Jan Černý - Kmenové buňky (Pokroky v biologii - být stále mlád, PřF UK 6.4.2019)

Рет қаралды 21,748

5 жыл бұрын

Záznam přednášky z cyklu Pokroky v biologii z 6.4.2019 ve Velké geologické posluchárně PřF UK v Praze. Trojice přednášek v tomto dni nese podtitul Být stále mlád a tato je první v pořadí, na téma:
Kmenové buňky.
Co jsou to kmenové buňky a k čemu se dají použít? Jak se regeneruje naše tělo? Je možné člověka opravovat na buněčné a tkáňové úrovni? Je možné vytvářet nové orgány? Co jsou to organoidy? Můžeme provádět vše, co nám současné biomedicínské technologie umožňují? Žhavé novinky z oblasti biomedicíny.
Přednáší:
Prof. RNDr. Jan Černý, PhD. (Katedra buněčné biologie, PřF UK), vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1993 obor molekulární biologie a genetika. Během doktorského studia (1994-1998) na PřF UK v Praze (obor imunologie) se v laboratoři Prof. Václava Hořejšího (Ústav molekulární genetiky) věnoval studiu membránových mikrodomén. Dnes se zabývá popisem molekul a jejich asociací v membránách leukocytů s důrazem na membránové receptory a proteiny signalizačních kaskád, využitím malých organických molekul ke studiu endosomálního systému, studiem biologických aktivit sekundárních metabolitů bakterií a hub. Využívá MHCII-EGFP knock-in myš jako model pro studium dynamiky endosomálního systému a lokalizace profesionálních antigen-presentujících buněk in situ, in vivo.
Další informace:
www.natur.cuni.cz/biologie/uc...
www.natur.cuni.cz/biologie/bu...
/ jancernyimunolog

Пікірлер: 12

@irina0352 3 жыл бұрын

uzasna prednaska!!! uzitecna pro lidi z oboru i pro lajky nadsence, moc dekujeme

@chlupatazarovka8201 5 жыл бұрын

Výborná přednáška.

@MrKolarmichal 5 жыл бұрын

Tak tohle je podle mého názoru (IT člověka) nejúžasnější přednáška tady na LLionTV.

@jiriklempa8948 5 жыл бұрын

určitě patří k top.. :) ale de facto každá přednáška tady z kanálu je cenná !

@iriskakubascikova9543 5 жыл бұрын

Užasné!!!

@pavli1 10 ай бұрын

👍👏🙋‍♀️🍀💙

@kokotajebka 5 жыл бұрын

To jsem už tušil . že lze z jakekoliv tělní buňky vytvořit zpět kmenovou buňku. Patrně za to může methilace DNA u diferenciovaných buněk . Methilovana DNA, diferenciovaných buňkách, je uzamčena pro transkripci a ta část která není methilovaná se přepisuje a tím vznikne nerovnováha ve prospěch a neprospěch určitých proteinů a tím se vytvoří ta diferenciace. Po oplodnění vajička se vytvoří kmenove bunky plošnou demethilací DNA a poté se začne methilovat a tim se zacina difeneciace - coz nektere proteiny aktivuje a jine vypne

@kokotajebka 5 жыл бұрын

Savci neuměji moc regenerovat, geny mají nato, ale uzamčený methilací DNA . Evolučně jsou až moc úspěšný v jiných přednostech a regeneraci zapoměli - nebyl na ní veliký selekční tlak , kromě např.: epitelu a jater, paměti ( neurogeneze v hypocampu) , obnova krve atd.

@May04bwu 4 жыл бұрын

Savci mají jinou životní strategii než organismy schopné totipotence. Nebylo by potom tedy naopak výhodnější tu schopnost regenerace mít v rámci zachování života a zajištění potomků? Mně naopak přijde, že ztráta totipotence je určitá daň za to, do jaké míry a v jakém množství se buňky savců diferencují. Ale jinak samozřejmě genom zůstává v průběhu ontogeneze stejný, ale mění se regulace, takže roli epigenetických faktorů nezpochybňuju.