P. Kulhánek: Novinky z fyziky a astronomie 2021 [Fyz. čtvrtek, FEL ČVUT]

Рет қаралды 344,600

2 жыл бұрын

Existuje pátá interakce? Je vesmír konečný? Základy kvantového internetu položeny. Nitro obřích planet. Změny rotace Země. Od egyptských pyramid k mionovému tomografu. Magnetické póly na výletě. Sluneční CNO cyklus.

Пікірлер: 226

@Jeblington1 2 жыл бұрын

Jsem amater, blbej muzikant, ale z přednášek p. Kulhánka jsem obrovsky fascinovanej, protože jim docela rozumím!!!

@crackenosch847 2 жыл бұрын

Těší mě. Zámečník. Jinak totéž. 😉

@morho9422 2 жыл бұрын

no verte, neverte, ja som zamocnik a muzikant a kulhanka mam rad lebo vie dobre vysvetlut veci a nieje zdlhavy alebo nudny. trochu ufucany, ale to je ok. ja som mal ucitelku ktora mala hlas ako papagaj.

@jaromirkaspar6554 2 жыл бұрын

Prof. Kulhánek je jeden z nejlepších pedagogů na ČVUT, ne-li v České republice (nedovoluji si říci zda nejlepší ale lepšího pedagoga na ČVUT neznám). Doufejme, že zdraví tak nějak vydrží a bude nám ještě dlouho přednášet.

@janrepik9343 2 жыл бұрын

Pana profesora Kulhánka si vždy rád poslechnu. Umí podat vše tak nějak pochopitelně

@exile9868 2 жыл бұрын

Jednak pochopitelně a jednak formou která se fakt dá velmi dobře poslouchat, narozdíl od mnohých jiných.

@TheTomkempf 2 жыл бұрын

Souhlasim :)

@TheChmelator 2 жыл бұрын

Opravdu jeden z mála, který není uspávač hadů :D.

@exile9868 2 жыл бұрын

@@TheChmelator muj oblibeny obrat :-))

@TheTomkempf 2 жыл бұрын

@@evaplecerova8191 s kým? :-)

@milanb2238 2 жыл бұрын

Skvelá prednáška: Pán profesor vie všetko podať zrozumiteľne a jasne. Ďakujem.

@zubanka 2 жыл бұрын

Vzdy ked mi svet a jeho poznavanie zacne tiect usami, ked nie a nie sa nastartovat k rozumnym uvaham, pocuvam p. Kulhanka. Jeho prednasky ma z hlavy stavaju na nohy, vsetko postupne dava zmysel a mne sa chce dalej pekne zit🧭

@miroslavpetrinec6732 2 жыл бұрын

Pán Kulhánek je český národný poklad ! vie podať informácie úplne zrozumiteľne a ešte dáva do toho aj kus jeho veľkého srdca ! dokážem ho počúvať hodiny a hodiny !

@jurajhprobyt2107 3 ай бұрын

Pán Kulhanek ste skúsený rečník a príjemne sa to počúva. Dokonca lepšie zaspim pri vašej prednáške než pri zvukoch dažďa.

@tomjcz51 2 жыл бұрын

Kulhanek Kulhánek, to musím slyšet.... díky :)

@76Mafis 2 жыл бұрын

Fantastický přednáška, pro mě jako astronoma amatéra fantastické

@pavelgabrielsafarik9459 2 жыл бұрын

Dekuji za moc skvelou prednasku :)

@karelkvita 2 жыл бұрын

Kulhánek, to už je značka. Záruka té nejvyšší kvality. Super zvuk i obsah. Prostě to umí.

@Truckle1964 2 жыл бұрын

No, s tím super zvukem bych byl opatrný...

@jozefnovak7750 2 жыл бұрын

Srdečná vďaka za nádhernú a veľmi poučnú prednášku!

@alepatrik3777 2 жыл бұрын

pan profesor je dar

@achab4107 2 жыл бұрын

stručně rečeno p.profesor Kulhánek je macho řízek.....

@habanmighaban1609 2 жыл бұрын

Děkuji za povídání pane profesore.

@MrBitterman75 2 жыл бұрын

No konečně…:-) Moc děkuji!!!

@davidtesar8195 2 жыл бұрын

Naprosto úžasná, dokonalá, boží přednáška.

@viliamcangel3453 2 жыл бұрын

teorie teorie ziadne overene fakta

@davidtesar8195 2 жыл бұрын

@@viliamcangel3453 Ano, to je základní vlastnost teoretické fyziky. Na ověřování teorií máme experimentální fyziku.

@Silas155 2 жыл бұрын

Parádní přednáška i upřímnost. Díky i za kvalitu záznamu.

@paveloubech4932 2 жыл бұрын

Skvělá přednáška. Jen u kvantové provázanosti bych řekl, že příměr se vzdálenými dvojčaty není moc přesně podaný. Každé z dvojčat je (v předneseném případě) buď chlapec nebo děvče hned po narození a navždy (pokud si nezmění pohlaví). Dvojčata tedy spolu nejsou v superpozici stavů, jako jsou kvantové částice takto připravené. Když provázanost přeneseme na dvojčata, pak každé ze vzdálených dvojčat je současně kluk a holka. Až v okamžiku, když se na jedno z dvojčat podíváme, dojde okamžitě ke vzniku jednoho z (různých) pohlaví u obou libovolně vzdálených dvojčat. (Tzv. "strašidelné" působení na dálku.) Navíc, při měření (pohledu) třeba v Austrálii bude stejná pravděpodobnost, že uvidím chlapce i děvče. Ta ale není daná neznalostí, ale právě kvantovou superpozicí chlapce a děvčete (u obou dvojčat). (Pokud by šlo o neznalost, byly by to tzv. ERP skryté parametry v KM. Díky Bellovým nerovnostem a měření už bylo prokázáno, že žádné skryté parametry v KM nejsou.)

@jangaraj1229 2 жыл бұрын

prepac - neprecital som si toto. Nepisal by som vlastnu pripomienku v tomto duchu. V prednaske je vela veci skratenych a myslim ze aj toto sa "stratilo v preklade"

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Naprostý souhlas, jde jen o příměr, analogii a každý takový příměr v popularizační přednášce má jen velmi omezenou platnost. Více jsem reagoval u jiného komentáře na toto téma.

@thanoscz6244 Жыл бұрын

Ten co stvořil vesmír.nám.ještě.o něm jednoduše vypraví.super člověk mám.ho rád.super přednášky.the best. Je to celestiál herdek marwel :-)

@robertkalafus9444 2 жыл бұрын

Perfektne. Ja som teda fyziku naposledy studoval na gymnaziu, ale som jej velky fanusik a rovnako tak aj astronomie. Pan profesor ma nielen vedomosti, ale je aj velmi dobry recnik a dodatocne aj vtipny! :-) Takych ludi je velmi malo.

@marbene3642 2 жыл бұрын

Ano, skvělé, už jsem si pustila druhou přednášku pana profesora.. o astrofyzice nic nevěděla.. a teď už vlastně trochu jo!🙂Skvělé!

@janberanek7055 2 жыл бұрын

Parádní! Díky, víc takových!

@fujifujera1153 2 жыл бұрын

Skvělá přednáška. Populární formou podané "aktuality". Skutečně populární s velkým P. A konečně se prof. Kulhánkovi podařilo - a věřím že to byla práce nejtěžší - snížit na polovinu /sklerózu děda Vševěda/ vtáhnutí společenského dění do fyzikální přednášky. Opakuji: Pro mě? Skvělá přednáška!

@vladimirwagner530 2 жыл бұрын

Opět perfektní přednáška Petra Kulhánka. S obrovským potěšením jsem si ji poslechl. Možná pro zájemce jsem v minulém roce v povídání o kosmologii podrobně rozebral sluneční reakce a jejich pozorování a studium nejen pomocí neutrin. Právě také v souvislosti s odlišováním příspěvku pp-cyklu a CNO cyklu. Zde je: kzfaq.info/get/bejne/mad-h8mCu7vQXZc.html

@rostislavtobolka9529 2 жыл бұрын

pane doktore snad ještě více mě potěšila vaše nedávná přednáška: Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu (KS ČAS 10.1.2022)

@LiborTinka 2 жыл бұрын

Jinak hrozně se mi líbí, že tabulka elementárních částic se dá brát jako taková "malá periodická tabulka prvků" - má podobné vlastosti jako ta velká, chemická. Například obsahuje rodiny částic s podobnými vlastnosti, lišící se hmotností. A také obsahuje speciální prvek, který má svou vlastní skupinu a stojí tak stranou- dokonce má i stejný symbol - H. V chemické tabulce je to vodík (H - Hyrogen) a v elementární tabulce je to Higgsův boson (H - Higgs).

@kingsglans1692 2 жыл бұрын

Njn.. kdyby všichni byli zdatní pedagogové jako Kulhánek, Entler nebo ten chlap z Křižíkovy elektrotechnické, Ing. Poul tuším, tak by nebylo snad žádných hloupých. Ale ono to není úplně jednoduché. Tohle se dá výborně poslouchat a člověk se rád nechá poučit. A když posluchač o věci něco tuší, stejně je napjatý a čeká na to, co k tomu Kulhánek řekne. Výborné !!! 👍

@cassobiker 2 жыл бұрын

vyborna prednaska, dakujem. cely cas som cakal ci padne aj nejaky politicky zartik a nakoniec bol aj ten :D

@pavelblaha9216 2 жыл бұрын

A mě naopak politické žerty i třeba žerty na to, kolik máme pohlaví nevadí.. A jsem za to rád.. Možná by se mi i nějakej žert líbit nemusel, ale myslim si, že přednáška profesora tenhle přesah mít může a aspoň pak vyvolá diskuzi.. A to je jenom dobře..

@rostislavtobolka9529 2 жыл бұрын

@@pavelblaha9216 ..."naopak"? vždyť nejste s Kochanem ve sporu - asi jste se přeťuk...

@pavelkarabinosP112 2 жыл бұрын

Jo, ten Kulhánek má takovej dar vypravěče , dobře se poslouchá , umí to

@rostislavtobolka9529 2 жыл бұрын

Pavko, mrkni na Aldebaran, jsou tam texty jůtůb přednášek - ale zatočí se ti kebule. P. profesor má nějaký magický dar vypravěče, tzn ve slyšené formě je to stravitelnější. A pak si detaily přečteš znovu a lup, je to tam

@astalavistatomi 2 жыл бұрын

Výborná prednáška. Ďakujem pekne

@dududududu6019 2 жыл бұрын

Skvelé ako vždy.

@TheHopsoda 2 жыл бұрын

Víte pane profesore, jaké konfrontace se nejvíc bojí inteligentní člověk??? IQ a hmotnosti :-) . Děkuji za opět perfektní přednášku.

@justrobin2176 Жыл бұрын

5069 přednášek v roce 2021 a stále se jede dál :D respekt

@danielkralcz 2 жыл бұрын

Pana profesora vždycky rád vidim :)

@libik.d 2 жыл бұрын

To je tak úžasně vysvětlená část kvantové fyziky..kéž by to uměl podat kdekterý profesor...spoust ulidí natož měnších by pochopila i základy a přibylo by nadšenců...díky !

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Pozor, vždy jde ale o více či méně přesné analogie. Skutečné chování mikrosvěta umíme sice matematicky popsat, ale moc mu nerozumíme, resp. nedokážeme si ho představit 🙂

@rostislavtobolka9529 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 pane profesore díky za vaši toleranci a schopnost "něžně" korigovat leckdy šibnuté postřehy nás lidových dumatelů

@milansvecCZ 2 жыл бұрын

Výborná přednáška, výborný výběr témat. Jen trochu nepřesnost na závěr, Webbův teleskop je infračervervený, ne ultrafilalový. Důvodem je, že vodíková čára z raných dob vesmíru je dnes díky rozpínání vesmíru posunutá právě do IR oblasti.

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Samozřejmě, šlo o přeřeknutí, na konci jsem už byl unavený, omlouvám se. Na druhou stranu mám radost, kolik lidí si toho všimlo. Znamená to, že opravdu posluchači poslouchají přednášku celou.

@marosstipala3600 2 жыл бұрын

Si neviem predstaviť aby telesa zakrivovali čas a priestor do elipsy, kométy by museli mat fakt zaujimavu dráhu

@martinnovotny4187 7 ай бұрын

ČT chce zvyšovat koncesionářské poplatky... Tak ať udělá konečně solidní pořad. Inspirovat se může u Bratislavské redakce ČST. Ať udělá obdobu tehdejšího "Okna vesmíru dokořán". Teď by to mohly být třeba:"Pootevřené dveře fyziky." , s Petrem Kulhánkem.

@xPaRi 2 жыл бұрын

Pokud se potvrdí, že 'maďarská' interakce je stejná, jako interakce objevená v Americe, tak název 'Debrecínská interakce' velmi vhodný. A polní částice Debrecion, proč ne?

@martinnovotny1322 2 жыл бұрын

Já bych to nazval "klobásová interakce". Polní částice Kolbászion.

@jindrich2485 2 жыл бұрын

Připojuji se srdečně k mnohačetným poděkováním. Díky moc. Teď je (pro mě, neznalého) otázka, jestli při měření náboje mionu neměří už energii vakua, která jak víme stíní i elektromagnetickou interakci.

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

To s tím souvisí, do těch jemných nuancí na vzdálených desetinných místech jsou tyto jevy započteny.

@jindrich2485 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 Děkuji. Tak zkusím ještě druhou naivní otázku. Nejsou prosím náznaky vysvětlení toho, proč majín základní konstanty takové hodnoty, že si o nich mužem povídat? (Antropický princip). Protože jsem slyšel o studii, která prokázala že rozvíjení pocitu vděčnosti má pozitivní vliv na kreativitu i další schopnosti. Čili výhra ve sportce, schopnost číst myšlenky, nebo přežití neotevřeni padáku, které můžeme označit za zázrak jsou ničím v porovnání s tím, že "konstanty jsou právě tak akorát konstantní" a nad to zároveň je vesmír velmi úsporný. Nejen že nic nechybí, ale když si myslíme že nejaka částice přebývá ukáže se, že jsme jen nepochopení jejíi významu a bez ní bychom tu nebyli.Takze díky za všechny částice a interakce je to skutečný zázrak. (Pomíjíme banality typu správně velká hvězda, správně daleko od Sagittarius*, vzdálenost země a její geologické vyladění atd) m.kzfaq.info/get/bejne/atyabJN2p87DioE.html

@janest100 2 жыл бұрын

Kulhánku , Kulhánku, nerorzumím Vám, ale dobře se to posloucha :)

@peterectasy2957 2 жыл бұрын

je zarazajuce ze takyto skvely vedec Petr Kulhánek vobec existuje. Malokto vie takym putavnym a zaroven hlboko vedeckym sposobom prednasat zaujimave veci

@MrEnergyExpert 2 жыл бұрын

Super přednáška; bohužel ale není na záznamu vidět ukazovátko.

@jardam.8600 2 жыл бұрын

Zrychlování rotace země? Hmm, asi "připažila" :) Opět moc zajímavá přednáška od pana profesora. Děkuji za ni.

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Možná je v tom „připažení“ přesně jádro pudla. Přesuny velkých vodních mas, možná i hmoty v nitru a následná změna momentu setrvačnosti, která vede ke zvýšení úhlové rychlosti rotace.

@jardam.8600 2 жыл бұрын

Jsem rád, že moje úvaha nebyla úplně od věci a neskončí v šuplíku, vlevo dole :)

@jiriholcner9413 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 Dal jsem do komplu hmotnost všech letadel včetně pasažérů a nákladů z roku 2019 a aproximoval vliv jejich gravitace v záporné hodnotě na rok 2020, kdy letadla nelétala a vyšlo mě to skoro přesně, protože jsem tam ještě neměl pár jiných maličkostí .. ;-)

@combinatix 2 жыл бұрын

Třeba je souvislost mezi zrychlením otáčení Země a slábnutí magnetického pole ;)

@radarsmutny8462 Жыл бұрын

a nějak to kurevsky kvaltuje; ale ten qutech, to budou sračky, jako theranos, něvěřím těm/žádnejm marketingovejm sračkám ani slovo...

@josefvanek7883 Жыл бұрын

Pokud se v některé fázi svého života rozpínal rychleji než světlo musi se nutně tak rozpínat i teď protože neznáme sílu která by tu hmotu v okraji vesmíru zpomalila. Gravitace nemuze ven ale muze dovnitr a tím zpusobuje rozpínání námi viditelného vesmíru.

@rudavalek 2 жыл бұрын

Nejlepší!

@pavelblaha9216 2 жыл бұрын

Děkuju za výbornou přednášku... Znovu: pan prof. Kulhánek umí opravdu mluvit tak, že se to dá výborně poslouchat a je to velmi dobře srozumitelné :) Jen ještě si dovolím opravit informaci na konci: Dalekohled Jamese Webba bude zkoumat vesmír v infračerveném oboru (čas 1:55:05).

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Ano, přeřeknutí :-(

@johnhlavacka2481 2 жыл бұрын

Pan profesor nám tedy hrubě prošedivěl. Je to smutné, že všichni stárneme...

@jaroslavkrsnak6514 2 жыл бұрын

Opět excelentní přednáška, děkuji. Jen ten kameraman stojí za starou Belu, rozdělit obraz na tři okna, z nichž dvě jsou zbytečná. Vlevo nahoře pak ve slidech není možné nic přečíst.

@jankab.8175 2 жыл бұрын

Děkuji za zajímavou přednášku. Na manžela zaútočila srnka a shodila ho z kola. Takže by se přidal k trestné výpravě.

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Bezva zpráva. Musíme je naučit slušnému vychování :-D

@martinnovotny1322 2 жыл бұрын

Svině (ta čtyřnohá) vrazila do kolegy z boku do auta. Když zavolal policajty, tak mu nechtěli věřit. Tak jim doporučil, ať se jdou podívat dolu (silnice vedla na náspu). Tak slezli dolu, ozval se řev a PČR se drápala urychleně na silnici. Vlezli do auta a divočák začal tancovat kolem jejich auta. Zavolali myslivce a ten je musel vysvobodit.

@pletiplot 2 жыл бұрын

A co to nechat být a počkat, až se to srovná a nic neubírat a nic nepřidávat. Podle mě je pravděpodobné, že se to zase zpomalí.

@Milan_Openfeint 2 жыл бұрын

Taky mě to napadlo, ale možná se to hned tak nesrovná, jestli to souvisí s globálním oteplováním.

@martinnovotny1322 2 жыл бұрын

V případě přepólování... To se bude hlavně muset přestěhovat Santa Klaus. Jak jsme se dozvěděli, tak přepólování trvá několik desítek let, v té době by nemohl nosit dárky. Chudáci Anglosasové...

@humr2346 2 жыл бұрын

54:23 Asi nerozumím tomu, kde je výhoda toho nepřímého propojení. Takto bude ten prostředník hodně vytěžovaný a ještě tam bude zpoždění. Taky by mě zajímalo, jak by se řešilo přidávání dalších členů do sítě (jejich propojení).

@Milan_Openfeint 2 жыл бұрын

Představte si, že by od vás doma vedl extra kabel ke každému serveru, na který se budete někdy chtít podívat. To by asi úplně nešlo. Tady se právě podařilo provázat 2 qubity, které nejsou přímo propojené, což je základ internetu. Směrovače jsou samozřejmě víc vytížené než váš mobil, ale to není problém. Hlavní je, že to vůbec jde. Asi hned tak nebudeme posílat gigaqubity, spíš se tím budou vyměňovat jen hesla.

@martinnovotny1322 2 жыл бұрын

Zpoždění nebude. Charlie se do stavu odpovídající Alici dostane okamžitě, i kdyby byl na druhém konci vesmíru. Jde právě o to, že stavy Alice, Boba a Charlie jsou kvantově provázané.

@utherzoidberg1688 2 жыл бұрын

Perfektní přednáška (jako vždy), děkuji. Jen jsem si myslel, že chápu kvantové provázání a že je jasné, že ho nelze použít ke komunikaci. Teď to vypadá, jakoby vícenásobné provázání umožnilo nějak reálně komunikovat, to snad ne ? Přeci to, že zjistím svav vzdálené častice, neznamená přenos informace ? Takže "kvantový internet" je nesmysl, nebo není ?

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Ne, ke komunikaci to bez klasického kanálu opravdu není

@JSDuse 2 жыл бұрын

A co matrix, pane Kulhánek, nebo posmrtný život? Jak to vychází?

@martinnovotny1322 2 жыл бұрын

Mám takový návrh: Je vidět, že takovéto přednášky jsou i hodně zábavné... Zda by pan profesor neuvažoval o natočení silvestrovského dílu (Letos už to nestihne, ale co Silvestr 2022?) Třeba ve splupráci i s dalšími kolegy... Třeba s panem Kubáčkem...

@cartesius33 2 жыл бұрын

Jsem hrdý na to, že žijeme v zemi, kde ještě profesoři mohou mluvit svobodně.

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Někdy je to ale dřina :-D Pokud komentuji nějaký společenský jev, který je momentálně součástí „hlavního proudu“, objeví se řada nenávistných komentářů, že mně to nepřísluší. Myslím si, že vyjadřovat se, byť okrajově či jen glosou nebo vtipem, k situaci v zemi, je výsadním právem každého. A komu se to nelíbí, ať na mé přednášky nechodí nebo neposlouchá jejich záznamy.

@cartesius33 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 Pane profesore, jak říkal už Werich: "Smích chytré lidi léčí. A jen blbce uráží." ...nesmíme uhnout ani o milimetr :-) Přeji Vám krásné Vánoce a vše nej v novém roce, hlavně zdraví a děkuji za úžasnou možnost poslouchat i opakovaně Vaše přednášky z fyziky. Jsa informatik matfyzák, Váš úžasný dar přednášet dává i laikům možnost nahlédnout ke kolegům. Držte se a idioty prosím ignorujte a své přednášky si ponechejte takové, jaké jsou. A kdyby cokoliv, my se za Vás budeme bít :-))

@crackenosch847 2 жыл бұрын

@@cartesius33 Na druhou stranu: "Kdyby se za blbost střílelo, to by bylo bytů volnejch!". Rovněž výrok pana J. Wericha. A rovněž pravdivý.

@TheMiqqie 2 жыл бұрын

Na konci přednášky je chyba, teleskop Jamese Webba není citlivý pro UV oblast, ale právě pro IR oblast. Jinak skvělá přednáška.

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Samozřejmě IR, přeřeknutí z únavy, omlouvám se, už se to tu snad desetkrát řešilo :-)

@TheMiqqie 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 Děkuji za odpověď. Já jsem prolítnul spoustu komentářů směrem dolů a zmínku jsem nenašel, ale všechny jsem je nečetl. Chtěl bych se pane Kulhánku zeptat, je teoreticky možné, že by částice druhé či třetí generace vytvořily za určitých podmínek (teplo, tlak...), atomová jádra, nebo rovnou atomy druhé generace? Byly by takové těžké atomy stabilní?

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

@@TheMiqqie Neslyšel jsem o tom. Když byly tyto částice v termodynamické rovnováze s ostatními, bylo ve vesmíru tak horko, že by se žádné jádro neudrželo. Nukleogeneze je otázkou období v minutách a to už byla druhá a třetí generace zcela minoritní.

@tyapca7 2 жыл бұрын

1:21:20 před 780 miliony let --> 781 tisícem let, přepólování Brunhes-Matuyama

@PontiacCZ 2 жыл бұрын

Taky jsem si té skoro miliardy let všiml. Nejspíš měl v hlavě "skoro milion let", ale pak to upřesnil na 780 a miliony mu tam zůstaly. :-)

@tyapca7 2 жыл бұрын

@@PontiacCZ no, moje chyba, fakt normální přeřeknutí, to se stane každému, moc se mu omlouvám, příliš rychlé prsty :-) a asi taky trochu profesionální deformace... měl bych být pokornější

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Ano, přeřekl jsem se, samozřejmě tisíci. Bůhví, na co jsem myslel 🙂

@petrvojvodik4025 2 жыл бұрын

en.m.wikipedia.org/wiki/Laschamp_event Jaký máte na to názor, probíhá neco podrobného teď?

@janyakov7655 2 жыл бұрын

mapa gradientu teploty vesmíru? vesmír sa rozťahuje rýchlosťou 1 cm/rok na vzdialenosti zem mesiac, a že by sa teplota podľa 1. vety termodinamickej nevyrovnala na vzdialenosti 1 cm za rok?

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Nejde o mapu gradientu teploty vesmíru, ale gradientu teploty reliktního záření, které se oddělilo na konci velkého třesku, tj. 400 000 let po začátku.

@janyakov7655 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 Hm... premyslím to, či je to nejaký rozdiel vzhľadom na moju námietku... rozdiel teplota a reliktné žiarenie, vzhľadom na 1. vetu termodynamickú... Hm :-)

@petrvojvodik4025 2 жыл бұрын

Myslím to v souvislosti s tvrzením, že reliktni záření je ve skutečnosti záření kosmického prachu pod vlivem světla.

@mgraphics1181 2 жыл бұрын

prosím, je někde možno zjistit harmonogram Vašich přednášek ???

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Fyz. čtvrtky: www.aldebaran.cz/fyz_ctvrtky/ moje přednášky: www.aldebaran.cz/~kulhanek/lectures.html

@AsputoCute1878 2 жыл бұрын

Tak pan Kulhánek přešel na KOBLIHY - ještě že vesmír nemá tvar MRKVE ! :D :D :D

@tomascet77 2 жыл бұрын

Otazka ktera me napadla, co by stalo s gravitaci Zeme, kdyby Zeme ted ztratila elektomagneticke pole. Gravitaci to nevlivni ani v tomto meritku. Dekuji za odpoved.

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Ztráta pole gravitaci neovlivní. Ano, samo pole je nositelem energie a s ním i hmotnosti., ale je to běžnými prostředky neměřitelné. Jsou efekty mnohem větší - únik částic z atmosféry, dopady mikrometeoritů atd.

@tomascet77 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 Děkuji a krasne svatky.

@petrsedlak9082 2 жыл бұрын

Velice rád ho poslouchám. Ale nepochopil jsem, kde se v diamantu vezme dusík. Diamant je "čistý" uhlík, tak nevím, jestli to nebylo přeřeknutí...

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Nebylo to přeřeknutí, v přírodních diamantových krystalech vždy nějaký dusík je, dělá tam žluté zabarvení. Čím více, tím žlutší. Dusíkovou vakancí se zjednodušeně nazývá nepřítomnost uhlíku vedle dusíkové příměsi.

@petrsedlak9082 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 Děkuju za vysvětlení, to jsem nevěděl. Přeju Vám (i nám) ještě mnoho podobných přednášek.

@janfait1216 2 жыл бұрын

@@petrsedlak9082 Pro upřesnění, dusíková vakance v diamantu se skládá z příměsového atomu dusíku (atom dusíku nahrazuje atom uhlíku) a s ním sousedící vakance (v krystalu je "prázdné místo" namísto atomu uhlíku). To znamená, že v krystalu nechybí dusík, ale chybí dva atomy uhlíku a na místo nich je jeden atom dusíku a jedno volné místo, obrázek např. zde en.wikipedia.org/wiki/Nitrogen-vacancy_center Český překlad je trochu zavádějící. V ideálním krystalu diamantu by byl opravdu pouze uhlík. V přírodě se ideální diamanty nevyskytují a atomů dusíku (anebo jiných příměsí) je obsaženo až příliš mnoho a qubity by kvůli tomu nebyly dostatečně stabilní v čase. Pro experimenty s qubity se tak využívají ultračisté syntetické diamantové krystaly, které obsahují velmi malé množství dusíku (jeden atom dusíku připadá na miliardu atomu uhlíku).

@petrsedlak9082 2 жыл бұрын

@@janfait1216 Děkuju za podrobné informace i odkaz - s chutí jsem si to přečetl a zase zjistil něco nového... Dlouho jsem se podobnými tématy nezabýval, tak je to pro mě velice zajímavé.

@petrbenatzky5018 2 жыл бұрын

Opět skvělá přednáška 🙂 Třebaže OTR nebyla prezentována v září 1915, ale čtyřmi přednáškami v listopadu 😉

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Hledal jsem to, máte pravdu! Netuším, odkud jsem si zafixoval září.

@petrbenatzky5018 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 To je jednoduché. Písmenka "Z" a "L" jsou obě zelená. To se pak splete snadno 😉

@TheVladikCZ 2 жыл бұрын

pane Profesore, kulatost Země =slapové zrychlení Země znamená, že G nemůže být konstantou. Máme tedy brát Zem jako placatou plochu? Pak by to bylo v pořádku))

@chico6709 2 жыл бұрын

finest

@marianmintal7028 2 жыл бұрын

Pre mna ako laika je vidiet ze P.Kulhanek nema s kym debatovat lebo ma naucene mnozstvo novych poznatkov, ktore nam prezentuje a my takmer vzdy s nemym uzasom pocuvame co hovorí. Ale tiez mam otazku. Ak tazke elektrony v nejakych mnozstvach prsia nyomi , je mozne z nich postavit zdroj aj v tieni? Obrovske vyuzitie vsade vo vesmire kde je tien.. Kolko je lektronov pri praci 1W? A kolko ich je potrebne nyomov na 1 W alebo je mozne to urobit inak ? Ak premena helia na kvapalne helium vytvara teplo , teda pri zmene skupenstva sa vzdy generuje , je mozne toto vyuzit opat na vyrobenie ergie pri nasich podmienkach ? Na 8 tem som uplne zabudol vyjadrenie k 5 interakcii. Takze je jeasne, ze ich existuje viac nez 4 popr su kombinaciou . Ak meraju ,z mojho pohladu, na kuzelovych drahach je jasne, ze je tam viac zloziek .

@jirivrba98 2 жыл бұрын

Nemůžeš oddělit gravitaci od setrvačnosti .

@milandolog1668 Жыл бұрын

Budou ještě nějaké přednášky pana Kulhánka tady na YT?

@CVUTFEL Жыл бұрын

Nějaké časem snad ano. Máte na mysli něco specifického?

@milandolog1668 Жыл бұрын

@@CVUTFEL Jakékoliv téma :) Jsou hrozně zajímavé

@tyapca7 2 жыл бұрын

přeřeknutí, omlouvám se, dál už je to správně

@lubospejchal498 2 жыл бұрын

Co když člověk v Austrálii zemře. Asi těžko podle toho zjistím, jestli ten druhý žije nebo ne :D

@Vtreti 2 жыл бұрын

Skvělé. Ale pár chybiček jsem si všiml. Ceres není planetka, ale trpasličí planeta a Vega není nejjasnější hvězda severní polokoule (Arktur je jasnější).

@petrkulhanek981 Жыл бұрын

Ceres byla v různých obdobích různě klasifikována: planeta --> planetka --> trpasličí planeta. Takže má za sebou už vše. Ano, Arkturus je jasnější, souhlas.

@romankunst9909 2 жыл бұрын

poridte si vlcaka a prochazky v lese budou lepsi, i medved se vam vyhne, mozna i ten tygr :D

@jakubjandourek2822 Жыл бұрын

Chudak vlcak. To byla nehoda na kole. :-)

@janyakov7655 2 жыл бұрын

k tomu nekonečnu matematickému vz. fyzikálnemu, ... existujú zobrazenie iterácie Mendelsbrothovej množiny, a to 10 E 125 napr. , aj iné, a to okrem toho že je to matematika je aj fyzika , a pokiaľ je mi známe hranica kde to končí sa zatiaľ nenašla. pokiaľ je počet iterácii viac ako počet elementárnych častíc vo vesmíre, tak sa nedá tvrdiť, že matematické nekonečno existuje a fyzikálne nie, ak je možné aj ZOBRAZENIE tých iterácii. V čom sa mýlim? čomu nerozumiem?

@michaljurca3893 2 жыл бұрын

Ku konečnosti vesmíru: keď je vesmír matematicky "nekonečný" ale fyzikálne "konečný" (plávacie koleso), dá sa povedať že aj naša planéta je matematicky "nekonečná" ale fyzikálne "konečná"?

@Milan_Openfeint 2 жыл бұрын

Spíš bezokrajová než nekonečná.

@foycz1821 2 жыл бұрын

Ted jsem zažil mandela efekt .. Měl jsem za to že pan Kulhánek už dávno zemřel ?! Opravdu vím že jsem někde viděl video kde ho oslavuji a vzpomínají .. a najednou koukám nové video 12.2021 a čumim jak tele do mlátičky .. 🤷‍♂️😲😲😲😲🤦‍♂️ ještě jsem na něj koukl na WIKI ... a ono opravdu .. je čilí... Jinak přeji hodně štěstí a zdraví samozřejmě ... ale fakt jsem to měl za fakt .. 🤦‍♂️🤦‍♂️🤦‍♂️🤦‍♂️🤦‍♂️ jsem blbej normalně se hambím ...

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

😂

@RadoslavFicko 2 жыл бұрын

Ak platí silný princíp ekvivalencie, tak každá interakcia, ktorá sa rovná hodnote Planckovej sily sa stáva čiernou dierou. Eg=(G/c^4)*((E*E)/R) Energie E elektrického poľa resp. inej interakcie generuje energiu gravitačnêho poľa.

@RadoslavFicko 2 жыл бұрын

Maxwellových rovníc vo vákuu dostávame rýchlosť šírenia EM vlnenia.Rovnaky výsledok získame, ak položíme elektrickú silu do rovnosti s magnetickou silou ((Q*Q)/R^2)*Ke=((Q*v*Q*v)/R^2)*Km.Ak by sme položili elektrickú silu do rovnosti s gravitačnou silou,tak výsledkom by bola konštanta napätia U=((Ke/G)^(1/2))*C^2 . .Takže oblasti polovici hodnoty kritického polomeru by sa dalo uvažovať o elektro-gravitačnom polí??? .

@RadoslavFicko 2 жыл бұрын

Kinetická energia v ŠTR je rovna Ek=mcᶺ2 y-mcᶺ2, ak by som uvažoval, že častica (napr.elektrón, pozitrón atď) získa kinetickú energiu z vlastnej pokojovej hmotnosti, a nie z externých zdrojov ,tak by som to vyjadril: Ek=(mcᶺ2-Ek) Y- (mcᶺ2-Ek) kde Ek=mcᶺ2-mcᶺ2/Y ,ak rýchlosť V = 0 ,tak Y=1 Ak rýchlosť častice je rovna rýchlosti svetla C, tak Y=nekonečno. Takže všetka pokojová energia sa transformovala na kinetickú energiu napr. vo forme EM žiarenia. Kinetická enegia je rovna potenciálnej energií (napr. gravitačnej) kde Ek=mcᶺ2 y-mcᶺ2=yGmm/R potom mcᶺ2-mcᶺ2/Y = Gmm/R aj v tomto prípade, by došlo k úplnej premene pokojovej energie častice na kinetickú energiu(EM žiarenie), a to v oblati kritického polomeru . Posledným bodom je Planckova frekvencia resp. čas, kde EM žiarenie(pohybova energia) má takú frekvenciu, kde samotný fotón (koncentrácia energie) je na úrovni kritického polomeru.

@jirimoc864 2 жыл бұрын

Dobrý den, mám otázku k tomu jak vidíme vesmír - k tomu "horizontu"... my vidíme jen ty fotony, které k nám přilétají = vidíme určitý řekněme "časový úsek" a tedy za pár miliard let uvidíme o pár miliard let dál... ale co ty fotony, které už kolem nás přeletěly??? - ty už také nikdy neuvidíme že... a v nich mohlo být ukryté to co "nevidíme" např. ty "velkorozměrové fluktuace"... a další... Mohly se takové "velkorozměrové fluktuace" udát v určitém časovém rozmezí (v závislosti třeba na expanzi po velkém třesku) a dnes vidíme jen "ustálený" vesmír??? Nebo se mýlím??? A ještě jedna "úvaha"... v případě toroidního vesmíru by mě zajímalo, ze které strany k nám to světlo přichází... zda z levé nebo z pravé... protože pokud nejsme přesně naproti události (velkému třesku) ale třeba jen někde na 90° (jako v kruhu) tak je možné že nás fotony s informací o velkém třesku (počátku vesmíru) již minuly a my nyní čekáme na ty z "druhé strany"... pak by ovšem byl výzkum stáří vesmíru v podstatě nemožný...

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Fotony reliktního záření nevznikly v jednom místě, ale ve všech místech vesmíru naráz v době, kdy vznikaly neutrální atomy. Proto přicházejí ze všech stran a z různých vzdáleností. Máte pravdu, že foton nesoucí informace z nějaké doby odletí a už ho neuvidíme, ale časem přiletí foton z větší vzdálenosti, který ponese stejně starou informaci, takže o nic nepřijdeme. A i kdyby vesmír připomínal 3D torus ve 4D, je jeho rozměr několikanásobně větší než náš horizont, proto to na vjemu fotonů nic nezmění. Ty, které přilétly z konce velkého třesku jsou ze vzdálenosti kratší než je horizont a nemohly torus obletět.

@georgjohny6451 2 жыл бұрын

akademik ee ee ee

@jirikondr793 2 жыл бұрын

Když tají polární ledoce,tak se hmota přesouvá od polú k rovníku na větší poloměr rotace a tím se snižuje doba rotace na základě zákona o zachování momentu hybnosti.J.K.

@rostislavtobolka9529 2 жыл бұрын

ahele inža Jirka mezi živými - bude reglace ?

@jirikondr793 2 жыл бұрын

Tobolko,máš li legraci z fyzikálních zákonů,tak jdi někam.Fyzikálí zákony nejsou pro srandu králíkům.J.K.@@rostislavtobolka9529

@jirikondr793 Жыл бұрын

@Martin 🇨🇿 Jak můžeš určovat kdo rozumí fyzikálním zákonům,jseš neomylný,pobral jsi všechnu moudros?Napřed se snaž tyto zákony pochopit!

@jirikondr793 Жыл бұрын

@@rostislavtobolka9529 Tobolko,jsi chudák,používáš totalitní argumentaci.Když nemáš na vlastní názor,snažíš se asponˇdruhého zesměšnit.J.K.

@Hugoslavian 2 жыл бұрын

Pardon, pane profesore, jen poznámku - protože je mi jasné, že jste se jen přeřekl - JWST je, pochopitelně - koncipován pro pozorování elektromagnetického záření v infračerveném oboru. Jen, že jsem si toho v té poutavé přednášce na konci všiml. Ale to určitě všichni zainteresovaní vědí…

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Samozřejmě

@janyakov7655 2 жыл бұрын

J. weba v UV oblasti? Nie v IČ oblasti?

@vladimir66cz45 2 жыл бұрын

Webbův teleskop bude fungovat v blízkém a středním infračerveném záření, v rozmezí 0,6 až 28 μm (bylo to přeřeknutí)

@janyakov7655 2 жыл бұрын

@@vladimir66cz45 ...:-) len aby ešte nie je hore..

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Samozřejmě IR, přeřeknutí.

@janyakov7655 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 jasné, pozrel som na wikipédii, či náhodou nedošlo k zmene vzhľadom na navýšenie ceny asi 10-krát.??? :-))) itázočka: Je známe aj neoficiálne či Rusi majú hore niečo ako Hubbla?

@ccr9457 2 жыл бұрын

prepólovanie : Najprv vraví pred 780 miliónmi rokov, potom 780 tisíc

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

780 000 je správně, šlo o přeřeknutí

@jangaraj1229 2 жыл бұрын

Ten priklad s previazanostou dvojciat je nespravny duokaz kvantovej previazanosti. Dvojcata nemaju vlnuvu funkciu ktora by skolabovala. Je to presne Einsteinov argument ktory bol vyvrateny EPR experimentom. Nefunguje to proste ako napr. s rukavicami - ak je v jednom balicku lava v druhom je urcite prava. Pravdepodobne som to zle pochopil, lebo to profesor urcite vie sam.

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

To nebyl žádný důkaz, ale volná analogie, příměr, aby byla alespoň nějaká představa. Stejně tak se připodobňuje spin jako rotace elektronu, ale o žádnou rotaci nejde. Nebo qubit jako zelená v pivu, také to není správné. Superpozice také není o tom, že jste v hospodě a současně doma u televize. Bez volně vzdálených analogií z běžného světa by popularizace byla velmi chudá.

@TheVladikCZ 2 жыл бұрын

Schválně každý se ho zeptejte proč ignoruje slapové zrychlení Země v experimentu Cavendishe. nejsem zlý, jen se snažím dokopat vědce k ověření experimentu (první evidence antigravitace)

@siloton 2 жыл бұрын

Jaká antigravitace? Proč by se nějakým opakováním měl zabývat zrovna pan Kulhánek, jehož specializace je úplně jiná? Taky antigravitace by znamenala nutnost dodání adekvátního množství energie. Když už jí budeme mít asi bych jí využil na nějakou využitelnější práci. Nebo taky sníš o nějaký zase energii "zdarma"? Víš že už je to fakt děsná nuda?

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Už jsem vám to několikrát vysvětloval emailem. Nemá smysl stále dokola opakovat něco někomu, kdo nechce slyšet.

@TheVladikCZ 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 tvrdíte, že závaží na opačných koncích planety se nebudou vzájemně přitahovat, jenže dám-li mezi ně siloměr- ukáže to 20N. Co jste to za fyzika, že v emailech jen ponižujete a zde najednou píšete, že jste něco vysvětlil. Nechcete-li vysvětlit absenci vlivu slapového zrychlení Země v Cavendishi mě -budete to vysvětlovat na přednáškách ptajícím se studentům, kterých už je hodně. Stejně tak Vás nezajímá fenomén vznášejícího se míčku ve vodním víru ve vakuu, zřejmě proto, že tam kde je kariéra -není místo pro vědu, proč něco zkoumat, když na plat to nemá žádný vliv, že?

@siloton 2 жыл бұрын

@@TheVladikCZ Hele Vladíku, popřemejšlej prosím, proč žádnej z těch zázračnejch principů, který bys chtěl aby vědci ověřili, nevyužívají organizmy v přírodě. To by byla přece skvělá evoluční výhoda! Namísto toho furt řešej energii z hvězdy nebo s jejím přispěním vytvořených chemických vazeb. Myslím si že komunikace s tebou taky nemá na plat žádný či dokonce může mít záporný vliv (páč ztrácený čas) a přesto pan profesor vykazuje víc trpělivosti a ohleduplnosti než by jeden čekal :)

@TheVladikCZ 2 жыл бұрын

@@siloton no a proč organizmy v přírodě nevyužívají jaderné reakce? máte v hlavě opravdu takto duto, nebo se jen tváříte?

@janyakov7655 2 жыл бұрын

prepólovanie bude za 2 až 2,5 roka.

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Já bych to viděl na tohoto Silvestra

@janyakov7655 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 ...tak potom prajem veselé prepólovanie.... :-)

@petrvojvodik4025 2 жыл бұрын

en.m.wikipedia.org/wiki/Laschamp_event Bude to rychlé, již probíhá. Jaký máte na dzanibekovův efekt? Je možné, že zemské jádro provede v řádu let něco podobného? Co by to udělalo s nasí skořapkou na pivrchu Země?

@katkaneoveska788 2 жыл бұрын

"Vonave video" 😃....g-2...youtube:"ILYA IVANOV VSPOMNIT VSO 2"....

@jirikondr793 2 жыл бұрын

Pokud je rozpínání Vesmíru vysvětlováno červeným posuvem, nelze tvrdit,že se Vesmír rozúpíná na všechny strany od nás.Je nutné pochopit zákony termodynamiky podle kterých nelze přenášet enegii pomocí fotonů na kopsmické vzdálenosti beze ztrá,stejně jako nelze sestrojit perpetum mobile..Ztráta energie fotonů je přímo úměrná vzdálenosti světelného zdroje tak jako je přímo úměrná ztráta enrgie elektronů na délce vodiče v ohmobvě zákonu.Pozorovatel v které koli části Vesmíru by musel mít dojem,že se Vesmír rozpíná stejně na všechny strany od něj.j.k.

@jirioto6089 2 жыл бұрын

Nobelovu cenu za simulaci, kam ten svět spěje. Za popsání nepředpověditelnosti snad, ale za chyby samotné, to ne.

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Mně by ani tolik nevadila Nobelova cena za simulaci, je to součástí fyziky. Tedy pokud ta simulace předpoví nějaký nový jev či udělá něco velmi výjimečného a není jen simulací samou o sobě. Problém mám s tím, že znám mnohem sofistikovanější simulace, které by si ocenění dle mého názoru zasloužily víc. Mám takový nepříjemný pocit, že v poslední době nobelovský výbor vybírá kandidáty tak, aby zapadali do hlavního směru společenského vývoje a rozhodujícím kritériem už tolik není poznání.

@Lathander720 2 жыл бұрын

Motyle :-)

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

A holube na střeše 😀

@jirkanovak5466 2 жыл бұрын

Ten chlap dělá neuvěřitelně mnoho pro popularizaci vědy a tuďíž proto, aby lidi věděli, že má cenu dávat peníze do vědy.

@katkaneoveska788 2 жыл бұрын

Veda kulha ...Matrix Novinky z fyziky a astronomie :5😎69🌍....3....2.....🤖...👾youtube:"ILYA IVANOV VSPOMNIT VSO 3"....+...."ILYA IVANOV VSPOMNIT VSO 2"....

@janahermanova4140 2 жыл бұрын

Ruský film volon

@oldo.sumava6786 2 жыл бұрын

Svěží,vtipné,srozumitelné,v případě "motýle"trapné,škoda.

@pletiplot 2 жыл бұрын

Já myslím, že za zrychlení rotace může Covid :-)

@888888burke 2 жыл бұрын

dámy a pánové ... co to je za oslovení?? no to je fuj fuj!!! :)

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

1) říkal to předřečník; 2) takové oslovení patří k základům slušného vychování. Pokud se Vám zdá divné, je vpravo nahoře křížek.

@888888burke 2 жыл бұрын

@@petrkulhanek981 to byl samozřejmě fór, nadsázka :) ... já s oslovením dámy a pánové nemám problém!,... EU s ním má problém!!! ... jsem rád,že na FEL ČVUT je svět v tomto předvánočním čase ještě v pořádku.

@7alken Жыл бұрын

stále nevěřím na kvantové zázraky a kvantový hype, a už vůbec ne na kvantovou filozofii ... sorryjako velká spousta psychopatů se kolem toho motá a saje na tom grantové prachy, to především

@vodca2000 2 жыл бұрын

homofóbny rasista

@rostislavtobolka9529 2 жыл бұрын

Hudák - Čudák? alebo č u r ák? pardon, dámy (amostatních 48 pohlaví) prominou sílu výrazu

@vodca2000 2 жыл бұрын

@@rostislavtobolka9529 nič lepšie si nevymyslel mojenko ? pán vo videu má aspoň vzdelanie nejaké, keď už to ostatné u neho absentuje. ty zjavne ani to 😙

@petrkulhanek981 2 жыл бұрын

Dávid Hudák: Asi mně to nebudete věřit, ale mám mnoho přátel mezi LGBT komunitou i mezi černošským etnikem a velký respekt. Mou narážku jste bohužel nepochopil, směřovala úplně jinam. Nevadí.