuhlasné názory, tak to je taky jeho věc a nenutím ho se mnou komunikovat. Jestli máš kritiku která nesouvisí s tvými pocity a chutěmi, tak sem s ní prosím. Určitě nějaké chyby v tom co jsem tu napsal jsou a všechno se dá zpochybňovat. To co jsi napsal by se dalo zatím zredukovat na "nemám tě rád". Akorát nevím proč, když ses kompleně mohl "člověku jako jsem já" vynout. Asi máš potřebu něco mě naučit, nebo ukázat kdomá pravdu?
@jakubscholz5265
@jakubscholz5265 2 жыл бұрын
@@GeorgWilde Prosím Vas, kde se u nás učí tento přístup k filosofii?
Jaroslav Peregrin: Co a k čemu je logika? (MFF-FPF 18.11.2021)
1:28:18
TRY NOT TO LAUGH 😂
00:56
Feinxy
Рет қаралды 7 МЛН
When Jax'S Love For Pomni Is Prevented By Pomni'S Door 😂️
00:26
UFC 302 : Махачев VS Порье
02:54
Setanta Sports UFC
Рет қаралды 1,4 МЛН
JUK:Miroslav Popelka - Co archeologové donedávna nevěděli…
1:27:50
Univerzita Karlova
Рет қаралды 61 М.
Jakub Čapek: Filosofický spor o nicotu (MFF-FPF 6.1.2022)
1:48:22
Radkin Honzák: Děsí mě analfabetismus dnešní mládeže. Společnost nedrží pohromadě
30:52
Islám v současném světě - Luboš Kropáček
1:53:20
Člověk v tísni
Рет қаралды 22 М.
Main filter..
0:15
CikoYt
Рет қаралды 2,4 МЛН
сюрприз
1:00
Capex0
Рет қаралды 1 МЛН