Děkuji za vzkaz a za pozornost při sledování. Máte samozřejmě pravdu, ve videu je hned několik chyb, až si říkám, že na to někdo neupozornil dříve. Myšlenka kolem vzorkovací frekvence a jejího vlivu na rozlišení osciloskopu by měla být sice obecně správně, ale výpočty v závěru nesedí nejen z důvodu mé nepozornosti. Při 2GS/s je vzorkovací interval 0,5ns jak píšete (já, nevím proč, počítal s 5ns) a v případě Tektronixe s pamětí pro 2500 vzorků by tedy maximální doba záznamu signálu bez vlivu na rozlišení měla být 0,5ns krát 2499 (vzorků je 2500, počet intervalů mezi těmito vzorky je pak o jeden méně) a vyjde 1,2495us. Na jeden dílek vychází 0,12495us a já pracoval nejdříve s 1us/dílek, následně dokonce s 10us/dílek. Proč osciloskop ještě nezkreslil náběžnou hranu u 1us/d? Viz dále... Ono záleží i na způsobu, jak osciloskop data zpracovává (vzorkování s největší pravděpodobností běží v ekvivalentním čase) a následně zobrazuje na displeji. Já chybně bral zobrazené body za vzorky uložené v paměti, ale ono to tak není. Osciloskop s displejem s horizontálním rozlišením 800 pixelů všech 2500 vzorků nezobrazí. Při tom posledním měření, kdy jsem zastavil signál s časovou základnou 10us/d, a pak přiblížil na 100ns/d, by mělo jít i spočítat, kolik těch bodů na tom displeji bylo. Výpočtem mi vychází asi 242, ale řekněme, že jich tam bylo 250. No a to je desetkrát méně, než pro kolik je paměť toho osciloskopu. Osciloskop nejspíš zaznamená signál v deseti úsecích, v každém pracuje s 250 vzorky a pak z toho zrekonstruuje měřený signál. Pak dává i smysl, proč jsem si mohl dovolit nastavit desetkrát delší časovou základu, tedy 1 us/d, než jakou jsem před chvílí zmínil (0,12495us/d). Alespoň tohle je mé vysvětlení. Pokud byste potřeboval vědět víc o způsobu zpracování signálů na tom osciloskopu, tak by bylo nejlepší se obrátit přímo na společnost Tektronix. Pokud to není tajná informace a jejich know how co si chrání před konkurencí, tak není důvod, proč by se o vysvětlení nepodělili.

Vidím, že jsem se do toho opět zamotal, tentokrát při počítání počtu bodů. Ještě jednou... Při časové základně 10us/d je celková doba záznamu 100us. Přiblížený úsek měl dobu 824ns a bylo na něm 21 bodů. Výpočtem pak vychází asi 2427 bodů, ne těch zmíněných 242. [(100us/824ns)*(21-1)]. Možná to ty vzorky z paměti při přiblížení zobrazuje, ale stále není vyloučeno, že osciloskop běží v ekvivalentním čase. To už by se muselo vyzkoušet.

Děkuju za vzkaz. No co už. Ať si každý z těch videí vezme co chce nebo co potřebuje, malá skupina odběratelů mi nevadí. Však předávat informace davům nebyl při zakládání tohoto kanálu mým cílem a proto jsem se o něm ani nikde moc nezmiňoval nebo mu nedělal jinou reklamu. Nechal jsem to na lidech, aby si sem cestu sami našli. Navíc mi to dává volné ruce při vytváření nového obsahu, když není prioritou zaujmout co největší skupinu lidí.

Moc děkuju za komentář i za přízeň. Moc rád bych k těm stávajícím videím přidal další, ale mnohem raději trávím svůj volný čas na horách a v přírodě obecně. Tam se mi daří dobíjet energii víc než doma u počítače nic neděláním :) Nová témata tedy momentálně slíbit nemůžu. Možná něco z práce, kde mám nějaké projekty rozpracované a mohlo by z nich vzniknout nejedno zajímavé video. Ovšem termín je v nedohlednu :)

Pokud dojde jen k částečnému průrazu, tak se taková závada projevuje až při vyšším zatížení a testování pomocí multimetru je v takovém případě nespolehlivé.

@@technical-view-channel-cz Ďakujem za odpoveď, závada je taká,že hilti aku vŕtačka nefunguje vôbec a je to vlastne dvojica mosfetov zapojených paralelne, (pri meraní sa chovajú rovnako, nie je možné ich otvoriť), no mám podozrenie že je vadný riadiaci obvod (spínač-regulácia otáčok).Ešte by ma zaujímalo, či sa dá tak výkonný mosfet (IRFB3306) zopnúť napätím na multimetri 3,9V. Inak ďakujem za záujem a oceňujem takúto tvorbu,na niektoré otázky sa aj na internete ťažko hľadá odpoveď.

@@imatus235 Podle dokumentace a převodní charakteristiky (při teplotě 25°C) bude zmíněný tranzistor IRFB3306 po připojení napětí 3,9V mezi G-S schopen vést mezi D-S proud do velikosti přibližně 5A, možná 6A.

@@technical-view-channel-cz Ďakujem pekne, vaše odpovede mi pomohli 👍

Souhlasím. Téma plného mostu je zajímavé, jen na realizaci funkčního zapojení to chce znalosti, zkušenosti a také přehled o dostupnosti součástek. Navrhnout něco na papíře nebo v počítači v simulátoru je jedna věc, sestavit funkční zařízení věc druhá a publikovat to tak, aby si to mohli lidi postavit i za dalších deset let je věc třetí. Já se k realizaci něčeho takového nedostal, tak ani nechci o tom něco natáčet. Nicméně, nepokoušel se o měnič typu plný most Drirr90? Ani nevím v jaké fázi s tímto projektem skončil. A jistě se na youtube najde víc lidí, co se tomu věnují nebo alespoň věnovali.

@@technical-view-channel-cz děkuji za odpověď, pohledím u Drirr90, ani nevím, že něco takového dělal.

Děkuju za zprávu! Jednoduše řečeno, sondou se měří magnetické pole ve třech rovinách (ve třech proto, protože rušivý signál má zpravidla nahodilou polarizaci), změřený signál putuje dále do kontroléru, ten to zpracuje a pak vygeneruje signál, který odešle na své výstupy, kde jsou připojené obvykle tři smyčkové antény - každá pro jednu rovinu v prostoru (X, Y a Z). Tyto antény jsou instalovány tak, aby zařízení se sondou bylo uvnitř a současně, aby se roviny sondy X, Y a Z shodovaly s rovinami smyčkových antén - stejně tak je důležitý i smysl zapojení každé antény (nesmí se prohodit vstup s výstupem, jinak to nefunguje). Sonda u aktivního odrušovacího systému má na sobě kromě rovin vyznačený i směr (vstup a výstup siločár pro každou rovinu). Ve videu to jde trochu vidět. Úkolem tohoto systému je to, aby se vygenerovaný signál sešel s rušivým signálem v opačné fázi a se stejnou velikostí a to celé nejlépe v reálném čase. Součástí kontroléru je proto i PI regulace, jejíž chování bylo krátce vidět ve videu: viz v čase 1:45. Po zapnutí došlo nejprve k nárůstu rušení, ale záhy rušení pokleslo. Trvalo to pár vteřin. Něco o tom lze najít třeba i na webu společnosti Spicer Consulting, která vyrábí podobné přístroje, které nabízí pod názvem "Magnetic Field Cancelling System". Viz odkaz: www.spicerconsulting.com/which-cancelling-system

Děkuju za zprávu. Na natáčení nebylo v poslední době moc času. Nějaká témata ale ke zpracování mám už připravená a myslím, že to bude hodně zajímavé. Něco z toho souvisí s mojí prací, kvůli které částečně nebyl čas na videa. Dalším důvodem je skutečnost, že jsem volný čas začal raději více trávit v přírodě 🙂

V tomhle videu ale bipolární tranzistory nejsou, není tedy zde ani NPN a ani PNP. Pouze MOSFET typu N.

Сколько итальянцев вы знаете? 🙂

@@technical-view-channel-cz Да!

Я вообще подумал что поляки,но всё о'кей)

Díky za super připomínku 👍

Děkuji za námět. Jen si nejsem jistý přínosem, když na tohle téma se dají najít videa na jiných CZ kanálech. Například zde: kzfaq.info/get/bejne/g6-UicR_zb2Ynqs.html

Nebo zde: kzfaq.info/get/bejne/h7KJhqqjx6eUaas.html

Ahoj Radoslave. Děkuji za komentář. Řekl bych, že na mazaní EPROM se tohle hodit nebude. Vlnová délka se u zářivek v téhle jednotce pohybuje spíš k těm 400 nm (UV-A) a u EPROM pamětí bývá obvykle potřeba nižší vlnová délka, asi 250 nm (UV-C). Konkrétní informace o vlnové délce (může být uvedena v angstromech Å ... 1Å = 0.1 nm) a také o dávce nezbytné pro smazání dat v krátkém čase, by mělo být něco v dokumentaci pro konkrétní paměť. Bližší informace bohužel neposkytnu, nemám s tím zkušenost. Nějaké EPROM paměti sice mám, dostaly se ke mně s dalšími věcmi před pár lety od lidí, co servisovali starší elektronové mikroskopy, a když po vyřazení mikroskopů byly tyhle náhradní díly k ničemu, tak jsem se jich ujal. Jinak by to šlo do elektroodpadu. Třeba se budou jednou na něco hodit.

Děkuju za komentář. Tvorba videí je docela časově náročná, tak i když bych něco takového rád vytvořil, je to nad mé možnosti. Snad až vyhraju jackpot ve sportce a nebudu díky tomu muset chodit do práce :-)

Dobrý den. S počítačem tento multimetr nepoužívám, od toho mám jiné přístroje, ale zkusil jsem to. Nicméně, na win10 to moc dobře nefunguje. Program naváže komunikaci, je možné i něco přes program na multimetru přepínat, ale hodnoty se nezobrazují. Naposledy jsem to zkoušel během prováděného testu a to jsem měl, mám dojem, win7, který je podle oficiálních informací posledním OS, pro který je software k dispozici. Možná to půjde nějak zprovoznit, ale to nevím. Investovat tomu čas nechci, protože to stejně nevyužiju. Jinak v testu jsem sice měřil frekvenci až do 10 MHz, ale otázkou je, jak přesně měří napětí na vyšších kmitočtech. Měření tzv. přenosové frekvenční charakteristiky jsem nedělal. Jen ukázku s obdélníkovým signálem, který multimetr začal měřit jinak od nějakých 60 kHz. Jistou roli budou jistě hrát použité vodiče, BNC konektory apod.

Moc děkuju za komentář. Mám natočené ještě jedno video, ve kterém popisuji krok za krokem nastavování tohoto mikroskopu. S jeho editací je to trochu složitější (záběry ze 4 různých kamer a dvou monitorů), ale časem by se mohlo objevit i tady. Můžu se zeptat. Pracujete s nějakým takovým mikroskopem, nebo Vás to zajímá jen tak?

​@@stefannagy22 Tak ať jste s ním pak spokojení. Spirity jsou docela jednoduché mikroskopy a ve srovnání s jinými typy jsou i více spolehlivější. Pokud byste potřebovali nějakou radu nebo pomoc, tak mi můžete klidně napsat na email, viz záložka informace na tomto kanále. Pokud budu vědět, rád pomůžu.

@@technical-view-channel-cz Dufam ze budeme. OK, dakujem!

@@stefannagy22 Dobrý den. Dnes jsem konečně zveřejnil to slíbené video s transmisním el. mikroskopem, ve kterém jsem se pokusil ukázat nějaké základní nastavení. Něco se může trochu lišit u toho Vašeho mikroskopu, ale to už záleží na tom, jaké má detektory a SW.

@@technical-view-channel-cz Náš Spirit už tiež funguje a videa nam pomohli.

Souhlasím s panem inženýrem ze SŠST Panská

Velké díky Radoslave! Video o vytváření grafů? Taky možnost, jen nejsem úplný expert v Excelu. Šel jsem na to s cílem mít v jednom grafu dva různé průběhy. Hledal jsem tedy možnost jak na to, až jsem se dopátral příkazu, pomocí kterého jde automaticky kopírovat hodnoty dvou odlišných oblastí buněk do jednoho sloupce, ze kterého jsem ten graf vytvořil. Vedle těch grafů, co jsou na videu, je totiž obrovská tabulka se všemi možnými hodnotami. Ve videu to není, protože to vypadá dost nepřehledně :-)

V práci někteří kolegové používají už několik let nejen pro poznámky Microsoft Surface. Je to něco jako tablet s odnímatelnou klávesnicí a dotykovým perem, ale s výkonem plnohodnotného notebooku. Na něm se mi hodně líbí efekt poznámek na displeji ve velikosti podobné formátu A4. Navíc se můžou k poznámkám snadno vkládat obrázky nebo jiné přílohy, přibližovat nebo oddalovat, o snadné úpravě textu ani nemluvě. Jen pořizovací cena může leckoho odradit. Až mi jednou doslouží můj téměř 8 let starý Macbook Pro, tak náhrada je jasná :-)

Těší mě, že někoho tahle problematika zaujala :-) Tyhle teoretické věci plné matematiky často lidi spíš odrazují a je to vidět i na počtu zhlédnutí těchto videí. O to větší respekt patří každému, kdo se nebojí podobná videa spustit a zhlédnout od začátku do konce. Patříš očividně do malé skupiny těch, co na youtube hledají informace než zábavu 👍

Áno je to tak. KZfaq používam hlavne ako zdroj informácií "technické". Matematika, elektronika... asi na 90%. Zábava (hlavne hudba) asi tak 10%.

Ahoj. Díky za komentář. Neboj, znalosti jsou relativní. Co neví jeden, ví druhý a obráceně :-)

Moc děkuju Radoslave! Rukou psané poznámky se líbí více lidem, zajímavé :-) V mnoha případech to tak ale mám kvůli tomu, že vytvořit grafy, obrázky, nebo napsat vzorce, by bylo pro mě v počítači mnohem více časově náročnější, ale na papíře je to hned.

Ahoj Marku. Já z podobného důvodu s těmi videi i začal. V praxi se hodně věcí získaných ze školy zdánlivě nepotřebuje a nevyužije, člověk tak doslova otupí, jen postupem času mi dochází, že díky teoretickým znalostem se dokáže elegantně vyřešit řada technicky komplikovaných situací, nebo je aspoň pojmenovat a posunout dál. Jinak si moc vážím tvého zájmu a pravidelnosti při sledování videí.

Miroslave, děkuju za koment. Souhlasím, s tím měřením to tak je. Jednu ukázku se zdrojem a milivoltmetrem jsem dělal v závěru, jen mi kamera ostřila jinam než měla, tak to není moc koukatelné. Pro ilustraci to snad ale stačí :-)

Děkuju za komentář :-) Druhý díl je už nahraný na youtube, jen ho kvůli třetímu dílu zveřejním až tak za týden. Natáčení a pak i editace třetího dílu mě teprve čeká a nechci, aby byla mezi druhou a třetí částí veliká prodleva :-)

U mě je video v pořádku, rozlišení až 1080p a poznámky pod přiloženým odkazem pod videem jsou také ve vysokém rozlišení. Podívejte se spíš na Vaše nastavení, případně se na to zkuste podívat někde jinde.