Kvůli svému otci si musel změnit jméno, aby mohl vystudovat alespoň střední školu. Na vysokou ho nepustili a pracovat směl jen u pohřební služby. Po celou komunistickou éru byl izolován a různými způsoby šikanován. V roce 1987, když v Mnichově jeho otec zemřel, mu československé úřady neumožnily odjet ani na pohřeb. Vysokoškolské vzdělání si doplnil po pádu komunismu.
Ačkoli Sláva Volný mladší nikdy nezažil přímé násilí jako například političtí vězni v padesátých letech, šikana ze strany StB určovala celý jeho život. Byla to samozřejmě rafinovaná pomsta za to, co dělal jeho otec ve Svobodné Evropě. "Nikdy mne nemlátili. Ale stále jsem cítil, jak mne ta neviditelná ruka jejich moci neustále svírá," vzpomíná Sláva Volný mladší.